Do prvního kola letošní květnové Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru viola vybrala soutěžní komise čtyřiačtyřicet mladých hudebníků ze sedmnácti zemí. Do Prahy dostalo pozvánku také šestačtyřicet soutěžících v oboru trombon, kteří pocházejí z dvaceti zemí. Komise v oboru viola ve složení Kristina Fialová, Petr Holman, Pavel Nikl, Jan Pěruška a Karel Untermüller na základě zaslaných nahrávek anonymně posuzovala interpretaci skladeb Johanna Sebastiana Bacha a Friedricha Hermanna. V případě trombonu zaslali kandidáti nahrávku své interpretace díla Ferdinanda Davida. Výkony hodnotili Robert Kozánek, Lukáš Moťka, Jiří Novotný, Stanislav Penk a Josef Šimek.

„Před orchestr si stoupl mladý, teprve jedenatřicetiletý dirigent Robert Kružík.“

„Dirigent pracoval s výraznou dynamikou, od až téměř naprosté neslyšitelnosti pianissim k mohutným tónům žesťů a gradujícímu závěru.“

„Třebaže celý cyklus psal Smetana postupně, považoval ho za jednotný celek.“

Jsou hudební díla, která jsou nejen nesmrtelná, ale zná je i ten, kdo v životě prakticky nevkročil do koncertní síně a klasická hudba mu nic neříká. Jedním z těchto děl je i Smetanova Má vlast. Léta byly úvodní tóny Vyšehradu znělkou Československého rozhlasu, úvodní tóny Vltavy vítají cestující linkami ČSA při přistávání na Letišti Václava Havla, téma Tábora zní při slavnostních aktech. Není českého symfonického orchestru, který by Mou vlast někdy nehrál. A nejen symfonické orchestry. Má vlast tradičně zahajuje nejprestižnější festival klasické hudby u nás – Pražské jaro. Letos v provedení orchestru, od něhož by to nikdo nečekal – Collegia 1704. Má vlast je symfonickým protějškem jiného Smetanova díla, opery Libuše. Obojí patří k tomu nejdůstojnějšímu a nejoslavnějšímu. I proto si Mou vlast Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK vybral ke slavnostnímu Koncertu pro republiku v den státního svátku 28. října. Pozornost se ten podvečer ovšem upřela i na dirigenta – Roberta Kružíka. 

„Koncert se již od prvních tónů stal nádhernou oslavou svátku festivalu.“

„Vystoupení kapely Jazzová farma bylo krásným zakončením celého koncertu. Poslední aplaus byl dlouhý a vyžádal si přídavek.“

„Hudebně se představila Základní umělecká škola v České Lípě s tím nejlepším, co má.“

Dozněly poslední tóny koncertu, na němž na festivalu Lípa Musica vystoupila většina pedagogů vyučujících hudbu na českolipské umělecké škole. Jejich vystoupením se podařilo ukázat, že dovedou interpretovat hudbu velmi kvalitně, i když třeba nejsou koncertními mistry nebo sólisty. Veřejnost tak mohla posoudit, že děti, které jsou svěřovány k hudební výchově, mají dobré vzdělavatele. Kvalitu učitelů potvrzuje i účast dětí na nejrůznějších soutěžích nebo na veřejných vystoupeních, a to buď při slavnostech, nebo festivalech.

„Repertoár psaný přímo pro žesťové kvinteto se u nás příliš nehraje.“

„Je důležité, aby člověk kromě svého partu měl přehled i o ostatních a podle toho se při hře řídil.“

„S našimi australskými kolegy z finálového kola jsme byli dokonce několikrát v hospodě.“

Přivezli suverénní vítězství z největší asijské mezinárodní soutěže, kterou každoročně pořádá Jižní Korea. Byli jedinými Evropany, přesto procházeli kláním od počátku jako favorité. (Psali jsme zde). Mladé české kvinteto BRASStet spolu hraje teprve necelé tři roky, přesto má nakročeno na slibnou uměleckou dráhu. Hraje pod uměleckým vedením Jiřího Novotného ve složení Walter Hofbauer a Karel Hons - trubky, Daniela Roubíčková - lesní roh, Barbora Kolafová - trombon a Jakub Chmelař - tuba. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné říkají, že se Asiaté ve hře na žesťové nástroje neuvěřitelně zlepšili.