„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“
„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“
„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“
K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.
„Od počátku zde byl přítomen vyrovnaný dynamický balanc, v interpretaci pak vynikaly jisté okamžiky, kdy pod delšími frázemi jednotlivé sekce měly určité drobné, avšak výrazné a důležité momenty, jež si vzájemně předávaly.“
„Po vypjaté pasáži pak vyniklo uklidňující violové sólo, které skladbu přeneslo do intimnější pasáži před dramatickým závěrem.“
„Je nutno ocenit koncertního mistra Patrika Sedláře, který od prvního pultu celý večer orchestr vedl, do čehož po celou dobu vkládal velkou energii.“
Dne 22. 3. se v pražském Rudolfinu konal koncert Pražského komorního orchestru. Vybraný smyčcový repertoár byl značně široký jak z hlediska epochy, tak místopisu. Skladby Faurého, Mendelssohna-Bartholdyho, Dvořáka, Griega a Haydna zahrál PKO pod vedením koncertního mistra Patrika Sedláře. O violoncellová sóla se pak postaral Jiří Bárta.
Dvě kantáty Johanna Sebastiana Bacha psané pro postní období zazní ve čtvrtek 23. března od půl osmé večer v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech, Korunní 60. Společně s komorním sborem EN ARCHÉ a Pražským barokním souborem vystoupí sólisté Alena Hellerová, Marta Fadljevičová, Jaroslav Březina a Jiří Hájek. Řídí Vojtěch Jouza, umělecký vedoucí zmíněných souborů a hobojista České filharmonie.
„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
„Preludium a fuga e moll, která klade na interpreta nemalé technické nároky, byla provedena vynikajícím způsobem.“
„Hlasy Lucie Vagenknechtové a Jany Kubicové v duetových číslech nádherně navazovaly.“
„V Praze bude nyní 4. dubna Stabat Mater provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.“
V rámci pokračování 43. ročníku festivalu Smetanovské dny bylo v katedrále sv. Bartoloměje provedeno v komorním obsazení Stabat Mater, dílo Giovanniho Battisty Pergolesiho. Přestože se dvěma sólovými hlasy spolupracovaly „jen“ varhany, byl velký prostor skvostným provedením Lucie Vagenknechtové, Jany Kubicové a Tomáše Pindóra zaplněn.
„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“
„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“
„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“
Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.
„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“
„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“
„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“
„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.
„Z dirigentky čišela zkušenost, uvolněnost, lehkost a grácie, a to zejména v porovnání s jejími mladšími kolegy.“
„Při gradaci, zhruba v druhé polovině věty, dokonce zahodila taktovku a nechala promlouvat pouze gesta holých, z výjimečného okamžiku třesoucích se rukou.“
„Po doznění poslední skladby, za stálého potlesku publika nastoupili všichni absolventi kurzu a Maestro Martin Sieghart jim po krátkém, německo-anglickém projevu rozdal diplomy.“
Třetí březnový den byla v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc koncentrována veškerá pozornost na dirigenty z Jižní Koreje, Litvy, Polska, Rakouska, Číny, Řecka, Turecka i USA. Ti zde během závěrečného koncertu, jenž byl vrcholem Mezinárodních dirigentských kurzů, předvedli nově nasbírané postřehy a zkušenosti, které jim během lekcí předal umělecký vedoucí a dirigent Maestro Martin Sieghart. Desítka vybraných dirigentů a dirigentek tam společnými silami uvedla Symfonii č. 39 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonii č. 4 Johannesa Brahmse.
Orchestr PKF – Prague Philharmonia pořádá další ze svých komorních koncertů. V pondělí 6. března v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na pražském Malostranském náměstí od půl osmé večer vystoupí PBtet – Prague Brass Quintet. Ten reprezentují trumpetisté Walter Hofbauer a Karel Hons, hornistka Daniela Roubíčková, trombonistka Barbora Kolafová a tubista Jakub Chmelař.
„Od začátku bylo uvažováno o pravidelných varhanních koncertech, konaných jednou měsíčně během sezony od září do června.“
„Polyfonie pod jeho rukama zní obdivuhodně zřetelně, velmi živě a sdělně. Srozumitelnosti přizpůsobuje počet zvolených rejstříků.“
„Coufalova hra sršela energií a interpretovo zaujetí skladbou elektrizovalo publikum.“
Pražský kostel U Salvátora byl postaven v letech 1611-14 pro německé evangelíky. Nesloužil jim však dlouho. V době pobělohorské převzal kostel s klášterem řád paulánů, kteří byli zrušeni v roce 1789. Z kostela se stalo skladiště, později mincovna. Původní varhany byly převezeny do Litoměřic. V 19. století byl kostel odkoupen českými evangelíky a od roku 1865 začal opět sloužit svému účelu, včetně nových dvoumanuálových varhan z dílny varhanáře Karla Vocelky. Ty sloužily až do celkové rekonstrukce celého objektu, která proběhla za výrazného finančního přispění norských fondů. Při této příležitosti byly postaveny nové třímanuálové varhany se 48 rejstříky od saské firmy Hermann Eule z Budyšína. Firma také převzala sedm rejstříků z Vocelkova nástroje a ponechala varhanám původní prospekt. Do provozu byly slavnostně uvedeny v dubnu 2011. Od té doby se v kostele uskutečnila už stovka varhanních podvečerů, protagonistou toho stého byl 1. března Josef Coufal.
„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností."
„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala."
„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát."
Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby od Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam...
„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“
„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“
„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“
Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.
Soubor Zensemble připravil koncert ze skladeb starých německých autorů v podání hráčů na historické nástroje. Těmi jsou Anežka Wacławik (zobcová flétna, flauto traverso), Piotr Wacławik (viola da gamba) a Filip Hrubý (cembalo a varhanní pozitiv). Tématem koncertu bude „Vývoj sonáty v německých zemích mezi lety 1670 až 1770“. Zastoupeni budou autoři jako Weckmann, Buxtehude, Bach, Prowo, Müthel, Abel, ale i člen souboru Filip Hrubý. Koncert se bude konat v sobotu 11. února v evangelickém kostele U Klimenta v Klimentské ulici v Praze 1, a to od půl třetí.
„Inscenace přibližující život (a smrt) vídeňské houslistky a dirigentky Almy Rosé je jednoznačným úspěchem této scény.“
„Antonie Formanová výborně vystihla dychtivost i jistou naivitu mladé dívky, která dospěla v hrdou, nezávislou, svobodnou ženu.“
„Anna Brousková kreslí Almu jako ženu, která se sice cítí ohrožená, ale o to urputněji usiluje o život svůj i svých blízkých. I za cenu vlastní tvrdosti.“
Pražský BodyVoiceBand, mladé nezávislé divadlo založené v roce 2013, uvádí v žižkovské Venuši ve Švehlovce hudebně-dramatické představení …because of Alma. Inscenace přibližující život (a smrt) vídeňské houslistky a dirigentky Almy Rosé je jednoznačným úspěchem této scény.
„Přiznám se, že akordeon v této Bachově skladbě jsem ještě neslyšel a doufám, že slyšet již nebudu.“
„Přesto jsem přesvědčen, že obsahové těžiště koncertu spočívalo zejména v jeho první části, kterou otevřela Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, kterou složil Josef Suk na samém začátku první světové války.“
„A jak se těchto tří populárních děl komorního orchestrálního repertoáru zhostil orchestr? Nepochybně na špičkové úrovni, v perfektní souhře a v barevném zvuku.“
Dvě dramaturgické dimenze obsáhl program Pražského komorního orchestru s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem v kostele sv. Šimona a Judy. Koncert s díly Josefa Suka, Leoše Janáčka a Samuela Barbera vystřídal totiž v druhé části večera hvězdný akordeonista současnosti Srdjan Vukašinovič, který se představil s vlastní kompozicí nazvanou Tři tance pro akordeon a smyčcový orchestr, přičemž krátce zabrousil i do barokní tvorby. K situaci došlo, když se odvážil nahradit sólové cembalo vlastním akordeonem v Allegru ve slavném Koncertě d moll BWV 1052 J. S. Bacha.
