„Libuše, obdobně jako Má vlast, provázela naše předky v jedinečných chvílích.“
„K Národnímu divadlu patří nespočet dalších premiérovaných tuzemských operních děl i českých premiér děl zahraničních.“
„Znali se Bedřich Smetana a Antonín Dvořák? Jistěže ano.“
V Praze se 18. listopadu ke 140. výročí otevření Národního divadla uskutečnilo slavnostní představení Smetanovy Libuše. Do inscenace z roku 2018, v režii Jana Buriana, na scéně Daniela Dvořáka a za řízení Roberta Jindry, se zařadili noví představitelé hlavních rolí – mladá slovenská sopranistka Mária Porubčinová jako Libuše a Jiří Brückler jako Přemysl. Dalšími sólisty byli Tamara Morozová, Kateřina Jalovcová, Pavel Švingr a Aleš Jenis, v roli Chrudoše Martin Bárta a jako Štáhlav Aleš Briscein.
Ve spolupráci se sólisty Národního divadla v Praze a Severočeským divadlem se bude v sobotu 11. června konat výpravné provedení naší národní opery oper – Smetanovy Libuše. Pro účely představení budou vystavěna v Klášteře u Nepomuka na návsi, kde jsou rozvaliny středověkého cisterciáckého konventu, dvě velká krytá pódia. Představí se kompletní orchestr, sbor a dvanáct sólistů v hlavních rolích. Opera Libuše se odehraje u příležitosti stého padesátého výročí vzniku díla pod místem nálezu Rukopisu zelenohorského, hlavního zdroje libreta. Titulní role se zhostí Eva Urbanová, roli Přemysla ztvární Svatopluk Sem.
„Umělecká, emocionální i motivační intenzita proroctví je mimořádně silně ztvárněna ve filmu Jiřího Krejčíka a Zdeňka Mahlera s názvem Božská Ema, s hlasem Gabriely Beňačkové.“
„I po roce 1989 zůstává světlá budoucnost nadčasovým, trvalým cílem, ideálem, pro který se Smetanovo dílo vyslovuje bez ztráty aktuálnosti.“
„Prozatím nejsilnějším dojmem z poslední doby bylo nastudování Libuše v Národním divadle Brno režisérem Jiřím Heřmanem a její uvedení v alternativním prostředí haly na Výstavišti.“
Před sto padesáti lety, v roce 1871, komponoval zrovna Bedřich Smetana první dějství své čtvrté opery – Libuše. Premiéru měla však až mnohem později, jako v pořadí sedmá z jeho osmi dokončených oper: v červnu před sto čtyřiceti lety, při prvním otevření Národního divadla. Stejně složitou historii má i pověst o Libuši, předloha pro libreto. Stojí za to si vše připomenout právě dnes, na Smetanovy narozeniny. I když nejsou letos kulaté.
U příležitosti dnešního státního svátku Národní divadlo Brno pro diváky zveřejní pracovní záznam z premiéry inscenace Libuše Bedřicha Smetany online, a to od 17 do 24 hodin. V hlavních rolích premiéry, která se konala 7. a 9. září 2018, se objevili Lucie Hájková jako Libuše, Přemysla ze Stadic ztvárnil Jiří Hájek, Chrudoše Pavol Remenár, Šťáhlava Dušan Růžička, Lutobora Jan Šťáva, Radovana Roman Hoza. Krasavy se zhostila Alžběta Poláčková a Radmily Václava Krejčí Housková. Režie se ujal Jiří Heřman a hudebně dílo nastudoval Robert Kružík. O tehdejší premiéře jsme psali zde.
„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“
„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“
„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“
Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm. Posledním číslem programu je árie „Bohové věční“ ze Smetanovy Libuše. O výjimečné roli i o současné době uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus sopranistka Dana Burešová, která Libuši zpívá v aktuální inscenaci pražského Národního divadla a která pěvecké defilé uzavře.
„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“
„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“
„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“
Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.
„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“
„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“
„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“
Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.
"Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“
„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“
„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“
Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením.
„S Jiřím jsme se shodli na lyrické, vroucí, ale vnitřně silné ženě.“
„Role Libuše má řadu krásných lyrických míst.“
„V této sezóně se opět setkám s Alicí Nellis.“
U této role není ani tak otázkou v jakém věku, ale zda vůbec k ní sopranistka může dospět. Není to jen věcí hlasu, ale také celkové osobnosti a vrozené důstojnosti. Rodačka z Náchoda LUCIE HÁJKOVÁ všechny tyto atributy splňuje a v letošní inscenaci Smetanovy „národní opery“ v Brně ztvárnila kněžnu charismatickou i svěží.
„Libuše by neměla být obrazem historizujícím, ale nadčasovým.“
„Přejít z prostoru divadelní budovy do pavilonu P je pro mne jako vyskočit do vesmíru.“
„Prozradit to nechci, to je smysl divadla, aby si to každý našel sám pro sebe.“
Umístění Smetanovy Libuše do pavilonu na brněnském Výstavišti se díky vzácnému setkání i splynutí tvůrčího rukopisu a poetiky Jiřího Heřmana s možnostmi tak velikého prostoru stalo bezpochyby zcela bezprecedentním ztvárněním české klasiky. Ztvárněním abstraktně básnivým, ryze a zároveň nově divadelním. Díky jedinečné inspiraci výročím vzniku Československa je inscenace v koncepci a ve výsledku také odvážnou, kontroverzní, ale ještě stále vkusnou politickou aktualizací plnou hlubokých symbolů i satirických narážek. Šéf operního souboru a režisér projektu Jiří Heřman odpovídá po premiéře na otázky portálu KlasikaPlus.cz týkající se nejen jeho osobního postoje k tak vlastenecké látce, ale především životnosti a aktuálnosti tohoto Smetanova díla. Že si sám neumí ještě úplně představit přenesení této inscenace do ohraničeného prostoru Janáčkova divadla, není divu.
„Režisér Jiří Heřman vyzrává a provizorní prostory mu evidentně svědčí.“
„Tak velkorysou Libuši by si mohla většina divadel jen těžko dovolit.“
„Inscenace měla vzácnou pěveckou vyrovnanost.“
Dvojitou sondou do našich dějin je nová inscenace Smetanovy Libuše, která měla premiéru 7. a 9. září v Brně. Sám autor operu popsal jako „slavné tableau a hudebně dramatické uživotnění“. Brněnský tým ale rozehrál hned dva příběhy národní historie současně a nápaditě propojil mýtus se skutečností i časové úsečky, které od sebe dělí pomyslná staletí. Velkolepé a svěží představení odpovídající výši jubilea československé státnosti, možná kontroverzní, možná rozdělující generace, ale nezapomenutelné.
„Tak dlouho se váhalo, až nebyl výkon Marie Podvalové zachycen.“
„Libuše se po urgencích poprvé na nosičích objevila až v roce 1965.“
„Libuše Naděždy Kniplové je více heroina než líbezná, milující a laskavá panovnice.“
Brněnské Národní divadlo dnes a v neděli dává poprvé na repertoár novou Smetanovu Libuši. Nastudovalo ji i Národní divadlo v Praze, kde má nová inscenace premiéru 14. září. Dobrý důvod připomenout si první kompletní nahrávku opery, která vyšla na deskách v roce 1965. Zachycuje v titulní roli Naděždu Kniplovou.
„Zapsat se do historie jako Přemysl je radost a čest.“
„Myslím, že Libuše může zůstat v dobrém slova smyslu do jisté míry muzeem.“
„Je pár rolí, co bych si pomalu rád vyzkoušel, ale čekám na správnou příležitost.“
Rok 2018 je rokem stého výročí československé státnosti, což se nemůže obejít bez nových inscenací Libuše Bedřicha Smetany. Chystá ji mimo jiné i Národní divadlo v Praze, a to v pátek 14. září jako první premiéru sezony. Přemyslem ze Stadic bude Adam Plachetka.
„V Salcburku se cítím zase jako čerstvý dvacátník.“
„Budoucnost našich dětí mi leží na srdci víc, než ztvárnění operní role.“
„Tentokrát budu mít první představení už po čtyřech měsících od porodu.“
„Spíš než „znovu zkrotit“ hlas, je náročná veškerá organizace kolem dcer.“
„Raritní materiál si necháme na příští CD.“
Posedmé a naposledy zítra vystoupí jako Papageno basbarytonista Adam Plachetka na Salcburském festivalu. Uzavře tak své pracovní léto v Mozartově rodišti, kde od konce června účinkuje v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny. Nedávno navíc vyšlo u Deutsche Grammophon CD s loňským záznamem Mozartovy opery La Clemenza di Tito z Festspielhausu v Baden-Badenu, kde Adam zpívá Publia. Pilně v práci už je ale i jeho žena, sopranistka Kateřina Kněžíková. Ani ne měsíc po porodu jejich druhé dcery Barborky odjela za Adamem do Salcburku a teď v srpnu už vedla své známé pěvecké kurzy v Kroměříži, jednak na Letní akademii a pak také v rámci projektu MenArt. Na koncertním pódiu se poprvé objeví 1. září na závěrečném koncertě festivalu Za poklady Broumovska. Během září pak také přijde na trh první společné album Kateřiny a Adama.
