006

Do drážďanské Semperoper se vrací po deseti letech v nové inscenaci Rusalka Antonína Dvořáka. Premiéru má dnes, tedy v sobotu 7. května. V roli Prince se představí český tenorista Pavel Černoch. Krátce po úspěšné premiéře v roli Laci v Janáčkově Její pastorkyni v Theater an der Wien tak jeden z našich nejúspěšnějších a mezinárodně vyhledávaných pěvců pokračuje v cestě napříč renomovanými operními domy. Drážďanská inscenace se bude po dnešní premiéře hrát ještě 10., 14. a 20. května a 4., 6. a 11. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
104

„Dirigentka, paní Mallwitz, je velmi pozoruhodná umělkyně, citlivá a vždy perfektně připravená.“

„V této inscenaci vše funguje a dává smysl, takže ač může takové pojetí působit poněkud nezvykle, divák si ho jistě rychle oblíbí a porozumí mu.”

„Christa Mayer mě již téměř před rokem požádala, abych jí nahrála výslovnost jejího partu Ježibaby. Na tuto roli se připravovala velmi svědomitě a je to opravdu znát.“

Na jevišti drážďanské Semperovy opery se v sobotu poprvé objeví inscenace Dvořákovy Rusalky v produkci režiséra Christofa Loye, která měla před dvěma lety premiéru v madridském Teatro Real. Hudební nastudování bylo svěřeno dirigentce Joaně Mallwitz a v sérii představení bude možné spatřit i dva české protagonisty – Pavla Černocha a Štěpánku Pučálkovou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
775

„Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927.“

„Po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida.“

„První baletní premiérou sezony Tramvaj do stanice Touha v choreografii Johna Neumeiera, využívající hudbu Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho.“

Pro 140. sezonu začínající v září letošního roku připravuje pražské Národní divadlo téměř dvě desítky premiér. Operní soubory jich z toho na třech scénách připraví sedm. Vedle oper Růžový kavalír, Švanda dudák, Figarova svatba, Armida, Šaty dělají člověka a dvou společně uváděných aktovek Sedlák kavalír a Komedianti to bude také opereta Ples v hotelu Savoy. Baletní soubor připravuje tři nové premiéry, činoherní šest a Laterna magika jednu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1111

Dlouholetý sólista Janáčkovy opery Národního divadla Brno Richard Novák oslavil 2. října minulého roku devadesáté narozeniny. Na jeho počest budou mít operní diváci možnost zhlédnout speciální představení Prodané nevěsty, ve kterém se v jeden večer představí hned tři generace „Kecalů“: Jan Šťáva, Jiří Sulženko a právě Richard Novák. Představení se bude konat zítra od 18 hodin v Janáčkově divadle.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
ND-Brno

„Po delší době se na jeviště Janáčkova divadla vrátí i velká opereta se vší parádou, která k ní patří.“

„V programu festivalu Janáček Brno 2022 se sejde česká dirigentská špička střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.“

„Zahájení bude patřit výjimečnému projektu – scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“

Verdiho Falstaff a Strausova Salome, Janáčkovo drama Z mrtvého domu, ale po letech také klasická opereta, a sice Lehárova Veselá vdova – to je výhled operního souboru Národního divadla Brno do příští sezóny. Patří k tomu i další ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2022 s operními představeními a koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4012

„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“

„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“

„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“

Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5854

„Kdo řekne, že nemá rád Händelovu hudbu, tak ji nezná.“

„Alcinu pojal Heřman jako opuštěnou ženu v opuštěném domě na opuštěném ostrově, která hledá ideální vztah – a nedaří se jí to.“

„Václav Luks nenechá podle Tomáše Krále ´jedinou notu ležet ladem´.“

V Brně se poprvé hraje Händelova opera Alcina. Tamní Národní divadlo pro její nastudování, které má dnes večer premiéru, přizvalo dirigenta Václava Lukse i s jeho barokním orchestrem a sborem Collegium 1704. Historicky poučený hudební přístup je v tomto projektu zkombinován s moderní scénografií a režií, za kterou stojí se svým týmem brněnský operní šéf Jiří Heřman.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
605

„Hrát v opeře, to je mnohem delikátnější a jemnější způsob než v symfonických orchestrech.“

„Je potřeba vybalancovat symfonický a kulatý zvuk vůči měkkému a empatickému doprovodu pěvců.“

„Jako student jsem v Národním divadle trávil snad všechen čas.“

Dirigent Robert Jindra bude od příští sezóny hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze. V těchto dnech připravuje v Norské opeře v Oslo pro březnovou premiéru Janáčkovu Její pastorkyňu a má za sebou sérii představení Weinbergerovy opery Švanda dudák ve Štýrském Hradci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje oba aktuální projekty s českými díly, ale také dává nahlédnout do plánů týkajících se svého pražského působení. A jen na okraj připomíná, že je od loňského podzimu současně šéfdirigentem košické Státní filharmonie a že na podzim začíná jeho angažmá jako hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
400

„Händel byl nejen geniálním skladatelem, ale také znalcem lidských duší.“

„Jiří Heřman skrze Händelovu hudbu i libreto objevil jiný příběh než negativní obraz kouzelnice zneužívající milence.“

„Václavu Luksovi se zdá, že Händel k čarodějkám choval jistou sympatii a pochopení.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno připravuje v režii Jiřího Heřmana inscenaci Händelovy Alciny, patřící na světových jevištích k jeho nejčastěji uváděným operním dílům. Premiéra, na které se podílejí dirigent Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704, je ohlášena na 5. února. Před přenesením koprodukčního projektu do divadel ve Versailles a v Caen se v Brně uskuteční celkem pět představení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

111 Janáčkova opera Národního divadla Brno ve spolupráci se souborem Collegium 1704 a v koprodukci s francouzskými divadly v Caen a ve Versailles chystá v únoru premiéry Händelovy opery Alcina. Režie se ujal Jiří Heřman a hudebního nastudování Václav Luks. „Dovolte, abychom vás pozvali na Předpremiérové kukátko k opeře Alcina, které pořádáme místo tiskové konference. Uskuteční se dne 25. ledna v 16 hodin v Janáčkově divadle a budeme jej také přenášet online,“ uvádí divadlo a dodává: „Těšit se můžete na sólisty i inscenační tým, kteří společně představí operu samotnou i její nejnovější inscenaci.“ První premiéra se bude konat v sobotu 5. února od 19 hodin v obsazení Pavla Vykopalová, Doubravka Součková, Andrea Široká, Ray Chenez, Václava Krejčí Housková, Ondřej Koplík a Tomáš Král. Druhá premiéra pak bude v neděli 6. února v 17 hodin a zpívat budou Karina Gauvin, Justin Kim, Mirella Hagen, Krystian Adam, Andrea Široká, Václava Krejčí Housková a Tomáš Král. Předpremiérové kukátko můžete sledovat ZDE.

Zveřejněno v AktuálněPlus
DSC1184A4-foto-Petra-Hajsk2

„Vtipné je, že jako jediný člověk z mého okolí se nemůžu dočkat návratu do práce. Myslím, že tím hodně lidí celkem štvu a rodinu pak musím přesvědčovat, že jsem s nimi taky ráda.“

„Micaëlu už jsem sice zpívala v Plzni, ale myslím, že si na ni můžu ještě počkat.“

„Hodně cestuju, takže se cítím jako ta babička kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: ‚Já jsem všudezdejší.‘“

Doubravka Součková je mladá a velmi nadějná sopranistka z Hodonína. Během krátké doby se však představila na mnoha českých operních scénách, včetně Národního divadla v Praze. O jejích začátcích, setkáních s umělci, kteří ji inspirovali, odehraných rolích, vztazích s kolegy, o folklóru a také dalších plánech vám s ní KlasikaPlus přináší rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 30 listopad 2021 19:07

Festival Janáček Brno 2022

5171333607930703da3b6o

„Zahájení bude patřit scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“

„Zazní duchovní kantáta Quo Vadis Felikse Nowowiejského, kterou chtěl už v roce 1910 v Brně uvést Leoš Janáček.“

„Zazní i dvě premiéry nových oper skladatelek Markéty Brothánkové a Noemi Savkové.“

Osmý ročník festivalu Janáček Brno se uskuteční od 2. do 22. listopadu 2022. Národní divadlo Brno opět chystá program věnovaný Leoši Janáčkovi v podání předních operních domů, významných dirigentů, režisérů a interpretů. Mimo jiné vystoupí i všichni čtyři nejznámější čeští dirigenti střední generace Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Tomáš Hanus a Marko Ivanović.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Národní divadlo Brno hraje dnes v Janáčkově divadle svou novou inscenaci opery Řecké pašije od Bohuslava Martinů. Další představení se mají konat v březnu. Její aktuální poselství o tom, co prožívá současná společnost, se zdaleka netýká jen uprchlictví. Podle ředitele divadla Martina Glasera se na jevišti v metaforické rovině potkávají dva světy, dvě generace – přičemž ta tradiční musí být vyrvána ze svých kořenů tou přicházející. Řecké pašije měly být v Brně uvedeny už na Velikonoce v roce 2020. Koronavirová krize to překazila a vynutila nové studování pro podzimní festival Janáček Brno 2020. Než se však tehdy premiéra mohla uskutečnit, přišel kvůli pandemii nejprve zákaz zpěvu a pak téměř půlroční zákaz divadla. Tým se k projektu musel pro letošní premiéru, uskutečněnou 5. listopadu, vrátit potřetí… Martin Glaser hovoří v podcastu portálu KlasikaPlus.cz o tomto přerušovaném zkušebním procesu jako o tom nejkrutějším, jaký si lze v divadle představit. A zároveň jako výjimečného oceňuje režiséra Jiřího Heřmana. Umí podle něj jít mimořádně do hloubky a má svébytný rukopis, který – jak ředitel zdůrazňuje – neopisuje.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
0LB8528

„Jiří Heřman slyší a vnímá hudbu, domýšlí autorovy záměry a je napřed před divákem.“

„Vytváří velké obrazy plné zřetelných i pouze tušených hlubokých obsahů, ať už jde o psychologii a duchovní vývoj postav, nebo o sociální témata. Obrazy, které hovoří silnými divadelními prostředky k současnosti, a to jak ke společnosti, tak i k jedincům.“

„Pozornost se upíná k vizuálním dojmům. Protože ty však ani v nejmenším nepopírají hudbu a zpívané slovo, je celek harmonický, přesně tak, jak má být.“

Nová brněnská inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů je rekordmanem. Premiéru měla až napotřetí, rok a půl po naplánovaném termínu. Stalo se tak 5. listopadu a důvodem byla samozřejmě koronakrize. Mnohem podstatnější však na inscenaci přece jen je, že režisér Jiří Heřman, spolu se scénografem Draganem Stojčevskim a dirigentem Robertem Kružíkem, neopakovatelným způsobem oživili a zpřítomnili dílo hudebně nesmírně krásné a dramaticky účinné, dílo prodchnuté hlubokými myšlenkami.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
114

Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrává mimořádně letos na podzim, a to až do 30. listopadu. A právě pozítří, v pátek 5. listopadu, se bude v Janáčkově divadle od 19 hodin konat kýžená premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, režie Jiří Heřman s asistentkou Kateřinou Nováčkovou, scény Dragan Stojčevski, kostýmů Alexandra Grusková, dramaturgie pak Patricie Částková. Náročná sborová čísla nastudovali Pavel Koňárek, Michal Vajda a Valeria Maťašová. V hlavní roli Manolia se diváci mohou těšit na Harolda Meerse a Petra Bergera. Postavu Kateřiny ztvární Pavla Vykopalová, Kněze Grigorise Jan Šťáva, Kněze Fotise David Szendiuch. Jannakose se ujal Ondřej Koplík, Kostandise Roman Hoza a Jiří Miroslav Procházka, Lenia Andrea Široká, Panaita Petr Levíček. V roli Ladase diváci uvidí Roberta Musialeka, jako Stařečka pak Josefa Škarku a coby Patriarchu Petra Karase. Michelis bude patřit Dušanu Růžičkovi a Václavu Čížkovi, Andonis Vítu Noskovi, Stará žena Jitce Zerhauové, Nikolios Tadeáši Hozovi a Despinio Tereze Kyzlinkové. V postavě malého Manolia se alternují Boris Trhlík a Kryštof Cholava. V rámci festivalu Janáček Brno se představení budou konat ještě v neděli 7. a v pátek 19. listopadu. Další uvedení Národní divadlo Brno plánuje 19. a 27. března a 10. dubna příštího roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
50393611941aa6022f5d8k

Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehraje mimořádně v termínu 28. září až 30. listopadu. Pořadatelé slibují přesunuté premiéry a koncerty a také představí program ročníku příštího. Aktuální informace o festivalu Janáček Brno sledujte na webových stránkách www.janacek-brno.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Každý, kto je s hudbou tohto autora trochu oboznámený, určite očakával opulentný, veľkolepý charakter.“

„Je obdivuhodné, s akým citom pre rytmus dokázala Soňa Červená interpretovať svoje party.“

„Dvořákova Svatá Ludmila zatiaľ ostáva neohrozená.“

Ako jeden z vrcholov tohtoročných slávností pripomínajúcich výročie úmrtia Svätej Ludmily naplánovalo Arcibiskupství pražské premiéru nového diela, skomponovaného práve pre túto príležitosť. Vo Vladislavskom sále tak v nedeľu 19. septembra zaznelo oratórium Nádech věčnosti od českého skladateľa Jana Zástěru. Veľkolepú akciu ešte pozdvihovala skutočnosť, že sa ústrednej role Svätej Ludmily zhostila Soňa Červená.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2020

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 30 červen 2021 15:57

Starověk, opera, Heřman

Bez-nzvu

„Režisérovo vidění, nestavící na realismu, ale směřující k abstrakci a symbolům, to zastřešuje silnou estetizující poetikou.“

„Barytonista Dalibor Jenis jako Nabucco vytvořil v Brně operní postavu ve standardu skutečného mezinárodního formátu.“

„Režisér nechává několikrát umlknout hudbu a získává tak na chvíli nadvládu nad divadelním časem, který jinak v opeře nemilosrdně určuje skladatel.“

Janáčkova opera Národního divadla Brno odkryla publiku další z premiér připravených během nedobrovolného čekání na návrat normálních časů. Verdiho operu Nabucco uvedl soubor v úterý jako poslední projekt sezóny, která však ještě nekončí a plynule přechází do prázdninového hraní. Představení nese výrazné stopy rukopisu Jiřího Heřmana, který stojí za režií a světelným designem. Starověký příběh se vznešeným biblickým ukotvením jeho konzistentní poetice zcela vyhovuje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4