„Petr Popelka je šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru, se kterým se na koncertě v Ostravě loučil. To proto, že od sezóny 2024/25 je šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.“
„Koncertu pro klavír a orchestr a moll op.16 norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega se ujal mladý norský klavírista Christiaan Ihle Hadland, který s tímto orchestrem debutoval již ve svých patnácti letech.“
„Ze všech nástrojových skupin byla cítit vypjatá jedinečnost okamžiku, všichni viseli na dirigentovi a dávali do interpretace maximální dávku emocí a výrazu.“
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě uvedl ve středu 21. června v Domě kultury v Ostravě-Porubě kompletně norský večer. S jednou výjimkou. Dirigoval Čech, Petr Popelka. Jeho rozloučení s orchestrem a večer celkově byly velmi emotivní. S Norským rozhlasovým orchestrem, se kterým hrál také klavírista Christian Ihle Hadland, přinesl díla Edvarda Hagerupa Griega.
Mezinárodní hudební festival (MHF) Leoše Janáčka v Ostravě opět navštíví dirigent Petr Popelka, čerstvě zvolený a designovaný šéfdirigent Vídeňských symfoniků. Dirigent, který zároveň vede Symfonický orchestr Českého rozhlasu a končí ve funkci šéfa Norského rozhlasového orchestru s tímto posledně zmíněným tělesem doprovodí klavírního virtuose Christiana Ihle Hadlanda.
V letošním roce slaví Bärenreiter sté výročí od svého založení. Hudební nakladatelství s medvědem ve svém logu publikovalo první titul – zpěvník lidových písní – v roce 1923 v Augsburgu. Zakladatel společnosti Karl Vötterle tak odstartoval cestu dnes již mezinárodního nakladatelského domu v oblasti vydávání notových materiálů. V současné době stojí v čele rodinné firmy jeho dcera Barbara Scheuch-Vötterle společně se svým manželem Leonhardem Scheuchem a jejich synem Clemensem Scheuchem.
„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“
„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“
„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?
„Pondělní program poutá pozornost v 13:17 provedením Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem, který je vyhlášeným znalcem staré hudby.“
„Připravena je vrcholná a vzorová nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina s Krystianem Zimermanem. Ten ji natočil v roce 1999 u příležitosti chopinovského jubilea s vlastním Polským festivalovým orchestrem.“
„Bude víc rusky znít SOČR s českým dirigentem nebo anglický orchestr s italským dirigentem?“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 6. do 18. 6. 2023?
CD Plzeňské filharmonie Japonsko-české inspirace získalo nominaci na prestižní cenu Opus Klassik v kategorii symfonických nahrávek. Jestli uspěje, se veřejnost dozví v říjnu letošního roku. Na disku, který vydalo německé vydavatelství Ars Produktion, je dílo japonského skladatele Akiry Ifukubeho a Leoše Janáčka. Japonsko-českou vazbu tvoří navíc i šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.
„Velký symfonický orchestr obsadil celou plochu jeviště, jež bylo efektivně využito od úplného okraje pódia – začínalo na zakrytém orchestřišti – až po zadní stranu jevištního horizontu, ke kterému pozvolně stoupaly schody elevace. Smyčce tak zůstaly kompaktní a byly dobře slyšet a totéž bylo možné říct i o dechových sekcích.“
„Ostré fanfáry zněly plně díky posílení žesťové sekce o třináct trubačů, ponejvíce vojenskými hudebníky. Pro ty je účast na Sinfoniettě ikonickou záležitostí a precizní provedení vstupních fanfár věcí cti.“
„Mladý umělec dokáže vykouzlit barevné i dynamické odstíny a má procítěný přednes, stejně jako virtuózní techniku. Spodní poloha nepostrádá vášnivost, střední poloha je pevná a legata vroucí, diskant jásavý.“
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka ke kulturnímu životu Ostravy neodmyslitelně patří. Letos má ztíženou situaci, neboť Dům kultury prochází velkou rekonstrukcí, což si vynutilo kreativní přístup a hledání nových možností. Slavnostní zahajovací koncert se tak konal v Divadle Antonína Dvořáka a představila se Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou řídil její šéfdirigent Vasilij Sinajskij. Jako sólista se v Dvořákově Koncertu pro housle a orchestr a moll op. 53 představil mladý houslista Daniel Matejča. A zazněla i Janáčkova kultovní Sinfonietta.
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
Závěrečný program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram si vzal do názvu třicáté výročí nástupu Václava Havla do funkce prvního českého prezidenta. K mottu 54. ročníku středočeské hudební přehlídky, které znělo Moudro v nás, se připomínka tří desetiletí samostatné České republiky a jejího nejvyššího představitele, oceňovaného ve světě jako myslitele, hodila velmi dobře. A tak první červnový večer v příbramském Divadle Antonína Dvořáka vhodně propojil pomaleji plynoucí hudbu s podnětnými myšlenkami o krizi spirituality, o odpovědnosti a svědomí i o morálce a politice.
„Jemné melodie ve výškách byly sopranistkami předvedeny výjimečně skvěle a intonačně přesně i v modulacích.“
„Hned v několika málo úvodních tónech Paľa předvedl svou proslulou energičnost, osobitost, expresivitu a vášeň. Svou hrou často dokázal „přebít“ i bezmála padesátičlenný sbor.“
„Je záhodno ocenit i přístup sbormistryně a umělecké vedoucí Veroniky Novosádové, která zjevně věnovala maximální úsilí a trpělivost, aby využila ryzí dětskou radost a hravost a rozvíjela jejich kreativitu.“
Nedělní podvečer 28. května ve zcela, do posledního místa zaplněném sále Besedního domu v Brně rozezněly hlasy sboru Kantiléna a jeho mladšího a staršího přípravného oddělení – Magdalenka a Kantilénka, pod vedením sbormistrů Michala Jančíka a Veroniky Novosádové a s klavírním doprovodem Marka a Kataríny Paľových. Mezi speciální hosty patřil kromě Hany Oráčové (pikola) a Natálie Khemlové (kontrafagot) i houslový virtuóz Milan Paľa. V této sestavě společně představili skladby velikánů Dvořáka, Martinů, Janáčka, dále pak Ilji Hurníka, Jaroslava Dostalíka, Milana Uherka, Martina Jakubíčka, Eduarda Douši, ale i lidové skladby v aranži od Marka Paľy.
Recitál Kristiny Fialové s díly pro sólovou violu z druhé poloviny dvacátého století je 6. června v Ostravě na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka typicky festivalovým počinem – mimořádným projektem přesahujícím běžnou sezónu. Ojedinělé je v letošním ročníku, rozvrženém od 1. června do 1. července, i hostování dvou různých rozhlasových těles pod taktovkou stejného dirigenta, Petra Popelky. U Norského rozhlasového orchestru právě končí jako šéfdirigent, u Symfonického orchestru Českého rozhlasu má za sebou ve funkci šéfdirigenta první sezónu. O těchto i o dalších koncertech hovoří v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Jaromír Javůrek. Jak říká, chce také udržovat a šířit odkaz Leoše Janáčka, který šel svou vlastní „sveřepou stopou“ a jehož myšlenky vůbec nezestárly. Takový akcent se projeví i v programu festivalu v Roce české hudby 2024.
Při příležitosti zapsání Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO plánuje Národní muzeum – Muzeum Antonína Dvořáka v září zahájit celoroční výstavu, na které bude vždy každý nový měsíc k vidění jeden skladatelův originální notový rukopis. Má postupně jít například o Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, Stabat mater, Biblické písně nebo o operu Armida. Výstavu doplní skladatelovy osobní předměty, faksimile korespondence, fotografie a další dokumenty z úspěšně nominovaného archivního celku. Soubor je ucelený: až na výjimky shromažďuje na jednom místě téměř kompletní sbírku věnovanou Antonínu Dvořákovi; vypovídá o jeho tvůrčích činnostech, mapuje jeho umělecké a osobní kontakty a v širších souvislostech dokumentuje skladatelovu životní cestu. Konkrétně se jedná o notové rukopisy, korespondenci, osobní doklady, nenotové rukopisy, část osobní knihovny, ikonografii, první vydání Dvořákových skladeb, tištěnou dokumentaci jako programy, plakáty, divadelní cedule a podobně, diplomy a četná jmenování. Zapsání do registru je významným mezinárodním uznáním českého hudebního dědictví. Jedná se přitom již o druhý zápis dokumentárního dědictví českého hudebního skladatele – v roce 2018 byl takto oceněn Archiv Leoše Janáčka, který je uložen v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Z tuzemského hudebního dědictví by podle Veroniky Vejvodové, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, měly šanci v registru Paměti světa uspět ještě archivy Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů nebo Josefa Suka.
„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“
„Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“
„Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“
Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou. Hudební kritiky psal pro Lidové noviny i pro New York Times, působil jako redaktor časopisu Hudební revue; podílel se na vzniku Ochranného svazu autorského, v právních záležitostech částečně zastupoval Leoše Janáčka či Heinricha Manna. Zaměstnán byl na Československém konzulátu v New Yorku nebo hudebním odboru Ministerstva školství. Jeho pozůstalost je uložena v archivech univerzity v kalifornském San Diegu. U nás se však o něm ví jen velmi málo. JUDr. Jan Löwenbach, právník a básník, překladatel, libretista a publicista.
Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
Světové premiéry skladeb Olgy Ježkové a Jana Bernátka společně s duchovní tvorbou českých skladatelů dvacátého a jednadvacátého století zaznějí v neděli 28. května od půl osmé večer v Kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Skladby si návštěvníci vyslechnou v podání sopranistky Ireny Troupové, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslisty Štěpána Ježka a varhanice Lindy Sítkové. Koncert pořádá spolek Lieder Company Prague.
„Bude to možná znít jako klišé, ale opravdu mám nejraději Leoše Janáčka a jeho operu Z mrtvého domu. Dalším mým oblíbencem je Richard Strauss, jehož Salome právě připravujeme. Je to náročná, ale ve finále nejvíc vzrušující práce, a to jak s orchestrem, tak se zpěváky.“
„Jestli má nějaký režisér potřebu sdělit něco z moderní doby moderním způsobem, není myslím lepší cesty, než je nová, moderní opera. Z historického hlediska taky chceme zanechat dějinám hudby vzorky dnešní doby.“
„Musíme si upřesnit, co jsou současní autoři, já bych to období vymezil na posledních sto let. V této poslední době existovala spousta skvělých skladatelů, které ještě vůbec neznáme a kteří propadli sítem dějin zcela nezaslouženě. Takový Otakar Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Mieczysław Weinberg, nebo brněnský František Gregor Emmert, Alois Piňos, Arnošt Parsch… je tu spousta krásné hudby, na kterou by se nemělo zapomínat.“
Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a je pověstný svojí důkladností a pečlivostí. Patří ke střední generaci dirigentů, kteří prošli brněnskou JAMU a kterým se daří prosazovat nejen v domácím prostředí. Působí v souboru již dvacet let a stojí za nastudováním většiny operních titulů, i když ne vždy jako hlavní dirigent. Je to on, na kterého se mohou hudebníci i pěvci vždy spolehnout a který vytváří stabilní a bezpečné klima v souboru.
Slovenská herečka Božidara Turzonovová, představitelka „Božské Emy“ ve stejnojmenném filmu Jiřího Krejčíka, čte za hudebního doprovodu univerzální lidská poselství z Destinnové korespondence, deníkových záznamů a literárních děl. V hudební části představení zaznějí známé i méně známé mužské sbory a cappella Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a Eugena Suchoně v podání slovenského mužského okteta Danubius Octet Singers pod vedením dirigenta Daniela Simandla. Představení se uskuteční v neděli 21. května v sedmnáct hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v Praze, Korunní ulici. Akce se koná u příležitosti společného třicátého výročí vzniku České a Slovenské republiky.
