„Soubor La Quinta Pars má obsazení mezinárodní, Ondřej Hanuš je zde jediným Čechem, a proto na něho padla úloha průvodce programem.“
„Velká část úkolu spočívá na hráčích, kteří vytvářejí skladbu formou improvizace. Od toho se odvíjí název souboru, ‚la quinta pars‘ znamená ozdobování notové sazby.“
„Zobcové flétny přitahovaly pozornost publika nejvíc, zejména největší, basová flétna, robustní, s mírně zastřeným sametovým zvukem.“
Renesanční soubor pěti mladých hudebníků s mezinárodním obsazením hrál v úterý 20. září v Evangelickém kostele v Orlové na historické renesanční hudební nástroje. Zobcové flétny všech ladění, violy da gamba, housle a loutna vytvářely různá uskupení a hrály hudbu, která kdysi sloužila lidem pro pobavení a pro domácí muzicírování. Na zobcové flétny hrál jediný Čech v souboru Ondřej Hanuš, který měl i poutavé průvodní slovo. Koncert měl velký ohlas a i po koncertě se těšily nástroje zájmu publika.
„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“
„Na první poslech sbor jednoznačně zaujme svou vysokou hlasovou kulturou.“
„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“
Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.
Kantiléna, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno, pořádá v sobotu 25. června od 17 hodin v Besedním domě mimořádný koncert. Spoluúčinkovat na něm budou zpěváci Kantilény z let 2006 až 2022, klavírista Jiří Hrubý, varhaník Jakub Janšta a sbormistr a dirigent Jakub Klecker. Akce oslavuje jubilea zakladatele a dlouholetého sbormistra Kantilény Ivana Sedláčka a jeho nástupce Jakuba Kleckera, které od sebe dělí celé půlstoletí. Večer je současně rozlučkovým koncertem Jakuba Kleckera s Kantilénou, který se kvůli koronavirovým opatřením nemohl uskutečnit před dvěma lety.
„Sopranistka Anja Pöche předvedla od prvních tónů velmi krásnou barvu hlasu a nutno říci, že až na pár míst vedla prim po celou dobu koncertu.“
„Mám za to, že i u staré hudby lze daleko šířeji pracovat s dynamikou a afektem. Obecně myslím, že by pěvci mohli více pracovat s tělem a mít hlasy více zakotvené. Dílo vyznělo přesně, leč opatrně.“
„Určitě by pomohlo více se opřít do textu a v místech, kdy se dalo využít těžkých dob (například v třídobém rytmu), daleko více ‚muzicírovat‘.“
Emauzské opatství, kostel Panny Marie a slovanských patronů v Praze, bylo v úterý 20. července místem zahajovacího koncertu Letních slavností staré hudby, o kterých jsme ve VýhleduPlus psali zde. Pořadatelé pozvali německý vokální soubor Calmus Ensemble. Ten reprezentují sympatičtí mladí umělci – sopranistka Anja Pöche, altistka Maria Kalmbach, tenorista Friedrich Bracks, barytonista Ludwig Böhme a basista Manuel Helmeke. Představili se ve stěžejních Jeremiášových Lamentacích pro Zelený čtvrtek a Bílou sobotu Orlanda di Lassa a v motetech Thomase Stolzera a Leonharda Lechnera. Náš portál přináší svým čtenářům ReflexiPlus níže.
„Vládl citem pro zhudebňované slovo, jemuž své kontrapunktické řemeslo bezvýhradně podřizoval. Tyto umělecké kvality vedly k celoevropskému uznání jak mezi profesionály, tak mezi laiky.“
„Jako klerik žil v celibátu, tudíž po své smrti – na rozdíl od Palestriny a Lassa – neměl nikoho, kdo by o jeho odkaz aktivně pečoval.“
„Pětisté výročí Monteho narození je dobrým důvodem iniciovat novou vlnu odborného zájmu o tuto osobnost.“
V pátek 4. července 1603 se uzavřela v Praze životní pouť hudebního skladatele Philippa de Monte, kapelníka císaře Rudolfa II. V čase jeho skonu mu bylo dvaaosmdesát let, což lze na tehdejší životní podmínky označit za vskutku požehnaný věk. Přesto zde byl jistě důvod ke smutku. Odešla totiž výjimečná skladatelská osobnost, jeden z nejplodnějších hudebních tvůrců své doby, uznávaný a ctěný po celé Evropě. My si ovšem v souvislosti s ním letos připomínáme velmi významné jubileum, a to rovných pět set let od narození.
„Pozoruhodná byla zejména práce s prostorem. Soubory obemkly obecenstvo ze všech stran.“
„Všechny ostatní soubory strčil do kapsy OctOpus Vocalis, přestože neměl zdaleka nejvýhodnější postavení v prostoru.“
„Právě hal, který zpěvu propůjčovala akustika chrámu, chorálu dodával autentickou atmosféru.“
Návštěvníci brněnského kostela sv. Jakuba dostali v neděli v podvečer příležitost vyslechnout unikátní koncert renesanční polyfonie. Pro tuto příležitost spojilo síly šest ansámblů povětšinou s profilací na takzvanou starou hudbu. Řízení celého koncertu vzal na svá bedra Eduard Tomaštík. Navzdory tomu, že koncert začínal v poněkud netradiční 17. hodinu, kostel se velmi slušně zaplnil; respektive zaplnila se jeho přední část, protože publikum zcela správně odhadlo, že sedět v několika posledních řadách za uličkou nemá v tomto chrámu smysl.
„Vícesborová technika zapůsobila i prostorově. Vyzdvihla bych také působivou barvu theorby a harfy se žesťovými nástroji.“
„Z celkem jedenácti skladeb měly vokálně-instrumentální kompozice převahu, což krásně vyvážily čtyři instrumentální skladby a jedna vokální.“
„Velmi oceňuji postavení varhan na pódiu, kde tvořily s ostatními nástroji kompaktní celek.“
I když je dvojice měsíců červenec a srpen spojována především s letními prázdninami, pro určitý typ publika jde o období, na které se celý rok těší. Už tradičně se v této době koná festival Letní slavnosti staré hudby, letos už 20. ročník. Až do 6. srpna 2019 na návštěvníky staré hudby čeká osm koncertů s doprovodným programem. Už po vyslechnutí zahajovacího čtvrtečního koncertu v Kostele sv. Šimona a Judy lze konstatovat, že jubileum festivalu má opravdu působivý start. Ráda bych koncert přiblížila skrze tři oblasti, které na mě udělaly dojem nejsilněji.
