Tomas-Hanus-with-WNO-Orchestra-Nov-2018-photo-5-by-Kiran-Ridley132fa9bcb081818667037237a6999c36

„Nestrhává pozornost na sebe, ale dbá o dílo a jeho vzrušující interpretaci.“

„Hanus se chystá na nové uvedení Janáčkovy Její pastorkyně.“

„Velšská národní opera chce pak v roce 2022 nově nastudovat Věc Makropulos.“

Tomáš Hanus diriguje v úterý ve Vídeňské státní opeře opět Dvořákovu Rusalku. V roce 2017 debutoval v tomto divadle ve stejném díle. Tentokrát v hlavních rolích zpívají sopranistka Olga Bezsmertna, tenorista Piotr Beczała a basista  Jongmin Park. Večer je výjimečný tím, že je možné představení sledovat také živě na internetu, streamované na adrese https://www.staatsoperlive.com/

 
Zveřejněno v VýhledPlus
19

„Alena Baeva hrála vitálně a melodii krásně modelovala, jako by jí tryskala přímo z duše.“

„Hráči Janáčkovy filharmonie podali excelentní výkon a zdálo se, že mezi dirigentem a orchestrem jiskří tvořivá synergie.“

„Všechny tři kompozice vyzněly jako svěží, nestárnoucí díla, která zazářila čerstvou silou a nadčasovou invencí.“

Janáčkova filharmonie si na koncert s názvem Grandiózní Prokofjev pozvala stylově hned dva ruské umělce. Houslistka Alena Baeva patří k nejvýraznějším interpretkám své generace: záštita Mstislava Rostropoviče a spolupráce s pianistkou Marthou Argerich jsou jen zlomkem mnoha jejích pozoruhodných úspěchů. Provedení ve čtvrtek 30. ledna řídil nejmladší představitel slavné hudební dynastie, dirigent Dmitri Jurowski. Osou programu byla hudba klasiků 20. století Bély Bartóka, Sergeje Prokojfeva a také Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Různorodý program čítající 27 koncertů, doprovodné akce, program pro děti, folklórní večer s Hradišťanem i další akce představil Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koná se od 27. května do 1. července v Ostravě, Hukvaldech a dalších pěti městech Moravskoslezského kraje. Letošní rok věnuje velkou pozornost pěveckému umění. Hlavními hvězdami budou pěvci Patricia Petibon, Adam Plachetka, Gustáv Beláček a Jana Kurucová, klavírista Jean-Efflam Bavouzet nebo Luzernský symfonický orchestr. Festival zavádí poprvé ve své historii institut rezidenčního umělce. Českým bude klavírista Martin Kasík, zahraničním pak německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Novinkou festivalu jsou také čtyři zvýhodněná festivalová abonmá.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
40

„Česká filharmónia dobre predviedla, ako sa jej darí zvládať charakter neskorého romantizmu, neoklasicizmu a neofolklorizmu.“

„Poľský klavirista Piotr Anderszewski sa s Bartókovým opusom vysporiadal kvalitne, bez klišé.“

„Jakub Hrůša ukázal, že Janáčkovi rozumie, Českú filharmóniu podnietil k ohromnému zvuku, nasadeniu a sugestívnosti.“

Prevažne skladby českých autorov zneli 29. januára v Dvořákovej sieni, v rámci štvrtého koncertu abonentnej rady A Českej filharmónie. Popri dielach Suka, Haasa a Janáčka bol jediným zahraničným kontrapunktom Koncert pre klavír a orchester č. 3 od Bélu Bartóka v podaní renomovaného Piotra Anderszewského. Dirigoval jeden z momentálne najvýraznejších Čechov v hudobnej sfére, hlavný hosťujúci dirigent Jakub Hrůša.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Hlavním magnetem této koncepce je Božidara Turzonová, kterou pamětníci znají z filmu Božská Ema.“

„Ve skladbách Vítězslava Nováka jsem rád ocenil pevnou intonaci, výbornou hlasovou vyrovnanost a zvukovou kulturu včetně jemných dynamických odstínů.“

„Janáčkova Ave Maria nesla pečeť zvukové atraktivnosti v barevně homogenním zvuku s dobře plynoucími frázemi.“

V lednu 1930 zemřela v Českých Budějovicích světoznámá sopranistka Ema Destinnová, prožívající epilog života ve svém zámečku v jihočeské Stráži nad Nežárkou, s nímž byla spjata již od roku 1914. Místo leží na trase mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem, poskytuje nejucelenější muzejní expozici, která podrobně přibližuje život a dílo významné osobnosti české hudby. Hudebně-literární pořad Zahrada srdce, nazvaný dle stejnojmenné sbírky písní na slova Adolfa Weniga, byl na programu v divadelním sálu Metropol 28. února. Protagonistkou večera byla slovenská herečka Božidara Turzonovová, hudební složku zajistil komorní mužský ansámbl Danubius Octet Singers se sbormistrem Danielem Simandlem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Barytonista Martin Bárta se dnes představí jako Telramund v nové inscenaci Wagnerovy opery Lohengrin v saském městě Chemnitz pod Krušnými horami. Do 1. června ho tam pak čeká ještě šest dalších představení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“

„Miluji připravené režiséry!“

„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“

Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov vybral na program abonentních koncertů 22. -24. ledna skladby, ke kterým má silný osobní vztah. Jejich společným tématem jsou hudební dvojice. Na konci ledna se pak k orchestru vrátí po Silvestrovském a Novoročním koncertu hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Program sestavený z českých autorů doplní klavírní koncert Bély Bartóka. Jako sólisté vystoupí Marielle Labèque, Katia Labèque, Ivo Kahánek, Michael Kroutil a poprvé v Praze s orchestrem i Piotr Anderszewski.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
10

„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“

„Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“

„Všichni ze sebe vydali maximum.“

Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním hávu. Těleso, které ve svém oboru patří ke světové špičce a od kterého jsme povětšinou zvyklí slyšet slavná oratoria, mše a kantáty velkých skladatelů, tentokrát předneslo publiku speciální, operně laděný program. Besední dům rozezvučely nejoblíbenější árie a sbory z oper Verdiho, Wagnera, ale i Dvořáka a Smetany a dalších. Tímto sbor zahájil jubilejní rok své umělecké činnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
55

Janáčkovo kvarteto zahajuje nový cyklus komorních koncertů. Letos v rámci něj chystá čtyři koncerty v čerstvě rekonstruovaném Janáčkově sále Konzervatoře Brno, první už v úterý 14. ledna. Bude věnován zakládajícímu členovi kvarteta Jiřímu Kratochvílovi, který zemřel 3. ledna 2020 ve věku 95 let. Vzpomenuli jsme ho v prosinci v souvislosti s koncertem na oslavu tohoto jubilea ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 05 leden 2020 10:45

Opera Osud? Je v ní už celý Janáček.

1

„Janáček je nakonec vždy svůj, je realističtější i básnivější, úsečnější i intenzivnější.“

„Mužská část sboru ve strhující scéně před závěrem dala dramatické expresi maximum dynamiky, naprosté přesnosti i silně intenzivního výrazu.“

„S Osudem měl Janáček smůlu. Operu nikdy neslyšel.“

Na Festivalu hudebního divadla Opera 2020 se v pražském Národním divadle v sobotu zavřela poslední opona za ostravskou inscenací Janáčkova Osudu. Derniéra připomněla, že se v Národním divadle moravskoslezském dělají dobré operní projekty, a potvrdila, že Janáček je i v méně frekventovaných dílech autorem svérázným, pozoruhodným a mimořádným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Leden až březen je pro nás z hlediska nabídky kultury daleko lepší než podzim.“

„Je to jako s převozníkem, co drží pádlo a nemá, komu by ho předal. Docela klidně bych moji krásnou pozici touto cestou nabídla, ale myslím to samozřejmě jen napůl vážně.“

„Regiony vytvářejí technicky daleko složitější inscenace než dřív a množí se problémy, jak je v krátkém časovém prostoru v Praze připravit a nazkoušet.“

Už přes dvacet let stojí v čele festivalu Opera, který se koná jednou za dva roky. V těchto dnech Lenka Šaldová dolaďuje poslední detaily přehlídky s letopočtem 2020, která začne už za týden, v sobotu 4. ledna. Festival pod jejíma rukama roste a nabídne devatenáct inscenací v podání sedmnácti operních souborů z České republiky i ze Slovenska. A jak říká v RozhovoruPlus, někdy je to velké dobrodružství.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
img91394

„Je zřetelné, že režisérka vnímá Janáčkovu hudbu a pracuje v souladu s ní.“

„Příhody lišky Bystroušky končí nesmrtelnou, bezedně krásnou scénou.“

„Není to kontroverzní. Janáčkova hudba i takový výklad umožňuje.“

V Liberci jsou od pátku na repertoáru Příhody lišky Bystroušky. Inscenace je kaleidoskopická. Stejně jako Janáčkova hudba, stejně jako obrázky v novinách, které byly skladateli předlohou. Režisérka Linda Keprtová našla silnou invenci a prokázala schopnost ji realizovat a prosadit. Nezůstala přitom vůbec u očekávatelného tradičního výkladu díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Malebné krušnohorské městečko Klášterec nad Ohří roztančí už potřinácté festival současného tance Siraex. Začíná dnes a potrvá až do soboty. Kromě kurzů a workshopů nabídne i řadu představení se špičkovými evropskými tanečníky a dětskou taneční scénu. Pozítří od osmi hodin vystoupí i Pražský komorní balet. Na nádvoří novogotického kláštereckého zámku soubor představí jednoaktový balet s názvem Důvěrná místa, pod kterým je autorsky podepsán belgický choreograf Samuel Delvaux. Ten jako hudební i tematickou inspiraci použil tvorbu a život slavného hudebního skladatele Leoše Janáčka. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3