Česká filharmonie otevírá 128. koncertní sezonu. 30. a 31. srpna, pod taktovkou rakouského dirigenta a stálého hosta orchestru Manfreda Honecka, vystoupí na Festivalu George Enesca v bukurešťském sále Athenaeum. O týden později vyjde u vydavatelství Pentatone další symfonie Gustava Mahlera, tentokrát První. A v průběhu září orchestr třikrát zahraje na festivalu Dvořákova Praha. Českou filharmonii budou řídit dirigenti Sakari Oramo, Tomáš Netopil a András Schiff, který je zároveň rezidenčním umělcem 128. sezony. Ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr sezonu zahájí 27. až 29. září. Její šéfdirigent a umělecký ředitel Semjon Byčkov provede dvořákovský program a vstoupí tak už do šestého roku v čele tělesa.
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.
„Orffova kantáta Carmina burana se nikdy nemůže oposlouchat.“
„Libreto pro Epos o Gilgamešovi si Martinů sestavil sám, zaujala ho především témata přátelství, lásky a smrti.“
„Závěr je u Honeggera velkou katarzí, korunovace Šalamounova a smrt Davidova se přelijí do zjasnění s výkřiky Alleluja.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 2. do 5. 3. 2023?
„Matthias Goerne je dostatečně hlasově vybaven, přesto se však nelze zbavit dojmu, že v případě Wagnera nejde o jeho nejvlastnější obor.“
„Schmidtova symfonie se hlásí k existenci tonálních center i k principům posluchačsky vstřícné instrumentace, zvukové libosti a psychologické čitelnosti.“
„Manfred Honeck udělal vše pro to, aby na dlouho asi ojedinělé provedení skladby, v tuzemsku neznámé, zanechalo dojem na dlouhou dobu.“
Koncert dirigenta Manfreda Honecka s Českou filharmonií se třemi výjevy z Wagnerových oper a závažným symfonickým dílem bratislavského rodáka Franze Schmidta byl ve středu v pražském Rudolfinu setkáním s vrcholným i pozdním hudebním romantismem a s typickou filozofující zatěžkaností umění německého jazykového okruhu. Nebyl ani efektním virtuózním ohňostrojem, ani brilantní přehlídkou interpretačního umění, ale vážným náladovým spočinutím. Působilo tak i vystoupení barytonisty Mathiase Goerna.
Wagnerovský koncertní program připravil pravidelný dirigentský host u České filharmonie Manfred Honeck a mezinárodně uznávaný barytonista Matthias Goerne. Instrumentální hudbu a árie z oper Richarda Wagnera doplní Čtvrtá symfonie rakouského skladatele Franze Schmidta, který jako violoncellista ve Vídni zažil dirigentské období Gustava Mahlera. Koncerty se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 11. do pátku 13. ledna, vždy od 19:30 hodin.
Americký dirigent Keith Lockhart, který se s prvním českým orchestrem setkal už vícekrát, nyní s Českou filharmonií provede program složený z děl Antonína Dvořáka a trojlístku amerických skladatelů George Gershwina, Aarona Coplanda a Duka Ellingtona. Gershwinův Klavírní koncert F dur zahraje kanadský pianista Marc-André Hamelin, který s Českou filharmonií vystoupí poprvé. Poslední tři koncerty letošní sezóny ČF ve Dvořákově síni se konají od středy 15. do pátku 17. června.
Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“
„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“
„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“
Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.
„Larghetto pro orchestr je jedno z nejsilnějších duchovních děl poslední doby.“
„Anne-Sophie Mutter patří již několik desetiletí ke stálicím mezi houslovými virtuózy.“
„Honeck je autorem koncepce a struktury, Ille provede instrumentaci a rozpracuje kompozici do detailů.“
Manfred Honeck oddirigoval novoroční gala koncert a domů se snad ani nevrátil. Hned dvanáct dní nato, 12. – 14. ledna, připravil s Českou filharmonií další koncert, na který se těšili především milovníci houslové hry. Koncert je nezklamal, Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello byl skvělý, mimořádné byly ale i obě další skladby. Spolupráce České filharmonie s Manfredem Honeckem přinesla zase jednou koncert, který uvízne v paměti.
Po Novoročních koncertech České filharmonie se dirigent Manfred Honeck k našemu prvnímu orchestru vrací znovu. Ke svému hostování si přizval houslistku Anne-Sophie Mutter, k níž se ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello a moll Johannesa Brahmse připojí Španěl Pablo Ferrández. Na koncertech od 12. do 14. ledna dále zazní Symfonická rapsodie z opery Elektra Richarda Strausse v úpravě Manfreda Honecka a Tomáše Illeho a v české premiéře Larghetto pro orchestr skotského skladatele Jamese MacMillana. Koncerty se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina, vždy od 19:30 hodin.
„Nastal čas ukázat, že vážná hudba nemusí být vůbec vážná.“
„Poté přišel na řadu další Strauss. Nikoliv ovšem z vídeňské rodiny, ale Mondscheinmusik z opery Capriccio v úpravě pro lesní roh a smyčcový orchestr v provedení Radka Baboráka.“
„Pak už následovaly tři závěrečné sklady Johanna Strausse mladšího, kde se orchestr doslova vydováděl.“
Novoroční koncerty mají ve střední Evropě více než stopadesátiletou tradici. Každý symfonický orchestr dbalý své cti musí na Nový rok zahrát galakoncert. Vídeňští filharmonici a ORF již mnoho let oblažují melomany po celém světě přímým přenosem ze Zlatého sálu Musikvereinu koncertem, kde hlavní slovo mají, ať za dirigentským pultem stojí kterýkoliv slovutný dirigent, členové rozvětvené rodiny Straussů. U nás jsme byli zvyklí na Smetanovu Mou vlast nebo na Dvořákovy Slovanské tance. Československá televize blahé paměti vítala nový rok Smetanovou Libuší. Česká filharmonie se však letos rozhodla porušit českou tradici a poměřit se s vídeňskou konkurencí. Pražské Rudolfinum tak na Nový rok zaplnily tóny z per Straussů – Johannů, Josefa a Richarda – Franze von Suppé a Franze Lehára.
Novoroční koncerty České filharmonie se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina 1. ledna od 15 a od 20 hodin. Odlehčený program ve vídeňském stylu pro tuto příležitost sestavil a s naším prvním orchestrem a sopranistkou Katharinou Konradi nastudoval a provede rakouský dirigent Manfred Honeck, už druhé desetiletí šéf Pittsburgh Symphony Orchestra a v letech 2008-2011 a 2013-2016 také hlavní hostující dirigent České filharmonie. Budou znít melodie rodiny Straussů, Franze von Suppé či Franze Lehára. Na koncertě vystoupí také hornista Radek Baborák. Ten se představí v Mondscheinmusik z opery Capriccio Richarda Strausse v aranžmá Tomáše Illeho pro lesní roh a smyčcový orchestr. „Není tajemstvím, že skladby vídeňských autorů, zvláště pak rodiny Straussovy, mají mimořádné kouzlo. Jejich melodické bohatství i kompoziční lehkost se výborně hodí nejen na ples nebo operetní jeviště, ale i k oslavě Nového roku. A na interpretaci Vídeňáka Manfreda Honecka a kyrgyzské pěvkyně se můžete opravdu těšit,“ zve Česká filharmonie. Večerní koncert v přímém přenosu nabídne Česká televize na programu ČT art a zároveň poběží na facebooku tělesa.
Pořadatelé festivalu Struny podzimu zvou do Rudolfina na tři koncerty – silvestrovský a dva novoroční. Ten první se koná ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu při České filharmonii, jejíž ambicí je přinést do Prahy v poslední den roku kultivovanou formu zábavy. Na letošního silvestra se o ni postará hornista Radek Baborák a jeho ansámbl Orquestrina, mezzosopranistka Bella Adamova a klavírista Václav Krahulík. Na programu bude mimo jiné argentinské tango od legendy tohoto žánru Ástora Piazzolly, Rapsodie v modrém George Gershwina či cikánský příběh ve Fallově Čarodějné lásce. Koncert začne ve 20 hodin. Novoroční koncerty jsou pořádány také ve spolupráci s Českou filharmonií a budou se konat od 15 a od 20 hodin. Odlehčený program ve vídeňském stylu pro tuto příležitost sestavil a s naším prvním orchestrem a sopranistkou Katharinou Konradi nastudoval a provede Manfred Honeck. I na tomto koncertě vystoupí Radek Baborák. Večerní koncert v přímém přenosu poběží na facebookových stránkách tělesa a zároveň ho nabídne Česká televize na programu ČT art.
Česká filharmonie ve středu 23. června ve 20:15 hodin završí svou 125. sezónu tradičním open air koncertem, který se bude konat v areálu zámku Sychrov. Náš přední orchestr pod vedením dirigentů Petra Altrichtera a Roberta Kružíka se svými hosty přednese program složený ze slavných operních árií a melodií. Zpívat budou sopranistka Slávka Zámečníková, tenorista Petr Nekoranec a barytonista Boris Prýgl. Koncert zahájí klavírista Tomáš Kačo při premiérovém uvedení své skladby Fantasy Open Air. Koncert bude živě vysílat ČT art a bude k vidění i na sociálních sítích České filharmonie. Součástí večera bude v pořadí už třetí slavnostní udělení Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Jejím loňským laureátem je právě Robert Kružík. Ve čtvrtek 1. července filharmonie zahájí festival Smetanova Litomyšl, kde přednese Smetanovu Předehru D dur, Dvořákův Houslový koncert s Jiřím Vodičkou a Brahmsovu První symfonii. Příští sezónu orchestru představujeme níže.
„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“
„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“
„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“
Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.
„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“
„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“
„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“
Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.
„Bylo obdivuhodné, kolika různých výrazových, dynamických i barevných fazet sólisté i orchestr v proslulé druhé větě Brahmsova dvojkoncertu dokázali docílit.“
„Orchestr byl pro sólisty oporou, ne protivníkem. Nepřeháněl v kontrastech, na niternost, zahloubanost sól odpovídal jemným, měkkým nasazením, ve vzrušených, dravých souhrách sólistů byl adekvátním partnerem.“
„Přímočará tanečnost, jásavost, zářivost a zvonivost Suity A dur doprovázené něžnou lehkostí a podbarvené vřelostí jako by zaplnily prázdnotu Dvořákovy síně.“
Třetí koncert České filharmonie v adventu, v přímém přenosu přenášený Českou televizí, přivedl v neděli 13. prosince k dirigentskému pultu Petra Altrichtera a k sólovým výkonům vyzval dva členy orchestru – koncertního mistra Jana Mráčka (housle) a zástupce koncertního mistra violoncell Ivana Vokáče. K Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr a moll připojil Petr Altrichter Dvořákovu Suitu A dur.
„V Griegovi dovedl Manfred Honeck smyčce k rozmáchlým, rozklenutým melodickým frázím zahraným lahodným plným tónem.“
„Buchbinderova interpretace Mozartova koncertu byla z rodu těch, kdy se těšíte na to, co přijde v následujícím taktu, kam až umělec posluchače dovede.“
„První Beethovenova symfonie byla čistá radost z nekomplikované hudby, navíc podpořená viditelným souzněním a oboustrannými sympatiemi dirigenta a orchestru.“
Jestliže první z adventních koncertů České filharmonie přitahoval pozornost jménem dirigenta, který dlouho Prahu nenavštívil – byl to Sir John Eliot Gardiner, druhý z nich byl očekáván jako návrat domů. Rakouský dirigent Manfred Honeck byl léta hlavním hostujícím dirigentem našeho prvního orchestru, velmi dobře ho zná a mezi ním a hráči panuje obapolné souznění. Jak vyzněl večer, kde vedle hudby Edvarda Hagerupa Griega zazněl nejtklivější Mozartův Klavírní koncert d moll a První symfonie Ludwiga van Beethovena?
„Pověstný Gardinerův smysl pro výstavbu díla a lpění na detailu doplněný vstřícností a kvalitami orchestru zaujal a vyvolal očekávání, co bude následovat.“
„První věta z Voříškovy symfonie je v Gardinerově pojetí zvukově bohatá, až monumentální, dirigent vede orchestr k vyjádření dynamických kontrastů, dechberoucí jsou propracované fráze dohrané do zlomku sekundy.“
„Ivo Kahánek na sebe nestrhával pozornost, ale tu se stával součástí orchestru, onde zas dával vyniknout klavírnímu partu s energickými akordy a rychlými pasážemi.“
Česká filharmonie zahájila v době covidové novou tradici – televizní přenosy adventních koncertů. O první adventní neděli 29. listopadu přivítala jednoho z nejlepších současných dirigentů – Angličana Sira Johna Eliota Gardinera. Pod jeho vedením hrála skladby Jana Václava Huga Voříška a Bohuslava Martinů. Třetí opus – Janáčkovo Capriccio – řídil Ondřej Vrabec. Koncert přenášely ČTart a do zahraničí německá digitální platforma Takt1. KlasikaPlus koncert vyslechla přímo v Dvořákově síni Rudolfina, tentokrát s absencí publika.
