„Tvorkyne dávajú celku štruktúru, a hoci upustili od lineárneho smerovania, udržali pozornosť publika zmenami nálad, tempa či vzťahov jednotlivých zložiek.“
„Vöröšovej sa podarilo aj obmedzeným materiálom a „obsadením“ tvoriť kontrasty, gradácie, niekde prekvapila plochami, ktoré boli celkom nekonvenčne komplexné.“
„Živelnosť, radosť, ale aj povznášajúci lyrizmus boli artikulované veľmi presvedčivo.“
Společný zážitek účinkujících i obecenství – to je jedna z viet, ktorými tvorcovia popisujú koprodukciu Orchestru Berg, Eli a kol. a divadla Ponec s názvom Stále stejný příběh. Zvukovo-pohybové predstavenie s hudbou Jany Vöröšovej a choreografiou Mirky Eliášovej má predlohu v inuitskej legende; poznať jej dej však nie je podstatné. Dôležitejšími sa stávajú jednotlivé obrazy, vzťahy protagonistov a publika, ale aj odkazy na prírodu a jej ochranu – už samotný názov naznačuje, že jednou z tém tohto útvaru je aj recyklácia. Premiéra sa uskutočnila 5. septembra 2023 práve v divadle Ponec.
„Soutěžení v jakýchkoli uměleckých disciplínách mi přijde zbytečné a na hlavu postavené.“
„Mám osobní vnitřní obdiv k národu, který dokázal přežít z toho mála, co mu bylo nabídnuto.“
„Vrzání skleničky pro spoustu lidí není hudba.“
Téměř dvacet let trvající spolupráce skladatelky a pedagožky Jany Vöröšové s orchestrem Berg, který se specializuje zejména na uvádění soudobých skladeb, vykrystalizovala v další jejich společný počin. Stále stejný příběh je název nového hudebně-tanečního či zvukově-pohybového představení v divadle pro tanec Ponec, ke kterému Vöröšová napsala hudbu, choreografka Mirka Eliášová je pak autorkou taneční složky. Podstatná je anotace díla: „Představení, na které je důležité přijít naladěn a přijmout koncept momentálního působení obrazů. Je důležité nehledat jasný dějový oblouk. Zvuky a obrazy plynou ve víru tance a každý si je čte po svém.“ Komponistka pro portál KlasikaPlus.cz celé představení přiblížila detailněji a představila i sebe jako autorku.
Renomovaná choreografka Mirka Eliášová a přední česká hudební skladatelka Jana Vöröšová, která bude také jednou z umělkyň na jevišti, se inspirovaly dávným inuitským příběhem. Hudebníci se rozpohybují a tanečníci se rozezvučí v představení koprodukovaném orchestrem Berg a divadlem Ponec, jehož tématem jsou člověk a příroda.
Orchestr Berg a divadlo pro tanec Ponec otevřou v úterý 5. září novou sezónu premiérou hudebně-taneční inscenace Stále stejný příběh. Renomovaná choreografka Mirka Eliášová a přední česká hudební skladatelka Jana Vöröšová, která bude také jednou z umělkyň na jevišti, se inspirovaly dávným inuitským příběhem. Hudebníci se rozpohybují a tanečníci se rozezvučí v představení, jehož tématem jsou člověk a příroda.
„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“
„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“
„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“
Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata, připomínajícího osudy umělců pronásledovaných totalitními režimy. Schönbergův otec pocházel z Bratislavy, matka z Prahy. Jako umělec židovského původu byl nacisty zařazen do takzvaného zvrhlého umění. V roce 1933 proto emigroval do Spojených států… Petr Popelka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen jeho partituru, ale pak i příští sezónu rozhlasových symfoniků, kterou v červnu 2024 završí sváteční provedení Smetanovy Mé vlasti.
„Organizátorom sa vďaka manželom Haasovcom podarilo prirodzene upozorniť na spoločenské otázky, tabuizované témy, či prepojenia politiky a hudby.“
„Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.“
„Formát reading lessons bol v podaní Pražského jara a Klangfora Wien celkom dynamický a pre mladých autorov celkom iste predstavoval náročnú, ale cennú skúsenosť.“
Prague Offspring, ktorý sa konal 26. a 27. mája v DOXe, je formátom Pražského jara venovaným výlučne súčasnej hudbe, za ktorým do veľkej miery stojí dramaturg festivalu, Josef Třeštík. Práve Prague Offspring pritom robí z Pražského jara podujatie, v rámci ktorého je súčasnej hudbe venovaná nadštandardná pozornosť. Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.
„V sobotu bolo na programe hneď päť nových skladieb českých autorov a autorky. Každý z pätice sa na tejto ploche dokázal predstaviť ako tvorca s osobitým hudobným jazykom a estetikou.“
„Ťažiskom – dramaturgickým, interpretačným aj poslucháčskym – sa oba večery stali kompozície Georga Friedricha Haasa. Až tu sme mohli naplno oceniť, s akým výnimočným telesom máme v rámci Pražského jara tú česť.“
„V prípade in vain stoja všetci zúčastnení - hráči, dirigent, aj poslucháči, pred ešte väčšou výzvou.“
Opätovná rezidencia súboru Klangforum Wien v rámci Prague Offspring bola od festivalu Pražské jaro veľmi dobrým ťahom. Svoje dva koncerty (26. a 27. mája v sále DOX+) premenil ansámbel pod vedením Petra Rundela na mimoriadne, strhujúce večery a naplnil tak oprávnené očakávania povestne špičkovej interpretácie súčasnej hudby.
„Historicky působivé prostory budovy dřívějšího kláštera bosých karmelitánů, které se zdají být přímo stvořeny pro komorní hudbu různorodého obsazení, se tentokrát v ryze smyčcové sestavě dotyčného ansámblu nejprve rozezněly tóny Komorní symfonie op. 110bis Dmitrije Šostakoviče, díla autorova pozdního období.“
„O to více, s náležitě vygradovaným napětím všichni očekávali, co přijde poté. Mělo totiž dojít k světové premiéře skladby s názvem Talks, specifikované jako houslový koncert, současného velmi mladého českého autora Lukáše Janaty.“
„Snad ani nemohlo být vhodnější volby díla, které by večer uzavřelo. Splnila ji Serenáda Es dur pro smyčcový orchestr Josefa Suka.“
Nestává se často, aby vedle – abychom tak řekli – hudby klasické bylo publikum zaujato, ne-li přímo uchváceno, hudbou novodobou, natož soudobou. Tento jedinečný moment nastal na koncertě Komorního orchestru Pražské konzervatoře pod taktovkou Chuheie Iwasakiho 17. května ve dvoraně Českého muzea hudby na Malé Straně v Praze.
V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.
„Miroslav Srnka bude mít možnost vyslechnout v české premiéře svou kompozici Standstill, jak ji předvede cembalista Mahan Esfahani.“
„V Betlémské kapli se bude konat koncertní řada B, dříve odehrávaná v Anežském klášteře.“
„Veřejnost bude mít možnost navštívit také šestici Komorních koncertů ve Studiu 1 v sídle rozhlasu na Vinohradské ulici.“
V koncertní nabídce Symfonického orchestru Českého rozhlasu pro sezónu 2023/2024 figurují tři desítky programů. Otevře je v říjnu houslistka María Dueñas, nová mladičká mezinárodní hvězda. Jde o druhou sezónu s šéfdirigentem Petrem Popelkou. Pod jeho taktovkou ji završí napřesrok v červnu, v Roce české hudby, Smetanova Má vlast.
„Mezi události následující sezóny patří hned zahajovací koncert s vystoupením houslisty Maxima Vengerova.“
„Na jeden koncert se do Prahy vrátí bývalý šéfdirigent Pietari Inkinen.“
„Velkou událostí slibuje být zakončení sezóny open-air koncertem ve Vyšehradských sadech, kde zazní Smetanova Má vlast. Před závěrem sezóny uslyší publikum za rok rovněž Mahlerovu Druhou symfonii „Vzkříšení“.“
Ústředním motivem příští sezóny Pražských symfoniků je Rok české hudby 2024. Uskuteční se, včetně veřejných generálek, 89 koncertů, jejichž počet odpovídá skutečnosti, že jde o 89. sezónu orchestru. Končit se má na Vyšehradě open-air koncertem k 90. narozeninám tělesa, za tónů Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Orchestr se zkratkou F.O.K. v názvu se totiž zrodil v roce 1934.
Ostravské centrum nové hudby pořádá tři koncerty Ostravské bandy v New Yorku s programem hudby českých a amerických skladatelů. Ve čtvrtek 20. dubna orchestr vystoupí v Buchwald Theater v Brooklyn College, jehož sál je součástí nového komplexu univerzitní konzervatoře Leonard & Claire Tow Center for the Performing Arts, a v pátek 21. dubna zahraje v Bohemian National Hall na Manhattanu. Tomu předchází „work in proces“ - vystoupení v sídle S.E.M. Ensemble v Brooklyn Heights, a to dnes, ve středu 19. dubna. Skladatelé a členové Ostravské bandy se též setkají s mladými skladateli na odpoledním semináři 20. dubna, opět na výše jmenované Brooklyn College. Newyorské koncerty Ostravské bandy budou dirigovat Jiří Rožeň a Petr Kotík. Podílejí se na nich také členové souboru S.E.M. Ensemble. Dramaturgie koncertů bude demonstrovat česko-americkou návaznost a zastoupeni budou autoři jako Jan Rychlík, Rudolf Komorous, Frederic Rzewski, Philip Glass, Pauline Oliveros, Petr Bakla, František Chaloupka, Petr Kotík, Jana Vörösová, Pavel Zemek Novák, Roscoe Mitchell, Phill Niblock a Christian Wolff.
„Klangforum Wien zahraje kompozice dvou skladatelek a čtyř skladatelů, příslušníků tuzemské mladé generace.“
„Platforma Prague Offspring vedle dvou koncertů souboru Klangforum Wien nabídne mimo jiné také diskusi s rezidenčním skladatelem víkendu Georgem Friedrichem Haasem.“
„Světová premiéra zazní i od ukrajinského skladatele Eduarda Resatsche, jinak také violoncellisty Bamberských symfoniků.“
Květnový Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá devět světových premiér. Šest mladých tuzemských autorů dostalo zakázku na novou skladbu určenou pro uvedení souborem Klangforum Wien v rámci druhého ročníku víkendu soudobé hudby Prague Offspring. Dvě novinky zazní jako povinné kompozice během interpretační soutěže, kterou Pražské jaro pořádá letos v oborech trombon a viola. A jednu premiéru z pera žijícího autora připraví k uvedení orchestr PKF — Prague Philharmonia.
Do některých náhrobků na Židovském hřbitově v Brně-Židenicích je vytesáno „Ticho“. Zřejmě nejvýznamnější nositelkou tohoto jména byla brněnská rodačka Anna Ticho, která se stala námětem a inspirací pro příběh se světovou premiérou, kterou pro Brno Contemporary Orchestra napsala česká skladatelka Jana Vöröšová. V pondělí 21. listopadu v Divadle Husa na provázku zahájí BCO tímto kusem svou novou, jedenáctou koncertní sezónu.
„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“
„Laburdovo kompoziční dílo nebylo na Forfestu zastoupeno poprvé. Evidentně se mezi mladými českými, moravskými a japonskými interprety těší nemalé oblibě.“
„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“
Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
Už Velikonoční koncert chystá na středu 6. dubna v Červeném kostele pěvecký sbor Gaudeamus Brno. Dominovat mu bude netradiční a sugestivní zvuková kombinace smíšeného sboru a violoncella. Sólového partu se ujme Štěpán Filípek. Zazní skladby soudobé estonské skladatelky, rodačky z Kyjeva Galiny Grigorjevy, norského skladatele a sbormistra Knuta Nystedta, polského soudobého skladatele Pawła Łukaszewského, národního ukrajinského skladatele Mykoly Leontovyče, oudobého skladatele a sbormistra žijícího a působícího v Kyjevě Rubena Tolmačova a výběr z duchovních motet Antona Brucknera. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován brněnskému ženskému vzdělávacímu spolku Vesna na podporu rodin z Ukrajiny.
