DSC6645

„Každá z piatich častí skladby má unikátny charakter a v každej Thoresen nadväzuje na iný fenomén či iné špecifikum nórskeho folklóru či kultúry.“

„Skladba je napísaná priamo pre Berit Opheim a netrvá dlho, kým pochopíte, prečo si autor vybral práve túto interpretku.“

„S folklórnymi predlohami pracuje prirodzene, dokonale ich pozná, je zrejmé, že ich študoval naozaj zblízka.“

Päťkrát preložený koncert: nedivila by som sa, keby s touto bilanciou prelomil Orchestr Berg nejaký lockdownový rekord. Ich program venovaný nórskej hudbe, s kompozíciou Lasseho Thoresena v podaní speváčky Berit Opheim, mali totiž uviesť už v marci minulého roku. Nakoniec sme si celovečernú skladbu Løp, Lokk og Linjer vypočuli až o viac než rok a pol neskôr, v pondelok 11. októbra v DOX. Trpezlivé čakanie sa ale v tomto prípade skutočne vyplatilo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
558

„Dôležitými atribútmi boli jednoduchosť a vlastne aj funkčnosť scény.“

„Najväčšiu pozornosť na seba pútal práve prvý menovaný, Adam Plachetka.“

„Rosina Arnheiður Eiríksdóttir bola šibalským dievčaťom, zároveň ale aj rozhodnou ženou, ktorá k príkoriam pristupuje s odzbrojujúcim nadhľadom.“

Stálica repertoárov operných domov, Rossiniho opera Barbier zo Sevilly, sa dočkala ďalšej inscenácie na doskách pražského Národného divadla. Prvá česká scéna pritom stavila na renomovaných hlavných protagonistov a na svieže režijné pojatie Magdaleny Švecovej. Diváci sa s výsledkom mohli po prvýkrát zoznámiť vo štvrtok 7. októbra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 06 říjen 2021 10:32

C. Bechstein pod rukama Miroslava Sekery

DSC02295

„Celú túto skladbu držal Sekera v miernych dynamických aj výrazových rovinách, vyznievala veľmi rozvážne a elegantne.“

„Miroslav Sekera nie je povrchným klaviristom, ale tvorivým umelcom, ktorý hľadá súvislosti a zaujímavé detaily.“

„Jeho pojatie Liszta tak bolo veľmi nápadité, muzikálne, a hoci ohuroval suverénnou technikou, nepovýšil ju na hlavný atribút interpretácie.“

Miroslav Sekera otvoril v pondelok 4. októbra už štvrtý ročník cyklu Hybatelé rezonance, zasväteného klavírnemu umeniu a koncertnímu krídlu C. Bechstein. V rozmanitom recitály z diel Mozarta, Haydna a Liszta sa predstavil jako všestranný, originálny hráč s citom pre štýl a kvalitu tónu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„András Schiff si v Mozartovi vystačil s minimom dirigentských gest.“

„Mozartovej hudbe pristane elegancia a kultivovanosť Schiffovej hry.“

„Slovanské tance boli v podaní Českej filharmónie naozaj plnokrvne temperamentné.“

Festival Dvořákova Praha úspešne naplnil svoj program. Hlavným protagonistom piatkového večera bol rezidenčný umelec festivalu Sir András Schiff, ktorý na koncerte vystúpil ako klavirista a dirigent zároveň. Taktovku prevzal nad prvým českým orchestrom, nad Českou filharmóniou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
400

„Medzi hudobníkmi panovalo evidentné porozumenie, zreteľný bol ich jednotný hudobný zámer, ako aj podobný, energický, vrúcny prístup k interpretovaným dielam.“

„Giltburg je tvorivým umelcom, ktorý dokáže sústredene interpretovať tie najjemnejšie nuansy vo výrazive jednotlivých skladieb.“

„Neobyčajne inšpiratívnym článkom celej zostavy bola Veronika Jarůšková, ktorá vďaka svojmu jedinečnému espritu súbor prirodzene vedie.“

Jedným z cieľov tohtoročnej Dvořákovej Prahy bolo uviesť všetky klavírne triá Antonína Dvořáka. Boris Giltburg a hráči Pavel Haas Quartet naplnili toto predsavzatie na záverečnom koncerte komornej rady festivalu 22. septembra. Svoje pôsobenie na Dvořákovej Prahe zakončili úchvatným vystúpením, v programe zloženom z Klavírneho kvintetu Dmitrija Šostakoviča a Dvořákovho Klavírneho tria č. 4 „Dumky“.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

„Každý, kto je s hudbou tohto autora trochu oboznámený, určite očakával opulentný, veľkolepý charakter.“

„Je obdivuhodné, s akým citom pre rytmus dokázala Soňa Červená interpretovať svoje party.“

„Dvořákova Svatá Ludmila zatiaľ ostáva neohrozená.“

Ako jeden z vrcholov tohtoročných slávností pripomínajúcich výročie úmrtia Svätej Ludmily naplánovalo Arcibiskupství pražské premiéru nového diela, skomponovaného práve pre túto príležitosť. Vo Vladislavskom sále tak v nedeľu 19. septembra zaznelo oratórium Nádech věčnosti od českého skladateľa Jana Zástěru. Veľkolepú akciu ešte pozdvihovala skutočnosť, že sa ústrednej role Svätej Ludmily zhostila Soňa Červená.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IV1992

„Akási zmes rozvahy, umiernenosti a elegancie.“

„Asi najviac sa mi prístup tohto klaviristu hodil k Janáčkovmu cyklu Po zarostlém chodníčku, ktorým večer otvoril.“

„Dramatické úseky diela samozrejme rešpektoval, opäť sa ale držal skôr introvertného prístupu.“

Tohtoročný rezidenčný umelec Dvořákovej Prahy, klavirista Sir András Schiff, zahájil v piatok 17. septembra svoje festivalové účinkovanie. Pred plnou Dvořákovou sieňou odohral recitál z diel Leoša Janáčka, Roberta Schumanna a Franza Schuberta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Interpreti prirodzene komunikovali, dopĺňali sa, tvorili spolu.“

„Duo sa diela zhostilo veľmi nonšalantne a Dvořákovmu predpisu grazioso bolo v tomto prípade rozhodne učinené zadosť.“

„Rozsiahlu Franckovu Sonátu A dur zaradili interpreti na koniec programu a stala sa tak logickým vyvrcholením koncertného popoludnia.“

Vo štvrtok 16. septembra odštartoval v Sukovej sieni nový cyklus popoludňajších komorných koncertov s príznačným názvom Klasika o čtvrté. Protagonisti koncertu, violončelistka Michaela Fukačová a klavirista David Mareček, pripravili pre publikum príjemné popoludnie s dielami Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Césara Francka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Tomáš Brauner dokázal dať celku zmysluplný priebeh, ktorý vyústil do extatického záveru.“

„Kľúčovými boli azda Armstrongove technické dispozície a flexibilita.“

„Obzvlášť by som chcela vyzdvihnúť dvojicu tympanistov, hrali naozaj zanietene.“

Festival Dvořákova Praha ponúkol 15. septembra koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a klaviristu Kita Armstronga. Program bol, ako v pre-talku naznačil aj riaditeľ festivalu Jan Simon, v podstate obrazom zmien, ktorými hudba prešla na prelomu 19. a 20. storočia. Počuli sme diela Josefa Suka, Camilla Saint-Saënsa a Igora Stravinského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC1170

„Sólistom (najmä sopranistke) pritom predpisuje Horálek efektné árie.“

„Čo sa týka Mozartovho Requiem, rovno začnem tým, že sa pre mňa utorkové pojatie stalo jedným z najpodnetnejších, aké som počula.“

„Pojatie Mareka Štryncla bolo skutočne strhujúce.“

Musica Florea odohrala tento týždeň trojicu koncertov s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta a Václava Horálka. Jeden z koncertov si mohlo vychutnať aj pražské publikum: v utorok 14. septembra zaznel program zložený z dvoch sakrálnych skladieb v Českom muzeu hudby. Voľba diel bola pritom veľmi zaujímavá: Mozartovmu slávnemu Requiem predchádzalo neznáme Oratorio de Passione Domini nostri Jesu Christi od Václava Horálka. Orchester a zbor Collegium Floreum dirigoval Marek Štryncl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Ensemble-for-New-Music-Tallinn

„Vynikajúci sólista Miroslav Beinhauer je jedným z veľmi malého množstva hudobníkov, ktorí ovládajú hru na šestinotónové harmónium.“

„Autor do kompozície zahrnuje veľmi intenzívne, sugestívne momenty, ani expresívnejšie postupy ale nie sú karikatúrami.“

„Dystopic Requiem Quartet pochopili všetky jeho roviny, neostali na povrchu ani tam, kde by sa iní interpreti azda proste uspokojili s nasadením čo najexpresívnejšej dynamiky.“

Predposledný večer Ostravských dní, 27. august, priniesol hneď dva veľmi podnetné programy. Jedným bol koncert mikrotonálnej hudby s názvom Sound Plasma, neskôr večer potom uvedenie diela Black Angels Songs Miroslava Tótha. V rámci Sound Plasma dostalo publikum možnosť bližšie pozorovať rôzne spôsoby práce s mikrotonalitou a zoznámiť sa s unikátnym šestinotónovým harmóniom. Dielo Miroslava Tótha, ktoré sa okrem iného viaže na vražedné besnenie nacistických vojakov počas pochodu smrti, vrhlo publikum do emotívneho, intenzívneho víru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
GRZEDZINSKI202108241140

„Festival vnímám jako událost, která se výrazně profiluje, nebo dokonce specializuje na předvádění hudby ve zvuku co nejbližším epoše, v níž vznikla.“

„Pro Collegium 1704 byl krátký zájezd do Varšavy prvním větším zahraničním projektem po delší době.“

„Dramaturgicky velmi pozoruhodným počinem je uvedení Zelenkovi Missy 1724.“

„Poláci k hudbě přistupují jinak než Češi. Chopin je pro ně přímo světcem,“ říká Václav Luks během našeho setkání v ulicích Varšavy. S Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 zde v uplynulých dnech účinkoval na festivalu Chopin a jeho Evropa, se dvěma programy, které zahrnovaly jak polskou hudbu, tak i díla českých skladatelů.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
GRZEDZINSKI20210824406

„Nehrála nijak okázale, nepojímala dílo nevhodně romanticky, ve výrazu však nebyla ani vyloženě asketická.“

„V Nokturnu Es dur byly agogické změny a expresivnější, pořád ale křehká výrazovost absolutně na místě.“

„Právě exponovanější místa byla v její interpretaci Scherza nejzajímavější, dovedla je dobře hierarchizovat a vykládat je tak posluchačům.“

Festival Chopin a jeho Evropa přivítal v úterý 24. srpna uznávanou kanadskou klavíristku Angelu Hewitt. Na odpoledním recitálu v sále Královského zámku hrála díla Bacha a Mozarta, těžištěm pak byly skladby Chopinovy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Od počátku o svých kvalitách přesvědčovala kompaktní sekce smyčců, znamenitě zněly také dřevěné dechové nástroje, a to i v místech s náročnější intonací.“

„Jednotlivé části – tance – byly v podání Collegia 1704 pojaté velmi rozmanitě, spolu s dirigentem skutečně vystihli jak charakter, tak i rytmická a artikulační specifika každého kousku.“

„Jedna zpěvačka se snaží předčit druhou, divák si tak může dosyta vychutnat nejrůznější kvality obou interpretek.“

Collegium 1704 se v těchto dnech účastní sedmnáctého ročníku mezinárodního festivalu Chopin a jeho Evropa. Jejich první koncert patřil v pondělí 23. srpna hudbě Wolfganga Amadea Mozarta a Josefa Myslivečka. Sál Varšavské filharmonie ovládnul soubor pod vedením Václava Lukse jedinečným elánem a stylovostí, s nimiž se ujali optimisticky, až odlehčeně vyznívajícího programu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Počuť päť súčasných orchestrálnych skladieb v jeden večer sa inde než na Ostravských dňoch darí naozaj len sporadicky.“

„Ak hovoríme o hraniciach, respektíve zvyklostiach symfonických telies, asi najviditeľnejšie ich pokúšala práve Vítková.“

„Údernosť Chaloupkovej hudby mi niekedy pripomínala až hudbu filmovú, mnohé úseky sú skutočne sugestívne.“

„Vyvrcholenie zahájenia“ – tak tituloval koncert Orchestra Opening umelecký riaditeľ festivalu Ostravské dny Petr Kotík. Festival začal totiž už vo štvrtok 19. augusta; orchestrálny koncert, ktorý sa konal 22. augusta, však spĺňal všetky atribúty veľkolepého otváracieho koncertu. Počuli sme päť kompozícií, tri z nich v premiére, ktoré okrem iného načrtli, akými cestami sa súčasné kompozície pre orchester môžu uberať, kde sú hranice možností symfonického telesa a akými spôsobmi ich je prípadne možné posunúť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Ve staré hudbě nepřichází v úvahu, aby pěvci nebylo rozumět, takže když se v tom interpret vyškolí, nese si to s sebou i do dalších stylů.“

„Myslím si, že v našem školství dochází k předčasné zátěži mladých pěvců.“

„Dávám si záležet na tom, aby moji studenti neměli jen jeden typ tvoření tónu.“

Moje nahrávka rozhovoru s Markétou Cukrovou začíná poněkud netradičně: melodickým pískáním pěvkyně, která v zahradě přivolávala svého kocoura. Příležitost k rozhovoru se nám totiž naskytla uprostřed Ševčíkovy akademie, v kouzelných Horažďovicích. Pěvecká třída byla letos na tomto jinak smyčcařském fóru otevřena poprvé a její vedení bylo svěřeno právě této inspirativní mezzosopranistce.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
889

„Když se člověk na bas zaměří a nabude jisté teoretické znalosti, dokáže si skrze basový part užívat harmonii a stavbu celé skladby.“

„Hra ve špičkovém orchestru je radost. Je strhující zažít momenty kolektivní koncentrace, kdy atmosféra v orchestru vibruje soustředěním se na hudební výkon.“

„Velmi důležitá je také neformální stránka akademie.“

Kontrabasista České filharmonie Tomáš Karpíšek patří k interpretům, jejichž úspěch sahá daleko za hranice České republiky. Nepochybně je tak osobností, která má nastupující generaci hudebníků co říct: není proto divu, že se stal lektorem letní Ševčíkovy akademie v Horažďovicích, zaměřené na vzdělávání studentů smyčcových nástrojů. V rozhovoru prozrazuje, čím ho kontrabas zaujal, co ho těší na hře v orchestru a také to, na co se soustředí v rámci svého lektorského působení.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2000

„Výnimočne uhrančivo sa hudobníci predstavili v Sonáte pre violončelo a basso continuo a mol od Giuseppe Antonia Paganelliho.“

„Už od prvých tónov úvodnej Sinfonie pre violončelo a basso continuo D dur od Antonia Caldaru bolo zrejmé, aký výnimočný zvuk dokáže Obregón na svojom nástroji vytvoriť.“

„Josetxu Obregón vtipne poznamenal, že skladbu hrajú po celej Európe a čakajú, kedy sa ozve niekto, kto bude schopný určiť autora.“

Il violoncello brillante: taký bol podtitul koncertu, ktorý sa uskutočnil 28. júla v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby. Výstižnejší názov by sme pritom hľadali ťažko. Vynikajúci španielsky violončelista Josetxu Obregón sa totiž skvele predstavil v nádhernom programe, zloženom z diel španielskeho baroka a klasicizmu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Z6P7960

„Predpokladmi pre to, aby sa koncert stal zážitkom vystupujúcim z priemeru, bola v prvom rade jedinečná sólistova osobnosť a svojrázne, často veľmi vtipné, bezprostredné vystupovanie.“

„Svojím hlasom je tento spevák schopný skutočne bezprostredne vtisnúť potrebnú emóciu a dať jedinečný zmysel každému slovu.“

„Program nebol jednoduchý a prebiehal bez prestávky. Napriek tomu však Villazón za nadšených reakcií publika ešte trikrát pridal.“

„Viděti promotéra na pódiu před začátkem koncertu nemusí být katastrofa,“ uviedla sa Alena Kunertová tento utorok v Rudolfinu, keď ohlasovala zmenu programu očakávaného recitálu Rolanda Villazóna. Jej slová sa pritom do bodky naplnili. Kvôli zdravotným problémom harfistu Xaviera De Maistre sme totiž síce nepočuli pôvodne avizované latinskoamerické piesne, slávny tenorista si však podmanil publikum programom z piesní talianskych, za sprievodu klaviristky Morgane Fauchois-Prado.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Boli sme svedkami znamenitých výkonov, ktorých spoločným menovateľom boli zanietenosť a štýlovosť.“

„Olga Šroubková sa na koncerte skutočne predstavila v tom najlepšom svetle.“

„Za veľmi pozoruhodný považujem výkon Ondřeje Šindeláře v Koncerte pre fagot, sláčiky a basso continuo g mol RV 496.“

Na Zámku v Brtnici sa v sobotu 26. júna zrodil počin hodný uznania. Spolok Zámek Brtnice tu usporiadal koncert s dielami Antonia Vivaldiho, ktorého s týmto zámkom spája veľmi zaujímavé puto: miestny šľachtic Vinciguerra Thomas VI. gróf z Collalta si u skladateľa totiž objednal skladby, ktoré sa zhodou okolností stali Vivaldiho poslednými.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4