0018

Festival Klášterní hudební slavnosti pokračuje. V neděli 3. července v Králíkách v klášteře na Hedeči vystoupí violistka Jitka Hosprová se svým manželem, houslistou Mauriziem Sciarrettou. Přednesou skladby věnované jejich nástrojům z pera Wolfganga Amadea Mozarta, Bohuslava Martinů, Alessandra Rolly, Johana Halvorsena a současného českého skladatele Jiřího Gemrota.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00002

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé...“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
neděle, 26 červen 2022 10:22

„Pátý díl“ Zpěvů Vysočiny

R52039

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

Pořadatelé festivalu Klášterní hudební slavnosti připravili na neděli 26. června zajímavý program k poctě skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození uplyne letos tři sta let. Šumperský kostel Zvěstování Panny Marie bude od 20 hodin hostit Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Jiřím Petrdlíkem. V úvodu koncertu přednesou novou skladbu Tomáše Illeho – Ouverturu na téma BEnDA, která od svého vzniku zazní teprve potřetí. Sólového partu v Bendově Koncertu pro cembalo a orchestr F dur se ujme uznávaná hráčka Edita Keglerová a závěr hudebního setkání bude patřit Bendově melodramu Ariadna na Naxu, v němž vystoupí herci Ivana Jirešová, Apolena Veldová a Petr Stach v režii Věry Šustíkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

Svou pětačtyřicátou koncertní sezónu zahájí Filharmonie Hradec Králové v září. Šéfdirigent Kaspar Zehnder slibuje představit publiku v sále orchestru pestrý program od klasicismu po současnost s vyváženým zastoupením českého i zahraničního repertoáru. Ke spolupráci přizval jak naše, tak i zahraniční umělecké osobnosti. Ve dvou hlavních abonentních řadách, Bílé a Žluté, je pro posluchače připraveno dvanáct koncertů klasické hudby. Zazní díla jak méně známých, tak především i těch nejznámějších skladatelů, například symfonie Beethovena, Schuberta, Berlioze, Čajkovského, Dvořáka, Mahlera, Šostakoviče, sólové koncerty Mozarta, Mendelssohna, Saint-Saënse, Rachmaninova, Jana Kubelíka nebo Martinů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0007

„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“

„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“

„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“

Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

2000 Kühnův dětský sbor zve na svůj Velký jarní koncert, který se bude konat v pátek 20. května ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. V první polovině koncertu se představí nejstarší přípravné oddělení DSD se skladbou Jaro z cyklu Český rok Jana Hanuše a koncertní oddělení s Otvíráním studánek Bohuslava Martinů s barytonistou Ivanem Kusnjerem a hercem Jaromírem Medunou v roli vypravěče. Ve druhé části koncertu zazní Díkůvzdání Jiřího Gemrota a Hymnus Cedant arma togae Otmara Máchy pro varhany a tympány. Vrcholem koncertu bude provedení Moravských dvojzpěvů Antonína Dvořáka a Směsi národních písní Otakara Jeremiáše v podání současných i bývalých členů sboru za doprovodu Českého noneta. Koncert povedou sbormistři Jiří Chvála, Světlana Tvrzická a Petr Louženský.

Zveřejněno v AktuálněPlus
888

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
gramofon

„V rozhlase byla norma nahrát patnáct minut za jednu čtyřhodinovou frekvenci a v případě nahrávek na gramofonové desky byla ta hranice takřka poloviční.“

„Projevoval jsem opravdový zájem, jak se vše zachycuje a vyrábí, tehdy se ještě natáčelo na magnetový pás na takových velkých špulkách a veškeré střihy, veškeré úpravy se dělaly fyzicky skutečně nůžkami, přímo na stroji.“

„Jako hudebního režiséra dnes používám nejraději skladatele Jiřího Gemrota a mám vůbec celý výborný tým, který přesně ví, jakým způsobem chci mít ten zvuk modulovaný.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil vzpomínky, podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu dává postupně nahlížet. V dnešním dílu nechává Jiřího Bělohlávka vzpomínat na jeho nahrávací aktivity, a to od samých počátků v sedmdesátých letech.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
50

„Hofbauerovu hru charakterizuje lahodný plný zvuk s citem pro dynamiku, technicky bravurní. Jeho tón zněl v Martinů až pohlcujícím způsobem vyrovnaně, hedvábně, vznosně.“

„Klára Jasenčáková technicky náročnou skladbu zvládla suverénně, ostré tóny zahrála tak, že nebyly nepříjemné pro ucho, na poměrně malé ploše dokázala vyjádřit bezpočet emocí.“

„Jiří Havrlant rozehrál nástroj takovým způsobem, že posluchač jen žasnul, jaké barvy, rytmy, tempa lze na cembalo zahrát.“

Po ročním odkladu, způsobeném zavřením koncertních sálů kvůli pandemii, se v pondělí 6. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU představili loňští vítězové soutěže Nadace Bohuslava Martinů Ondřej Bernovský, Klára Jasenčáková, Jiří Havrlant, Eliška Hejhalová, Walter Hofbauer a Barbora Zonová. Zahráli díla Bohuslava Martinů, Johanna Sebastiana Bacha, Viktora Kalabise a Jiřího Gemrota.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
113

Česká filharmonie zahájí prosinec pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Na třech koncertech zahraje Pohádku léta Josefa Suka a První houslový koncert Bohuslava Martinů, v němž se sólového partu ujme umělecký partner orchestru Josef Špaček. V první polovině koncertu Česká filharmonie ve světové premiéře představí chaconu pro orchestr Slavomíra Hořínky nazvanou Raduj se III, jejíž vznik podpořil Bohemian Heritage Fund. Koncerty se budou konat od středy 1. do pátku 3. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina, vždy od 19:30 hodin. Přenos posledního z nich bude možné sledovat na YouTube kanálu České filharmonie.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 19 říjen 2021 14:55

Hudba (z) ticha, které se netleská

AK-20211017-c-Martin-Pilpach-2

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
857

Vyhlašujeme VÝHERCE vstupenek na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
857

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert Festivalu pravoslavné hudby.

Už tradičně je jeden festivalový koncert věnován lidové hudbě z pravoslavných zemí. V Kampusu Hybernská 15. října vystoupí Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. Zahrají a zazpívají duchovní lidové písně z různých oblastí Východořímské říše známé dnes jako Byzanc. Po koncertě bude následovat jam session s muzikanty, kteří navštěvují pravidelné jamy středozemní, blízkovýchodní a středoasijské hudby. V Praze je každý měsíc pořádá spolek Modalmusic. Jako host vystoupí zpěvačka Elli Aloneftou z Kypru.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
P1390623

„V kontextu duchovní hudby jsme vyslechli meditativní i výrazově proměnlivé a zvukově velmi dynamické kusy.“

„Sedláčkovo kvarteto s Radkou Hanákovou vydalo ze sebe při Gemrotově kvintetu to nejlepší a významně přispělo k úspěšnému a umělecky krásnému vyznění večera.“

„Nesmírně bohatý svět byzantské hudby zjevně nabízí velikou studnici inspirace k hudební tvorbě spolu s dotekem duchovního působení.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos ani letos nevynechal koncert soudobé hudby inspirované pravoslavnou spiritualitou, tentokrát v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Na programu byly dvě světové premiéry dvou českých skladatelů, Jiřího Gemrota a Jana Ryanta Dřízala, a jedna česká premiéra díla Philipa Glasse. V případě koncertů, které nesou v podtitulu název Filokalie dneška, jde o unikátní spojení tradičního s novým. V galerii HAMU se mohli posluchači pohroužit do dramaturgicky velmi šikovně postaveného programu, který navíc naplnil očekávání duchovního zážitku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

Pořadatelé dvanáctého ročníku mezinárodního festivalu Archaion Kallos opět nabídnou ojedinělé koncerty z celého spektra hudby východního křesťanství, a to od byzantského chorálu po tvorbu renomovaných autorů postmoderny. V řadě koncertů, které se budou konat od čtvrtka 30. září do 17. října na území Prahy, zazní byzantská duchovní a lidová hudba, stará hudba bulharských klášterů i díla předních současných autorů, jako jsou například Philip Glass, Valentin Silvestrov a Alexander Knaifel. Jako každý rok jsou součástí festivalu také světové premiéry skladeb českých autorů. Letos svá díla uvedou Jan Trojan, Jan Ryant Dřízal, Jiří Gemrot a Slavomír Hořínka. Doprovodný program poběží až do konce října. Podrobné informace jsou k dispozici zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
19227211256310760902969729090608003021133557n

Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
102

„Specifická doba si žádá specifická řešení. Díky tomu absolventky a absolventi Pražské konzervatoře o svůj absolventský koncert nepřišli.“

„Faethón – obraz pro symfonický orchestr je svěží a intenzivní kus mladého autora, kterého se vyplatí do budoucna sledovat.“

„Sympatický a úspěšný koncert po všech stránkách, jehož premiéra proběhla 26. května 2021, je nadále k dispozici profilu YouTube Pražské konzervatoře.“

Pražská konzervatoř nechtěla v letošním specifickém roce ochudit absolventky a absolventy o koncert na závěr studia, a proto zorganizovala koncert bez publika, z něhož vznikl jak obrazový, tak zvukový záznam. Online se představila harfenistka Kateřina Valášková v Glièrově koncertu, akordeonista Filip Kratochvíl v koncertu Jindřicha Felda, hornistka Zuzana Meierová v koncertu Jiřího Pauera a v premiéře zazněla také kompoziční práce absolventa Šimona Rahmana s názvem Faethón.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus

1 Původní termín šestého benefičního koncertu Institutu Bohuslava Martinů v listopadu loňského roku musel být zrušen a jako náhrada bylo stanoveno datum na letošek 7. června. I když to zatím úplně nevypadá, pořadatelé doufají, že bude moci proběhnout. Na koncertě vystoupí vokální soubor Martinů Voices s hosty – houslistou Jakubem Fišerem, violistou Jiřím Pinkasem a violoncellistou Petrem Malíškem. V programu, který bude řídit sbormistr Lukáš Vasilek, zazní v pražské premiéře dílo No Promises (Žádné sliby) pro soprán sólo, smíšený sbor a smyčcové trio současného skladatele Jiřího Gemrota, Ukvalské písně pro sóla a smíšený sbor a cappella Leoše Janáčka a výběr ze sborových skladeb pro soprán sólo a smíšený sbor a cappella Bohuslava Martinů, konkrétně z cyklů Čtyři písně o Marii, Madrigaly, České madrigaly a Pět českých madrigalů. Smyslem benefičního koncertu je podpora souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů připravovaného Institutem Bohuslava Martinů. Projekt má od roku 2014 už devět vydaných svazků, první z nich získal ocenění Best Edition Award a dočkal se pozitivních recenzí v předních odborných časopisech doma i v zahraničí – časopis NOTES ho označil za ukázkový příklad svého druhu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
středa, 30 prosinec 2020 13:04

Vilém Veverka: S klasikou nekončím

101

„Když jsme desku připravovali, tak skladbou, která celý projekt někam překlopila, byla Vargova adaptace Haydna.“

„Model, kdy jsem na pódiu celý večer a kdy mám možnost definovat, jak to celé bude vypadat, mi asi sedí víc.“

„Dovedu si představit, že v rámci nastoupené cesty ještě přitvrdím.“

Má za sebou podzimní a předvánoční řadu koncertů, intenzivně vzpomíná zejména na ten z Městského divadla Jablonec nad Nisou, ale všechny byly pouze online. Měl koncertně oslavit patnáct let hraní s harfistkou Kateřinou Englichovou, tento večer má prozatím nový optimistický termín stanoven na duben 2021. V době koronavirového neštěstí brojí na sociálních sítích či jinde v médiích proti vytváření obecné negativní nálady ve společnosti, proti faktické rezignaci na svět, jak jsme ho znali; právě proto, že zároveň moc dobře ví, že odkládáme hudbu, ale zdaleka ne jen ji, prozatím ad acta... Bolestně prožívá, k jakým mezím už jsme dospěli a jak jen těžko hledáme perspektivu. Nedávno konstatoval, že jsme lpěli na něčem, co fakticky přestalo existovat. Přesto hobojista Vilém Veverka žije, tvoří hudbu, také nadále intenzivně fotografuje. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz celkem s nadějemi uvažuje nad svým aktuálním, specificky crossoverovým albem nazvaným Next Horizon, které měl podle původních plánů pokřtít na koncertě koncem listopadu a které musí žít vlastním životem ve změněných podmínkách. Snad se brzy s repertoárem z desky objeví i živě na koncertech s publikem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2