„Orchestr, sbor i sólisté se dirigentovi celý večer odvděčovali tím, že jeho gesto důsledně následovali.“
„Tomáš Černý se blýskl zejména v části šesté: slavném Fac me vere pro sólový tenor a mužský sbor.“
„Nejen díky dokonalému pianu ženského sboru, ale také díky mírnému podsazení tempa, které dirigent Vavřínek pro tento úsek zvolil, to byl doslova magický okamžik.“
Český filharmonický sbor Brno zakončil sezónu abonentních koncertů „hitem“ sborové literatury: Stabat mater Antonína Dvořáka. Slavné dílo zaznělo v doprovodu orchestru Czech Virtuosi, sólové kvarteto obsadili Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Martin Gurbaľ a vše řídil Stanislav Vavřínek.
„Veškerá produkce večera tvořila jednolitý celek, který spojoval a zároveň kontrastoval projevy západní a východní kultury.“
„Průvodcem na této cestě byl Saša Rašilov, který mezi hudbou, ale i jí podkreslován předčítal pasáže z Harantova literárního odkazu.“
„Večer jsme putovali spolu s Kryštofem Harantem – tu upomínáni na jeho vlast a tvorbu v podání Cappelly Mariany, tu zaváti ve směru jeho cesty hudebním uměním souboru Constantinople.“
Jedním z posledních koncertů letošního ročníku Pražského jara byl večer s názvem Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země. Cappella Mariana přizvala ke spoluúčinkování soubor Constantinople a vytvořila unikátní program na pomezí dvou kultur. Role recitátora se zhostil Saša Rašilov, moderátorkou byla Markéta Cukrová. Streamovaný koncert se odehrával v prostorách kostela sv. Anny v Praze.
„Všem motetům byla společná dokonalá práce s dynamikou, kterou sbor rozprostíral na škále od něžných pianissim po mohutná fortissima.“
„V Ecce sacerdos magnus jsme museli obdivovat soprány nejen za vypjaté výšky, ale zejména za subito piano, které po nich předváděly.“
„Vrcholem večera byla ‚vypalovačka‘ v podobě Janáčkova Otčenáše.“
Český filharmonický sbor Brno se v pátek 28. května představil na Pražském jaru. Přivezl s sebou osvědčený repertoár: Brucknerova moteta, skladbu svého sbormistra i dirigenta tohoto večera Petra Fialy, dále hudbu Henryka Góreckého a večer završil slavným Otčenášem Leoše Janáčka. Sóla zazpívali Pavlína Švestková, Marie Vrbová, Marta Reichelová, Tomáš Badura a Tomáš Kořínek. Za varhany usedl Martin Jakubíček, k violoncellu Petr Nouzovský, gong ovládal Jan Svejkovský a harfový part obstarala Pavla Kopecká. Večerem provázel Marek Šulc.
„Koncert se odehrával v kostele téměř pohlceném tmou.“
„Barvy hlasů Martina Prokeše a Marka Šulce se tak vzácně snoubí, že se někdy zdá, jakoby se ve svém zpěvu ani nestřídali a zpíval jeden.“
„Poslech jednohlasých a dvouhlasých a cappella skladeb v podání dua Kchun byl doslova meditativním zážitkem.“
Tradiční moravský festival Concentus Moraviae se dočkal zahájení už pošestadvacáté. Stalo se tak ve čtvrtek 27. května v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích a úkolu se ujalo pěvecké duo Kchun. I ten, kdo seskupení zatím nezná, možná podle názvu tuší, že nemuselo jít o běžný koncert… a taky že ne.
„Původní myšlenka byla zkrátka jít mezi lidi, když oni nemůžou jít za námi. Skladba se jmenuje Paprsky světla, takže se tam i tematicky hodí.“
„Nevím, jestli před nimi do té doby stála žena, ale oni byli tak roztomile zvědaví, co se bude dít.“
„Zpěv vyplývá přirozeně z celého průběhu skladby, takže posluchače vůbec neudiví, že najednou sólista i zpívá.“
Doslova za dveřmi jsou dvě brněnské události, na kterých Ensemble Opera Diversa představí tři premiéry. Dirigentkou obou akcí bude Gabriela Tardonová, se kterou jsme se pár dní před chystanými akcemi bavili nejen o souboru, ale také o unikátním studentském tělese Mladí brněnští symfonikové, v jehož čele stojí, i tom, jak došla k profesi dirigentky, a o jejím dalším profesním zaměření.
„Dážď tam prostě musí být slyšet a je tam slyšet od samého začátku až do konce.“
„Ta muzika je pro mě velmi niterná záležitost. Je tam třeba jedna písnička, která má pro mě velký význam, shodou okolností také přebásněná do slovenštiny, a to je Čas vianočný.“
„Některé věci se nedají obejít. Jsou určité základy, na kterých technická i hudební osobnost malého človíčka roste.“
Před pár měsíci vyšlo CD Dua Piacere s názvem „Čtvrté přání“. Autorem hudby, většiny textů i jedním z interpretů je klavírista Pavel Kratochvíl, kterého pěvecky doplnila Dagmar Vývleková. S Pavlem Kratochvílem jsme si povídali nejen o tomto zbrusu novém počinu, ale i o jeho dalších aktivitách – a že jich není málo.
Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello.
„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“
„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“
„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“
Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře. Inscenaci chystají režisér Martin Glaser, dirigent Robert Kružík a scénograf Pavel Borák. Kdy se na jeho provedení hlavní role můžeme těšit a v jakých dalších projektech ho můžeme vidět a slyšet? Nejen o tom byl náš rozhovor.
„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“
„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“
„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“
Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…
„Svěží pětiminutová skladba pro sbor, jen něžně podbarvený pozitivem, má navnadit posluchače na pěkný sytý kompaktní zvuk komorního pěveckého seskupení.“
„Už první ze čtyř vět byla velmi energická – koncepcí hudby samotné, ale i provedením hudebníků, z nichž mnozí hráli doslova celým tělem.“
„Z mladické nerozvážnosti se tropí kdejaké nerozumy. Händel stvořil Dixit.“
V pondělí večer se streamovalo pro změnu z Brna. V Konventu Milosrdných bratří se sešla vybraná společnost: Bach, Mozart, Händel, Purcell, Corelli a Czech Ensemble Baroque. Společně stvořili půvabný hodinový program – a kdo o to přišel, ať spěchá na YouTube, možná, že tam záznam ještě chytí.
„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“
„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“
„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“
Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.
„Možná nejtvrdším obdobím byly dvě sezóny bez šéfdirigenta.“
„Oblasti, ve kterých se dobře orientuji, se snažím prosadit, ale pramení to hlavně z přesvědčení, že ta hudba je opravdu dobrá.“
„Když máte hotové programy, tak se do nich velmi obtížně zasahuje, protože tvoří celek, řád, dramaturgickou myšlenku.“
Co všechno zahrnuje práce dramaturga u filharmonického tělesa? Jak dramaturgie takové instituce vzniká, kdo je jejím tvůrcem a co všechno hraje roli při zrodu toho, co posluchači v jedné sezóně uslyší? A co se děje, pokud nastane neočekávaná změna? Na to jsme se ptali ve Filharmonii Brno, kde na pozici dramaturga působí Vítězslav Mikeš.
„Díky tomuto úspěchu jsem si mohl dovolit zaplatit si svůj nástroj, který mám objednaný už od dubna, sám.“
„Tato show je unikátem ve spojení klasické hudby a televizní soutěžní show.“
„Po dostudování konzervatoře bych chtěl jít na vysokou školu. Moc bych si přál, aby se otevřel obor akordeon na HAMU.“
Jméno mladého akordeonisty Martina Šulce se v médiích neobjevuje zdaleka poprvé. Plní také programy koncertů, stejně jako přední příčky výsledkových listin soutěží. Student Pražské konzervatoře ze třídy Ladislava Horáka dal sobě i celé české kultuře doslova vánoční dárek – když zvítězil ve sledované televizní soutěžní show Virtuosos V4+. A dobrá zpráva pro všechny, které tento talentovaný a sympatický mladík zaujal: už v půli ledna se objeví v předtočeném koncertu Pražské konzervatoře online.
„Z úst těchto osobností o skladateli zaznívá mnoho pozoruhodných, někdy úsměvných, jindy až intimních výpovědí.“
„Zasloužil by si i celou řádku živých koncertů, které byly letos v prosinci v plánu, ale ze známých důvodů padly.“
„Bohuslav Martinů zítra slaví velké výročí, slavme s ním!“
Úterý 8. prosince je letos významným dnem v myslích všech, kteří tíhnou k tvorbě Bohuslava Martinů. V tomto roce se sice ze všech stran ozývá hlavně: „Beethoven, Beethoven!“ a některé orchestry jeho slavné výročí předjímaly už na sklonku loňského roku, řada institucí – a není jich málo – však v posledních dnech dělá, co může, aby patřičnou úctu vzdala i našemu skladateli, od jehož narození zítra uplyne 130 let. Mezi tyto instituce se zařadila i Česká televize a její program ČT art.
„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“
„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“
„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“
V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje. I v akademické sféře proto setrvává ve vedoucích pozicích a náš rozhovor vychází v den její inaugurace do úřadu děkanky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
„Autorem Velké suity z opery Příhody lišky Bystroušky je sám Jakub Hrůša, který se tak zařadil po bok velkých dirigentů předchozích generací, Václavu Talichovi a Františku Jílkovi.“
„Z různých sekcí orchestru se ozývají líbezné motivy, které díky dokonalému provedení dýchají svou vřelostí a poetikou.“
„Dirigent nezřídka častuje své hráče úsměvy a někteří z nich mají i při očividném nasazení čas mu je vracet.“
Pátek 16. října měl být tečkou za letošním ročníkem festivalu Janáček Brno, kterou symbolicky napíše brněnský rodák Jakub Hrůša se svým orchestrem Bamberští symfonikové. Všichni víme, že se některé koncerty posledních dvou týdnů nestihly uskutečnit, a tak festival Janáček zůstává vlastně neuzavřený. Nicméně ta slavností tečka zůstala na svém místě, jen se k posluchačům dostala prostřednictvím streamovaného koncertu přímo z Bamberku.
„Pierrot, smutný klaun, padl. Místo něj na program přibyly dvě skladby, které provázely projekci filmu.“
„Lidé zacházejí za pouliční lampu, a na druhé straně už se nevynoří. Blázinec – který výběr BCO dokonale podtrhl.“
„Suita z Pulcinelly je jednoduše kouzelná, pohádková, snová. Však také dnešní večer nese podtitul „Sen o jiných časech“ (…patrně pokoronavirových).“
Čtvrteční podvečer patřil na festivalu Janáček Brno 2020 souboru Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Mahenovo divadlo, bohužel jen skromně zaplněné, přivítalo tento orchestr v jeho desáté sezóně, kterou se BCO chystá náležitě oslavit. Doufejme, že k tomu dostane příležitost.
„Co činí Zemlinsky Quartet výjimečným, je prožitek ze hry, který je patrný od první do poslední noty, vzájemná komunikace a sladění.“
„Mařatkova transkripce je nanejvýš zdařilá – nevědět, že Mládí má být dechovým sextetem, nepoznala bych, že původně nebylo zkomponované pro smyčcové nástroje.“
„Schodišťová hala Vily Löw-Beer se otřásala bouřlivým potleskem.“
Jeden z posledních koncertů Festivalu Janáček Brno, který se ještě mohl odehrát bez zásahů a změn, se uskutečnil v sobotu ve Vile Löw-Beer na kraji městské části Černá Pole. Vystoupilo Zemlinského kvarteto ve stabilním složení František Souček, Petr Střížek, Petr Holman a Vladimír Fortin, aby prořídlému, přesto stále ještě početnému a hlavně vřelému publiku představilo tři smyčcové kvartety skladatelů, kteří sice žili v přibližně stejném období, avšak tvořili pod různými vlivy, a proto každý k posluchačům promlouvá poněkud jiným hudebním jazykem.
„Už první frází, tak fantasticky změkčenou, ztišenou a odtaženou v závěru, sbor potvrdil superlativy, které ho předcházejí.“
„Z dosud spíš komorně znějícího seskupení najednou vycházel mohutný zvuk, který naplnil sál do poslední skulinky.“
„Valčíkový soubor nabídl celou škálu výrazů – v jednu chvíli sbor skotačil, v druhou ladně plul do parketu jako na plese.“
Proslulý Arnold Schoenberg Chor, který už stojí takřka za rohem svého půlstoletí, přijal pozvání do Brna, aby sborovým koncertem obohatil další ročník festivalu Janáček Brno. Kupodivu, nedá se říct, že by Mozartův sál v Redutě zrovna praskal ve švech (zatímco před čtyřmi lety při stejné příležitosti rozhodně ano). Účinkujícím ale prázdné židle v zadních řadách vynahradilo přítomné publikum o to srdečnějším potleskem.
„Práce Roberta Carsena je poctivá, ale současně uctivá – k tomu dílu a ke skladateli jako takovému.“
„Dostala jsem se na pozici, že dělám a zpívám, co chci, což je prostě nádhera, plní se mi jeden sen za druhým.“
„Musíme se snažit překonat tuhle těžkou dobu ve zdraví a síle a vzít si z toho třeba nějaká pozitiva do budoucna.“
Se sopranistkou Alžbětou Poláčkovou jsme se potkaly nedlouho před plánovanou premiérou Janáčkovy opery Osud, jejíž nastudování pro pondělní uvedení na Festivalu Janáček právě v Brně finišuje. Když mě v dopoledních hodinách přivítala ve své šatně, měla už za sebou jeden rozhovor a před sebou zkoušku, přesto si se mnou ochotně povídala – o brněnské inscenaci a spolupráci s režisérem Robertem Carsenem, o svém pražském angažmá, o přejíždění mezi Prahou a Brnem, o zkušenostech a pocitech z uplynulého jara… a za pětadvacet minut jsem si na diktafonu odnášela materiálu na sedm stran… Ostatně – be my guest…
