Pancik

„Toužil jsem po čirém zvuku menšího sboru.“

„Hlavně jsem chtěl, aby každý student měl sbor, kde bude sám něco dělat. To je nesmírně důležité.“

„Když stojíte na zadním jevišti, zvuk orchestru v odposlechu máte prakticky okamžitě, ale živý zvuk letí od orchestřiště pomaleji a je mezi nimi opravdu znatelný rozdíl.“

Jsem přesvědčena, že Josefa Pančíka netřeba dlouze představovat. Zejména v brněnských souborech, ale jejich prostřednictvím vlastně v celém světě zanechal svým sbormistrovským umem nesmazatelnou stopu. S Operním sborem Národního divadla Brno pracoval přes půl století, z Brněnských madrigalistů během jejich bezmála třicetiletého působení vybudoval fenomén naší sborové kultury a poté zakotvil na patnáct let u Pražského komorního sboru. Vedle toho si našel čas i na vzdělávání nových sbormistrů na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jsem tedy vděčná, že přijal mé pozvání k menšímu neformálnímu povídání o sbormistrovském řemesle. Přestože o svých sborech hovořil už mnohokrát, ani náš rozhovor nemohl začít jinde než u Brněnských madrigalistů – od konce jejich činnosti letos totiž uplynulo třicet let.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Vojtch-Kba

„V této sezóně doskakuju do Lazebníka sevillského, Carmen, Rusalky, Prodané nevěsty a do Madam Butterfly. Nové premiéry jsou pak Řecké pašije na podzim a na jaře Kouzelná flétna.“

„Divadlo na Orlí pro mě bylo první seznámení s provozem, což je pro studenty hrozně důležité – a je super, že tu to divadlo je, protože jsme jediní v republice, kdo něco takového má.“

„Pro mě tyto ‚výlety do baroka‘ s Collegiem nejsou ani práce, ale něco, co mě posouvá. Pokaždé tam objevuju něco nového, a proto mě to baví.“

Tuším, že čtenářům portálu KlasikaPlus.cz není tento talentovaný pěvec neznámý. Naopak, jeho jméno figuruje v řadě reflexí na koncerty. A ostatně ani rozhovor s ním nepřinášíme poprvé. Impulsem k novému bylo – slovy jeho nového působiště – že „od sezóny 2021/2022 nastupuje jako nejmladší sólista do operního angažmá Národního divadla Brno“. Na barytonistu Tadeáše Hozu se však mohou těšit nejen brněnští návštěvníci – zůstává věrný souboru Collegium 1704 i dalšímu hostování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
502

Kdo v pondělí 20. září mezi desátou a jedenáctou hodinou dopolední navštíví pražské Café Rudolfinum, nemůže minout jednoho z nejlepších dirigentů současnosti, Jakuba Hrůšu. Bude zde představovat svou knihu esejů „Hrůša o Martinů“, která vyšla v loňském roce. Dalšími hosty budou ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina, hlavní sponzor knihy Pavel Kysilka a zástupci mecenášů z Bohemian Heritage Fund.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

„Janáčkova filharmonie Ostrava hrála zcela spolehlivě a Petr Popelka řídil celý aparát zkušeně, pevným gestem.“

„Na mě osobně nejvíce zapůsobil právě výkon sboru, který byl naprosto spolehlivý v rytmu, intonaci, výrazu i dynamice. Hned začátek byl jeho zásluhou zcela mystický.“

„Dalším výjimečně krásným momentem bylo například sólistické Domine Jesu v Offertoriu nebo sborové Hosanna v Sanctus.“

Český filharmonický sbor Brno se svým sbormistrem Petrem Fialou chtěl v roce 2020 oslavit třicáté výročí. Cestu velkolepým plánům však zkřížil covid, a proto druhý oslavný koncert k tomuto jubileu sbor uvedl s ročním odkladem, v neděli 12. září 2021. V katedrále svatých Petra a Pavla v Brně spolu se sólisty Veronikou Dzhioevou, Janou Sýkorovou, Michalem Lehotským a Jozefem Bencim a Janáčkovou filharmonií Ostrava provedl Verdiho Requiem. Celý kolos řídil Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Podivuhodný let vznikl v roce 1927 v reakci na pokus o přelet Atlantského oceánu, který podniklo duo francouzských letců François Coli a Charles Nungesser.“

„Jediným ‚živým‘ aktérem představení byla Sylva Marková ukrytá v útrobách mechanismu ztvárňujícího vizuální složku baletu.“

„Dostali jsme možnost nahlédnout do zákulisí – do celého modelu malé scény, z níž Sylva Marková ovládala rekvizity jako v loutkovém divadle.“

Polička od minulé soboty hostí Martinů fest, v jehož rámci se 5. září uskutečnila další akce: mechanický balet Podivuhodný let. Autorem je pochopitelně Bohuslav Martinů, jehož návrhy na provedení tohoto podivu- a pozoruhodného dílka dotvořil tým ve složení Sylva Marková (libreto a scénografie), Monika Holá (dramaturgie) a Jakub Kalus (management). První provedení se konalo ve tři odpoledne, druhé s úderem šesté.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 31 srpen 2021 10:38

Gala Martinů v Poličce

4Vox-Iuvenalis-Marketa-Musilov

„Slavnostní koncert se konal ve velkém sále Tylova domu, jehož budova byla slavnostně otevřena v srpnových dnech roku 1929 za aktivní účasti Martinů.“

„Po přestávce byl kulturní přínos večera akcentován prvním uvedením Martinů Písní pro Olgu Valouškovou, spojeným se slavnostním křtem jejich notového vydání.“

„Markéta Cukrová nadchla nádhernou barvou hlasu, srozumitelností zpívaného slova, přesvědčivostí výrazu a strhující technikou messa di voce.“

Bohuslav Martinů oslavil ve svém rodišti Poličce 130. narozeniny. S osmiměsíčním zpožděním, zaviněným covidovým lockdownem. Slavnostní koncert nazvaný Gala Martinů a složený výhradně z děl skladatele se uskutečnil 28. 8. 2021. Stal se současně zahajovacím koncertem místního festivalu zaměřeného na dílo skladatele Martinů fest.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
118

Pořadatelé projektu Martinů fest Polička zahájí v sobotu 28. srpna čtyřiadvacátý ročník koncertem, který se měl konat v prosinci minulého roku, ale pandemie tomu zabránila. Koncert k výročí 130 let od narození Bohuslava Martinů se uskuteční ve velkém sále Tylova domu od 18 hodin a zazní na něm autorovy skladby, a dokonce novodobá premiéra klavírní skladby či první uvedení písňového cyklu. Hudebnímu setkání bude od 17 hodin předcházet pietní akt u hrobu slavného skladatele.

 
Zveřejněno v VýhledPlus