Od skladatele Jiřího Gemrota zazní na festivalu Dvořákova Praha v premiéře nová kompozice. Nese název Ďábelský rozmar a 17. září ji v Rudolfinu zahraje violoncellista Tomáš Jamník se studenty Akademie komorní hudby. Autor obecně považuje za nejtěžší fázi kompoziční práce „uhnětení“ díla ve skice tak, aby jeho tvar dával smysl. I proto obdivuje Beethovena jako „hudebního architekta“. Právě přes něj se dostal k vážné hudbě – v roce 1970, kdy měl kulaté výročí, byl pro třináctiletého školáka hrajícího na klavír doslova zjevením. Klasická a neoklasická hudba je ostatně stylem, který se pak Gemrotovi stal východiskem pro vlastní tvorbu, ve které nijak netíhne k experimentům. Za své další „miláčky“ označuje Prokofjeva a Martinů, oba pro uchopení tonální hudby „jinak“. Podle svých slov často dostává hudební nápady při probuzení, ale když jde pak ke klavíru, mnohdy zjišťuje, že je to „blbé“. Píše zásadně bez počítače, tužkou… a hodně gumuje. Desetkrát vyhodím, jednou nechám, říká lakonicky… V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje Jiří Gemrot i o profesi hudebního režiséra, které se celoživotně věnuje. Mezi řečí poznamenává, že z těch, kdo ze studia řídí pořizování nahrávek, „dobře slyší“ mnozí; ale ještě o něco důležitější je podle něj pro úspěch hudebního režiséra dobrý psychologický odhad. A to nejen pro vhodný způsob sdělení, který interpretační názor se ještě „vejde do partitury“ a který už ne, ale i pro uměleckou pohodu hudebníků před mikrofonem.
„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“
„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“
„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?
„S každou další větou vzájemné hudební sepjetí gradovalo a hudebníci jako by stále více nacházeli ‚společnou řeč‘.“
„Říká se, že vynikající sóloví hráči nejsou příliš dobrými komorními partnery, Müller-Schott však potvrdil, že u těch skutečně nejlepších je pravdou pravý opak.“
„Finále pak už byla jen čirá radost, kdy si všichni muzikanti s úsměvem užívali každý jednotlivý takt a kouzlili tím zároveň úsměvy na tvářích všech přítomných posluchačů.“
Poslední koncert komorní řady S – Studio 1 Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) se uskutečnil 11. června. Nabídl posluchačům mimořádné komorní uskupení, v němž společně se členy SOČRu – koncertním mistrem Petrem Zdvihalem a zástupcem vedoucího violové skupiny Matoušem Hasoněm – vystoupil v klavírním kvintetu nejen jejich současný šéfdirigent Petr Popelka, ale také sólista světového renomé, německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Ke klavíru usedl vynikající Miroslav Sekera, jeden z nejvyhledávanějších českých klavíristů. Na programu stálo Adagio a Allegro Roberta Schumanna a Klavírní kvintet A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Koncert zároveň přenášela rozhlasová stanice ČRo D-dur. Jak se dalo čekat, mimořádné uskupení přineslo i mimořádný zážitek.
„Způsob, jakým fenomenální violistka zahrála takto posluchačsky a hráčsky náročný program, si zaslouží hluboký obdiv a respekt.”
„Excelentním způsobem si poradila s formulací jednotlivých vět. Vždy sebevědomá, striktní a asertivní.”
„Fialová nepochybně patří mezi nejlepší světové violistky, v Ostravě o tom podala jasnou, aktuální a nezapomenutelnou zprávu.”
Říká se jí první dáma české violy nebo „Lady Viola“. Violistka Kristina Fialová včera ukázala, že každý nástroj lze zbavit ustálených klišé, když na něj hraje opravdový umělec. Její sólový recitál nabídnul Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v úterý 6. června. Spolu s charismatickou violistkou se do Ostravy ve své hudbě vrátili také skladatelé, kteří měli k tomuto městu vždy blízko: Paul Hindemith a Krzysztof Penderecki. Fialová zahrála v Kostele sv. Václava jeden z nejobtížnějších recitálů, které je možné vymyslet, a navíc se musela vypořádat s nečekanými komplikacemi. Ty však zdolala s elegancí a ukázala, proč patří mezi umělci klasické hudby na přední místo.
Skladatel Jiří Teml nepopírá, že avantgarda je nutná, ale někteří avantgardní skladatelé podle něj jdou jen dopředu a dobytá území nepropracovávají. On sám se nepočítá ani mezi avantgardisty, ani mezi tradicionalisty. Hudba podle něj má vycházet z motivů a zajímavých myšlenek, se kterými pak autor při komponování musí umět vynalézavě pracovat. Někdejší dlouholetý pražský rozhlasový hudební dramaturg, 24. června 2023 osmaosmdesátiletý, při pětiletém působení v plzeňském rozhlase nasákl tamní výraznou pozorností folklóru tak, že se tato inspirace dostala i do jeho symfonické a komorní hudby. Jak říká ve videorozhovoru s Lukášem Hurníkem, pořízeném pro portál KlasikaPlus.cz, je za to rád, protože chtěl a chce být českým skladatelem... A prozrazuje, že nejvíc komponuje v tramvaji. Doma u klavíru pak už jen propracovává detaily.
„Dynamicky promyšlená výstavba zpěvačky, prostoupená dobrou prací s vibratem, byla doplňována krásně vytáhnutými průtahy v hlasech ostatních.“
„Benátské noci, další madrigal, dal na začátku prostor zpěvákům demonstrovat dobrou technickou kontrolu svých hlasů, když velké skoky v disonantních souzvucích dokázali srozumitelně a čistě provést bez ztráty vyváženosti.“
„Madrigal Poslední léto s Juliet ukázal vysokou úroveň zručnosti textaře, který zde kombinoval italštinu s češtinou a to tak, že jednotlivé dvojjazyčné verše se rýmovaly.“
V úterý 18. dubna se v kostele Církve československé husitské v Praze 6 konal koncert Madrigalu kouzelný svět, součást Břevnovských hudebních setkání. Pěvecký soubor Ensemble Baroque Quintet se spolu s theorbou postaral o vynikající spojení raně barokní a soudobé madrigalové tvorby; zpíváni byli Claudio Monteverdi a Lukáš Hurník.
Další z koncertů osmé sezóny Břevnovských hudebních setkání se bude věnovat madrigalu – jeho vrcholnou barokní podobou v konfrontaci dnešním tvůrčím přístupem. V koncertu Madrigalu kouzelný svět, který zazní v úterý 18. dubna od devatenácti hodin v kostele Církve československé husitské, Wuchterlova 535/5, Praha 6 se představí soubor Ensemble Baroque Quintet. Pětičlenný vokální ansámbl je tvořen mladými sólisty, kteří se specializují na autentickou interpretaci staré hudby - Pavlou Radostovou, Terezou Válkovou, Martinem Ptáčkem, Jakubem Kubínem a Jiřím M. Procházkou. Na programu budou skladby Claudia Monteverdiho a Lukáše Hurníka.
Filharmonie Hradec Králové přichystala na březen 6 různých projektů. Prvním z nich bude koncert ve čtvrtek 9. března, který povede Nicolas Chalvin a sólistou Saint-Saënsova Violoncellového koncertu č. 1 bude Tomáš Jamník. Vrcholem večera bude Berliozova Fantastická symfonie. O dalších akcích FHK informujeme níže.
V programu Pražských symfoniků má 25. ledna premiéru nová skladba Jaroslava Krčka – Koncert pro hoboj a orchestr. Zazní v Obecním domě v podání Liběny Séquardtové a pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera vedle děl Sergeje Rachmaninova a Johannesa Brahmse. Skladatel, jehož Sedmou symfonii uvedla v prosinci v premiéře Česká filharmonie, proslul v uplynulých desetiletích nejen koncertními a dalšími vlastními díly, ale výrazně také nezaměnitelnými úpravami tuzemského folklóru a nejstarších památek české hudby pro soubor Musica Bohemica. Na prahu roku, ve kterém se dožívá čtyřiaosmdesáti, bilancuje Jaroslav Krček ve videorozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz svůj přístup ke komponování, vysvětluje, co znamená sloužit lidové písni, vyznává se, proč si celoživotně zamiloval profesi hudebního režiséra pracujícího s interprety v nahrávacích studiích, a samozřejmě hovoří i o Hobojovém koncertu. Jak říká, tento nástroj byl stvořen pro krásu a hráči na hoboj jí také chtějí docílit. A tak se i on snažil, aby ve skladbě byla přítomna... Rozhovor připravil Lukáš Hurník.
„Hned v pondělí je večer k mání koncert z cyklu Živě ze Studia 1, kde se tentokrát představí Kvarteto Apollon.“
„Pro většinu posluchačů asi bude objevem francouzský skladatel a sbormistr Guillaume Bouzignac, z jehož dvou zachovaných manuskriptů zazní šest motet.“
„Oratorium Dětství Ježíšovo, díky němuž se konečně prosadil Hector Berlioz, nádherné, hluboce citové a zbožné dílo, popisuje útěk Marie, Josefa a Ježíška před králem Herodem do Egypta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 9. 1. do 15. 1. 2023?
„Na Štěpána si pozdní snídani můžete vychutnat při poslechu Gardinerova nastudování mohutného oratoria Josepha Haydna Roční doby.“
„Händelova kantáta, která se překládá jako Triumf času a pravdy nebo také Triumf času a rozčarování.“
„Tři čtyřhodinové vysílací bloky hudby nazvané Silvestr s Amadeem. Prostě ´Mozart – sluníčko´ navěky!“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem „samé hudby“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 12. 2022 do 1. 1. 2023?
„Klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.“
„Sté jubileum přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl.“
„Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela ojedinělé.“
Varhanní skladby Ilji Hurníka a jeho dětské sbory se rozezní v neděli odpoledne, spolu s díly jeho syna Lukáše, v kostele v Krásné Lípě na Děčínsku. Skladatel, pianista a spisovatel, od jehož narození dnes uplynulo sto let, tam měl chlupu, kde tvořil. Od města před lety obdržel čestné občanství. Jako renesanční osobnost, vstupující v rámci českého kulturního života suverénně a profesionálně do řady oblastí, ho připomene v sobotu také Český rozhlas D-dur.
„Poplatkový ráj pro Straussovy nakladatele skončil a teď ho můžeme hrát zadarmo. To je velká změna, ale muselo se změnit i něco jiného, totiž všeobecný vztah k tomuto autorovi.“
„Strauss to nemyslel tak docela vážně: měl smysl pro humor a publikum chtěl ohromit i pobavit.“
„To je má jediná výhrada k jinak povedené inscenaci Salome, vysoce stylizované ve své krvavosti a zvrácenosti.“
Richard Strauss vstal z mrtvých. Najednou je ho všude plno. Jeho Alpskou symfonií loni končil sezónu SOČR, Česká filharmonie s ní letošní sezónu otevřela. Ve Filharmonii Hradec Králové hřměl Zarathustra, ve Státní opeře v Praze chystají Růžového kavalíra, na YouTube byla zavěšena nová Elektra z Ženevy, Clevelandský orchestr přivezl na Dvořákovu Prahu čistě jen straussovský program a v pařížské Bastille mají novou inscenaci Salome. O ní později… Kde se vzal takový náhlý kolektivní nárůst zájmu o pozdního romantika u evropských dramaturgů?
Blížící se sté jubileum narození Ilji Hurníka přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech několik provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezní se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel v září roku 2013 ve věku nedožitých 91 let, připomíná 21. října rovněž pražská přehlídka Dny soudobé hudby pořádaná Společností českých skladatelů.
„Hurník chce lidem pomoci, chce, aby se osmělili… a aby měli z poslechu hudby víc. Co nejvíc.“
„Z jeho textu probleskuje výzva: Proč to nezkusit? A proč to nezkusit klidně i trochu dřív…“
„Stačí načíst QR kódy – a hudba se, alespoň v mobilu, rozezní.“
Lukáš Hurník nezahálí a nezahálel. Hudbu komponuje, hudbu poslouchá a komentuje, hudbu diriguje a vysílá ji v rozhlase, o hudbě píše a mluví, učí o ní na univerzitě třetího věku… O hudbě přemýšlí jako autor, jako interpret i jako posluchač… A výsledky svých úvah a uměleckých i posluchačských zkušeností – a také výsledky dlouholetých vzdělávacích a publicistických aktivit – soustředil teď do knížky. Nezapře v ní pedagoga. Nezapře v ní intelektuála. Ani znalce a glosátora. Nazval ji Klasická hudba zvenčí i zevnitř.
Na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka dostala na Hukvaldech poslední červnovou neděli prostor operní tvorba klasiků Dvořáka a Smetany i Janáčkova skladba, ale také suita z baletu Ondráš Ilji Hurníka, Janáčkova krajana, od jehož narození uplyne na podzim 2022 sto let. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz hudbu svého otce přibližuje Lukáš Hurník.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od čtvrtka 9. června ponese ve znamení premiérového dění. Ve jmenovaný zítřek nabídne Večer festivalových premiér. Poprvé na něm zazní Koncert pro housle a dva smyčcové orchestry Trigon od Lukáše Hurníka. Jde o v dobrém slova smyslu hudební „souboj“ tří velkých německých „B“, tedy Bacha, Beethovena a Brahmse.
Ostravský Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka zařadil do programu závěrečného koncertu na 28. června mimo jiné také suitu z baletu Ondráš Ilji Hurníka, od jehož narození v Porubě uplyne na podzim roku 2022 sto let. Devátého června předtím zazní na festivalu houslový koncert Trigon, který napsal skladatel Lukáš Hurník, jeho syn. Ten se do Ostravy vrací často a rád nejen proto, že cítí hrdost Ostravanů na jejich hudební tradice, ale i proto, jak říká v podcastu portálu KlasikaPlus.cz, že všechny příběhy a historky, které táta vyprávěl, pocházejí odtamtud.
