DSC5825

„Záměrem evidentně bylo nechat zaznít Verdiho Requiem jako tu skvělou ´operu´, plnou emocí a nádherných vokálních linek.“

„Mezi sólisty suverénně dominovala barvou hlasu, výrazem i technikou Jana Sýkorová.“

„Přestože byly orchestr a sbor oproti každodennímu opernímu provozu v nezvyklé společné pozici nahoře na pódiu, dostály úkolu velmi dobře.“

Verdiho Requiem je možné hrát a zpívat k „větší slávě Boží“, jak se vyjádřil sám skladatel, jako „operu v církevních róbách“, jak se nechal slyšet jeho současník Hans von Bülow, nebo dokonce jako „jeho nejlepší operu“, jak se vyjadřují mnozí další až do současnosti. Pražské Národní divadlo občas koncerty vlastními silami pořádá. Páteční s Verdiho monumentální skladbou na jevišti historické scény byl jedním z nich.

 
Zveřejněno v NedělePlus
doncarlos-general-067

„První premiérové obsazení nebylo kompletně ideální. Nejlepšími pěvci byli Veronika Hajnová-Fialová a Jiří Brückler.“

„Skladatel se Donem Carlosem později ještě opakovaně zabýval. Jako kdyby se potýkal s pochybnostmi nad celým dramatem.“

„Klíčem k celému příběhu se zdá být scéna, v níž se setkávají Velký inkvizitor a král Filip.“

Nový brněnský Don Carlos, v pěti dějstvích čtyřhodinové představení, má jednolitý vizuální vzhled, temný, působivý a nadčasový. Hudba a příběh by však asi místy potřebovaly dostat ještě o něco větší podmanivost a kontrastnost. Verdiho opery jsou plnokrevná dramata - a tato, o nenaplněné lásce, věrném přátelství, nešťastném králi a ďábelské inkvizici, může být takovým dramatem dvojnásobně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
21377

„Polovinu inspirace beru z poslechu hudby, ve které je to, co se slovy vyjádřit nedá.“

„Milostná linka tvoří maso a krev. Ale kostrou je rozhodování lidí, kteří mají odpovědnost i za někoho jiného, než za sebe.

„Po dvouletém půstu jsme chtěli i „oslavit“ technologické možnosti Janáčkova divadla.“

Politické intriky, zakázaná láska i náboženské konflikty – to je děj opery Don Carlos Giuseppe Verdiho. V sobotu 2. února ji v premiéře uvede Národní divadlo Brno, poprvé tam zazní v kompletní pětiaktové verzi. Filipa II, krále španělského, budou alternovat Jiří Sulženko a Federico Sacchi. Jako Don Carlos, infant španělský, se představí Luciano Mastro a Arturo Martín. Alžbětu z Valois nastudovaly Charlotta Larsson a Linda Ballová, která operu pro její pěveckou náročnost připodobnila k maratonu s nejtěžší árií na konci. Režie se ujal ředitel divadla Martin Glaser. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné vysvětlil, jak inscenaci vnímá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

IS4A0231"Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“

„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“

„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“ 

Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením. 

Zveřejněno v ReflexePlus