úterý, 16 duben 2019 09:40

Petr Wajsar: Může za to FB

Tramvestie-114

„Opera Tramvestie by měla zprostředkovat vnitřní zážitek, který já a lidé, které znám, prožíváme, když jedeme touhle zvláštní linkou.“

„Musel jsem se vzdát zlehčování vážného umění – v hudbě jsem se ho úplně nevzdal, ale v pojetí toho příběhu.“

„Primární účel každého díla je, aby se při něm člověk nenudil. Takže nudit bychom se neměli.“

Petr Wajsar je – zdá se – na vrcholu svého tvůrčího rozletu. Hudbu – zdá se – doslova chrlí na všech frontách. Jen letos měla v lednu premiéru jeho skladba Zlínské linie (psaná pro Filharmonii Bohuslava Martinů), v březnu uvedla Jihočeská filharmonie pásmo z jeho skladeb v úpravě pro orchestr a vokální sexteto Skety (jehož je členem), v červnu chystá Orchestr Berg premiéru jeho Trombonového koncertu a další koncert, violoncellový, píše pro Václava Petra a Českou filharmonii. V březnu dostal Českého lva za hudbu k filmovému horroru Ondřeje Havelky Hastrman a ve středu uvede pražské Národní divadlo na Nové scéně jeho operu Tramvestie.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
20190410191443

„Do Schönbergem dané podoby Brahmsovy skladby vstoupil dirigent Yoon Kuk Lee svým dílem úprav v instrumentaci, realizovaných přímo pro Jihočeskou filharmonii.“

“Výrazu Petra Nouzovského po chvíli poslechu plně věřím, protože je vnitřně upřímný a technicky svrchovaný.”

„Půvabná Rybova kompozice vedle dvou světových velikánů uspěla.“

Jihočeská filharmonie představila v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích méně hraná díla Johannesa Brahmse a Jakuba Jana Ryby. Zajímavým otazníčkem byla původně ohlášená premiéra zbrusu nového díla mladého českého skladatele. Z plánovaného uvedení  novinky zatím sešlo, byla nahrazena vstupní ouverturou W. A. Mozarta k opeře La Clemenza di Tito, kterou lze mimochodem celou slyšet a vidět v nedalekém Linci. Náhrada přinesla ovšem zřetelně výhodu v udržení přísného stylového rámce první části pěkného koncertu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20190328084517

“Glassova hudba je místy až vemlouvavá, prvky minimalismu užívá v míře i pro posluchače-laika zdrženlivé, až laskavé.”

“Skladba byla přijata publikem velmi pozitivně, navíc zde nehrozí porovnávání s vyznavači autentického provedení.”

“Jan Talich vládne svěžím, technicky suverénním projevem, Musím se upřímně podivit, jak se mu daří udržet si hráčskou kondici při tak vysilující činnosti, jakou je obor dirigování.”

Jihočeská filharmonie uvedla 27. a 28. března v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích dramaturgicky zajímavý koncert. Roční doby v proměnách staletí - za tímto vzletným názvem se skrývala kontrastní dramaturgie uvádějící jednu z vrcholných skladeb italského baroka - Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho - a v druhé polovině programu současnou tvorbu - Koncert pro housle a orchestr číslo 2 "American Four Seasons" (Americká čtyři roční období) skladatele Philipa Glasse. Obdobný námět ve smyslu mimohudební tematiky, ale komponovaný v soudobém hudebním duchu a soudobými technikami.

 
Zveřejněno v ReflexePlus