Orchestr Berg 6. listopadu v Divadle Archa uvede poslední premiérový večer s názvem Neviditelné signály, který je tentokrát věnovaný lidské komunikaci a interakci. Ve světové premiéře zazní novinka mladého českého skladatele Pavla Šabackého, v českých premiérách pak hudba Martina Smolky a německé skladatelky Sarah Nemtsov. Diriguje Peter Vrábel.
„Mnoho významných operních děl, která vznikla v tomto století (a je jich už pěkná řádka), tak náš divák vůbec nezná.“
„Skladatel je jeho prvním režisérem.“
„Operu českého skladatele Ondřeje Adámka Ines uvede ve světové premiéře 16. června 2024 Opera v Kolíně nad Rýnem, kde ji nastuduje dnes velice žádaný dirigent François Xavier Roth.“
Každoročně se setkávají šéfové opery se svými dramaturgy, aby vytvořili plán oper, které budou hrát v následující sezoně, příp. v sezonách budoucích. Když si uvědomíme, že opera vznikla okolo roku 1600 a že skladatelé stále píší nová a nová díla, je opravdu z čeho vybírat. Oper za více než čtyři století vznikly tisíce a je skutečně těžké určit ty pravé tituly (v našich divadlech zpravidla čtyři) pro tu kterou sezonu.
Zlatou cenu Ochranného svazu autorského za celoživotní přínos získal skladatel Marek Kopelent, jehož život se uzavřel letos 12. března ve věku nedožitých 91 let. Cenu za propagaci a šíření české hudby obdržela sopranistka Gabriela Beňačková-Čápová. Předávání Výročních cen OSA se uskutečnilo 1. června, a to již osmnáctým rokem. Oceňují se tak, celkem v patnácti kategoriích, tuzemští hudební skladatelé a textaři v populární i klasické hudbě. V oblasti vážné hudby se dařilo Martinu Smolkovi, který se stal nejúspěšnějším skladatelem i nejúspěšnějším autorem vážné hudby v zahraničí; jeho kompozice Agnus Dei se také umístila jako první v kategorii Vážná skladba roku. Mezi mladými je nejúspěšnějším autorem vážné hudby Vojtěch Frank. Ochranný svaz autorský je soukromý profesní spolek s více než stoletou tradicí, založili ho autoři hudebních děl v roce 1919. Dnes je OSA kolektivním správcem, který má na základě autorského zákona oprávnění zastupovat autory a nakladatele hudebních děl. Ocenění vycházejí přímo ze statistik OSA. Podle pravidel zahrnují skladby a autory, kteří poprvé v posledních dvou letech zaznamenali mimořádný úspěch ve vysílání rozhlasu a televize, v koncertním provedení, v prodejnosti nosičů, na internetu a při dalších užitích hudby.
„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“
„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“
„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“
Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.
„Partitura je podle šéfdirigenta Petra Popelky výsledkem kreativního procesu, ani trochu statického, ale naopak hodně, hodně dynamického.”
“Jsem obrovský patriot, říká o sobě Robert Jindra. Přijde mi až neskutečné, že naše malá země má tak obrovské hudební tradice.“
„Minulý šéfdirigent SOČRu Alexander Liebreich bude protagonistou programu z hudby Franze Schuberta a soudobého díla na objednávku orchestru.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do 96. koncertní sezóny. Slaví se v ní na jaře 2023 sté výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu. Těleso navíc začíná pracovat pod vedením nového šéfdirigenta Petra Popelky a nového hlavního hostujícího dirigenta Roberta Jindry. Všechny koncerty z Rudolfina tradičně vysílá přímým přenosem Český rozhlas Vltava, jejich záznamy nejbližší středu stanice Český rozhlas D-dur. Další vybrané koncerty rozhlasových symfoniků, pořádané v DOX+, Anežském klášteře a ve Studiu 1, nabídne Vltava ze záznamu.
„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“
„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“
„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“
Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.
„V Prague Offspring se zejména ukázalo, jak existenciálně důležitý je pro nové umění fyzický prostor, v němž je prezentováno, a s ním související kontexty.“
„Účast Klangfora Wien korunovala Lost Highway Suite od Olgy Neuwirth jako závěrečná skladba sobotního koncertu.“
„Ve svém prvním ročníku se Prague Offspring vyprofiloval jako ambiciózní tvůrčí projekt s multidisciplinárními přesahy a v příštích dvou letech je na co se těšit.“
Se začleněním soudobé hudby do programové nabídky nemá festival Pražské jaro problémy. Skladby autorů pozdního 20. století a soudobých zněly v sousedství hudby minulých epoch na mnoha koncertech. Kromě toho ale byla náplní dvou nových projektů, v nichž sehrála naprosto nezastupitelnou roli: Vize a sny a Prague Offspring.
„Velmi nás těší, že v rámci letošního 77. ročníku MHF Pražské jaro uskutečníme dva koncerty a z pozice rezidenčního partnera poznáme blíže některé současné skladatele.“
„V Centru současného umění DOX, kde vystoupíme ve dnech 27. až 28. května, bude jistě velmi přínosná i sobotní beseda a mistrovský kurz se členy našeho souboru.“
„Po společné dohodě s dramaturgem festivalu Pražské jaro Josefem Třeštíkem jsme do naší koncepce zahrnuli skladatelské osobnosti, které máme ve svém repertoáru.“
Světoznámý rakouský ansámbl Klangforum Wien, který se specializuje na provozování soudobé hudby, se stal letos na tři roky rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V rámci sekce „Prague Offspring“ vystoupí ve dnech 27. a 28. května v holešovickém Centru současného umění DOX. Od roku 2020 je intendantem tělesa Peter Paul Kainrath, profesionální klavírista, umělecký šéf Mezinárodní klavírní soutěže Ferruccia Busoniho a festivalu současného umění Transart v Bolzanu, kde stál rovněž u zrodu společnosti Mediaart Production Coop. Ve své kariéře byl uměleckým šéfem rakouského festivalu Klangspuren Schwaz a náměstkem ředitele Mezinárodní nadace Manifesta v Amsterdamu. Je významným kulturním manažerem a věnuje se také publicistice a režii. Od loňského roku zastává post prezidenta Světové federace hudebních soutěží v Ženevě. Před jeho příjezdem do Prahy jsme spolu připravili rozhovor.
Klarinetistka Anna Paulová opět vystoupí na festivalu Pražské jaro, tentokrát s korejskou flétnistkou Chaeyeon You. Paulová je laureátkou Pražského jara z roku 2015, stejně tak její jihokorejská kolegyně, ta se zúčastnila v roce 2020. Dalšími laureáty, kteří vystoupí s nimi, budou cembalistka Monika Knoblochová a klavírista Adam Skoumal. Umělci spolu zahrají v Anežském klášteře v neděli 22. května od 17 hodin. Koncert Freiburger Barockorchester a Vox Luminis se bude konat ve středu 25. května od 20 hodin v Rudolfinu. Soubory společně uvedou kantátu ke svátku Nanebevstoupení Páně Auf Christi Himmelfahrt allein Johanna Sebastiana Bacha, ale zaznějí i díla Georga Philippa Telemanna a Heinricha Ignaze Franze Bibera.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
„K projektům pana šéfdirigenta jsou tradičně zváni exkluzívní pěvečtí hosté, takže březnová Aida slibovala stát se skutečnou událostí operního světa.“
„Tentokrát jako by se Katharina Thalbach opravdu spoléhala jen na svůj profesionální um posílat protagonisty na jeviště ve správný okamžik a zase je nechat odcházet.“
„Nová drážďanská Aida zkrátka zůstala kdesi na půli cesty.“
Semperova opera v Drážďanech premiérovala v sobotu 5. března novou inscenaci Verdiho Aidy. Hudebního nastudování se ujal legendární Christian Thielemann, režijně dílo uchopila Katharina Thalbach. Z pěvců vynikli zejména bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova jako Aida a představitelé předních mužských rolí, Francesco Měli a Quinn Kelsey.
„V podvečer dne, kdy ruské vojenské síly bezprecedentně napadly Ukrajinu, zněla v Rudolfinu hudba oslavující tu část hluboké ruské duše, která dala světu Dostojevského, Tolstého, Čajkovského nebo Rachmaninova, tedy ten obraz Ruska, který obdivoval i Janáček v nejednom svém díle.“
„Precizní Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem vystavěl skladbu jako tryznu, modlitbu, která stála na bezprostředním efektu z širokých zvukových ploch, podaných v perfektním frázování.“
„Wang zkrátka podala Rachmaninova v oscilaci mezi svými fascinujícími technickými schopnostmi a promyšlenou interpretační myšlenkou, čímž tuto skladbu posunula na vyšší level.“
Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova nabídla ve čtvrtek 24. února 2022 další z abonentních koncertů, tentokrát za účasti rezidenční umělkyně sezóny, pianistky Yujy Wang. Mimo Rachmaninovův Klavírní koncert č. 1 zazněla Janáčkova Glagolská mše a v podání Pražského filharmonického sboru česká premiéra skladby Martina Smolky Agnus Dei. Večer ve Dvořákově síni, decentně nasvícené do ukrajinských národních barev, měl značně politický rozměr.
Klavíristka a rezidenční umělkyně České filharmonie Yuja Wang měla s prvním českým orchestrem v letošní sezoně vystoupit už při listopadových Koncertech pro svobodu a demokracii. Nemoc jí však nedovolila přijet, místo ní hrál Lukáš Vondráček. Návštěvníci tak budou moci její výkony poprvé sledovat až na koncertech od 23. do 25. února, na nichž přednese První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Na začátku koncertů zazní v české premiéře desetiminutová vokální skladba Martina Smolky Agnus Dei pro dva smíšené sbory a cappella, kterou provede Pražský filharmonický sbor za řízení hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Vrcholem tří po sobě jdoucích večerů pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova pak bude Glagolská mše Leoše Janáčka. V té se k prvnímu českému orchestru vedle Pražského filharmonického sboru jako sólisté přidají sopranistka Evelina Dobračeva, altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein a basista Boris Prýgl. Varhanní part přednese Daniela Valtová Kosinová. Začátky koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina budou v 19:30 hodin.
Pořadatelé Hudebního salónu Café crème zvou už tuto neděli 13. února do kostela svatého Vavřince na Praze 1 na půl osmou večer. Zahájí tak svou čtrnáctou sezónu. „Cembalo v roli kosmické lodi proplouvá vesmírem v brilantních i tajuplných skladbách autorů moderních i barokních spolu se dvěma robotickými tanečnicemi v roli vesmírných těles i záhadných mimozemských bytostí,“ zní pozvánka. Hudební dramaturgii si vzala na starost cembalistka Monika Knoblochová, která samozřejmě bude na svůj nástroj i hrát. Choreografie se ujala Andrea Miltnerová, se kterou vystoupí i Jana Látalová. Světelný a zvukový design a masky jsou prací Jana Komárka. Bude znít hudba Lullyho, d'Angleberta, Smolky, Sierry, Royera, Mařatky, Bacha a Ligetiho. Neděle 27. února bude patřit čtyřručnímu klavíru Pabla Kornfelda a Moniky Knoblochové. S rostoucí oblibou klavíru v osmnáctém století se stala oblíbenou společenskou záležitostí čtyřruční hra – pro tu vznikal nejen instruktivní repertoár, ale zároveň také původní, velmi náročné skladby, jako jsou velkolepé sonáty Wolfganga Amadea Mozarta a v hojné míře i úpravy snad všech klasicistních symfonií. Na pátek 25. března si Monika Knoblochová pozvala zpěvačku Terezu Dudkovou a houslistu Luboše Dudka. V programu s názvem Spící les zazní švédská hudba zaklíněná ve věhlasu skandinávských sousedů, především Griega a Sibelia. „Nechte se překvapit rozpustilou hravostí, pohltit trpkou melancholií, okouzlit prostou krásou lásky k domovu a přírodě či unést milostnými city ve skladbách švédských klasiků od baroka po současnost,“ zvou pořadatelé na hudbu Romana, Petersona-Bergera, Stenhammara, Aulina či Alfvéna. Neděle 10. dubna bude patřit hoboji napříč staletími. Vítěz mezinárodní hobojové soutěže Pražského jara 2019 Martin Daněk zahraje na barokní i moderní nástroj. Spolu s ním vystoupí Monika Knoblochová, houslistka Adéla Štajnochrová a violoncellista Petr Hamouz.
Ostrava od zítřka ožije dvěma stovkami hudebníků, kteří se budou podílet na jedenáctém bienále jednoho z největších projektů se zaměřením na soudobou tvorbu: Ostravských dnech. Během festivalu, který se bude konat až do 28. srpna, zaznějí díla autorů, jako jsou Steve Reich, Peter Graham, Karlheinz Stockhausen, Roland Dahinden, Petr Kotík, Michal Rataj a další. Za programem stojí od jeho založení v roce 2001 umělecký ředitel pořádajícího Ostravského centra nové hudby Petr Kotík. Letos si tak připomeneme dvacet let od prvního bienále festivalu. Podrobný program je k dispozici na stránkách http://www.newmusicostrava.cz/cz/ostravske-dny/program/.
„Symposium Trstěnice nabízí experiment jako vyzkoušení si toho, co podmínky a řády konzervatoří a akademií neumožňují.“
„Hlavním hostem byl – byť vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci „jen online“ – věhlasný francouzský skladatel Tristan Murail.“
„Přístup k tak rozsáhlému instrumentáři, jaký je v Hudebním centru Urban k dispozici, nemají mladí skladatelé ani na akademiích.“
Mezinárodní kompoziční a perkusionistické kurzy s názvem Symposium Trstěnice mají za sebou pětadvacátý ročník. Skončily v Hudebním centru Urban v Trstěnicích u Litomyšle, v obci na Svitavsku, v neděli. Propojením skladatelských a interpretačních kurzů v oboru bicích nástrojů jde o akci ojedinělou nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje uplynulý týden skladatel Ivo Medek, profesor brněnské JAMU, který se komponování pro bicí nástroje prakticky i teoreticky věnuje po léta a trstěnických kurzů, za jejich pořádáním stojí, se každoročně zúčastňuje jako pedagog.
Třiatřicátý ročník brněnské Expozice nové hudby má podtitul Nové ve starém, staré v novém – v umělecké tvorbě i její interpretaci. Projekt, který pořádá Filharmonie Brno, začíná v pondělí 21. června a každý den až do příští neděle nabídne jeden koncert. Program sestavil nový dramaturg Daniel Matej, který na postu vystřídal po několika letech Viktora Pantůčka. Všechny koncerty začínají v 19.00 a uskuteční se v Besedním domě – s výjimkou pátečního Plugged, který se odehraje v Domě umění.
Mezinárodní hudební festival Ostravské dny představí ve dnech 19. až 28. srpna v plné šíři hudbu dneška a připomene si dvacet let od svého prvního bienále v roce 2001. Projekt pořadatelé postavili na osobní účasti skladatelů a interpretů z České republiky a zahraničí. Dále pak na neformální atmosféře mezi interprety, hostujícími skladateli a publikem, a to při účasti zhruba dvou set hudebníků z Evropy a USA, kteří společně dva týdny v Ostravě pracují na desetidenní přehlídce aktuální hudby s důrazem na světové a české premiéry. Koncertů, maratonů, happeningů, opery a site specific projektů se ujmou orchestry, ansámbly, sólisté i sbor. Festivalu předchází a je s ním úzce spojen Institut pro mladé skladatele. Více informací na webu www.newmusicostrava.cz a Facebooku.
„Hlavní inspirací pro mě byla duchovní tvorba mého milovaného Arvo Pärta.“
„K vlastnímu uměleckému vyjádření jsem v tomhle žánru dospěla až později, kdy jsem v elektronice našla vhodnou platformu k abstraktnímu vyjádření určité exprese v mezilidských vztazích.“
„Setkali jsme se na akci křesťanské komunity Emmanuel a byla z toho láska na první pohled.“
Nenápadně, tak trochu mimo hlavní proud v klasické hudbě roste v Brně nová a výrazná skladatelská osobnost. Jmenuje se Markéta Brothánková a její tvorba s širokým uměleckým záběrem v posledních letech opravdu stojí za povšimnutí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dává mladá umělkyně nahlédnout do svých inspirací, k nimž patří nejen hudba a víra, ale teď také mateřství.
