úterý, 12 květen 2020 19:20

Přitažlivá síla varhan

DSC4221

„Regerova skladba Bacha připomíná, ale Bach to není – a přesně tak také zazněla.“

„Michaela Káčerková přizvala koncertní mistry z Karlovarského symfonického orchestru. I oni si šťastně pochvalovali první možnost opět vystoupit.“

„Passacaglia c moll – vrstvena, gradována  – korunovala program vznešeně a důstojně.“

Karlovarské varhanní večery mají zřejmě prvenství. Jakmile to bylo možné, tedy hned v pondělí 11. května, nabídly publiku koncert. Jeden z prvních, ne-li první v republice. Naživo, bez streamu. Podtitul „pro sto“ odpovídal nové kvótě dané vládními předpisy pro veřejné produkce. Varhanice Michaela Káčerková si s chutí po dvou měsících zahrála a se stejnou nedočkavostí přišlo a přijelo i v silném dešti na třicet lidí, včetně přespolních. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„V jejich provedení se Rondo stalo zábavnou hudbou, v níž posluchači napínali svůj sluch i pozornost v očekávání, co se dál bude na podiu dít.“

„Po celou dobu hrála houslistka s takovou pozorností, věnovanou každému záchvěvu tónu, jako by hraní na housle bylo pro tuto chvíli tou nejdůležitější věcí na světě.“

„V obou interpretech jsme spatřili spojení uměleckého nadhledu s hlubokým uměleckým prožitkem, které daly Poème její jedinečný poetický a zároveň závažný charakter.“

Co dělá Lednicko-valtický festival v nabídce českých festivalů nebo koncertních cyklů speciálním, jedinečným? Vedle pečlivého výběru špičkových interpretů, kteří přednesou hudbu mnoha rozličných stylů a období, je to zajisté právě jeho umístění do mimořádně přitažlivých a architektonicky okouzlujících prostor Lednicko-valtického areálu, kde se koncerty odehrávají. Vedle toho je mimořádný i další rozměr festivalu, který má za cíl utužovat a prohlubovat mezinárodní kulturní odkaz této oblasti, a proto je hudební program festivalu obohacen též o přednášky a výstavu obrazů. Díky všem těmto aspektům se tak festival stává významnou událostí celého jihomoravského regionu. Ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. 9. byli pozváni francouzsko-holandská houslistka Cosima Soulez Larivière a český klavírista Miroslav Sekera, kteří nadchli přítomné romanticky laděným programem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus