„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“
„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“
„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“
S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.
Rodiny s dětmi zve Slovenská filharmonie na dnešní odpoledne od 16 hodin do své Koncertní síně. Tématem edukativního koncertu budou žesťové nástroje. „Členovia orchestra Slovenská filharmónia – hráči na plechové dychové nástroje vytvorili komorné zoskupenie s názvom Slovak Brass Quintet v zložení – Rastislav Suchan, trúbka, Ľubomír Kamenský, trúbka, Karol Nitran, lesný roh, Albert Hrubovčák, pozauna, Nikolaj Kanišák, tuba,“ představují umělce pořadatelé. V neděli ve stejný čas na stejném místě zahraje na varhany titulární varhaník Jezuitského kostela ve Vídni, Roman Hauser. Ten přednese díla francouzských skladatelů Marcela Duprého a Louise Vierna. „Mysterium fascinosum od mladého rakúskeho skladateľa Philippa Manuela Gutmanna premiéroval Roman Hauser v októbri 2017. Kultová symfonická báseň Danse macabre od Camilla Saint-Saënsa sa pravidelne uvádza v klavírnej i organovej verzii,“ doplňuje program, který zazní, dramaturgie. Roman Hauser absolvoval mistrovské kurzy u osobností, jako jsou Olivier Latry, Bernhard Haas, Jon Laukvik či Jean Guillou. Pedagogicky působí na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien.
Varhanní recitál chystá na nedělní odpoledne Slovenská filharmonie. V bratislavské Redutě vystoupí 21. listopadu od 16ti hodin slovensko-švýcarská varhanice Zuzana Ferjenčíková. Program sestavila sama z transkripcí známých děl. Na koncertě zazní napřed Čajkovského taneční Polonéza ze 3. dějství opery Evžen Oněgin, část oratoria Kristus Franze Liszta a scherzo z Čajkovského 6. symfonie. Na tento klasický úvod večera naváže čtyřvětá skladba Hyperion ou la Rhetorique de Fou op. 45 (Hyperion aneb rétorika ohně) z roku 1988 jejího pedagoga Jeana Guilloua, který patřil mezi nejvýznamější francouzské varhaníky, skladatele a improvizátory druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Koncert uzavřou improvizace na slovenské lidové písně. Zuzana Ferjenčíková je první ženou, která vyhrála prestižní soutěž ve varhanní improvizaci v holanském Haarlemu v roce 2004. Kromě bohaté koncertní činnosti od letošního září také vyučuje hru na varhany na Codarts University v Rotterdamu. Její hudební působení zahrnuje široké spektrum aktivit.
„Velmi dobře navštívený koncert zažil dokonce dlouhou frontu zájemců u pokladny před začátkem.“
„Celou skladbu pojal Vexo v příliš mohutném zvuku. I. fuga spíš positivového charakteru tím utrpěla na zřetelnosti a její půvabné vedení hlasů se nemohlo prosadit.“
„Jean Guillou v basovém partu hraném pedálem připravil interpretům četnými ozdobami a trylky přímo vysokou školu pedálové hry, kterou Johann Vexo víc než brilantně zvládl.“
Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály ve východofrancouzském Nancy a profesorem varhanní hry na konzervatoři a Vysoké hudební škole ve Štrasburku. Vystoupil jako sólista v celé Evropě, USA, Kanadě, Mexiku, Austrálii a Novém Zélandu a vyučuje na mistrovských kurzech v USA, Německu a Portugalsku. Ve svém vystoupení na závěr šestadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba se projevil jako virtuózní hráč se sklonem k velmi rychlým tempům a silnému varhannímu zvuku, kterému obětoval větší pozornost k vypracování a zřetelnosti drobných detailů v hudební struktuře interpretovaných děl. Program zvolil vpravdě festivalový. Žádná pestrost a přehnaná kontrastnost jednotlivých drobných skladeb, jak je možno i na festivalu slyšet, ale pouze tři velká skladatelská jména a jejich stěžejní díla.
„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“
„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“
„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“
V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.
„Tyhle varhany se opravdu těžko dají využívat jen nějaký tradičním způsobem.“
„Dispozice nástroje je naprosto originální, Jean Guillou mu vtiskl opravdového ducha.“
„Každý rejstřík je sólista s charakteristickými vlastnostmi, se svou vlastní osobitostí.“
Prospekt varhan v Notre-Dame des Neiges, v moderním katolickém kostele Panny Marie Sněžné stojícím ve francouzském alpském letovisku a středisku zimních sportů Alpe d’Huez východně od Grenoblu, je mimořádně zajímavý. Má připomínat a připomíná lidskou ruku. Nástroj Detlefa Kleukera (1922-1988), u jehož zvukové koncepce a pak v roce 1978 také u inaugurace byl francouzský varhaník a skladatel Jean Guillou (1930-2019), popisuje pro portál KlasikaPlus.cz David Cassan. Uprostřed prázdnin, těsně před účinkováním na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum v Praze, tam na mezinárodním semináři vyučoval improvizaci.
„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“
"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“
„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“
Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.
Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.
„Už dlouho jsme v Praze neslyšeli tak fantastický výkon na varhanním koncertě.“
„Veškerá nástrojová ekvilibristika působila samozřejmě při naprosté zřetelnosti jednotlivých hlasů.“
„Čistota vedení hlasů Bachova originálu byla Lisztovi značně cizí a posunula skladbu do série jeho virtuózních klavírních transkripcí.“
Varhaníci z Francie, kteří u nás vystupují, se většinou přidržují osvědčeného schématu pro vystoupení v cizině – hrají téměř výhradně skladby své země všech slohových období v kombinaci s improvizací, ve které jsou světovou velmocí. Titulární varhaník pařížského chrámu Notre-Dame a profesor na Conservatoire National Supérieur de Paris Olivier Latry šel jinou cestou. Na koncertě, který musel Symfonický orchestr hl. m. FOK přeložit ze Smetanovy síně do Rudolfina na neděli 3. března 2019 odpoledne, se věnoval Bachovi a skladbám zamýšleným k jeho poctě na téma B-A-C-H.
