202--01-15-FB-nordicke-pribehy-01

 „Dirigent Michael Schønwandt se v Brně představil již několikrát. Jeho úsporná, sevřená gesta, přesné nástupy a sugestivní výraz podněcovaly hudebníky ke kompaktnímu, barevnému a hutnému zvuku.“

„Druhou skladbu Hanse Abrahamsena Let me tell you přednesla sopranistka Nicole Chevalier. Byla vynikající, dala partu emoční sílu a jímavou barvu svého silného hlasu, který dokázala usměrnit a dát do služeb impresionistickému výrazu.“

„Symfonie č.5 Es dur op.82 finského postromantického skladatele Jeana Sibelia nesla v hornách bezchybně slavné labutí téma, které rezonovalo spolu s ostatními žesti, mělo obrovský tah a hutnou barevnost instrumentace a strhávalo napětím.“

Na prvním koncertě po Novém roce se na programu Filharmonie Brno objevila díla autorů ze severských zemí. Výběr ze suit Peer Gynt od norského skladatele Edvarda Griega, dílo současného dánského skladatele Hanse Abrahamsena Let me tell you, ve kterém vystoupila americká sopranistka Nicole Chevalier, a Symfonie č. 5 finského skladatele Jeana Sibelia. Večer řídil dánský dirigent Michael Schønwand. Recenzována je repríza, která se odehrála v sále Janáčkova divadla dne 13. ledna 2023.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00010

„V Letopisech království Franků z roku 822 se lze dočíst, že na sněm do Frankfurtu dorazila i delegace ‚marvanorů‘. Tedy Moravanů.“

„Malý mužský sbor v krojích ze Sobůlek zazpíval píseň Já jsem Moravan, kterou koncem 19. století složil Václav Novotný starší a která je někdy považována za neoficiální hymnu Moravy.“

„Zájem byl velký, všichni pozvaní hosté přišli a v sále bylo najedou horko.“

Výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech se rozhodli radní Jihomoravského kraje náležitě uctít kulturní akcí. 1200 pozvaných hostů a velký symfonický orchestr je potřeba někam umístit. Obsazené Janáčkovo divadlo je donutilo hledat řešení a volba padla na pavilon G2, který vládne velkým prostorem, ale akusticky není příliš vhodný. Přesto zde v pátek 23. září odehrála Filharmonie Brno Janáčkovu Sinfoniettu a Tarase Bulbu. Dirigoval Petr Altrichter a spolu se symfoniky vydrželi neakustické podmínky a odvedli dobrou práci. Akce uctila památku dávných Moravanů, ale také znovu potvrdila, co víme už téměř sto let. Brno potřebuje koncertní sál!

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7000

„Sbor Kantiléna podal neuvěřitelně ukázněný a sevřený výkon, udržel napětí v pianových částech jak intonačně, tak dynamicky a byl barevně skvěle vyvážený.“

„Text skladby vychází z gruzínských slov a z vymyšlených ‚sumerských‘ slov, z ukrajinské a anglické ukolébavky. Jde tedy o směsici nesourodých textů, která ale v sugestivním podání působí velmi autenticky, až snově.“

„Autor svoje dílo tvořil pod vlivem válečných událostí ve své zemi a vycházel ze situace, kdy vojáci ničily sochy andělů tak, že jim uráželi křídla.“

Abonentní koncerty Filharmonie Brno v Besedním domě jsou poněkud komornější záležitostí, ale přesto se i v jejich rámci konají závažné koncerty. Takový byl i ten, který připomenul 104. výročí nezávislosti Gruzie. Zazněla na něm skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského skladatele Giji Kančeliho, který před třemi léty zemřel. Ve foyeru byla instalována výstava o Gruzii a koncertu se zúčastnila gruzínská velvyslankyně a také manželka a syn skladatele. Koncert se v tomto slavnostním ladění uskutečnil ve čtvrtek 26. května. Řídil ho Dennis Russell Davies.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00002

„Skladatelé byli současníci a neměli to ve své domovině lehké. Kabeláč tvořil v obou totalitách, v nacistické a socialistické. Šostakovič zažil jak léta slávy, tak příkoří.“

„Kabeláčova Symfonie č. 5 je monumentální, silně emocionální. V páteční večer se ujal provedení Robert Kružík a sopránového partu se zhostila Jana Šrejma Kačírková. Její výkon byl excelentní a neuvěřitelně vyrovnaný a bezpečný.“

„Dirigent modeloval symfonii jako postupně narůstající proud, se zvyšující se intenzitou napětí, které dovedl do euforického závěru.“

Dramaturgie brněnské filharmonie připravila pro své abonenty řady Filharmonie v divadle I pro květnový koncert zajímavou dvojici: symfonie skladatelů Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Nabídla publiku srovnání jejich pátých symfonií a svému symfonickému orchestru velmi obtížná, zato efektní a duchovně vyzrálá existenciální a monumentální díla. Recenzovaný koncert se odehrál jako druhý v řadě, v pátek 13. května v Janáčkově divadle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3000

„Klavírista má málo příležitostí k virtuózní a efektní exhibici. Přesto publikum strhl energický výkon klavíristky.“

„Dnes, kdy známe Dvořáka jako skvělého melodika i mistra harmonické i instrumentální barevnosti, je otázkou, zda je prospěšné, aby dílo ještě nezralé, poněkud chaotické, bez hudební myšlenky a bez vyklenutých frází bylo prezentováno dnešnímu publiku.“

„Orchestr se neměl ve výrazu čeho chytit a dílo přednesl sice s profesionální pokorou a precizností, ale bez muzikantské jiskry a náboje.“

Ruská klavíristka Elizabeth Leonskaja, pocházející z Tbilisi a žijící ve Vídni, hrála v Brně před dvěma lety, v roce 2019. V září se představila s Třetím klavírním koncertem Bély Bartóka a v prosinci téhož roku ohromila publikum projektem, ve kterém přednesla kompletně pět klavírních koncertů Ludwiga van Beethovena, a to ve dvou večerech. Tento pro interpreta až vražedný projekt ocenilo publikum o to víc, že klavíristka je už dáma v létech a její energie a nezdolnost je obdivuhodná až nepochopitelná. Nyní v Brně postupně uvádí oba Brahmsovy klavírní koncerty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Tomáš Netopil se představil jako dirigent, který překypuje energií a nadšením.“

„Její procítěné provedení umocňoval sladký a lehounce se nesoucí třpytivý tón houslí, které jsou z dílny Stradivari z roku 1716.“

„Orchestru se dařilo splnit dirigentovy požadavky a vytvořit barevné instrumentální plochy, jak se na pozdní německý romantismus sluší.“

Hommage à Beethoven! První abonentní koncert v cyklu Filharmonie v divadle II, který se konal v Janáčkově divadle výjimečně v pátek 21. ledna 2022, se vrátil k výročí kultovního skladatele. Dvousté padesáté výročí narození, které se mělo slavit už v roce 2020, překazil covid, a proto se koncerty posouvaly až do letošního roku. Ludwig van Beethoven se stal inspirací pro mnoho pozdějších skladatelů a některým z nich se podařilo získat rovněž světový věhlas. Na tomto koncertě zazněla díla tří z nich. Ta díla mají společné východisko – třítónový motiv C-H-E, který použil Beethoven v poslední větě svého posledního smyčcového kvartetu jako otázku „Muss es sein?“ (Musí to být?). Tento tázavý, osudový motiv si pokládali všichni autoři děl, která zazněla v inkriminovaný večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
500

„Dramaturgie koncertu byla totiž mnohem náročnější a sáhla k jazzovým skladbám. A to ke skladbám nikoli zábavným, ale závažným.“

„Druhou skladbou byl Klavírní koncert Jaroslava Ježka, legendárního skladatele Osvobozeného divadla, jehož písně dodnes žijí.“

„Vstup do Nového roku se tak stal spíše existenciální záležitostí a přinesl otázky, co nám nejbližší budoucnost chystá, ale i odhodlání to zvládnout.“

Novoroční koncerty mají v Brně dlouhou tradici, která trvá již 66 let, přesně tolik, kolik let je Filharmonii Brno, která v roce 1956 zahájila svoji činnost právě koncertem na Nový rok. Pamětníci potvrzují, že dramaturgie byla dlouho stabilní, vždy to byly Dvořákovy Slovanské tance, které nesměly na Nový rok chybět a zněly proto na každém koncertě. Po revoluci došlo i zde ke změně a dramaturgie novoročních koncertů se od té doby proměňuje. Někdy se do nálady publika trefí, někdy méně. Pro letošní koncert, který se konal v Janáčkově divadle, byly vybrány méně známé jazzové skladby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 17 říjen 2019 12:50

Štafeta v Besedním domě

09

„Bělovlasý muž bez taktovky působí na stupínku trochu jako host. Nemá gesta dirigentských mágů.“

„Profesionál s taktovkou, který ale také není typem dirigenta kouzlícího se zavřenýma očima.“

„Z balkonů se ozve několik ran a prostor historického sálu se zaplňuje pomalu se snášejícími vystřelovacími zlatými konfetami.“

Číslo dvacet v sedmé řadě v přízemí vlevo je pro tento večer něčím jako střídačkou. Lístek sem mají dva muži. O sklápěcí židli se ale nedohadují - chvíli tu sedí jeden, chvíli druhý. Vystřídají se v pohodě, střetnout se nemohou - jeden z nich vždy musí být na pódiu. Filharmonie Brno totiž nehraje bez dirigenta. A dnes má dva: Petera Eötvöse a Dennise Russella Daviese.

 
Zveřejněno v ReportážPlus