„Pokud to myslíte s uměním vážně, tak je občas potřeba samota, osamělost…“
„Nejde o to, že jsem snad lepší než oni. To ne. Jen mám prostě větší zkušenosti…“
„Subtilnost je pro vás hodně důležité slovo? Ano. Symbióza mezi slovem a tóny.“
Švýcarský pianista Gérard Wyss je specialistou klavírní spolupráce v komorní hudbě, zejména při interpretaci koncertních písní. Když byl minule v Česku, byl opakovaným důvodem Martinů, jehož sonáty předtím natočili s violoncellistou Petrem Nouzovským. Nyní se vedle sopranistky Martiny Jankové a klavíristy Iva Kahánka jako lektor podílel na výuce při Interpretačních kurzech na zámku v Litni, v někdejším sídle pěvkyně Jarmily Novotné. Festival Jarmily Novotné uspořádal v té souvislosti dva koncerty. V Litni ve čtvrtek zpívala písně Martina Janková. A Ivo Kahánek a Gérard Wyss dnes večer dostali ještě za úkol podpořit čerstvé absolventy kurzů při závěrečném koncertu v Sukově síni v pražském Rudolfinu. Gérard Wyss proto odpovídal především na otázky týkající se vyučování.
Festival Jarmily Novotné 2019 chystá slavnostní koncert - s písňovým recitálem na něm vystoupí sopranistka Martina Janková a klavíristé Ivo Kahánek a Gérard Wyss. Všichni tři jsou zároveň lektory Interpretačních kurzů v Litni 2019. Tam napřed vystoupí v sále Čechovny pozítří 19. září od 18:00 hodin a podpoří čerstvé absolventy kurzů při závěrečném koncertu. A naopak úspěšní studenti budou o den později součástí zmiňovaného slavnostního koncertu, který se uskuteční v Sukově síni Rudolfina v pátek 20. září od půl osmé večer.
„Každou chvíli z domku vyjde nějaká známá tvář. Vypadá to, že si Brno a Ostrava vzaly na dnešní odpoledne dovolenou, aby na Hukvaldech přivítaly Janáčkovu novou expozici.“
„Janáček je velký ve světě proto, že je tradiční a přitom je moderní, a my jsme se vlastně snažili úplně o totéž.“
„Tady, v podhůří Beskyd, v zelené zahradě zní Janáčkovy skladby úchvatně.“
Je čtvrtek, půl čtvrté odpoledne a na Hukvaldech se pohybuje nezvykle mnoho cizinců – navíc vypadají, jako by mířili na koncert. Hukvaldy jsou v létě na příliv turistů zvyklé, chudinka bronzová Bystrouška na okraji hukvaldské obory má od nich úplně oblýskaný čumáček i konec oháňky. Ale v polovině září, navíc uprostřed týdne, je taková návštěvnost spíš neobvyklá. Důvod je ale naprosto vážný – slavnostní otevření nové expozice v Památníku Leoše Janáčka.
„Pre huslistu začiatočníka je veľmi ťažké vylúdiť čo i len jeden pekný tón, preto potrebuje veľa trpezlivosti.“
„Hrať na pódiu s orchestrom je niečo úplne odlišné ako cvičiť tú istú skladbu doma.“
„V kvalitnom orchestri sa väčšinou na jedno miesto hlási niekoľko desiatok huslistov.“
Mimořádný koncert K poctě Milana Rastislava Štefánika má dnes na programu mimo jiné Dvořákův Houslový koncert. Hraje Slovenská filharmonie, sólistou je mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, který se řadí mezi významné umělce své generace. Patří nejen mezi vyhledávané interprety, ale také rád a často předává své zkušenosti mladým. Patří mezi lektory Letní hudební akademie Kroměříž a vyučuje ve Vídni. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se mimo jiné svěřil, že studentům se snaží předat zejména své pódiové zkušenosti.
„Nokturno H dur, původně komorní věta, je zvláštně vážná a soustředěná skladba.“
„Klavírní koncert podali jako kouzelný, decentní a rozumný, plný detailů, melodií, vstřícných nabídek i pozastavení.“
„Sedmá symfonie nebyla hlučná. Měla nesčetně detailů, velké plochy, vyčištěné proporce, odvážné vrcholy i uměřenost.“
Druhý večer Dvořákovy Prahy patřil v pondělí v Rudolfinu Essenským filharmonikům a dirigentu Tomáši Netopilovi, který je od roku 2013 vede. Výrazně k němu přispěl také pianista Ivo Kahánek. Nokturno, Klavírní koncert a Sedmá symfonie měly vše, co bylo potřeba, každá skladba jedinečně a všechny něco společného. Kompletně dvořákovský, vyrovnaný, zdařilý, interpretačně vynikající večer. Vpravdě festivalový.
Zítra začíná mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. První dva večery dramaturgie určila výhradně dílu Antonína Dvořáka. Vedle toho festival nabídne i atraktivní doprovodný program. Venkovní scéna před Rudolfinem s moderátorem Jiřím Václavkem nabídne v neděli od 17:30 hodin rozhovory s umělci, živé hudební vstupy a projekce. Od 20:00 hodin tam bude možné živě sledovat přenos zahajovacího koncertu z Dvořákovy síně, který zprostředkuje svým divákům i ČT Art. V pondělí 9. září se pak v Setkání po potlesku sejdou na pódiu Rudolfina dirigent Tomáš Netopil a klavírista Ivo Kahánek s moderátorem Jiřím Vejvodou. V závěru večera společně pokřtí novou nahrávku Supraphonu, která obsahuje také Klavírní koncert g moll v podání Ivo Kahánka.
„Letošní kurzy povede Martina Janková s klavíristou Gérardem Wyssem, třetím je klavírista Ivo Kahánek.“
„Požádali jsme herečku Eliškou Balzerovou, zda by svým úžasným přednesem nedoprovodila pěvce. Přednese text písně v překladu, než se bude zpívat.“
„Jsme producenty filmu o Jiřím Suchém „Lehce s životem se prát“. V Karlových Varech získal Cenu diváků, v září bude premiéra v Praze.“
Ivana Leidlová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň, mající za cíl trvalé hodnotné využívání areálu zámečku v městysi Liteň na Berounsku. Od 19. století patřila Liteň rodu Daubků, který svými aktivitami přispěl k rozvoji obce i k uznání českých podnikatelů jako důležitého hospodářského a politického činitele Habsburské monarchie a později i Československé republiky. Posledním představitelem někdejší vlastenecké rodiny průmyslníků a velkostatkářů je Čechoameričan George Daubek. Jeho otcem byl Jiří Daubek a matkou sopranistka Jarmila Novotná, jeho děd Josef František Daubek byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze. Rodu Daubků patřilo liteňské panství - s výjimkou let druhé světové války - do roku 1948, poté komunistický stát vše zabavil. Po roce 1989 se jim majetek vrátil v restituci. V letech 1945–1989 sloužil liteňský zámek potřebám velkostatku a středního odborného učiliště, prodělal necitlivé úpravy a dostal se do havarijního stavu. Organizace Zámek Liteň chce nejen obnovit a udržovat odkaz Jarmily Novotné a rodu Daubků a revitalizovat areál v Litni, ale také přispívat ke kulturnímu životu, podporovat vznik nových autorských počinů a podporovat mladé umělce a komunitní projekty.
V Mikulově dnes začíná jubilejní 20. ročník klavírních kurzů. Potrvají až do 23. srpna a řadí se k největším akcím svého druhu v Česku. Letos se sjede na osmdesát účastníků. Lektory jsou pedagogové z konzervatoří, vysokých škol a renomovaní interpreti, např. Ivo Kahánek, Karel Košárek, Helena Suchárová – Weiser, Peter Toperczer ml., Jana Labašová nebo Monika Czajkowská, která je současně i ředitelkou kurzů. Posluchače čekají čtyři hodiny výuky klavíru denně a vedle toho lekce improvizace, sborového zpěvu, semináře a přednášky a samozřejmě koncerty účastníků i recitály profesionálních umělců.
Letní přehlídku nazvanou Jihočeská intermezza, kterou pořádá Jihočeská filharmonie, obohatí ve čtvrtek dva významní umělci mezinárodního renomé, a sice sopranistka Martina Janková a klavírista Ivo Kahánek. Na koncertě v klášteře Zlatá Koruna spolu od 19:00 hodin přednesou výběr pěveckých skvostů světových autorů. „Ráda naslouchám zpěvu kosa na stromě. Té nutnosti zpívat velice dobře rozumím. Jako dítě jsem si totiž bez ustání prozpěvovala, protože to zevnitř jen tak bublalo. Dodnes z tohoto pramene čerpám a snažím se v každém mém hudebním projevu právě o tuto autenticitu z dětství,“ dělí se o svůj pramen hudby s návštěvníky svých webových stránek mezinárodně uznávaná pěvkyně.
„Chuť dětí objevovat je neunavená „životní prózou“, což je odzbrojující.“
„Litomyšl vzkvétá a lidem se tam žije dobře.“
„Mozart (a také Bach) jsou v podstatě studnice hudby, stejně jako se říká, že celá evropská filosofie jsou jen poznámky k Platónovi.“
Na prázdniny se těší, ale jak postupně vyplývalo z našeho rozhovoru, bude i přes ně mít pěkně napilno! Ivo Kahánek patří v současné době mezi nejžádanější české klavíristy a zároveň jeho jméno zaznívá stále častěji i s pedagogickou činností. Učí na HAMU i soukromě, vede několikery mistrovské kurzy a také se stal jedním z mentorů projektu MenART. A právě v rámci nich se s ním můžete setkat v sobotu 22. června na festivalu Smetanova Litomyšl.
První ročník stipendijního programu MenART pro nadané žáky základních uměleckých škol a jejich učitele symbolicky vyvrcholí na festivalu Smetanova Litomyšl. Odpoledne a v podvečer v sobotu 22. června bude patřit jízdárna i zahrady zámku Litomyšl mladým hudebníkům, zatímco výtvarníci se prezentují na samostatné výstavě v Augustově tiskárně po celou dobu festivalu. Mentory prvního ročníku jsou dirigent Tomáš Netopil, operní pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková, zpěvačka Lenka Nová, violoncellistka Terezie Kovalová a výtvarníci Maxim Velčovský, Petr Nikl a Milan Cais.
„Kahánkův Chopin byl jedinečný.“
„Hudečkova hra má v sobě ušlechtilost a lahodnost, cosi, co okouzlí posluchače.“
„Ve finále Cikánských melodií předvedli Václav Hudeček, Jan Mráček a Dalibor Karvay výkon na hranici lidských možností.“
Český olympijský výbor slaví 120 let trvání. Díky Jiřímu Stanislavu Guth-Jarkovskému, příteli barona Coubertina, byli Češi členy Mezinárodního olympijského výboru a účastnili se i olympiády dříve, než měli vlastní stát. Špičkoví sportovci mají se špičkovými hudebníky mnoho společného. Již 120 let reprezentují nejlepší sportovci naši zemi v mezinárodní konkurenci. To nejlepší hudebníci naši zemi reprezentují dvojnásobně dlouho, od dob, kdy byly Čechy konzervatoří Evropy. Ale mají i olympijskou medaili. Na prvních olympiádách se soutěžilo také v umění, na X. olympiádě v Los Angeles obdržel Josef Suk stříbrnou medaili za sokolský pochod V nový život a na XI. olympiádě v Berlíně Jaroslav Křička bronz za Horáckou suitu. Byla to medaile poslední, na poválečných olympiádách bylo soutěžení v uměleckých disciplínách zrušeno. V pondělí 17. června 2019 se v Rudolfinu nesoutěžilo. K jejich výročí přišli mistrům sportu blahopřát mistři hudby.
Program svého recitálu charakterizoval Ivo Kahánek jako harmonii protikladů.
Miloslav Kabeláč usiloval o nové užití starých technik a vzorů namísto jejich přebírání.
Byl to tak trochu jiný Janáček, ale byl to krásný Janáček. Naopak Beethovena interpretoval v duchu těch nejlepších tradic.
Každé vystoupení Ivo Kahánka je svátkem pro milovníky klavírní hry. Řada posluchačů i expertů ho považuje za našeho nejlepšího současného klavíristu. Není to jen tím, že je ověnčen celou řadou cen a úspěchů, ale především proto, že jeho hra posluchače emotivně vtáhne. Naposledy se tak stalo při zakončení cyklu Hybatelé rezonance v klášteru sv. Anežky České 10. června.
Vyhlašujeme výherce soutěže o 3 DVOJICE VSTUPENEK na koncert Mistři mistrům.
Tento mimořádný slavnostní koncert připravil pro Český olympijský výbor tým festivalu Dvořákova Praha a Akademie klasické hudby. U příležitosti 120. výročí založení ČOV vzdají hold výjimečným českým sportovcům výjimeční umělci - Ivo Kahánek, Jan Mráček, Václav Hudeček, Dalibor Karvay a Radek Baborák a jeho Česká sinfonietta. Koncert se koná v pondělí 17. června v pražském Rudolfinu. Zazní program složený z děl mistrů klasické hudby Antonína Dvořáka, Fryderika Chopina, Wolfganga Amadea Mozarta, Pabla de Sarasate, Nina Roty a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Vyhlašujeme soutěž o 3 DVOJICE VSTUPENEK na koncert Mistři mistrům.
Tento mimořádný slavnostní koncert připravil pro Český olympijský výbor tým festivalu Dvořákova Praha a Akademie klasické hudby. U příležitosti 120. výročí založení ČOV vzdají hold výjimečným českým sportovcům výjimeční umělci - Ivo Kahánek, Jan Mráček, Václav Hudeček, Dalibor Karvay a Radek Baborák a jeho Česká sinfonietta. Koncert se koná v pondělí 17. června v pražském Rudolfinu. Zazní program složený z děl mistrů klasické hudby Antonína Dvořáka, Fryderika Chopina, Wolfganga Amadea Mozarta, Pabla de Sarasate, Nina Roty a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Zítra ožije celostátní happening ZUŠ Open, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené. Pro velký zájem všech příznivců i samotných škol a s rostoucím počtem atraktivních programů i společných projektů se organizátoři rozhodli rozšířit letošní třetí ročník ZUŠ Open do dvoudenní akce v termínu 31. května až 1. června. Bude tak možné oslavit Den dětí uměním.
„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!
„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“
„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“
Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.
„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“
„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“
„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“
Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě. S klavíristou Ivo Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem založili před patnácti lety Dvořákovo trio. S PKF, Dvořákovým triem i jako sólista projezdil Jan Fišer kus světa, účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech. Věnuje se také dirigování, ale vnímá to, jak říká, spíš jako logické pokračování pozice koncertního mistra. A v pondělí má v rámci sezóny PKF svůj recitál.
„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“
„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“
„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“
Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.
