KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Svatá Zuzana a Florentinská tragédie. Dvě opery z projektu Musica non grata

„Svatá Zuzana pojednává o jeptišce, která za noční meditace v kostele před oltářem propadá do transu.“

„Pěvecké hlasy byly zvoleny šťastně. Klementina Lucie Hilscherové předvedla báječný vývoj charakteru od konejšivé sestry k výrazu obav až k závěrečnému odsouzení.“

„Manželé zjišťují, že jsou si stále atraktivní.“

Opera Národního divadla a Státní opera uzavřely závěrem týdne čtyřletý projekt, připomínající pod názvem Musica non grata kompoziční tvorbu autorů a autorek pronásledovaných nacistickým režimem. Mezi skladatele se vztahem k hudebnímu prostředí první Československé republiky byl zařazen i Paul Hindemith, jehož jednoaktovka Svatá Zuzana zazněla na pražském jevišti dne 6. dubna opět po 101 letech od premiéry v Novém německém divadle. Druhou operou plně navštíveného večera byla Florentinská tragédie od Alexandra Zemlinského. Orchestr Státní opery dirigoval Karsten Januschke, koncertním mistrem byl Michal Sedláček, sbor připravil Adolf Melichar.

Číst dál…

Zakončení projektu Musica non grata

Ve dnech 5. až 7. dubna 2024 se Závěrečným víkendem Musica non grata uzavře čtyřletý projekt Opery Národního divadla a Státní opery věnovaný hudebnímu odkazu skladatelů a skladatelek se vztahem k hudebnímu prostředí první Československé republiky, pronásledovaných nacistickým režimem. Během čtyř let nabídl cyklus Musica non grata více než sto padesát operních a operetních…

Číst dál…

VÝHERCI VSTUPENEK:
Florentinská tragédie a Svatá Zuzana v Národním divadle

Čtyřletý projekt Musica non grata, který oživuje umělecký odkaz skladatelů meziválečného Československa pronásledovaných nacistickým režimem či jiným způsobem perzekvovaných, vyvrcholí závěrečným víkendem od 5. do 7. dubna v pražské Státní opeře. Na programu bude poslední uvedení komické opery Šaty dělají člověka Alexandra Zemlinského v režii Jetske Mijnssen a revuální operety Paula Abrahama Ples…

Číst dál…

Dvakrát Viktor Ullmann. Ostrava v Praze

Rok po ostravské premiéře přivezlo do Prahy Národní divadlo moravskoslezské svou inscenaci dvou aktovek Viktora Ullmanna. Rozbitý džbán a Císař Atlantidy jsou dobově i nadčasově aktuální a hudebně dnes až překvapivě sdělná komorní díla komponovaná za války, druhé z nich v terezínském ghettu. Pohostinské představení vedené první únorovou neděli ve Stavovském divadle dirigentem Jakubem Kleckerem…

Číst dál…

Ostravské divadlo uvede v Praze poslední opery Viktora Ullmanna

V jediném provedení v rámci jednoho večera návštěvníci pražského Stavovského divadla 4. února zhlédnou dvě poslední opery skladatele Viktora Ullmanna, který se stal v roce 1944 obětí nacistické vyhlazovací mašinérie; na letošní rok tedy připadá 80. výročí jeho úmrtí. Díla Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti vznikla v rozmezí let 1941–1944,…

Číst dál…

Loutky ožily na scéně Stavovského divadla

„Šéfdramaturg Ondřej Hučín text musel škrtat nemilosrdně.“

„Předností inscenace je jistě její mnohotvárnost a pestrost.“

„Situovanost orchestřiště výše je velmi diskutabilní.“

Záslužný počin má nově na kontě Opera Národního divadla a Státní opera v rámci projektu Musica non grata. 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskutečnily obě premiéry inscenace LouTkáček, vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami. Jedná se o adaptaci díla s původním názvem Tuttifäntchen na text Hedwigy Michel a Franzisky Becker – německý text přebásnil a výrazně pokrátil Ondřej Hučín – a s hudbou Paula Hindemitha, který je koncipoval pro dětského diváka, čemuž odpovídá i režijní koncept Radima Vizváryho…

Číst dál…

LouTkáček. Stavovské divadlo nabídne vánoční hudební pohádku

Dne 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskuteční česká premiéra vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami LouTkáček skladatele Paula Hindemitha v českém přebásnění Ondřeje Hučína. Režie se ujal umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry, hudebního nastudování dirigent David Švec. LouTkáček je posledním jevištním operním projektem Opery Národního divadla a Státní opery v cyklu…

Číst dál…

‚Zvrhlá hudba’ tématem brněnského kolokvia muzikologů i následného koncertu

Ve dnech 9. a 10. října se uskuteční pod názvem New Paths in Opera 57. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia Brno. Jeho pořadateli jsou Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FFMU) společně s Operou Národního divadla a Státní operou prostřednictvím projektu Musica non grata. Světové osobnosti z řad muzikologů, dirigentů, operních režisérů, intendantů, dramaturgů a zástupců hudebních nakladatelství…

Číst dál…

Komorní řada PKF na úvod s Petrem Nekorancem

Na tradičním místě Barokního refektáře Profesního domu MFF UK na pražském Malostranském náměstí čeká zahájení Komorního cyklu orchestru PKF – Prague Philharmonia. 25. září od půl osmé vystoupí renomovaný dechový soubor Belfiato Quintet spolu s tenoristou Petrem Nekorancem. V jejich podání zazní výběr z písňového cyklu Zápisník zmizelého od Leoše Janáčka premiérově v úpravě…

Číst dál…

Historicky první opereta napsaná ženskou rukou na Hudební akademii Terezín

Třetí ročník Hudební akademie Terezín se v rámci čtyřletého hudebně-divadelního cyklu Musica non grata uskuteční od 14. do 17. srpna. Akademie se tradičně otevře nejen mladým profesionálním umělcům, ale i široké veřejnosti, jíž nabídne volně přístupné koncerty a přednášky v Terezíně, Litoměřicích a Praze. Musica non grata je projekt Opery národního divadla a Státní opery ve…

Číst dál…

Musica non grata s písňovým večerem v rámci cyklu Ženy v hudbě

V rámci projektu Národního divadla Musica non grata přichystala dramaturgie koncert cyklu Ženy v hudbě. Vedle písňových cyklů Vítězslavy Kaprálové a Almy Mahler zaznějí písně Nadii a Lili Boulangerových, a především prakticky neznámé písňové cykly Slávy Vorlové. Akce se koná 21. června. Sólových partů se ujmou sopranistky Tamara Morozová, Viktorie Kaplanová Dugranpere a altistka Monika…

Číst dál…

Petr Popelka: Tradice rozhlasových orchestrů je evropským unikátem

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

Číst dál…

Monumentální Písně z Gurre ve Státní opeře

Dnes uplynulo 102 let od české premiéry kantáty Arnolda Schönberga Písně z Gurre. Uskutečnila se v Novém německém divadle, dnešní Státní opeře. A právě na toto jeviště se titul vrátí 20. června. Mohutný hudební aparát čítající na 250 umělců, ve kterém spojí síly Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR), Norský rozhlasový orchestr (KORK), sólisté a Český filharmonický sbor Brno se…

Číst dál…

Ženy v hudbě přinesly do Státní opery výborný program

„Třetí věta, Ukolébavka, pak jaksi spojovala prvky, použité v částech předešlých, což dalo vzniknout zasněnému celku, který potom sladce vyprchal do ztracena.“

„Po až neklidném začátku následovalo zvláčnění tónu prováděné v harmonii s orchestrem, nad kterým však svůj hlas stále jasně nesla.“

„Ve třech větách prolínání různých prvků postupně vyvrcholilo v kontrapunktickou část, na konci následovanou vskutku vítězoslavným zakončením.“

V neděli 16. dubna byla ve Státní opeře v Praze k mání vskutku nevšední muzika. Zahajovací koncert cyklu Ženy v hudbě divákům přinesl skladby čtyř skladatelek, českých i zahraničních, v podání interpretek rovněž českých i zahraničních, vystupujících spolu s Orchestrem Státní opery. To vše se odehrálo v rámci projektu Musica non grata.

Číst dál…

Ženy v hudbě jako téma nového cyklu projektu Musica non grata

Ženy-skladatelky spojené s českým uměleckým prostředím, jež komponovaly na pozadí rodícího se nového společenského i politického uspořádání Evropy první poloviny dvacátého století, představí projekt Musica non grata v rámci cyklu Ženy v hudbě. Zaznějí díla Julie Reisserové, Vítězslavy Kaprálové, Slávy Vorlové, Elizabeth Maconchy, Dory Pejačević nebo Leny Stein-Schneider. Řada skladeb těchto autorek se vrátí…

Číst dál…

V příští sezoně v Praze devět operních premiér, včetně novinky Jana Kučery

„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“ „Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou…

Číst dál…

Národní divadlo moravskoslezské pokračuje v cyklu Opery terezínských skladatelů

„Libreto k opeře Rozbitý džbán připomíná Gogolova Revizora, jen v něm není tolik satiričnosti a špílců. Je napsán na libreto Petra Kleista a měl premiéru v roce 1942, následně byl skladatel deportován i s rodinou do Terezína.“

„Císař Atlantidy aneb Odepření smrti je rovněž jednoaktovkou, která vznikala již v Terezíně. Hlavním nositelem příběhu je Smrt, která už je unavena a znechucena válkou, odmítá spolupracovat a trpící ranění na bojištích nemohou zemřít.“

„Režie je překvapivě velmi uměřená a spíš akcentuje hloubku poselství. Diktátor zůstává sám, bez pomoci ostatních, když vypadne z invalidního křesla. Smrt si klade podmínku, že lidé zase budou moci zemřít, ale nejprve musí zemřít sám diktátor.“

Viktor Ullmann a jeho jednoaktové opery Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti, uvedené v premiéře v Divadle A. Dvořáka 16. února, jsou další položkou cyklu Národního divadla moravskoslezského nazvaného Opery terezínských skladatelů. Cyklus je součástí širšího projektu pražského Národního divadla s názvem Musica non grata. Ostravskému publiku se díla představila v režii slovinského režiséra Rocca, který je rovněž autorem scény, a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera. V obou jednoaktovkách byli obsazeni stejní protagonisté, barytonista Boris Prýgl, basista Martin Gurbaĺ, tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro, sopranistky Michaela Zajmi a Markéta Klaudová a barytonista Roman Vlkovič. Kostýmy vytvořila Belinda Radulovič a českého překladu se úspěšně zhostil Jaromír Nohavica, neboť Viktor Ullmann, který je i autorem obou libret, psal německy.

Číst dál…

Zemlinského komedie Šaty dělají člověka po 101 letech ve Státní opeře

V pátek 24. a v neděli 26. února se v pražské Státní opeře uskuteční premiéry nového nastudování opery Šaty dělají člověka od Alexandra Zemlinského. Režie tohoto titulu na pomezí komedie a alegorické pohádky se ujala nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, hudebního nastudování litevská dirigentka Giedrė Šlekytė. V titulních rolích se představí americký tenorista Joseph Dennis, který je sólistou Semperovy…

Číst dál…

Ullmannovy jednoaktovky Rozbitý džbán a Císař Atlantidy v Ostravě

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského uvede v premiéře ve čtvrtek 16. února dvě jednoaktové opery těšínského rodáka Viktora Ullmanna, a to v Divadle Antonína Dvořáka. Obě díla mají podobný námět. Moc a její zneužití. Rozbitý džbán, grotesku o samolibosti byrokracie, psal Ullmann ještě před deportací do Terezína, operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti o světovládci, kterého…

Číst dál…

Závěr festivalu Janáček Brno shořel v Plamenech Erwina Schulhoffa

„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“ „Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“ „Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech…

Číst dál…

Krásovy Zásnuby ve snu a návrat Schulhoffových Plamenů

Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17.…

Číst dál…

Na tom našem dvoře s Babinským a čerty aneb Švanda dudák konečně v Národním

„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“ „Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“…

Číst dál…

Musica non grata – Pohádková opera Švanda dudák v Národním divadle

Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí…

Číst dál…

„Ples v hotelu Savoy“ rozzářil Státní operu v Praze

„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“ „Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“ „Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“ Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého…

Číst dál…

Podzim s Musica non grata zahájí Ples v hotelu Savoy ve Státní opeře

Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil…

Číst dál…

Musica non grata od pondělí do čtvrtka s druhým ročníkem Hudební akademie Terezín

Od pondělí 15. do čtvrtka 18. srpna se v rámci projektu Musica non grata uskuteční druhý ročník Hudební akademie Terezín věnovaný „nežádoucí hudbě“. Centrálním tématem je nastudování jazzového oratoria H.M.S. Royal Oaks Erwina Schulhoffa. Koncerty, přednášky, zkoušky a workshopy v areálu bývalého terezínského ghetta i v Praze jsou přístupné také široké veřejnosti, a to zdarma. Místo,…

Číst dál…

Schulhoffovy Plameny – mnoho otázek, málo odpovědí

„Můj obdiv však rozhodně patří Denysu Pivnickému, který extrémně náročnou roli Dona Juana ‚vydržel‘.“ „Z dalších sólistů nelze pominout výkon sopranistky Tamary Morozové, dle mého soudu dalece převyšující i zmíněnou Korosunovou.“ „Pokud má inscenace slabé místo, je to dle mého názoru režie, která ani zdaleka nevytěžila možnosti fantasknosti a surrealističnosti celého díla.…

Číst dál…

Weinbergův žalozpěv nad oběťmi šoa

„K Weinbergovu zajímavému, teprve postupně objevovanému a doceňovanému uměleckému odkazu se čtvrtstoletí po jeho úmrtí nyní hlásí jak Rusko, tak jeho rodné Polsko.“ „Bezmála hodinová skladba je nesena převažujícím klidným a vesměs i tichým, ale nesmírně vážným, posmutnělým výrazem. Je poměrně přehledná a zcela sdělná.“ „Weinberg může být vnímán jako zajímavý příklad osobnosti vynořující…

Číst dál…

Tomáš Brauner: Šostakovič ovlivnil Weinberga, ale platí to i naopak

„Síla a hloubka Symfonie Kaddish mě opravdu překvapila.“ „V Rusku se mu prý smáli, že mluvil s polským přízvukem. Ruská kulturní obec ho teď ale považuje za svého třetího největšího skladatele.“ „Poláci velmi rádi hrají své skladatele. Myslím, že si budou Weinberga dobře hlídat.“ Pražské Národní divadlo v rámci projektu Musica non grata,…

Číst dál…

Musica non grata v sobotu s českou premiérou Symfonie „Kaddish“ Mieczysława Weinberga

Cyklus Musica non grata, jehož hlavním cílem je znovuobjevovat díla autorů pronásledovaných nacionálním socialismem, uvede v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga. Orchestr Národního divadla zahraje pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólového partu se ujme sopranistka Marie Fajtová, na úvod…

Číst dál…