Pořadatelé sedmašedesátého Dvořákova festivalu připravili na období od května do září čtyřiašedesát koncertů v sedmi krajích České republiky.

„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“

„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“

„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“

Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si na velikonoční čas připravil speciální festivalovou přehlídku komorních i orchestrálních koncertů. Přivítá zahraniční hosty i ryze české soubory. Vrcholem bude premiéra scénického zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v režii Matěje Formana. Velikonoční festival Pražských symfoniků se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu a kostele svatých Šimona a Judy od soboty 1. do neděle 9. dubna.

Předposlední premiérou letošní sezóny, kterou operní soubor Jihočeského divadla uvede koncertně a pouze ve dvou provedeních, bude nastudování děl Carla Orffa a Bohuslava Martinů. Ve dnech 2. a 4. března v divadelním sále DK Metropol zazní kantáty Carmina burana a Kytice pro sóla, sbor a dětský sbor v podání sopranistek Markéty Klaudové a Lucie Silkenové, altistky Michaely Zajmi, tenoristy Jaroslava Březiny a barytonistů Jakuba Hliněnského a Alexandra Beně. Divadelní sbor vystoupí v nastudování Martina Veselého a dětský sbor Canzonetta pod vedením sbormistryně Petry Nové. Hudebního nastudování se ujal David Švec, šéfdirigent opery Jihočeského divadla.

„Libreto k opeře Rozbitý džbán připomíná Gogolova Revizora, jen v něm není tolik satiričnosti a špílců. Je napsán na libreto Petra Kleista a měl premiéru v roce 1942, následně byl skladatel deportován i s rodinou do Terezína.“

„Císař Atlantidy aneb Odepření smrti je rovněž jednoaktovkou, která vznikala již v Terezíně. Hlavním nositelem příběhu je Smrt, která už je unavena a znechucena válkou, odmítá spolupracovat a trpící ranění na bojištích nemohou zemřít.“

„Režie je překvapivě velmi uměřená a spíš akcentuje hloubku poselství. Diktátor zůstává sám, bez pomoci ostatních, když vypadne z invalidního křesla. Smrt si klade podmínku, že lidé zase budou moci zemřít, ale nejprve musí zemřít sám diktátor.“

Viktor Ullmann a jeho jednoaktové opery Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti, uvedené v premiéře v Divadle A. Dvořáka 16. února, jsou další položkou cyklu Národního divadla moravskoslezského nazvaného Opery terezínských skladatelů. Cyklus je součástí širšího projektu pražského Národního divadla s názvem Musica non grata. Ostravskému publiku se díla představila v režii slovinského režiséra Rocca, který je rovněž autorem scény, a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera. V obou jednoaktovkách byli obsazeni stejní protagonisté, barytonista Boris Prýgl, basista Martin Gurbaĺ, tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro, sopranistky Michaela Zajmi a Markéta Klaudová a barytonista Roman Vlkovič. Kostýmy vytvořila Belinda Radulovič a českého překladu se úspěšně zhostil Jaromír Nohavica, neboť Viktor Ullmann, který je i autorem obou libret, psal německy.

„Ve vší své mohutnosti, naléhavosti i smířlivosti mohlo dílo v Kolíně zaznít až letos.“

„Chrám byl toho večera naplněn snad i hmatatelnou pozitivní energií.“

„Kolínský dušičkový koncert se bezesporu stal v regionu jednou z největších hudebních událostí letošního roku.“

Přijdou lidé v Kolíně v den Památky zesnulých na koncert, který má na programu Mozartovo Requiem? Tuhle otázku si položil sbormistr místního pěveckého uskupení Cantores Cantant Jakub Hrubý, který velmi dobře ví, coby organizátor několika hudebních festivalů, že návštěvnost podobných akcí v regionech je v současné nelehké době velmi ošidná a že se v tomto směru nelze na nic spoléhat. Zvážil všechna pro i proti – a nakonec se rozhodl „dušičkový“ koncert v chrámu svatého Bartoloměje uspořádat. Udělal moc dobře. Posluchači se dostavili v tak hojném počtu, že ti, co přišli na poslední chvíli, museli hodinku v zadní části stále ještě rekonstruovaného svatostánku prostát.

Divadlo F. X. Šaldy přichystalo první symfonický koncert této sezóny. V rámci programu posluchači budou moci slyšet dvě méně často uváděná, avšak výrazná díla. Pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka se představí také mezzosopranistka Michaela Zajmi. Koncert zahájí pětidílná suita Maurice Ravela Má matka husa. Poté bude provedena balada pro mezzosoprán a orchestr Otakara Ostrčila Osiřelo dítě. Druhá polovina koncertu pak bude patřit symfonické suitě Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova. Koncert se bude konat v neděli 23. října od 19 hodin.

V letošním roce uplynulo sto padesát let od narození významného slovinského architekta Josipa Plečnika. Festival Den architektury připomíná toto výročí mimo jiné koncertem nazvaným Pocta Josipu Plečnikovi, na kterém v úterý 4. října od 19:30 hodin v autentickém prostoru Plečnikova Kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech zazní unikátní hudební dílo Emila Viklického z roku 1996 Dopisy Plečnikovi. Suitu pro mezzosoprán a sedm nástrojů autor vytvořil na základě dopisů dcery Tomáše Garrigua Masaryka Alice Masarykové právě jmenovanému architektovi.

„Už od prvního vstupu tenoristy Aleše Brisceina, který ztvárnil roli Alberta Gregora, bylo jasné, že se setkáváme s něčím výjimečným.“

„Eva Urbanová předvedla svou roli s patřičnými emocemi, zvuku mohlo být více, ale skvěle využila svého potenciálu a umu a doslova uchvátila svými mezzavoce, která se nesla celým divadlem.“

„Absolutním překvapením byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky! Jeho projev, hlasový fond, výslovnost a muzikalita šly naprosto ruku v ruce s Janáčkem a Robertem Jindrou, potažmo s orchestrem.“

V neděli 11. září v Národním divadle pod vedením nového hudebního ředitele opery Roberta Jindry zaznělo koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos. V hlavní roli Emilie Marty vystoupila Eva Urbanová. Doslova janáčkovským objevem byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky v roli Jaroslava Pruse a skvělým Albertem Gregorem byl Aleš Briscein. Druhé provedení se stejným obsazením se bude konat ve středu 14. září. Určitě se jděte podívat!

Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.

Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.

Nastupující hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra vykročí do sezóny sérií čtyř scénických uvedení Dvořákovy opery Rusalka. Následovat bude dvojí koncertní provedení Janáčkovy Věci Makropulos. Oba tituly chystá v interpretaci předních evropských pěvců. Představení Rusalky se budou konat v neděli 28. srpna a 9., 24. a 28. září, Věc Makropulos je na programu 11. a 14. září. Na konci prázdnin Jindra také studiově natočí pro Český rozhlas Smetanovu operu Dvě vdovy.

„Hudební nastudování novým šéfdirigentem operního orchestru Davidem Švecem je důležitým pozitivem večera.“

„Obtížnost úlohy sboru je mimořádná, snaha o co nejlepší provedení byla pro mne zřetelná.“

„Režisér dokázal plně využít možnosti prostředí a předložit publiku doslova efektní gejzír nápadů, fantazií, které přesvědčivě realizoval.“

Nový šéf Opery Jihočeského divadla České Budějovice Tomáš Ondřej Pilař zvolil pro zbrusu novou premiéru na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově poprvé v historii nikoliv operní dílo, nýbrž oratorium. Händelův třídílný Mesiáš, vrcholné barokní dílo koncertního charakteru, byl realizován Pilařem jako přitažlivý hudebně-vizuální projekt. Je to velmi nesnadný úkol převést dílo z koncertních síní do přírodního divadla, ale koncepce tohoto mohutného oratoria dává ohromné možnosti pro vizuální, divadelní ztvárnění. Navíc, což je ovšem zásadně podstatné, se zjevně inscenátoři nadchli vizí pana šéfa Pilaře a entuziasmus byl hodně znát!

Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo pro diváky Otáčivého hlediště v Českém Krumlově scénicky zpracované oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš. V termínu od 4. do 14. srpna bude dílo uvedeno celkem desetkrát. Režie se ujal Tomáš Ondřej Pilař, hudebního nastudování David Švec, který se bude na dirigentském stupínku alternovat s Martinem Peschíkem. Představení budou začínat vždy ve 21 hodin.

„Gioacchino Rossini je znám především jako autor nesčetných oper a jako kuchařský mág. Překvapivé je, že je také autorem díla duchovního, jako je Stabat mater.“

„Hvězdou večera se stal basista Jan Šťáva, který exceloval ve čtvrté části Pro peccatis a v následující části Eja, mater, kterou zpíval se sborem a cappella.“

„Všichni sólisté dohromady tvořili barevně i dynamicky sladěný celek a spolu se sborem i orchestrem vytvořili opulentní koncert, ze kterého měl posluchač radostný a povznášející hudební zážitek.“

Soubor Czech Virtuosi je brněnským komorním orchestrem, složeným z nejlepších hráčů brněnské filharmonie a Janáčkovy opery a dalších komorních souborů. Zve si ke spolupráci zajímavé sólisty a pořádá samostatné koncerty k různým příležitostem. Nastávající Velikonoce ohlásil koncertem, který se konal v sobotu 9. dubna v kostele svatého Augustina.

„Dvořákova síň se ponořila do šera a pódium ovládla herečka, deklamující monolog zhrzené ženy.“

„Zuzana Stivínová fascinované publikum nekompromisně vtáhla do výjevu a už nepustila.“

„S Tomášem Netopilem se Tom Borrow příjemně potkal v přístupu, který Mozarta vidí skutečně neromanticky.“

Pro abonentní koncerty v tomto týdnu se Česká filharmonie proměnila v nevelké těleso mozartovského typu. Hudba Wolfganga Amadea Mozarta a Jiřího Antonína Bendy jí pod taktovkou Tomáše Netopila slušela ve středu velmi pěkně. Zajímaví byli však i sólisté: v první polovině mladičký pianista Tom Borrow a v druhé polovině, v Bendově melodramu Medea, herečka Zuzana Stivínová.

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

Pražské Národní divadlo přichystalo na první měsíc nového roku tři operní premiéry. V sobotu 8. ledna to bude Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery ve čtvrtek 20. a v neděli 23. ledna a nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na pátek 28. a neděli 30. ledna.

Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.