„Vlajkovou lodí, s těmi nejvýznamnějšími událostmi, bude i nadále Koncertní řada A v Rudolfinu.“
„Hostem bude rovněž vycházející hvězda Oscar Jockel, vítěz dirigentské soutěže Berlínských filharmoniků.“
„PKF–Prague Philharmonia se intenzivně angažuje v oblasti hudebního vzdělávání dětí. Začala pořádat koncerty pro děti a rodiče už v roce 1999, jako první orchestr v České republice.“
Orchestr PKF - Prague Philharmonia, založený v roce 1994 dirigentem Jiřím Bělohlávkem, chystá příští koncertní sezónu jako jubilejní třicátou. Šéfdirigent Emmanuel Villaume proto v programech propojí českou hudbu a špičkové mezinárodní interprety. Vedle devíti hlavních orchestrálních koncertů jsou na dobu od podzimu 2023 do jara 2024 naplánovány i cykly komorní a soudobé hudby a koncerty pro děti. Již nyní, 25. dubna, začíná však další ročník exkluzivní donátorské řady Lobkowicz abonmá.
„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“
„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“
„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“
Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 - 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.
„Ve zvuku nosnou táhlost a plnost, propojenou však s jistou nazálností kombinovali s velmi procítěnou hrou, přičemž každého posluchače tak naplnili kýženou melancholickou a poněkud smutnou emocí.“
„Krásně a živě si všichni vyhráli s „westernovými“ rytmicko-melodickými nápady skladatelovými, které však vždy pohotově překlopili do zpěvných vzájemných rozhovorů v duchu českém.“
„Těžké a intenzivní představení hlavního motivu a jeho proměny, zejména v pasážích nad velmi obtížnou pedálovou sazbou, dávaly vyniknout procítěné hře varhaníka.“
V pondělí 3. dubna se uskutečnil v Sále Martinů na pražské HAMU Vzpomínkový koncert k nedožitým 85. narozeninám violisty Lubomíra Malého. O pestrý a nevšední program se postaralo Wihanovo kvarteto, Karel Untermüller (viola), Karel Vrtiška (klavír) a Pavel Svoboda (varhany). Repertoár důvtipně a vyváženě naplnil večer melancholickými, smutnými, ale i milými a veselými emocemi, které se na tuto vzpomínku velmi hodily.
Finále výstavy Slavní čeští skladatelé v New Yorku přilákalo do Bohemian National Hall na 250 lidí. Jako poslední součást akce proběhla komentovaná prohlídka kurátorky Veroniky Vejvodové z pražského Národního muzea - Muzea Antonína Dvořáka. Zároveň proběhlo setkání ředitele Českého muzea hudby, Národního muzea se zástupci řady newyorských hudebních institucí i škol. Přítomna byla také dcera Herberty Masarykové a vnučka Tomáše Garrigue Masaryka Charlotta Kotíková nebo vedení DAHA.
„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“
„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“
„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?
„V rámci projektu Smetana200 Janáčkova opera představí Prodanou nevěstu, kterou obohatí o loutkové postavy.“
„Režisér David Radok poprvé v Čechách nastuduje Rusalku.“
„Závěr sezony bude patřit světové premiéře. Skladatelce Ľubici Čekovské se stala námětem novela Orlando spisovatelky Virginie Woolfové.“
Oslavy Roku české hudby, 170. výročí narození Leoše Janáčka, 100. výročí premiéry jeho opery Liška Bystrouška i 140 let brněnského Národního divadla představují hlavní tematické prvky operních plánů pro nadcházející sezónu souboru Janáčkovy opery i festivalu Janáček Brno. Baletní soubor brněnské scény nabídne nové choreografie, Gala proti rakovině i další ročník festivalu Dance Brno, činohra uvede devět premiér. Novou sezónu zahájí open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem s ochutnávkou operní nabídky. Další mimořádný koncert pořadatelé plánují na listopad při příležitosti představení programu festivalu Janáček Brno, v prosinci uvedou Českou a moravskou mši vánoční. Chybět nebudou ani tradiční „off programy“, diskuse s inscenátory, pořady pro rodiny s dětmi a interaktivní programy pro zvídavé diváky.
V posledním březnovém týdnu jsou v New Yorku odborníci z Národního muzea, včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby, kteří návštěvníky několikrát v Českém centru provádějí výstavou Slavní čeští skladatelé. Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, připravila přednášku Neznámá korespondence Antonína Dvořáka, která se bude konat právě dnes. V přednášce zájemce seznámí s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Dále Czech Center New York uvede doprovodný koncert k výstavě. Vystoupí klavíristka Isabel Keleti a violoncellista Tomáš Jamník, kteří zahrají díla všech čtyř skladatelů, kterým je výstava věnovaná, tedy Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka i Bohuslava Martinů, a to ve čtvrtek 30. března, den před koncem výstavy, o které jsme psali zde.
„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“
„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“
„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.
Dramaturgie osmnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska zvolila téma „Dech jako fenomén“. Hlavní těžiště hudebního programu bude spočívat v prezentaci dechových nástrojů, pěveckých souborů i sólových pěvců. „Dýchat“ budou i nedávno zrekonstruované varhany v kostele svatých Petra a Pavla. Festival nabídne komorní i orchestrální díla rezidenčního skladatele letošního ročníku Jana Kučery, na objednávku vznikne skladba Halali pro skupinu lesních rohů i premiéra písňového cyklu mapující broumovskou tématiku. Tím pořadatelé naváží na minulé realizace rezidenčních skladatelů Kryštofa Marka a Tomáše Illeho.
„Hymnus Pexidr zkomponoval okolo roku 2012. Ačkoliv program ani z části nenabídl popis jednotlivých skladeb, což byla opravdu škoda, podle autorových slov je jeho skladatelským záměrem hlavně sdílnost a funkčnost hudby k posluchači.“
„Koncert byl celkově příjemným překvapením a bude nesmírně zajímavé sledovat vývoj tohoto orchestru jak po hudební, tak dramaturgické stránce.“
„NeoKlasik se ale nebojí ani soudobé hudby, ačkoliv, jak ukázal publiku, hudba to byla taktéž v náznacích neo-zvuku.“
Smetanovské dny v Plzni zařadily na program letošního 42. ročníku mladé hudební uskupení NeoKlasik orchestr. To se, jak už sám název napovídá, specializuje především na autory, kteří tvořili nebo tvoří v neoklasicistním stylu. Přesto koncert v úterý 21. března večer nabídl mimo skladby Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka také dvě soudobá díla plzeňského skladatele Karla Pexidra.
„Hurníkovu Kantátu Missa Vinea Crucis natočil jeden z našich nejlepších dětských sborů Jitro.“
„Pilným skladatelem pro dětské sbory je Jiří Teml. Jeho skladby často uvádí další špičkový dětský sbor s dlouhatánskou tradicí - Kühnův dětský sbor.“
„Celý svět si zejména v těchto dnech připomíná dvojité výročí Sergeje Rachmaninova - 150 let od narození (1. 4. 1873) a 80 let od úmrtí (28. 3. 1943).“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 3. do 26. 3. 2023?
„Měla jsem pocit, že ke Kleinově sonátě má Kahánek osobní vztah."
„Schubertova Impromptu byla výrazem tak nasycena, až už bych ani nepotřebovala víc."
„Vztah Kahánka k Janáčkovi je obecně znám, a tak originální a kvalitní provedení této skladby pro mě nebylo žádným překvapením."
Ve středu 8. března 2023 se konal benefiční koncert klavíristy Ivo Kahánka v rámci festivalu Věčná naděje. Večer v Zrcadlové kapli pražského Klementina byl věnován podpoře lidí s Alzheimerovou chorobou v Alzheimer Home Pitkovice a byl třetím z šesti koncertů letošního 6. ročníku festivalu.
„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“
„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“
„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“
Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.
„Jinak než na nejvyšší kvalitě nemá smysl operu dělat.“
„Jenůfa je mistrovské dílo. Jsem dokonce přesvědčen, že je to dílo, které si musí každý zamilovat.“
„Janáček vytvořil ve svých postavách skutečné lidské bytosti. To nejsou nějaké černobílé figury, špatné a dobré, to jsou prostě živí lidé, kteří na sebe vzájemně reagují.“
Sevillské divadlo Teatro de la Maestranza mělo v únoru na programu Jenůfu – Janáčkovu operu Její pastorkyňa. Koprodukční projekt propojil proslulou inscenaci režiséra Roberta Carsena s dirigentem Willem Humburgem, orchestrem Real Orquesta Sinfónica de Sevilla a mezinárodním pěveckým obsazením. Javier Menéndez, ředitel divadelní scény v šestisettisícové kulturní metropoli španělského jihu, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje obvyklý repertoár divadla a v zamyšlení nad operami Leoše Janáčka neskrývá přesvědčení o jejich mimořádných hodnotách, ani silné osobní zaujetí. Dá se proto čekat, že by mohly v budoucnu v programu v Seville následovat i některé další tituly.
„Terezie Fialová přijala roli „záskoku“ za Olgu Scheps s pokorou a zodpovědností. Přivezla si vlastní repertoár a volila ho, jak sama naznačila, „podle vlastního srdce, neboť lotyšský skladatel Péteris Vasks i Leoš Janáček jsou mojí velkou láskou,“ uvedla.“
„Klavír značky Steinway & Sohn zněl v proskleném foyeru, který působil jako vzdušný zámek, zářivě a nadýchaně, jakoby v prostoru poletovaly skutečné sněhové vločky v něžném impresionistickém oparu.“
„Terezie Fialová se představila publiku, jako technicky vyzrálá klavíristka, se schopnotí barevné imaginace i interpretace a s neomylným hudebním instinktem. Její přednes vycházel z hlubokého niterného ponoru a plně se oddala emočnímu výrazu.“
Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně nerealizuje jen symfonické koncerty, ale občas uspořádá intimní večer pro posluchače, kteří mají rádi komorní hudbu. V netradičním a půvabném prostoru foyeru Kongresového centra zněl 23. února sólový klavír, na který hrála mladá půvabná plavovláska. Sice to nebyla původně plánovaná Olga Scheps, které účinkování znemožnilo nové mateřství, ale česká pianistka Terezie Fialová. Zazněly dvě části z cyklu Roční doby lotyšského soudobého skladatele Péterise Vaskse, Zima a Jaro, poté výběr z první části cyklu Po zarostlém chodníčku a Sonáta pro klavír 1. X. 1905 Leoše Janáčka. Domenico Scarlatti odlehčil večer dvěma sonátami, Sonatou G dur a E dur. Na závěr jako přídavek zazněla třetí část V mlhách Leoše Janáčka.
Bratislavský mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie nabídne už poosmé portrét významné skladatelské osobnosti. Letos, od 2. do 12. března to bude Leoš Janáček a jeho zásadní komorní opusy. V rámci řady koncertů vystoupí klavíristé Jan Jiraský a Miroslav Beihauer, Zemlinsky Quartet, sopranistka Adriana Kučerová, houslista Milan Paľa, folkový zpěvák Vladimír Merta, violoncellista Jozef Lupták a další umělci. Více informací a slova k jednotlivým programům najdete na www.konvergencie.sk.
„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“
„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“
„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“
Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.
V úterý 28. února 2023 se od sedmé hodiny večer ve foyeru Kongresového centra Zlín koná klavírní recitál Terezie Fialové, ve kterém umělkyně přednese skladby Pēterise Vaskse, Leoše Janáčka a Domenica Scarlattiho. Na tento termín byl původně plánován recitál klavíristky Olgy Scheps, která zaujala zlínské publikum na loňském ročníku festivalu Harmonia Moraviae. Jelikož se Olga Scheps brzy stane podruhé maminkou, její vystoupení ve Zlíně se přesouvá na rok 2024. Koncert pořádá Filharmonie Bohuslava Martinů.
„Nabízí podněty k zamyšlení nad obtížnými cestami k uplatnění, nad tvůrčí svobodou a kompromisy, jež (ne)musíme podstupovat.“
„V této souvislosti stojí za připomenutí, že tento kreativní muž, mimo jiné zdatný pianista, stojí také za pozoruhodným filmem Piano na křižovatce.“
„Mohly by probouzet i smutek, jenže ten se nějak nedostavuje. Z filmu spíš vyzařuje zřetelná, i když nesnadno definovatelná naděje, že pandemické ticho brzy skončí.“
Dva mladí pouliční muzikanti fidlají na kontrabas klasickou melodii; neruší je hluk vídeňského bulváru, nevadí jim ani déšť, před kapkami se schovávají pod igelitovou plachtou. Menší mladík, který má růstovou vadu, obstarává smyčec, velký brnká na struny. Plastic Symphony… Nejen z titulu slovenského filmu, ale také z úvodních scén je zřejmé, že půjde o hudbu. A o tu samozřejmě jde i v českém dokumentu Piano na křižovatce, který je skutečnou poctou klavíru.
