Státní filharmonie Košice chystá na Nový rok koncert operetních a muzikálových melodií. Bude ji řídit šéfdirigent Robert Jindra, který ke spolupráci přizval sopranistku Adrianu Kučerovou a tenoristu Pavola Bršlíka. Přímý online videopřenos bude od 19 hodin k dispozici na Facebooku a YouTube kanále orchestru. Umělci společně přednesou operetní čísla od skladatelů Lehára, von Suppé, Kálmána a ukázky z Bernsteinova muzikálu West Side Story. „Ten fascinuje neuveriteľným rytmom, dejovou dynamikou, strhujúcimi tanečnými scénami, expresívnymi milostnými piesňami, všetko v neskutočnom tempe a pohybe. Poslucháč je doslova vtiahnutý do každého taktu tejto fascinujúcej partitury,“ zvou ke sledování pořadatelé.
„Bylo mu šestadvacet, když ho doporučili Leonardu Bernsteinovi s tím, že otextuje písně z přelomového muzikálu West Side Story; jenže jejich pracovní vztah nebyl bez šrámů.“
„Aniž by se Sondheim zpronevěřil žánru, dokázal hudbou a hlavně texty vpašovat do muzikálů složitost mezilidských vztahů.“
„Osm cen Grammy, pět Tony Awards, jednu Cenu Americké akademie, Pulitzerovu cenu a Prezidentskou medaili svobody – to vše měl Sondheim na kontě.“
V pátek 26. listopadu se uzavřel životní příběh Stephena Sondheima – amerického skladatele a textaře. Autor bezmála dvou desítek muzikálů a vedle nich například také textu písní ze slavné West Side Story se dožil jedenadevadesáti let.
„Jiřího optimismus, jak se jistě vše překoná, nestačil, neboť v další várce informací dostal už jednu zcela jasnou: ani jedny noty nedorazily a už nedorazí.“
„Dvořákův Violoncellový koncert byl po Novosvětské a po Smetanově Mé vlasti třetí skladbou, kterou Jiří Bělohlávek dirigoval nejčastěji, celkem 154x.“
„Při více než deseti tisíci detailních údajích databáze nemůže být do poslední tečky perfektní, ale jistě tím zásadně neztratí na své globální a unikátní ceně.“
V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. Dnešní díl seriálu se týká mimo jiné violoncellistů a dalších sólistů, se kterými spolupracoval, nebo podoby dirigentova jména na plakátech s chybějícími diakritickými znaménky, ale třeba také hostování v Tatarstánu, kde byly mnohem větším problémem chybějící noty.
Slavnostní zahájení šestašedesáté sezóny Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese se bude konat v pátek 17. září od 19 hodin v Janáčkově divadle. Brněnská filharmonie tam přednese cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V nové sezóně se orchestr vrátí k oslavám Beethovenova výročí uvedením děl skladatelů Beethovenem inspirovaných – Liszta, Hindemitha a Francka. Z klasiků zazní například hudba od Schumanna, Brahmse, Berlioze, Mahlera a Mozarta, novější tvorba bude zastoupena například skladateli Pēterisem Vasksem, Gijou Kančelim nebo Leonardem Bernsteinem. O chystaných projektech Filharmonie Brno jsme před časem psali zde a o nadcházejícím jedenapadesátém ročníku Moravského podzimu zde. Letošními hlavními dramaturgickými liniemi festivalu budou skladatel Jan Novák a sté výročí jeho narození, minimalismus a jeho aktuální trendy v americkém, českém a ruském prostředí a Arménie. Na sedmnáct říjnových dnů je připraveno mnoho koncertů, událostí, hudebních setkání na netradičních místech či divadelních představení ve světových i českých premiérách.
„Po nekonečně dlouhé covidové pauze konečně živá symfonická hudba s báječným orchestrem, který plně obstojí v konkurenci našich nejlepších těles.“
„Okamžitě bylo cítit synergii hudebníků s posluchači, kteří si mohli vychutnat velmi plastické, dynamicky procítěné a doslova s nadšením provedené nesmrtelné dílo Antonína Dvořáka.“
„Trio amerických autorů Gershwin, Bernstein, Daugherty v provedení FHK – to byla erupce stylové syntézy, energie, hudební rafinovanosti a ‚americké svobody‘.“
Filharmonie Hradec Králové pod vedením svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera zahájila abonentní cyklus čtyřiačtyřicáté koncertní sezóny vskutku velkolepě. První koncert takzvané „Bílé řady“ se nesl výhradně v americkém duchu a kromě Dvořákovy „Novosvětské“ a amerických klasiků Bernsteina a Gershwina představil i zajímavé dílo soudobého skladatele Michaela Daughertyho.
Svoji 44. sezónu ve čtvrtek zahajuje Filharmonie Hradec Králové. Program složený z děl Dvořáka, Bernsteina, Daughertyho a Gershwina povede šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder, jako sólista vystoupí tympánista Rudolf Kuchárik. Další trojice koncertů pak nabídne klasicistní program na festivalu F. I. Tůmy, Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila v předvečer svátku dávné kněžny a první české světice a pak program nazvaný Labutí písně. V sólových partech postupně zahrají houslista Milan Paľa a violoncellista Jiří Bárta a zazpívají Lucie Silkenová, Stanislava Jirků, Aleš Voráček, František Zahradníček a Ondřej Koplík.
Národní divadlo moravskoslezské přichystalo pro svou 103. sezónu celkem dvaadvacet premiérových titulů, a to sedm oper, devět činoher, tři baletní inscenace a tři muzikály. Sezónu čtyřsouborové divadlo zahájí 19. srpna muzikálem West Side Story Leonarda Bernsteina a první premiérou bude 25. srpna činoherní Diplomacie Cyrila Gelyho. O všech premiérách sezóny 2021/2022 informuje divadlo na svých stránkách.
„Koncerty letní noci jsou pro diváky zdarma; v normálních letech mohou hudbu poslouchat vstoje, vsedě, zatančit si při ní, či dokonce uspořádat piknik.“
„Vystoupení Vídeňských filharmoniků s datem 18. června 2021 se odehraje pod taktovkou britského dirigenta Daniela Hardinga, v jedné ze skladeb rozezní křídlo stále uznávanější klavírista Igor Levit.“
„Loni svůj Schönbrunn přesunuli Vídeňští filharmonici na druhou polovinu září, kdy smělo být přítomno jen kolem dvoustovky diváků; letos jich mají být tři tisícovky.“
Za týden zazní už tradiční Koncert letní noci ve vídeňském Schönbrunnu v podání Vídeňských filharmoniků. Večer, jehož dramaturgie posluchače provede vzdálenými končinami, bude řídit Daniel Harding. Koncertu smí být přítomny pouze tři tisíce diváků – ostatní mohou sledovat přímý televizní přenos.
Český národní symfonický orchestr dnes v 19 hodin ve Smetanově síni Obecního domu zahájí další ročník festivalu Prague Proms. Koncert s názvem The Best of John Williams bude řídit žák Leonarda Bernsteina, uznávaný dirigent a skladatel, jehož široký hudební záběr zahrnuje i opery a symfonie, Steven Mercurio. Dramaturgie zařadila Williamsovu hudbu ze slavných filmů jako Hvězdné války, Terminál, Čelisti, Šumař na střeše, Harry Potter a Kámen mudrců, Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy, Narozen 4. července, E. T. – Mimozemšťan, Schindlerův seznam nebo Jurský park. Prague Proms potrvají až do 22. září, kdy se opět ve Smetanově síni Obecního domu uskuteční koncert s hudbou z proslulých bondovek James Bond Night.
„Když nemáte znalosti, kloužete bezmocně po povrchu.“
„Nejde o večer kontrastů. Asi jako když posloucháte Mozarta a Haydna. Je to jiná hudba, jde ale o totéž.“
„Ve vědě a v umění se rodí nová díla, protože na ně doba dozrála, protože nastal jejich čas. Z toho důvodu přichází někdy ve stejné době podobné nápady nebo objevy z různých míst.“
Ikonická díla avantgardy dvacátého století, hudba autorů, kteří demonstrativně odmítli tradiční pojetí umělecké tvorby. To je program dnešního večerního koncertu v Centru současného umění DOX, který v Praze pro omezený počet diváků a současně v online streamu pořádá Ostravské centrum nové hudby. Zastoupeni jsou Yoshi Wada kompozicí Lip Vibrators, John Cage Koncertem pro klavír a orchestr, La Monte Young skladbou Composition 1960 #7, Ben Patterson kompozicí Paper Piece a Petr Kotík dílem The Plains at Gordium. Účinkují pianista Ivo Kahánek, sopranistka Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod Kotíkovu taktovkou. Právě on v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak a o čem uvažoval, když dával program dohromady, popisuje proces zásadních změn hudebního projevu a reaguje na dotazy k uplynulým dvěma desetiletím festivalu Ostravské dny.
„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“
„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“
„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“
Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.
„Prodáváme plnou kapacitu.“
„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“
„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“
Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.
„Se svou první symfonií to neměl Mahler lehké. Nebyl si zprvu jistý, co vlastně napsal.“
„Svým novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje jeho hudba již plně k dvacátému století.“
„Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se nenarodil na Vysočině…“
Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Nicméně vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách hudebník s velkým sebevědomím, zcela výjimečný umělec, současníky proto ne zcela pochopený. Sto deset let od jeho předčasného úmrtí, připadajících na dnešek, může být důvodem k připomenutí jeho prázdninových měsíců, kdy v kombinaci s aktivním odpočinkem a s přípravou na další operní sezónu komponoval.
„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“
„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“
„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“
Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…
„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“
„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“
„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“
Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.
V pátek 18. června se uskuteční jedna z nejznámějších vídeňských hudebních událostí roku. Bude to tradiční Letní noční koncert Vídeňských filharmoniků v zámeckém parku Schönbrunn a i letos se ponese ve znamení protiepidemických opatření. Jako pojítko letošního ročníku vybrali organizátoři touhu po vzdáleném světě – „Fernweh“.
„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“
„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“
„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“
Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.
„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“
„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“
„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“
V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.
Virtuální výstavu dnes zveřejnilo na svém webu Národní divadlo moravskoslezské. Věnuje se ostravských pracím slavného scénografa Josefa Svobody, který zemřel právě před devatenácti lety, 8. dubna 2002. Výstavu chystalo divadlo už dvakrát a měla se konat v budovách NDM, vzhledem k pandemii ji ale vedení už nechce odkládat a v den výročí úmrtí umělce sáhlo k internetové podobě. Přístupná bude do 26. června.
„Festival s optimismem slibuje po dlouhé přestávce návštěvníkům živou hudbu a umělcům skutečné publikum.“
„S optimismem nám vlastním věříme, že se Smetanova Litomyšl i v letošním roce uskuteční. Nespoléháme však jen na naši pověstnou ´kliku´, ale pro jistotu připravujeme hned několik variant.“
„První varianta počítá s programem od 10. června, druhá od 1. července.“
Národní festival Smetanova Litomyšl zatím nezveřejňuje přesné termíny konání koncertů. Tuzemské kulturní léto je i letos kvůli koronaviru v ohrožení, a tak mají pořadatelé zatím připraveny dvě varianty. První v tradičním období od 10. června do 6. července a pozdější, podobně jako loni zkrácenou, na dny od 1. do 11. července. V obou variantách se počítá i s operními inscenacemi a velkými orchestrálními koncerty, pravděpodobností je nicméně z hygienických důvodů snížená kapacita hlediště a nutnost přizpůsobit program tak, aby se odehrál výhradně pod širým nebem.
