„Šéfdramaturg Ondřej Hučín text musel škrtat nemilosrdně.“
„Předností inscenace je jistě její mnohotvárnost a pestrost.“
„Situovanost orchestřiště výše je velmi diskutabilní.“
Záslužný počin má nově na kontě Opera Národního divadla a Státní opera v rámci projektu Musica non grata. 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskutečnily obě premiéry inscenace LouTkáček, vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami. Jedná se o adaptaci díla s původním názvem Tuttifäntchen na text Hedwigy Michel a Franzisky Becker – německý text přebásnil a výrazně pokrátil Ondřej Hučín – a s hudbou Paula Hindemitha, který je koncipoval pro dětského diváka, čemuž odpovídá i režijní koncept Radima Vizváryho. Orchestr Národního divadla na první premiéře řídil David Švec.
„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“
„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“
„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“
Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.
Vznik opery Don Buoso českého skladatele a dirigenta Jana Kučery inspiroval režisér David Radok, který se nyní do Opery Národního divadla vrací jako tvůrce po dvaadvaceti letech. Roli Dona Buosa ztvární Štefan Margita, kterému byla role napsána „na míru“. V hlavní roli Pucciniho komické opery Gianni Schicchi, která dějově na Dona Buosa bezprostředně navazuje, vystoupí Svatopluk Sem. Premiéru má nová inscenace 3. listopadu.
Národní divadlo Brno v režii Magdaleny Švecové a Martina Packa, v hudebním nastudování Jakuba Kleckera uvede novou operetní inscenaci, a to Veselou vdovu Franze Lehára na libreto Leo Steina a Victora Leóna. Pěveckými a hereckými sólisty budou Veronika Rovná, Jana Šrejma Kačírková, Jiří Hájek, Roman Hoza, Daniel Kfelíř, Ondřej Koplík, Martin Šrejma, Jan Šťáva, Jiří Sulženko, Doubravka Součková, Andrea Široká, Petr Levíček, Vít Nosek, Tadeáš Hoza, Kornél Mikecz, Petr Karas, Alena Sobolová, Jitka Klečanská, Robert Musialek, Martin Pavlíček, Hana Kopřivová Šumpíková, Jana Plachetková, Martin Novotný, Ivo Musil, Jana Hrochová, Jitka Zerhauová, Pavel Čeněk Vaculík a Martin Veselý. Premiéra Veselé vdovy se bude konat v pátek 3. února od sedmi hodin večer v Janáčkově divadle. Reprízy jsou na programu 5. a 26. února, 15. a 29. března, 22. dubna, 27. května a 10. června.
Národní divadlo Brno chystá premiéru Lehárovy operety Veselá vdova. „Předpremiérové kukátko“ se odehraje ve středu 25. ledna v 16 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu a sólistů. Vše můžete sledovat i online přes YouTube stream.
„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“
„Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“
„Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“
Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi. Tři jeho klíčové symfonické skladby, spolu s partiturami Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Philipa Glasse a dalších autorů, poveze v únoru na americké turné Filharmonie Brno. A v Evropě se jen do konce května uskuteční desítka premiér nových inscenací Janáčkových oper. Nejbližší událostí je nicméně opera na koncertním pódiu – Káťa Kabanová už dnes v britské metropoli.
„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“
„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“
„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“
Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.
„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“
„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“
„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“
Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvede svou první premiéru, a to operní. Bude jí Smetanův Dalibor. Romantická tragédie volně vycházející z historických událostí poprvé zazní v sobotu 22. října ve Velkém divadle v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii Martina Otavy. V titulní roli se v nové inscenaci střídají Richard Samek a hostující Jakub Pustina. Jako Milada vystoupí plzeňská sólistka Ivana Veberová v alternaci s Kateřinou Hebelkovou, coby Vladislava, krále českého, publikum uvidí Jiřího Kubíka nebo čerstvého držitele Ceny Thálie Martina Bártu.
„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“
„Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“
„Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne.“
Opravdové dudy se v opeře neozvou, i když se jmenuje Švanda dudák. Přesto je plná barvitého hudebního arzenálu, včetně silných odkazů k lidové písni. Režisér Vladimír Morávek rozehrál skoro sto let starou hudební pohádku zábavně, nápaditě a vkusně. Dílo Jaromíra Weinbergera, hojně hrané na přelomu dvacátých a třicátých let v Evropě i v Americe a pak odsouzené k zapomenutí, se konečně vrátilo tam, odkud vyšlo – do pražského Národního divadla. Proč ne. Hlásí se k českým hudebním, literárním a divadelním tradicím i k lásce k rodné zemi.
Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí Alžběta Poláčková a Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Svatopluk Sem a Jiří Brückler (Švanda), Jaroslav Březina a Martin Šrejma (Loupežník Babinský), Ester Pavlů a Kateřina Jalovcová (Královna) a František Zahradníček a Jiří Sulženko (Čert). Na scéně se objeví zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců. Premiéry nového nastudování Švandy dudáka se budou konat 6. a 9. října v historické budově Národního divadla.
„Letní večery na Špilberku dýchají dobrodružstvím a romantikou a dají se spojit s předchozí návštěvou hradu a obdivováním výhledů na město.“
„To, co se těsně před zahájením představení Toscy dělo na Špilberku, předčilo i ty největší škarohlídské představy.“
„Lazebník sevillský je pohodová komedie, která se v prostředí hradu výtvarně skvěle vyjímala. Pěvci si rozšířili hrací prostor na celé nádvoří.“
Národní divadlo Brno jako každý rok připravilo několik oper pro scénu na hradě Špilberk. Zkraje prázdnin se hrály Nápoj lásky a Bohéma, na konci srpna byla v plánu Tosca, kterou však překazilo počasí, a Lazebník sevillský.
Janáčkova opera Národního divadla Brno po operách Nápoj lásky a Bohéma nabídne ještě dvě inscenace na Špilberku a dvě v Amfiteátru Mikulov. V sobotu 27. srpna se na Špilberku odehraje představení Pucciniho opery Tosca a hned druhý den, v neděli 28. srpna, to bude Rossiniho Lazebník sevillský. Mikulovský amfiteátr nabídne v úterý 30. srpna Verdiho Traviatu a v poslední den tohoto měsíce Bizetovu Carmen. Oblíbená open-air představení zaznějí v podání významných sólistů, sboru a orchestru Janáčkovy opery. Z Brna a okolních obcí bude možné do Mikulova vypravit dle zájmu autobusy cestovní kanceláře ČEBUS.
„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“
„Představili se tenoristé Peter Berger a Jaroslav Březina, barytonista Adam Plachetka, basista Jiří Sulženko a sopranistky Alžběta Poláčková, Markéta Klaudová a Eliška Weissová.“
„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“
Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.
„Sólisté v zajetí režií předepsaných rolí nehrají postavy Prodané nevěsty, ale naznačují chování zpěváků, kteří mají postavy představovat.“
„Zcizující civilní prvky divadla na divadle se ve výsledku jeví v romantické opeře z hudebního hlediska jako demotivující, rušivé.“
„Smetana potřebuje v orchestřišti podobné kvality jako třeba Mozart. Kázeň. Virtuozitu. Plus poezii.“
Nová inscenace Smetanovy Prodané nevěsty v pražském Národním divadle odvážně vystupuje z tradic. Režisérka Alice Nellis ji ztvárnila jako zkoušku na představení, ale logiky se úplně nedobrala – prostředí se s jednotlivými dějstvími střídají nečitelně a až na pár okamžiků a několik gagů je to vcelku nudné. Po scéně pobíhá jakýsi bezradný režisér, permanentně svou roli přehrávající, sólisté střídají kostýmy a chvíli jsou postavou, chvíli zpěvákem. A tak se nakonec nejlepšími momenty stávají dvě choreografické scény: variace na breakdance, na Smetanovu baletní hudbu kupodivu velmi přesně pasující, a pak zábavná scéna komediantů s prvky nového cirkusu, dovedená opičáky na trampolínách v rytmu hudby k dokonalosti. Skutečný středobod opery, kvůli kterému asi stojí za to na ni jít.
Ve čtvrtek 26. a v sobotu 28. května se budou v Národním divadle konat premiéry komické opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Půjde už o jednadvacátou inscenaci této oblíbené opery na jevišti Národního divadla. Pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Jaroslava Kyzlinka ve spolupráci s Orchestrem ND vystoupí v režii Alice Nellis jako Mařenka čerstvá držitelka ceny BBC Music Magazine Award Kateřina Kněžíková v alternaci s Alžbětou Poláčkovou. Jako Jeník se představí Peter Berger a Richard Samek, Kecaly budou Zdeněk Plech a Jiří Sulženko, Vaškem Ondřej Koplík a Josef Moravec. Překvapením pro diváky má být role „mladé Mařenky“, které se ujmou Markéta Klaudová a Doubravka Součková.
„Se stejným inscenačním záměrem vsadil režisér na povědomí publika, živeného Hvězdnými válkami či Vesmírnou odyseou a podobnými fantaziemi, a přenáší děj opery na jakousi neznámou planetu, na které ztroskotala pozemská vesmírná loď.“
„Režisérovi se podařilo na hudební vyjádření navázat a dokonce zbavit operu tradičního napětí a zatěžkanosti. Pěvci se dokázali uvolnit a odlehčit i ve vážných vztahových situacích.“
„Dirigent Ondrej Olos dění v orchestru i na jevišti propojoval se zkušeností ostříleného profesionála. O to větší uznání si zaslouží, neboť několik dní před premiérou onemocněl hlavní dirigent Pavel Šnajdr, který operu nastudoval a Ondrej Olos musel rychle kolegu zastoupit.“
Janáčkova opera v Brně představila těsně před Velikonocemi, 13. a 14. dubna, další premiéru. Je plná kouzel a krásné hudby i zpěvu, tak, jak si ji přáli mít její autoři, Wolfgang Amadeus Mozart a Emanuel Schikaneder, majitel a herec předměstského Divadla Theater auf der Wieden, pro které Mozart operu napsal a kde 30. září roku 1791 slavila triumf. A je také plná tajemství, stejně jako osud hudebního skladatele, který ji považoval za vrchol své operní tvorby a který tři měsíce po jejím uvedení záhadně zemřel.
„Přečíst si obsah opery, jak je v tištěném programu, se vyplatí.“
„Hraje se tu divadlo, které dává zapomenout na slabší místa dávného libreta, divadlo s hudbou a zpěvem, tak jak to ostatně také asi chtěl mít při premiéře v září 1791 Emanuel Schikaneder.“
„Hudební stránka celé inscenace nestojí nijak v popředí.“
První operní režie Miroslava Krobota je v Národním divadle Brno ve výsledku docela odvážným projektem. Je pravda, že inscenovat logicky a zajímavě Mozartovu Kouzelnou flétnu není tak snadné, ať už se v pohádkové hře o zkouškách a zasvěceních mají a nebo nemají uplatnit a vysvětlit zednářské symboly. Může to každopádně působit zdlouhavě. Inscenace, která měla ve středu premiéru, je přenesena do vesmíru, vypráví v reáliích sci-fi a fantasy o trosečnících na jakési planetě, působí trochu surrealisticky a trochu střeleně a svobodné zednáře vůbec neřeší. A vyznívá zábavně.
