001

„Eichenlaub rozvíjí bohatou koncertní činnost a uskutečnil v poslední době souborné provedení varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka a deseti symfonií Charlese-Marii Widora.“

„S romantickými varhanami ve Smetanově síni si velmi dobře rozuměl. Málokdy můžeme tento cenný nástroj slyšet v takovém bohatství barev od tichých poloh až k mohutnému plenu.“

„Úprava Schubertovy Ave Maria Sigfridem Karg-Elertem originál proměnila tak zásadně, že vyzněla místy jako nechtěná parodie a zařazení do programu bylo víc než problematické.“

V koncertní sezóně 2022/2023 byly naplánovány tři recitály pořádané Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako sobotní varhanní matiné, na romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Některé z nich byly naplánované už na dobu před dvěma roky, ale kvůli covidové epidemii se uskutečňují až nyní. K nim patří i odložený recitál vynikajícího německého varhaníka Markuse Eichenlauba, v současné době varhaníka ve slavném románském dómu ve Špýru a pedagoga na Hudební univerzitě v Saarbrückenu, který zazněl 24. září.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004

„Už dlouho svatojakubské varhany nezněly tak zajímavě a barevně jako v tomto Scherzu.“

„Na závěr koncertu zazněla netrpělivě očekávaná improvizace. Tématem byla barokní verze Chorálu Svatý Václave.“

„Celý koncert měl vynikající atmosféru a pozorné a vnímavé posluchače, kteří Cassanovu výkonu bouřlivě aplaudovali.“

Na závěrečném koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil francouzský varhaník David Cassan, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží. V Praze nehrál poprvé a jeho závratné technické dispozice a velké umění rejstříkování přivedly na koncert četné obecenstvo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“

„Jan Kalfus jako přímý žák Jiřího Ropka provedl jeho Variace na Victimae Paschali Laudes vynikajícím způsobem a jeho pojetí neslo pečeť autenticity.“

„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“

Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 10 září 2022 09:53

Festival Varhanní Vysočina podruhé

001

Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 09 září 2022 17:05

Italský varhaník na festivalu u Jakuba

200

„Jediná rozsáhlá a závažná skladba zazněla hned na začátku. Následující skladby byly krátkého rozsahu, některé kompozičně nepříliš zajímavé a v řazení bezprostředně za sebou zcela nekontrastní.“

„Tak široké využití crescendového válce na koncertě v 21. století byl čistý anachronismus i určitá neúcta k barevnosti svatojakubského nástroje.“

„Závěrečná Improvizace na dané téma písně z kancionálu byla stručná. Fagiani se nápěvu příliš nevěnoval a za využití crescendového válce dovedl improvizaci do ohromujícího tutti.“

Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil host z Itálie Eugenio Maria Fagiani. Informace v programu o něm sdělují, že je varhaníkem v toskánském Arezzu, ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu a uměleckým poradcem festivalu Terra Sancta v zemích Blízkého východu. Koncertuje a pořádá mistrovské kurzy v mnoha zemích Evropy a severní Americe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“

„Jako trombonista se představil Tomáš Trnka. Zaujal krásně znělým nosným tónem a neselhávající technikou.“

„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“

Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
003

„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“

„V improvizacích Marie Zahrádková ukázala své umění v nejlepším světle. Byla stručná a forma jejích improvizací byla velmi jasná a přehledná.“

„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“

Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Profesor pražské AMU a významný koncertní varhaník a improvizátor Jaroslav Tůma převzal druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze.“

„Fuga č. 2 na B-A-C-H Roberta Schumanna střídá pohyblivé plochy s pomalými postupy tématu. Její složitá hudební výstavba byla Tůmou mistrovsky zvládnuta.“

„Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H Miloše Sokoly rozpoutala nevídaný ohňostroj virtuozity, který ukázal všechny Tůmovy kvality.“

Prvním interpretem, který na varhanním festivalu v kostele svatého Jakuba složil svým recitálem poctu Jiřímu Ropkovi, jak zněl název jeho programu, byl Jaroslav Tůma. Jiří Ropek, který byl značnou část svého života zdejším varhaníkem a letos by se dožil sta let, je autorem dokončení Mozartovy Strahovské improvizace, která zazněla i na Tůmově koncertu ve čtvrtek 11. srpna. Kromě této skladby dále Jaroslav Tůma zahrál díla Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Miloše Sokoly a také Mozartovu Fantazii f moll.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“

„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“

„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“

Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0002

„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“

„Představil se jako velice jistý a technicky znamenitě vybavený hráč.“

„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2002

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Svůj program zvolil velmi vhodně k romantickému zvuku svatovítských varhan. A připomněl záslužně u nás trochu opomíjeného Josefa Kličku provedením jeho Legendy.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

0009 Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu letos pořádá v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. V letošním ročníku se představil francouzský varhaník Philippe Lefebvre, který mimo rafinovaně zvoleného repertoáru věhlasných francouzských autorů nabídl posluchačům i vlastní improvizační umění. Dále vystoupila legenda české varhanické školy Jan Hora. Zahrál díla světově proslulých i méně známých autorů z různých období. V dalších dvou koncertech se představili zástupci mladší generace varhaníků – Tomáš Pindór a Aleš Nosek. V úterý 2. srpna od 19 hodin zahraje závěrečný koncert festivalu varhaník Pavel Svoboda, který si k sobě přizval trumpetistu Jiřího Houdka. Zaznějí díla Johna Stanleyho, Alexandra Guilmanta, Jeana Baptisty Loeillet de Ganta, Vincenza Belliniho a našich skladatelů Miloslava Kabeláče a Petra Ebena.

Zveřejněno v AktuálněPlus
006

„Jan Hora patří ke známým českým varhaníkům, kteří i přes svůj vysoký věk stále koncertují – například opakovaně na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum.“

„Vstupní, závažné Preludium a fugu c moll BWV 546 Johanna Sebastiana Bacha předvedl interpret na barokně znějící zvuk s jistotou a zcela důslednou rytmickou přesností a jen minimální agogikou.“

„Závěr koncertu patřil osmé a šesté části z devíti Meditací o mystériu Nejsvětější Trojice Oliviera Messiaena, tedy posluchačsky velmi komplikovaným dílům.“

Pořadatelé jedenáctého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery přizvali na druhý koncert letos už pětaosmdesátiletého českého varhanního virtuosa Jana Horu. Ten připravil program sestávající z děl Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Leopolda Zvonaře, současného Jiřího Temla, francouzského Arthura Honeggera a Oliviera Messiaena – jednalo se tedy o technicky i posluchačsky celkem náročný koncert. Návštěvnost byla hojná, ostatně jako vždy na tomto druhu produkce ve svatém Vítu. Nicméně v průběhu dvou Messiaenových Meditací několik skupin lidí odešlo, ale o tom níže.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 11 červenec 2022 08:40

Jan Hora u Svatého Víta

0001 Varhaník Jan Hora rozezní v úterý svatovítské varhany. Koncert je druhým večerem v rámci festivalu Svatovítské varhanní večery a začíná v 19 hodin. Zazní na něm skladby Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Leopolda Zvonaře, Jiřího Temla, Arthura Honeggera a Oliviera Messiaena. Z Bachova díla zazní Preludium a fuga c moll a Chorálová předehra O Mensch, bewein dein Sünde gross, zajímavé bude Zvonařovo první novodobé provedení I. sonáty f moll, dalším českým dílem bude Temlův Biblický příběh č. 2 Noe a program uzavřou Messiaenovy Méditations sur la mystére de la Sainte Trinité. Festival Svatovítské varhanní večery se letos koná pojedenácté, pořádá ho Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu. Hraje se na romantické Mölzerovy varhany v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Koncertů je letos celkem pět. Tím příštím, třetím v pořadí bude v úterý 19. července recitál Tomáše Pindóra, který zahraje vlastní kompozice i skladby Camilla Saint-Saënse a Charles-Marie Widora.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1

„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Svoje vystoupení Lefebvre obohatil velmi zdařilou vlastní úpravou Debussyho Svitu luny z jeho klavírní Suity bergamasque.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
222

Svatovítské varhanní večery, 11. mezinárodní festival v katedrále sv. Víta, obsahuje od 5. července do 2. srpna koncerty pěti umělců. Pořádá je Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Prvním je přední francouzský varhaník Philippe Lefebvre, posledním bude Pavel Svoboda, se kterým vystoupí trumpetista Jiří Houdek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 07 únor 2022 09:54

Velkolepé matiné Thierryho Escaiche

1110

„Thierry Escaich se na matiné představil ve třech rolích – jako koncertní varhaník, improvizátor a skladatel.“

„Program obsáhl francouzskou varhanní hudbu od baroka po současnost.“

„Závěrečná improvizace na píseň Ach synku, synku nadchla obecenstvo.“

Po vystoupeních na abonentních koncertech České filharmonie ve skromném, i když výrazném varhanním partu ve Třetí symfonii Camilla Saint-Saënse dostal konečně Thierry Escaich příležitost předvést pražskému obecenstvu svoje neobyčejné kvality jako renomovaný koncertní varhaník mezinárodního věhlasu, fantastický improvizátor a pozoruhodný skladatel. Sobotní matiné se uskutečnilo v sále Martinů Hudební fakulty AMU na varhany, které příliš zvukově neodpovídají francouzské varhanní hudbě, ale velmi přesvědčivý výkon interpreta dal na toto omezení zapomenout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
220202CFAltinogluVodickahires06cPetraHajska

„Debussyho suita z Pellease a Melisandy byla dirigentem večera Alainem Altinogluem sestavena z orchestrálních předeher a meziher opery.“

„K provedení Saint-Saënsova díla byl přizván Thierry Escaich, jeden z nejvýznamnějších současných francouzských varhaníků.“

„V Ravelově Tzigane ohromil virtuózitou koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička.“

Na čtvrtečním koncertu České filharmonie se představili hned dva zahraniční hosté: náš první orchestr řídil Alain Altinoglu a varhanního partu v Saint-Saënsově 3. symfonii se ujal Thierry Escaich. Vedle Saint-Saënse se v programu objevili další francouzští autoři: Claude Debussy a Maurice Ravel.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 06 prosinec 2021 13:27

Adventní varhanní matiné

555

„Program odpovídal romantickému charakteru varhan v Obecním domě.“

„Vrcholem matiné bylo provedení rozsáhlé půlhodinové Fantasie a fugy na chorál ‚Ad nos, ad salutarem undam‘ Franze Liszta.“

„Kšica provedl toto veledílo s naprostým přehledem, záviděníhodnou jistotou a velmi úspěšně zakončil své vystoupení.“

Po nucené kovidové přestávce obnovil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK varhanní matiné ve Smetanově síni Obecního domu. V adventní době dostal příležitost letošní čtyřicátník Přemysl Kšica, znamenitý varhaník a improvizátor. Vystudoval Pražskou konzervatoř a AMU u Josefa Popelky a doplnil si vzdělání na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Ludgera Lohmanna. Své směřování k varhanní improvizaci podpořil studiem u Jaroslava Vodrážky, Jaroslava Tůmy a Johannese Mayra. V současné době je pedagogem varhanní hry a dalších předmětů na konzervatoři v Teplicích. Je velmi muzikálním, technicky velmi dobře vybaveným hráčem. Na podiu působí jistě a jeho interpretace jsou promyšlené s důrazem na sledování hlavní stavebné linie jednotlivých skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 25 září 2021 10:06

Závěr Jakubského festivalu

20210923182925

„Velmi dobře navštívený koncert zažil dokonce dlouhou frontu zájemců u pokladny před začátkem.“

„Celou skladbu pojal Vexo v příliš mohutném zvuku. I. fuga spíš positivového charakteru tím utrpěla na zřetelnosti a její půvabné vedení hlasů se nemohlo prosadit.“

„Jean Guillou v basovém partu hraném pedálem připravil interpretům četnými ozdobami a trylky přímo vysokou školu pedálové hry, kterou Johann Vexo víc než brilantně zvládl.“

Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály ve východofrancouzském Nancy a profesorem varhanní hry na konzervatoři a Vysoké hudební škole ve Štrasburku. Vystoupil jako sólista v celé Evropě, USA, Kanadě, Mexiku, Austrálii a Novém Zélandu a vyučuje na mistrovských kurzech v USA, Německu a Portugalsku. Ve svém vystoupení na závěr šestadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba se projevil jako virtuózní hráč se sklonem k velmi rychlým tempům a silnému varhannímu zvuku, kterému obětoval větší pozornost k vypracování a zřetelnosti drobných detailů v hudební struktuře interpretovaných děl. Program zvolil vpravdě festivalový. Žádná pestrost a přehnaná kontrastnost jednotlivých drobných skladeb, jak je možno i na festivalu slyšet, ale pouze tři velká skladatelská jména a jejich stěžejní díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3