„Velmi důkladně vypracované slovo programu předestřelo hlavní dramaturgický záměr: Představit průřezově české operní autory, a to včetně těch, jejichž dílo snad upadlo v částečné zapomnění navzdory počáteční popularitě. Chvályhodný záměr.“
„Vystoupení Kněžíkové bylo svrchovaně vkusné a bezproblémové. V první půli večera jistě zaujala více než její choť.“
„Dechberoucí je Plachetkova schopnost rozrezonovat každý kousíček tělesné schrány.“
Mecenášským koncertem pokračoval v pondělí 18. září festival Dvořákova Praha. Rodinný podnik manželů a předních českých pěvců Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky umožnil svou většinově doprovodnou rolí Orchestr Národního divadla v Praze pod vedením hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha začne ve čtvrtek 7. září. Dvořákova síň pražského Rudolfina bude od dvaceti hodin svědkem zahajovacího koncertu již šestnáctého ročníku akce. Její první tóny budou tradičně patřit Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednese sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodí ji curyšský Tonhalle-Orchester a jeho šéfdirigent Paavo Järvi, kteří v duchu novodobé tradice provedou v druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“. Pořadatelé v programu vedle díla Antonína Dvořáka vzdávají hold skladbám jeho blízkého přítele Johannesa Brahmse i dalšímu z letošních jubilantů, Sergeji Rachmaninovovi. Nejen prostřednictvím hudby festival připomene Dvořákova génia. Pod názvem „Dvořák Dreams“ nabídne před Rudolfinem po dobu prvního festivalového týdne k zhlédnutí také digitální audiovizuální instalaci.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
„K Weinbergovu zajímavému, teprve postupně objevovanému a doceňovanému uměleckému odkazu se čtvrtstoletí po jeho úmrtí nyní hlásí jak Rusko, tak jeho rodné Polsko.“
„Bezmála hodinová skladba je nesena převažujícím klidným a vesměs i tichým, ale nesmírně vážným, posmutnělým výrazem. Je poměrně přehledná a zcela sdělná.“
„Weinberg může být vnímán jako zajímavý příklad osobnosti vynořující se teprve s odstupem ze složitých vrstev kultury sovětského Ruska.“
Obětem povstání ve varšavském ghettu z jara roku 1943 i všem obětem holocaustu, mezi nimiž byli také jeho rodiče a sestra, věnoval před třemi desetiletími skladatel Mieczysław Weinberg svou 21. symfonii Kadiš, nazvanou podle židovské modlitby. Dílo zaznělo v české premiéře v sobotu v pražském Národním divadle při mimořádném koncertě operního orchestru, zařazeném do projektu Musica non grata.
Cyklus Musica non grata, jehož hlavním cílem je znovuobjevovat díla autorů pronásledovaných nacionálním socialismem, uvede v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga. Orchestr Národního divadla zahraje pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólového partu se ujme sopranistka Marie Fajtová, na úvod o kontextu díla promluví ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.
„Ženská časť obsadenia, Eliška Weissová a Dana Burešová, vytvorila plastické, dôveryhodné a vzájomne absolútne protikladné hrdinky.“
„Pre túto rolu je Vigilius typovo veľmi vhodný. Jeho hlas bol vo všetkých polohách znelý a nevzbudzoval dojem vyčerpanosti.“
„Chvíľu trvalo, kým sa Vigilius usadil a dokázal so svojim materiálom naozaj naplno pracovať.“
Dánsky tenorista Magnus Vigilius si v sobotu 9. novembra na doskách pražského Národního divadla po prvýkrát siahol na bájneho rytiera Lohengrina. Vigilius, ktorý si vo wagnerovskom svete pomaly utvrdzuje svoju pozíciu, sa na pódiu stretol s Danou Burešovou (Elsa), Eliškou Weissovou (Ortruda) a Olafurom Sigurdarsonom (Friedrich von Telramund). Partnerom mu bol aj Orchestr Národního divadla pod vedením Constantina Trinksa.
„Ten Domingo, který se zamiloval do Prahy.“
„Letos dosáhnou věkové hranice 32 let a je to tedy jejich poslední šance.“
„Vítězství automaticky nějaké pozvání nezaručuje, ale jsou příklady, kdy se tak stalo.“
Konečně! Šest let o tom snili. Kdo? Gabriela Boháčová a Radek Hrabě, kromě jiného zakladatelé spolku Domingo-Mozart-Prague, kde společníkem je i jeden z největších operních pěvců – Plácido Domingo. Ten Domingo, který založil v Paříži v roce 1993 operní soutěž Operalia, z níž se stal mimořádný fenomén a jedna z nejvýznačnějších pěveckých soutěží na světě. Ten Domingo, který se zamiloval do Prahy, do její hudební minulosti i do její současné kulturní přítomnosti. Soutěž se koná každý rok v jiném městě, zájemců je nepočítaně, pro příští rok se prý uvažuje o Singapuru. V listopadu minulého roku mohli Gabriela Boháčová a Radek Hrabě slavit – Plácido Domingo oznámil, že 27. ročník se bude v červenci 2019 konat v Praze.
„V tomto světě představ, iluze a kouzel se vyobrazují základní až archetypální vztahy mezi lidmi.“
„Jde o kosmopolitní dílo: podle italské předlohy v ruské úpravě na francouzský text a pro americké publikum.“
„Pomeranče budou ztvárněné jako ženská ňadra – jako symbol ženství, který v inscenaci hledáme.“
100 let od vzniku a pár dní po výročí narození skladatele – Národní divadlo v Praze chystá premiéru opery Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva, která patří k jeho nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům. Prokofjev by právě dnes, 27. dubna, oslavil 128 let, i když některé prameny uvádějí jako možné datum jeho narození i 23. duben 1891.
„Po dnešním večeru si dovedu představit, jak Mozartovi jeho Pražané rozuměli a nosili ho na rukou.“
„Poslední léta Domingovi přinesla nejen titul dirigenta, ale také barytonisty, což byl prapůvodně jeho hlasový obor, a ředitele mezinárodní pěvecké soutěže Operalia.“
„Orchestr Národního divadla hrál tak jiskrně, lehce, precizně a nadšeně, že to byl jeden z nejlepších výkonů tohoto tělesa vůbec.“
Jedna operní událost, která předznamenala další, se v neděli odehrála v Praze. Plácido Domingo dirigoval ve Stavovském divadle koncert k poctě 263. výročí narození a tím samozřejmě i z díla Wolfganga Amadea Mozarta a zároveň osobně potvrdil, že se v červenci bude v Národním divadle konat jeho slavná pěvecká soutěž Operalia. Jako sólisté včera vystoupili dva její vítězové, Adela Zaharia a Simone Alberghini, a výrazné mladé talenty Štěpánka Pučálková a Petr Nekoranec. Mimořádně dobře hrál orchestr Národního divadla.
“Překážkou byl ale zcela nečitelný text a dosti nečitelné noty, taková rychle psaná partitura autorem.”
“Vzpomínám si na Šenkýřovo nádherné Festa sanctorum, ve kterém zpíval basista Karel Průša.”
“Z náročnosti a virtuozity partů lze dedukovat, že žáci tehdy měli vysoké hudební a pěvecké předpoklady.”
Novodobou premiéru připravilo na sobotu 15. prosince Národní divadlo v Praze. V kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) zazní gratulační kantáta Augustina Šenkýře Dies numini et principi, věnovaná opatovi břevnovského kláštera Friedrichu Grundmannovi. Po 248 letech ji v Praze nastudovali sólisté Markéta Böhmová, Yukiko Kinjo, Michaela Zajmi, Jakub Koś a Roman Hoza, orchestr Národního divadla a dirigent Zdeněk Klauda, specialista na hudbu tohoto období, který byl za podobný objev (Rybovo Stabat mater) oceněn mezi jinými i prestižní cenou Diapason D‘Or.
