V Horažďovicích se bude konat pátá Ševčíkova akademie, událost věnovaná smyčcovým nástrojům a osobnosti Otakara Ševčíka. V termínu 6. až 18. srpna akademie přivítá nadějné interprety, ale i uznávané lektory z České republiky a ze zahraničí. Přihlásit se lze ještě tento týden do 19. května, a to do všech oborů.
Dirigent Jakub Hrůša vystoupí v květnu společně s Vídeňskými filharmoniky celkem na osmi koncertech v pěti evropských metropolích. Jako sólista se třikrát představí také klavírní virtuos Daniil Trifonov, který s Hrůšou vystupoval na sklonku dubna v Praze v programu České filharmonie. Na turné zazní díla od Šostakoviče, Prokofjeva a Janáčka.
„Klavírista Trifonov je pohroužen do svého světa, směrem k publiku působí spíše plaše. Z takového světa byl i ztišený bachovský přídavek.“
„Pod vedením Jakuba Hrůši hráli filharmonici pozorně, s plným pochopením toho, co se výsledně má dostat k posluchači.“
„Skladba vyzněla velkoryse, ale přesto nesmírně lidsky. Bez drásavého vyhrocení bolesti. Spíše jako symfonie života než smrti. S vědoucím vyústěním do smírných durových vod.“
Jakub Hrůša u České filharmonie dosáhl opět na vrchol. Jeho středeční abonentní koncert v pražském Rudolfinu přinesl dvě díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Alexandr Skrjabin, jakkoli bývá vnímán jako excentrik a novátor, vyšel nakonec se svým Klavírním koncertem ze srovnání se Sukovou závažnou expresivní symfonií Asrael jako pouhý romantik. Hodinové dílo Dvořákova žáka a zetě Suka totiž právem stále zřetelněji směřuje do sousedství toho největšího světového repertoáru.
Česká filharmonie a její hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša připravili na poslední dubnový týden program složený z děl Josefa Suka a Alexandra Skrjabina. Koncert pro klavír a orchestr fis moll zakladatele ruské moderny provede světově uznávaný klavírista Daniil Trifonov. V druhé části večera zazní Sukova smuteční symfonie Asrael. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina od 26. do 28. dubna vždy od půl osmé večerní.
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
„Vlajkovou lodí, s těmi nejvýznamnějšími událostmi, bude i nadále Koncertní řada A v Rudolfinu.“
„Hostem bude rovněž vycházející hvězda Oscar Jockel, vítěz dirigentské soutěže Berlínských filharmoniků.“
„PKF–Prague Philharmonia se intenzivně angažuje v oblasti hudebního vzdělávání dětí. Začala pořádat koncerty pro děti a rodiče už v roce 1999, jako první orchestr v České republice.“
Orchestr PKF - Prague Philharmonia, založený v roce 1994 dirigentem Jiřím Bělohlávkem, chystá příští koncertní sezónu jako jubilejní třicátou. Šéfdirigent Emmanuel Villaume proto v programech propojí českou hudbu a špičkové mezinárodní interprety. Vedle devíti hlavních orchestrálních koncertů jsou na dobu od podzimu 2023 do jara 2024 naplánovány i cykly komorní a soudobé hudby a koncerty pro děti. Již nyní, 25. dubna, začíná však další ročník exkluzivní donátorské řady Lobkowicz abonmá.
„Tentokrát si auditorium v drážďanské Semperoper vyslechlo hudbu, která je přece jen zvuku Staatskapelle Dresden bližší.“
„Neznamenalo to však, že by barva orchestru v méně vášnivém provedení ztrácela na lesku, naopak.“
„Hrůša nám představil skladbu nikoliv za pomoci okázalých gest, drzosti a exhibicionismu, ale elegancí, delikátností a promyšleností.“
Dirigent Jakub Hrůša se po necelých dvou letech vrátil k pultu Sächsische Staatskapelle Dresden. V rámci mimořádného koncertu o Bílé sobotě, 8. dubna 2023, vynikajícím způsobem uvedl Straussovu báseň Don Juan a Berliozovu Fantastickou symfonii.
„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“
„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“
„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“
Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.
„Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“
„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“
„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“
Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším... Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.
„Jediná a vynikající Ančerlova nahrávka Českého requiem Ladislava Vycpálka, skladby z roku 1940 s podtitulem Smrt a spasení, komponované na české texty ze Starého i Nového zákona.“
„Středeční večer bude patřit oratoriu Ráj a Peri Roberta Schumanna. Právě toto dílo se nyní aktuálně po více jak 25 letech dostává na program České filharmonie.“
„Zcela nová nahrávka romantického Klavírního koncertu Vítězslava Nováka s Janem Bartošem, Jakubem Hrůšou a rozhlasovými symfoniky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. dubna?
V Horažďovicích se bude opět konat Ševčíkova akademie, událost věnovaná smyčcovým nástrojům a osobnosti Otakara Ševčíka. V termínu 6. až 18. srpna přivítá již pátá akademie nadějné interprety, ale i uznávané lektory. Z českých hudebníků jsou to zakladatelé Ševčíkovy akademie, houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník, houslisté Jan Fišer, violista Jiří Kabát, kontrabasista Tomáš Karpíšek nebo hostující lektorka, mezzosopranistka Markéta Cukrová. Ze zahraničí se akademie pravidelně účastní například violista Allan Nilles, člen Berlínské filharmonie, nebo kontrabasista Wies de Boevé. Vzácným hostem akademie je každoročně dirigent Jakub Hrůša, který vede festivalový orchestr. K účinkování jsou letos přizváni i dva mladí talentovaní dirigenti Alena Jelínková a Jan Sedláček. Ševčíkova akademie je určena pro mladé interprety od šestnácti do osmadvaceti let, nedílnou součástí je také juniorská kategorie pro vybrané talenty do věku patnácti let.
V drážďanské Semperově opeře přichystali speciální koncerty, které se budou konat v sobotu 8. dubna od devatenácti hodin a v neděli 9. dubna od jedenácti hodin dopoledne. Staatskapelle Dresden hudebně povede Jakub Hrůša a na programu budou symfonická báseň Don Juan, op. 20 Richarda Strausse a Fantastická symfonie, op. 14 Hectora Berlioze. Koncerty se konají v rámci projektu Richard Strauss-Tage in der Semperoper.
„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“
„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“
„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“
Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 - 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.
„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“
„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“
„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“
Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.
„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“
„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“
„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“
Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.
„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“
„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“
„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.
Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
21. března 1998 byly založeny dva televizní kanály MEZZO a MEZZO LIVE HD, které se věnují klasické hudbě, tanci a jazzu. V České republice televize navazuje na dlouholeté partnerství s Českou filharmonií a Národním divadlem. Na období od 21. března do 1. května 2023 zařadí MEZZO výjimečnou, speciální programovou nabídku. Na obou stanicích odvysílá sedmnáct přímých přenosů a pětadvacet symbolických koncertů vybraných z bohatého archivu.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
