sobota, 15 říjen 2022 16:51

Meeting Brno uctí památku Pavla Haase

101

Pásmo Po stopách bratří HAASů chystá na den výročí zavraždění židovského skladatele Pavla Haase v Osvětimi, 17. října 1944, Meeting Brno ve spolupráci s ProArt a No Feet. Diváky čeká procházka se zastávkou u pamětní desky Pavla Haase a divadelní představení Martina Dvořáka HAAS_dny po slávě. Cílem je připomenout oba úspěšné bratry, kteří proslavili Brno a jejichž vztah přerušila II. světová válka, vedle Pavla Haase také jeho bratra, herce Huga Haase.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Jako harfeník a jarmareční zpěvák si za dva týdny vydělal v Karlových Varech dost peněz na to, aby se vypravil do vysněné Itálie.“

„Když pak Gassmanna roku 1763 povolala Vídeň, měl už dost zkušeností, aby se uplatnil jako skladatel baletů i dvorní kapelník; přitom dál komponoval opery.“

„Jeho dílo bývá dodnes provozováno na špičkových evropských pódiích od Berlína po Paříž; nezapomnělo na něj ani jeho rodné město Most.“

Most může člověk přejít, překročit, dokonce ho za sebou spálit. To vše platilo – v přeneseném smyslu slova – pro čin, k němuž se bez velkých okolků rozhodl v pouhých dvanácti letech budoucí skladatel vážných i komických oper uznávaný po celé Evropě. Florian Leopold Gassmann navíc tehdy, psal se rok 1741, opustil nejen své rodinné zázemí, ale dokonce Most s velkým M. Město, které se tehdy ovšem nazývalo spíš Brüx, protože v něm převládal německý živel. Také rodiče Floriana Leopolda tímto jazykem, který od nich převzal, mluvili – otec, pasířský mistr a úspěšný obchodník Johann Heinrich Gassmann a jeho žena Eva Rosina.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
003

„Tými najväčšími devízami je jednak samotná hudba Slavomíra Hořínku, jednak hlavná protagonistka Markéta Cukrová.“

„Mladučká speváčka Sarah Alon očarila kultivovaným, čistým hlasom, hereckou presvedčivosťou, ale aj tým, ako sa s celým ťaživým námetom vyrovnala.“

„Hudba má často vyslovene dejotvornú funkciu, práve vďaka nej dokážeme do príbehu preniknúť hlbšie.“

O novej opere Slavomíra Hořínky Tak tiše až a o jej naštudovaní, zverenom Spitfire Company a Orchestru Berg, sa nepíše ľahko. Skoro sa zdá, že sa to nehodí. Dielo, ktoré ide pod povrch v tak citlivej téme, v téme zneužívania detí, si asi vyžaduje predovšetkým vnímavého diváka a tradičné recenzentské prostriedky sa tak javia byť akosi neadekvátne. Na druhú stranu: nehovoriť o tomto počine by, aj vzhľadom k jeho námetu, bola rozhodne chyba. „Nechceli sme vytvoriť senzáciu,“ upozorňovali tvorcovia na jednej zo skúšok, na ktorej som mala možnosť byť prítomná. O tom, že tomuto presvedčeniu dostáli, sme sa mohli presvedčiť na premiérach v Divadle Komedie, 5. a 6. septembra. Recenzia z prvej z nich.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004A

„Člověk musí v sobě najít tu jinost, originalitu a prodat ji. Nesnažit se celý život zpívat něco, co se očekává.“

„Technika není ve zpěvu pro mě to nejdůležitější, ale podvědomě mi pomáhá, abych si s hlasem mohla pohrát, abych nabídla tu nejlepší kvalitu projevu a aby mě to samotnou bavilo.“

„Mně se soudobá hudba líbí, jelikož se v ní můžete realizovat. Je tam určitě velká volnost projevu. Další fantastická věc je, že tam není srovnání.“

Po absolutoriu na konzervatoři v Brně odešla do Říma. Poté se rozhodla studovat zpěv ve Vídni, kde si jí všimla úspěšná agentura, a následovala léta plná nejrůznějších koncertů a divadelních angažmá po celém světě. Vystoupila v divadlech v Bayreuthu, Římě, Turíně, Dublinu, Vídni nebo ve Washingtonské národní opeře pod vedením Plácida Dominga a dalších předních dirigentů, jako jsou Giuseppe Sinopoli, Martin Haselböck nebo Riccardo Chailly a další. Koncertovala v Tokiu, Berlíně, Hamburku, Lipsku, Bruselu, Rotterdamu, Paříži nebo za oceánem v Los Angeles či snad nejznámějším koncertním sále – Carnegie Hall v New Yorku. Po dvaceti letech kariéry se rozhodla své bohaté zkušenosti dále předávat, a tak začala vyučovat na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci, kde působí dodnes, a je vyhledávanou pedagožkou studentů z celého světa. Má ráda soudobou hudbu a říká, že se musí zpívat hlavně s radostí. A co víc prozradila o sobě a o zpěvu Kateřina Beranová?

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
002

Čtyřiadvacátý ročník a přeloženou část minulého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby zahájí pořadatelé v neděli 5. června v 15 hodin v klášteře bosých karmelitánů v Praze na Hradčanech. V programu nazvaném Na křídlech písně tam vystoupí sopranistka Karolína Janů s Duem Beautiful Strings. Festival nabídne celkem čtrnáct projektů, které se budou konat převážně v Praze, a potrvá až do ledna příštího roku. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
12

„V rámci studií v New Orleans museli studenti jazzu absolvovat rovněž klasické školení.“

„Hrej vabank. Tu je můj poslední pětifrank!“

„Tak jak to tedy vlastně bylo: vyhrál Voják, nebo Ďábel? Nebo to byl všechno jenom prchavý sen někde mezi Brnem a New Orleans?“

Festival Maraton hudby Brno přinesl v neděli 16. 8. 2020 další zajímavou podívanou. Nádvoří Domu pánů z Kunštátu bylo svědkem jazzové adaptace původního Stravinského Příběhu vojáka, kterou zkomponoval známý hudebník Wynton Marsalis. Zjednodušené a brněnským reáliím přizpůsobené představení Fiddler‘s Tale (Příběh šumaře) vycházející z překladu Václava Renče dirigoval Američan Paul Mauffray. V hlavních rolích se představili Arnošt Goldflam jako Voják a Martin Dvořák coby Ďábel. Exponovaného partu trubky se ujal vynikající Vít Otáhal.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

V rámci festivalu Maraton hudby Brno zazní v české premiéře Příběh šumaře, skladba A Fiddler’s Tale z pera jazzmana Wyntona Marsalise. Dnes od půl sedmé publikum uslyší na PonavaFestu v Lužánkách instrumentální suitu, v neděli večer na nádvoří Domu pánů z Kunštátu pak celé představení, v němž vystoupí Martin Dvořák v roli Ďábla a vypravěčem bude Arnošt Goldflam.

 
Zveřejněno v VýhledPlus