„Sólista, který hrál na starý český nástroj z konce 19. století, neznámého mistra, bral za srdce krásnými piany, klenutými legátovými frázemi a bezpečnou virtuozitou. Jeho nástroj ho však zvukově nepustil do takového forte, aby zvukově stačil orchestru v entusiasmu plného zvuku.“
„Zsoltu Hamarovi až postupně došlo, že by bylo zajímavé oba tyto velikány nějak lépe porovnat a postavit tak most mezi hudbou slovanskou a uherskou. A ukázat jejich vzájemné paralely a východiska. Zdá se, že k této myšlence dirigent dozrál až poté, co byl vytištěn program, a dokonce i poté, co začal koncert.“
„Opakoval se Brahmsův Uherský tanec č. 5 a tentokrát už bez zábran, s rubaty, s pomalou lassa nabitou vášnivostí a postupně se rozvíjející friskou, rychlou částí; rytmem, který přivedl publikum do varu. Dirigent zde mohl předvést samý prazáklad své národní kultury, což se mu zcela podařilo a nadšení publika i orchestru se přenášelo na obě strany sálu.“
Moravská filharmonie Olomouc připravila neobvyklý malý festival. Ve třech dnech, od pátku 12. května do neděle 14. května, představuje aktivity orchestru, které nejsou všeobecně známé. Pod patronací svého šéfdirigenta Zsolta Hamara uvádí nejen orchestrální program, ale i další zajímavosti. Na zahajovacím večeru 12. května se představil koncertní mistr violoncell, Vilém Petras, jako sólista v Koncertu pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka a srovnání Slovanských a Uherských tanců a zvedl tím posluchače ze sedadel.
„Je až neuvěřitelné, kolik mámivé hudby dokázal sedmatřicetiletý autor vyslovit ve válečném roce.“
„Obrovský obdiv patří sólistovi a také celému orchestru.“
„Dirigent Jiří Rožeň pojal Beethovenovu symfonii promyšleně, uvážlivě a zjevně celým srdcem.“
Mistrovské housle plné temperamentu. Takový název si zvolila Moravská filharmonie Olomouc pro závěrečný koncert své 77. koncertní sezóny 27. dubna 2023 v Redutě. Atraktivní byl i výběr dvou zcela odlišných autorů, Arama Chačaturjana v Koncertu pro housle a orchestr a Ludwiga van Beethovena v 7. symfonii, to vše v podání mládí doslova strhujícího. Oba hlavní protagonisté večera, houslista Patrik Sedlář a dirigent Jiří Rožeň, patří ke generaci v podstatě nastupující, ale svými dosavadními úspěchy už jsou pevně zakotveni v interpretační elitě.
„Ukázková agogika přinesla líbivé proměny dynamiky, ve které držely basy, jakožto nedílná součást harmonie, úhlednou jednotu smyků.“
„Poetický svět Fišerovy pocty italskému houslovému virtuosovi sdíleli sólista i ansámbl v noblesní a vlídné výrazové poloze, ze které elegantní proměnou tempa přešli do svůdného tanečního rytmu.“
„Proměnlivá dynamika s efektem echa již v úvodu skladby, působivé akcenty, rázné nasazení a jednota souboru působily naprosto povznášejícím způsobem.“
Pražský komorní orchestr má za sebou dvaasedmdesát koncertních sezón a to bez přerušení. Už to by stačilo k návštěvě kteréhokoliv z jejich koncertů. A navíc je letošní kalendář orchestru opravdu atraktivní. Najdeme v něm kupříkladu violoncellistu Jiřího Bártu nebo hobojistu Viléma Veverku. Koncert, o kterém pojednává přítomná zpráva, však v seznamu nenajdete.
„Úvodní, bojovně znějící motiv třetí věty, vedený hlavně violoncelly a kontrabasy střídá velmi rychlá sólo pasáž klavíru, zlehka doplněná dechy a smyčci.“
„Druhou skladbou večera bylo orchestrální dílo Rimskij-Korsakova, které v sobě spojuje dva rysy typické pro ruskou hudbu a pro autora zvláště.“
„Že se jednalo o skutečně silně emotivní večer, bylo znát i na mimice a gestice jednotlivých muzikantů.“
Již na první pohled speciální koncert se odehrál ve čtvrtek 23. února, kdy se v Redutě s Moravskou filharmonií představila klavíristka Marie Šumníková, olomoucká rodačka. Ta, jak už napovídal název celého večera, interpretovala slavný Rachmaninovův Druhý klavírní koncert. Pod vedením hlavního hostující dirigenta Christiana Knüsela však zazněla i Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.
„Přiznám se, že akordeon v této Bachově skladbě jsem ještě neslyšel a doufám, že slyšet již nebudu.“
„Přesto jsem přesvědčen, že obsahové těžiště koncertu spočívalo zejména v jeho první části, kterou otevřela Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, kterou složil Josef Suk na samém začátku první světové války.“
„A jak se těchto tří populárních děl komorního orchestrálního repertoáru zhostil orchestr? Nepochybně na špičkové úrovni, v perfektní souhře a v barevném zvuku.“
Dvě dramaturgické dimenze obsáhl program Pražského komorního orchestru s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem v kostele sv. Šimona a Judy. Koncert s díly Josefa Suka, Leoše Janáčka a Samuela Barbera vystřídal totiž v druhé části večera hvězdný akordeonista současnosti Srdjan Vukašinovič, který se představil s vlastní kompozicí nazvanou Tři tance pro akordeon a smyčcový orchestr, přičemž krátce zabrousil i do barokní tvorby. K situaci došlo, když se odvážil nahradit sólové cembalo vlastním akordeonem v Allegru ve slavném Koncertě d moll BWV 1052 J. S. Bacha.
V úterý 24. ledna se bude v koncertní síni kostela svatých Šimona a Judy od 19 hodin konat další abonentní koncert Pražského komorního orchestru, tentokrát s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem. Sólistou večera bude akordeonista Srdjan Vukašinović. Na programu budou Sukova Meditace na chorál Sv. Václave, Bachův Koncert d moll, BWV 1052, Barberovo Adagio pro smyčce a Tance pro akordeon a smyčcový orchestr, které složil samotný sólista večera.
„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“
„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“
„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“
Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu. (Ponechme stranou poťouchlý paradox, že přitom jeho rodné Maďarsko tehdy přišlo o kus území v náš prospěch; netřeba zdůrazňovat, že Zsolt Hamar – coby rozumný Evropan dneška – je nad dávné rozmíšky povznesen.) Uplynulo několik týdnů a Hamar, který doma stíhá i vyučovat a vést mezinárodní dirigentské kurzy, se do Olomouce vrátil. Opět ke dvěma vystoupením, tentokrát ovšem ukotveným v rámci symfonických cyklů, prolínajících se celou koncertní sezónou. Proběhly 1. a 2. prosince 2022.
„Potěšila hudba slovenského skladatele Jána Cikkera, která se v našich zemích téměř nehraje, a je to škoda.“
„Houslového partu se ujal renomovaný houslista Ivan Ženatý. Využil všech příležitostí a dal koncertu oduševnělost i dramatickou žalostnost.“
„Dirigent má zájem objevovat a přinášet divákům díla, která jsou méně známá, ale neméně krásná.“
Moravská filharmonie Olomouc uvedla k 104. výročí republiky slavnostní koncert, který věnovala inauguraci nového šéfdirigenta. Je jím maďarský dirigent z Budapešti, nedávný hudební ředitel Maďarské národní filharmonie a profesor dirigování na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, Zsolt Hamar, nositel Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky.
Pražský komorní orchestr vstupuje do své dvaasedmdesáté koncertní sezóny. Hudební akce se budou konat ve Velkém sále paláce Žofín, v kostele svatých Šimona a Judy, v Koncertním sále Pražské konzervatoře a ve Dvořákově síni Rudolfina. Na místě koncertního mistra se vystřídají Leoš Čepický a jeho zástupce Patrik Sedlář. Jako hosté se představí houslisté Sara Dragan z Polska a Josef Špaček, klarinetistka Anna Paulová, fagotistka Michaela Špačková, švýcarský akordeonista Srdjan Vukašinović, klavíristky Veronika Böhmová a Ruska Eva Gevorgyan, kytarista Lubomír Brabec, violoncellista Jiří Bárta, sopranistka Doubravka Součková a hobojista Vilém Veverka.
Pražský komorní orchestr v září vstoupí do své dvaasedmdesáté koncertní sezóny. Hudební akce se budou konat ve Velkém sále paláce Žofín, v kostele svatých Šimona a Judy, v Koncertním sále Pražské konzervatoře a ve Dvořákově síni Rudolfina. Na místě koncertního mistra se vystřídají Leoš Čepický a jeho zástupce Patrik Sedlář. Jako hosté se představí houslisté Sara Dragan z Polska a Josef Špaček, klarinetistka Anna Paulová, fagotistka Michaela Špačková, švýcarský akordeonista Srdjan Vukasinovic, klavíristky Veronika Böhmová a Ruska Eva Gevorgyan, kytarista Lubomír Brabec, violoncellista Jiří Bárta, sopranistka Doubravka Součková a hobojista Vilém Veverka.
Pražský komorní orchestr vystoupí v úterý 9. listopadu od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy. Jako sólisté se představí akordeonista Ladislav Horák, hráč na Panovu flétnu Petr Tomeček a houslista a koncertní mistr PKO Patrik Sedlář. Na programu budou Koncert pro housle a smyčce a moll Johanna Sebastiana Bacha, suita Z časů Holbergových Edvarda Griega a tři díla Ástora Piazzolly – Oblivion, Suite del Ángel a Las Cuatro Estaciones Porteñas. PKO ještě tento rok zahraje v Koncertním sále Pražské konzervatoře, a to 30. listopadu. Hostem bude hráč na klasickou kytaru Lubomír Brabec. Zaznějí skladby Henryho Purcella, Luboše Fišera, Antonia Vivaldiho a Gustava Holsta. V příštím roce nabídne PKO dalších osm koncertů a ke spolupráci přizve například mladou klavíristku Kláru Gibišovou, hobojistu Viléma Veverku, klavíristu Lukáše Vondráčka, violoncellisty Jiřího Bártu a Alžbětu Vlčkovou či houslistu Pavla Šporcla. Orchestr také přivítá Wihanovo kvarteto a Josef Suk Piano Quartet.
Moravská filharmonie Olomouc zve na dva své projekty. Zítra v Redutě od 19 hodin po boku orchestru vystoupí Trio Martinů, aby předneslo sólové party ve slavném Beethovenově Trojkoncertu C dur, op. 56. Ještě před tím zazní Martinů Sinfonietta pro klavír a malý orchestr, H 282, a to s klavíristou tria Petrem Jiříkovským. Dirigovat bude Jakub Klecker. MFO svůj původní filmový projekt s názvem Fraky dolů! několik měsíců po premiéře v Kině Metropol přesune na koncertní pódium. Stane se tak v Redutě ve čtvrtek 21. října v 19 hodin.
„Jsme asi jediným orchestrem, který v podstatě funguje na privátních zdrojích.“
„Z každého koncertu jim stát bral pětapadesát procent. Byli zaměstnanci, dostávali plat jako všichni ostatní, ale navíc dostávali diety a ty byly násobně vyšší než jejich plat.“
„Ideální počet mezi dvaatřiceti a pětatřiceti hráči dává PKO jeho kompaktní a nádherný zvuk.“
Nedělní koncert na Žofíně, kterým Pražský komorní orchestr bez dirigenta zahajuje další abonentní sezonu, se koná přesně v den, na který připadá sedmdesát let od vzniku tělesa. Vytvořili ho na podzim roku 1951 hráči Symfonického orchestru Československého rozhlasu, kteří se chtěli věnovat stylovější interpretaci starší české hudby. V šedesátých letech se PKO osamostatnil. Získal v české hudební kultuře 20. století naprosto jedinečné, nezastupitelné místo. Míval 150 až 180 koncertů ročně, z toho převážnou část ve světě. Je neoddělitelně spojován s přídomkem „bez dirigenta“. Má právě v té podobě na svém kontě nespočet skvělých nahrávek. Ale neméně dobré jsou ty, které nahrál s dirigenty. Jeho současný majitel a ředitel Vladimír Darjanin v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nejen o hraní bez dirigenta, ale i nad jubilejní pražskou sezonou a nad zcela jinou situací na mezinárodním hudebním trhu.
Pražský komorní orchestr zahájí svou letošní koncertní sezónu tuto neděli 17. října ve 20 hodin na pražském Žofíně, v den, kdy si připomíná 70 let od vzniku. Sólistou večera bude Jiří Vodička. Zahraje sólové party v Mozartově Koncertu pro housle a orchestr č. 3 G dur, KV 216 a v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 g moll, op. 26 Maxe Brucha. Na úvod večera zazní předehra k Mozartově opeře Figarova svatba a během koncertu orchestr s koncertním mistrem Leošem Čepickým přednese také Respighiho Staré tance a zpěvy. Zástupcem Leoše Čepického je Patrik Sedlář. Ten se také bude na projektech podílet. PKO v letošní sezóně v rámci svých abonentních řad vystoupí rovněž ve Dvořákově síni Rudolfina, v kostele svatých Šimona a Judy a v Koncertním sále Pražské konzervatoře. V dalších jedenácti koncertech, které se budou konat průběžně až do června příštího roku, vystoupí sólově či po boku PKO Kinsky Trio Prague, Ladislav Horák – akordeon s Petrem Tomečkem – Panova flétna, kytarista Lubomír Brabec, klavíristé Klára Gibišová a Lukáš Vondráček, Josef Suk Piano Quartet, violoncellisté Jiří Bárta a Alžběta Vlčková, Wihanovo kvarteto a v závěru také houslista Pavel Šporcl.
„Ensemble 18+ se představil jako vyrovnaný komorní soubor s výbornou, přesnou souhrou, kultivací projevu a sympatickou radostí z přirozeného, nekomplikovaného muzicírování.“
„Matouškovi partneři obstáli výtečně.“
„Aby se čas zastavil na onom magickém čísle 69, kdy interpret může nadále předvádět technicky tak svrchované výkony, z nichž ale navíc jako nadhodnota zřetelně čiší obecné lidské hodnoty.“
V nádherném prostředí Maškarního sálu v zámku Český Krumlov, v rámci Mezinárodního hudebního festivalu, představil vynikající český houslista Bohuslav Matoušek své hosty. Protože oslaví v září letošního roku sedmdesáté narozeniny, stal se koncert de facto gratulačním. Účinkovali Japonka Hiroko Takahashi, Patrik Sedlář a Komorní soubor Ensemble 18+. Účast tří výborných houslistů v koncertním večeru nebývá častou záležitostí a umožnila zařadit do programu doslova hudební lahůdku – Bachův Koncert D dur pro troje housle, smyčce a basso continuo. Jak vidět, k epoše stylu baroka se dramaturgie českokrumlovského festivalu i letos ráda vrací. Před týdnem jsme referovali o Händelově opeře Terpsichora, provedené ve vzácných prostorách Barokního sálu zámku. Českokrumlovský zámek je skvost mezi skvosty a je moc dobré ho využívat ke stylově laděným koncertům.
Zítra začíná 28. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Potrvá až do 10. srpna a zahájí ho ve 21:00 hodin galavečer s barokní iluminací Zámecké zahrady s názvem Venuše a živly: Hudba a tanec doby Krále Slunce. Výpravné představení přiblíží dobu konce 17. a začátku 18. století, dobu francouzského panovníka Ludvíka XIV., který miloval hudbu i tanec. Realizoval mnohá hudebně taneční představení a sám v nich také účinkoval. Poprvé to bylo v roce 1651, když byl ještě chlapec a veřejně vystoupil v Baletu noci. Tehdy ho doprovázel Jean-Baptiste Lully, králův dvorní skladatel a kapelník, který později pro mladého Ludvíka složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Představení na barokní fontáně Zámecké zahrady bude doplněno hudbou dalších Lullyho současníků. V choreografii Heleny Kazárové vystoupí Hartig Ensemble a hosté, taneční sólisté Ida Fišerová a Ital Francesco Scarpato.
