6000 Národní divadlo se rozhodlo zrušit dnešní open-air koncert Národní na vodě. Měl se uskutečnit večer z lodi Bella Bohemia. Důvodem je nepředvídatelnost meteorologických podmínek. Riziko stoupajícího průtoku Vltavy, a to v důsledku velkých dešťů, je pro bezpečnou plavbu centrem města vysoké. Národní divadlo při té příležitosti také vyjádřilo podporu lidem na jihu Moravy, které postihla pohroma, a vyzvalo k pomoci prostřednictvím existujících veřejných finančních sbírek. Akci Národní na vodě, která se uskutečnila 19. června, ale dnes už ne, zopakuje divadlo v příští divadelní sezoně... Podle původního záměru měla dnes loď kotvit u  Orchestr Státní opery pod taktovkou Richarda Heina a sólisté – Jana Sibera a Martin Šrejma

Zveřejněno v AktuálněPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
503

„Počítá se tu se sdělností situační i slovní komiky, se zábavností civilně upraveného příběhu i se strhujícím nábojem životné hudby.“

„Případné švy zakrývají připsané texty. Nejde o svévoli, komický žánr takovou adaptaci snáší.“

„Inscenace nedává důraz ani na belcanto, ani na orchestrální brilanci. Přesto je nejen divadelně, ale i hudebně vydařená.“

Čeští legionáři z Liberce, Masaryk, spadlá vzducholoď, nerealizovaný atentát na císaře, španělská chřipka a řada dalších detailů šikovně vetkaných do původního libreta činí z liberecké inscenace Donizettiho komické opery Dcera pluku zábavně aktualizované hudební divadlo. Za projektem výrazně stojí jako autor úpravy a režisér Tomáš Studený. Páteční premiéru měl v rukou dirigent Miloslav Oswald a jako Marie, „la fille du régiment“, excelovala sopranistka Jana Sibera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

601 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci přichystalo na pátek 28. května od 19 hodin premiéru Donizettiho komické opery Dcera pluku. Věnuje ji památce československých legionářů, zejména příslušníkům 21. střeleckého pluku Čs. legií ve Francii. Inscenace se ujali režisér Tomáš Studený, dirigent Miloslav Oswald, scénograf Michal Syrový a kostýmní výtvarník Tomáš Kypta. V roli Marie vystoupí Jana Sibera, Sulpice ztvární Jan Hnyk, Markýzu Marii Vilemínu z Bergenschwarzu Lenka Šmídová, slavnou Toniovu árii s devíti vysokými „c“ ve své roli zazpívá Ondřej Koplík, Hortensia představí Josef Kovačič, Kaprála Pavel Kobrle a vystoupí i další členové operního souboru. Sborové scény hudebně nastudoval Martin Buchta, který zároveň doslovně přeložil libreto jako podklad pro režiséra. „Dcera pluku je slavným mistrovským dílem italského belcanta, a to jistě nejen kvůli populární tenorové árii s devíti vysokými cé. Donizetti premiéroval svou komickou operu podle francouzského střihu v Paříži roku 1840 a krátce na to už se hrála v mnoha operních domech po celém světě. V Liberci ji uvádíme vůbec poprvé,“ uvádí divadlo a upozorňuje, že v představení budou kouřové a stroboskopické efekty a zazní jeden výstřel. Druhá premiéra se uskuteční v neděli 30. května.

Zveřejněno v AktuálněPlus
004

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
4

„Režisér Alexander Mørk-Eidem vnesl do projektu své téměř výhradní činoherní zázemí jednoznačně jako výhodu.“

„Pavol Kubáň byl v titulní roli suverénní. Zdá se být ideálním představitelem, přestože s Giovannim neměl dosud pódiovou zkušenost.“

„Když nedlouho poté, co se propadne do pekla, přeběhne s maskou přes oči, jako na začátku opery, vzadu po jevišti, je jasné, že příběh by mohl začít znova…“

Nová inscenace Mozartova Dona Giovanniho, připravená souborem pražského Národního divadla ve Stavovském divadle, si na diváky v hledišti ještě nějaký ten měsíc bohužel asi počká, ale televizní premiéru už má za sebou. Sobotní přenos na ČT art představil operu ve vidění zahraničního tvůrčího týmu a v podání vesměs domácích sil jako hru na skutečnost i hru na divadlo, ve významu vědomě nejednoznačnou a neuchopitelnou, hudebně i scénicky poutavou. Don Juan je v ní nezdolným – a podle toho, jak se překvapivě mihne v samém závěru na jevišti – i věčně živým typem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
558

Sobota 24. dubna přinese hudbymilovnému publiku hned dva nové zážitky: Moravské divadlo Olomouc po téměř třiceti letech v přímém přenosu na TV Noe od 19:30 hodin zprostředkuje Beethovenovu operu Fidelio a od 20 hodin nabídne přímý přenos premiéry nové inscenace Mozartovy opery Don Giovanni z pražského Stavovského divadla Národní divadlo na ČT art.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
506

Opera Národního divadla ve spolupráci s Českou televizí uvede nové zpracování Mozartovy opery Don Giovanni. Roli Dona Giovanniho ztvární slovenský barytonista Pavol Kubáň, Donnu Annu zazpívá Jana Sibera, Donu Elvíru Alžběta Poláčková. V roli Dona Ottavia uvidí diváci Richarda Samka, jako Leporella Miloše Horáka. Dále vystoupí Lukáš Bařák – Masetto, Zdeněk Plech – Komtur a Lenka Máčiková – Zerlina. Sólisty doprovodí členové Sboru a Orchestru Národního divadla. O kostýmní design inscenace se postarala švédská výtvarnice Jenny Ljungberg, scéna vzešla z dílny dánského umělce Christiana Friedländera. Přímý přenos z pražského Stavovského divadla se uskuteční v sobotu 24. dubna od 20 hodin na programu ČT art. Inscenace vzniká v koprodukci s Národním divadlem v německém Mannheimu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 03 listopad 2020 08:49

Ceny Thálie 2020 v přímém online přenosu

009

Vyhlášení nositelů Cen Thálie 2020 se uskuteční v komorním duchu. V sobotu 14. listopadu bude ceremoniál, který začíná ve 20 hodin, živě streamován. Herecká asociace, která přijímá nominace ve všech divadelních oborech a zároveň vyhlašuje vítěze Thálie, už odkryla jména nositelů Ceny za celoživotní dílo – za činohru ji dostanou Hana Bauerová a Josef Abrhám. Za celoživotní výkony budou dále oceněni tenorista Jan Malík za operu, tanečnice Aneta Voleská a Hana Talpová za obor muzikál. Tři nominace získala inscenace baletního Oněgina v Národním divadle, dvě pak Verdiho opera La Traviata v nastudování Slezského divadla a muzikál Elisabeth z plzeňského Divadla J. K. Tyla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
portret

„Pro Vlaštovku neboli La rondine mám velkou slabost od chvíle, kdy jsem ji slyšel z nahrávky na CD.“

„Výběr z prvního a druhého dějství tvoří první polovinu provedení a kompletní třetí akt druhou, provedení by mělo trvat asi osmdesát minut.“

„Mohu-li posoudit, tak ve Ctěnicích by se měli objevit ti nejlepší z nejlepších!“

Manon Lescaut, La Bohème, Tosca, Turandot… Všechny tyto opery spojuje jméno Giacoma Pucciniho, který je jedním z nejpopulárnějších hudebních skladatelů v dějinách. Přesto jsou některé z jeho oper širšímu publiku prakticky neznámé. O jedné z nich, jejíž uvedení se už brzy chystá na severovýchodním okraji Prahy, hovoříme s autorem projektu a jeho hlavním organizátorem Robertem Rytinou. Jde o Pucciniho Vlaštovku, která se tam má v komorní koncertní verzi rozeznít 4. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Dramaturgia koncertu bola koncipovaná odľahčene, často aj s číslami kratšieho rozsahu.“

„Osobitou kapitolou programu sa stali dve skladby v úprave Miroslava Koptu pre plechové dychové nástroje.“

„Kateřina Kněžíková sa postarala o jeden z highlightov koncertu.“

Koncertom Opera před oponou uzatvorili 12. júna Národní divadlo a Státní opera svoju tohtoročnú, skrátenú sezónu. V komorných úpravách známych operných „hitov“ sa predstavili prední sólisti oboch scén, sprevádzaní hráčmi z oboch orchestrov.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Koncert s názvem Opera před oponou je jedním z pěti představení, kterými se soubory Národního divadla v Praze rozloučí s letošní divadelní sezónou. V pátek 12. června se na jevišti historické budovy představí operní sólisté, klavíristé a členové orchestrů Národního divadla a Státní opery. Zazní výběr z české i světové opery, zvláštní místo v programu bude mít dílo W. A. Mozarta.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 21 duben 2020 12:01

Zavřená divadla se šťastným koncem

0

Ateliér pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském vyhlašuje literární soutěž pro děti. Hlavní inspirací jsou zavřená divadla a podmínkou je uzavření příběhu šťastným koncem. Ostravský program Divadla pod rouškou pokračuje do konce dubna záznamy baletu, operety i opery. Online vystoupí jako hosté violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Miroslav Sekera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Záznam opery Bedřicha Smetany Tajemství nabídne dnes Národní divadlo moravskoslezské. Pokračuje tak ve svém on-line projektu Divadlo pod rouškou. Inscenaci v rámci smetanovského cyklu pro Národní divadlo moravskoslezské nastudovali na jaře 2017 režisér Tomáš Studený a dirigent Jakub Klecker. Stejný inscenační tým ji uvedl na začátku března v premiéře také v Jihočeském divadle, jen pár dnů před vyhlášením nouzového stavu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

Za měsíc poznáme vítěze třetího ročníku Moravskoslezských kulturních Cen Jantar za rok 2019. Galavečer se koná v neděli 15. března ve vítkovické aule Gong. V šestnácti kategoriích odborné poroty nominovaly celkem 48 umělců nebo uměleckých seskupení. Za artificiální hudbu to jsou klavíristé Ivo Kahánek a Jan Bartoš, houslistka Hana Kotková a hudební tělesa Benda Quartet, Camerata Janáček a Ostravská banda. Klasickou hudbu bude reprezentovat i opera. Nominováni jsou Kateřina Kněžíková, Jana Sibera a Doubravka Součková a mezi muži Jorge Garza, Luciano Mastro a Jiří Přibyl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Přesně za čtrnáct dní, v neděli 5. ledna, bude po rekonstrukci znovu otevřena Státní opera. Slavnostní operní galakoncert v režii Alice Nellis s podtitulem Státní opera v proměnách času bude v přímém přenosu vysílat Česká televize i německý kanál ARTE. První operní premiéra chystaná na duben příštího roku bude Szymanowského Král Roger, baletní soubor nastuduje ve druhé polovině května Čajkovského Spící krasavici.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 13 prosinec 2019 16:08

Opera ve škraboškách

18

„Marek Šedivý se nebojí jasného vymezení temp.“

„Režisér s výtvarníky se rozhodli prezentovat drama spíše jako univerzální podobenství.“

„Riccardo je v podání Luciana Mastra lehkomyslný, ale veskrze docela kladný hrdina.“

Maškarní ples byl první z Verdiho oper, kterou před sto lety uvedlo nově vzniklé české divadlo v Ostravě. Národní divadlo moravskoslezské teď v rámci oslav jubilea nově nastudovalo stejný titul. Na rozdíl od Prahy, kde je také na repertoáru, se ovšem hraje v historické verzi z doby premiéry, kdy musel skladatel kvůli cenzuře děj přenést z Evropy do Bostonu a ze švédského krále Gustava III. udělat amerického guvernéra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Učinil tak zručně, nebyl už úplný začátečník, ale v nezralosti také jasně nekriticky.“

„Nejen Dvořák, ale ani dirigent Tomáš Brauner nešetřil dynamikou.“

„Prostřední dějství, s úlohou lyrického zastavení, vykázalo už nejeden hudební moment prozrazující budoucí Dvořákovo směřování.“

Koncertní uvedení neznámé a nehrané rané opery je přesně jednou z věcí, která dokáže přidat hudebnímu festivalu na váze, jedinečnosti, přitažlivosti a historickém významu. Král a uhlíř ve čtvrtek večer v Rudolfinu na Dvořákově Praze byl sice velkou, opravdu velkou porcí not a zvuku, ale stálo za to ji vydržet. Nejen pro intelektuální poznání, ale určitě i pro potěšení. Mladý autor řídký příběh zhudebněním několikanásobně předimenzoval, ale zejména druhé dějství se zároveň ukázalo být hudbou, kterou by si člověk rád znovu poslechl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2