„Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent.“
„Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky.“
„K veřejnosti směřuje výzva k finanční podpoře záměru.“
Varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě, největší v Česku, jsou na hranici životnosti a fungují jen díky maximální péči varhanářů. Není to stav dlouhodobě udržitelný. Potřebnou rekonstrukci vyčíslují Řád minoritů a Nadační fond Sancti Jacobi Organum částkou padesáti milionů korun.
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
Letošní série unikátních koncertů osmadvacátého Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba se bude konat v termínu od 3. srpna do 21. září, pravidelně o čtvrtcích od devatenácti hodin. Největší varhany České republiky rozezní ruce i nohy předních umělců z Velké Británie, Francie, Polska, Itálie, Rakouska, Jižní Koreje a nebude chybět ani zastoupení českých varhaníků. Již zahajovací koncert bude zcela výjimečný, a to účastí světově proslulého Wayna Marshalla, který je vysoce oceňován pro svou muzikálnost a všestrannost, jak za dirigentským pultem, tak i u kláves. Během každého koncertu bude nainstalována videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně varhaníka při hře.
„Byl to v roce 1978 ojedinělý počin, kdy vyučující z celé republiky dokázali prosadit záměr vytvořit soutěž varhanního oboru.“
„Ke spolupráci byl přizván od roku 1986 i Petr Eben a připravil pro varhaníky milý dárek – zkomponoval tři miniatury.“
„Své soutěžící přijeli povzbudit přátelé i jejich vyučující a z hloučků o přestávkách bylo slyšet názory na výkony ‚těch svých‘ a ‚těch druhých‘ a ‚jasných favoritů‘.“
V Opavě se od 23. do 29. října konal jedenadvacátý ročník Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena. Letos tak uplynulo čtyřiačtyřicet roků od jejího vzniku. Jsou to dvě generace varhaníků, kteří se umístili na mnoha mezinárodních soutěžích a dnes jsou známými koncertními umělci a vyučujícími na konzervatořích či vysokých školách, a to nejen v Evropě.
„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“
„Jako trombonista se představil Tomáš Trnka. Zaujal krásně znělým nosným tónem a neselhávající technikou.“
„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“
Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.
Mezinárodní varhanní festival, který od roku 1996 pořádá v bazilice sv. Jakuba v Praze s využitím tamních největších českých varhan Svatojakubské Audite Organum, pokračuje dnes koncertem Ireny Chřibkové, tamní titulární varhanice a ředitelky kůru a hlavní tvůrkyně festivalového programu. Spoluúčinkují Kühnův smíšený sbor se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonista Tomáš Trnka. Od Petra Ebena jsou zařazeny Dvě invokace a liturgická a koncertní skladba Missa Adventus et Quadragesimae (Adventní a postní mše) z počátku padesátých let, z doby největšího komunistického útlaku, mimo jiné cílevědomé likvidace řeholních společenství katolické církve. Během večera zazní dále dvě sólové varhanní skladby: Bachova Partita Sei gegrüsset, Jesu gütig (Buď pozdraven, milý Ježíši) a brilantní Final Césara Francka, od jehož narození uplyne letos na podzim dvě stě let. Skladbu veřejnost poprvé slyšela v roce 1864 v pařížském chrámu Sainte-Clotilde, kde byl Franck přes třicet let varhaníkem. Irena Chřibková se jako interpretka zaměřuje především na českou a francouzskou tvorbu, výrazně zvláště na hudbu Petra Ebena… O týden později vystoupí na festivalu Ital Eugenio Maria Fagiani, 15. září pedagog Pražské konzervatoře Jan Kalfus a jako poslední pak 22. září Francouz David Cassan.
„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“
„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“
„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“
Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.
„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“
„Představil se jako velice jistý a technicky znamenitě vybavený hráč.“
„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“
Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.
Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě pravidelně ve čtvrtky od 19 hodin opět ožije Mezinárodním varhanním festivalem. Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky a dramaturgyně a ředitelka této přehlídky, věnuje letošní ročník poctě Jiřího Ropka, který právě u svatého Jakuba působil pětačtyřicet let jako varhaník a skladatel. Od jeho narození uplynulo 1. července rovných sto let. Během festivalu zazní hudba řady autorů, zejména českých a francouzských, ale také Bacha nebo Regera. Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma. Ropkovu tvorbu připomene i Jan Kalfus, a to 15. září.
Letošní Festival F. L. Věka nabídne deset koncertů. Prolog, který bude na pořadu 6. srpna v Deštném v Orlických horách, poprvé propojí festival s další významnou kulturní akcí Svátky skla – Tavení skla dřevem. V programu dvanáctý ročník sází na kvalitu, ale také na tradici a v neposlední řadě na velký návrat. Tím bude vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Popelkou a houslistou Josefem Špačkem ve výrobních prostorách společnosti Koenig & Bauer Grafitec v Dobrušce. Hudba Bedřicha Smetany a Ludwiga van Beethovena v tovární hale přinese nepochybně nevšední zážitek, který ještě umocní kolekce fotografií nazvaná Kupkův kraj, kterou při této příležitosti vystaví dvorní festivalový fotograf Honza Ježdík.
„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“
„Laburdovo kompoziční dílo nebylo na Forfestu zastoupeno poprvé. Evidentně se mezi mladými českými, moravskými a japonskými interprety těší nemalé oblibě.“
„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“
Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“
„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“
„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“
Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.
Čtvrtá sezona Českolipského komorního cyklu dnes pokračuje varhanním recitálem v nově zrekonstruovaném kostele Mistra Jana Husa. Předposlední letošní zastavení komorní řady nabídne v úterý 16. listopadu průřezový program s názvem Napříč světem… napříč staletími… Zahraje jedna z předních českých varhanic Irena Chřibková, titulární varhanice a ředitelka kůru baziliky sv. Jakuba v Praze. Kostel Mistra Jana Husa Církve československé husitské v českolipském Městském parku byl v roce 1930 vybaven kvalitním varhanním nástrojem drážďanské firmy Carl Eduard Jehmlich z roku 1858. Jedná se o jeden z nejmenších nástrojů svého druhu, který́ je dodnes zachovaný v původní podobě, což z něj činí unikát nevyčíslitelné hodnoty. Pro tento nástroj připravila Irena Chřibková díla A. Guilmanta, L. Boëllmanna, J. Bonneta, G. Böhma, J. S. Bacha, Z. Pololáníka, L. Mozarta a S. Karg-Elerta. Českolipský komorní cyklus letos završí adventní setkání s Ensemble Flair a Janem Rokytou, které v úterý 7. prosince v kostele Mistra Jana Husa nabídne symbiózu hudby lidové a klasické, ale i adventní a vánoční zpěvy.
„Byl jsem rád, že jsem mohl na koncertě zažít tak početné obecenstvo. Vždycky je příjemné, když můžeme hrát pro hodně lidí.“
„Olivier Latry je jeden z největších světových varhaníků. Profesionál. A také moc milý člověk.“
„Jsem opravdu šťastný, že mám v Nancy přístup k jednomu z největších nástrojů Cavaillé-Coll.“
Johann Vexo je titulárním varhaníkem katedrály v Nancy, vyučuje ve Štrasburku, koncertuje po světě. Na začátku podzimu byl posledním účinkujícím v programu 26. mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na pražský koncert, přibližuje jednoho ze svých učitelů Oliviera Latryho, popisuje situaci varhan v Notre-Dame v Paříži dva a půl roku po tamním požáru a vysvětluje rozdíly mezi jakubskými varhanami a romantickým nástrojem proslulého francouzského stavitele Aristide Cavaillé-Colla, na který hraje v Nancy, svém rodném městě.
Poslední dva koncerty Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba se budou konat ve čtvrtky 16. a 23. září od 19 hodin. První nese název Setkání čtyř rukou a čtyř nohou. Společně zahrají Leylie Yekta z Ázerbájdžánu a Nils Larsson ze Švédska. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha, Adolfa Friedricha Hesseho, Georga Friedricha Händela, Gustava Merkela, Oskara Lindberga, Gabriely Gullin a Johna Ruttera. Řadu koncertů festivalu zakončí Johann Vexo z Francie. V jeho programu s názvem Nepokořená Notre-Dame zazní hudba Bachova a Mozartova a vrcholem bude Widorova varhanní Symfonie č. 6 g moll, op. 42/2. Šestadvacátý ročník festivalu začal 5. srpna. Svatojakubské varhany postupně rozezněli Samuel Liégeon z Francie, tuzemští Karel Martínek a Petra Kujalová, dále ředitelka festivalu a titulární varhanice tohoto kostela Irena Chřibková, Christian-Markus Raiser z Německa a Čech Aleš Nosek. Koncerty tradičně doplňuje a obohacuje videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně umělce při hře.
„Max Reger to vyjádřil slovy, že Bach stojí na počátku i na konci vší hudby…“
„Říkávám, že jsme takoví hudební desetibojaři.“
„Chtěl jsem hráče přivést blíž posluchačům, aby bylo vidět, že jsou to také lidské bytosti.“
Pátý koncert Mezinárodního varhanního festivalu, který v Praze pořádá Svatojakubské Audite Organum, patří ve čtvrtek německému varhaníkovi Christianu-Markusi Raiserovi, kantorovi evangelického Městského kostela v Karlsruhe. Působí tam jako varhaník a sbormistr už pětadvacet let a stojí nejen za podobou hudby při bohoslužbách, ale také za koncepcí tamního letního varhanního festivalu Internationaler Orgelsommer Karlsruhe. Právě v souvislosti s ním v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz s úsměvem říká, že varhaníci jsou tak trochu jako duchové. Nejsou totiž většinou na kůru vidět…
„Na úvod zvolila vrcholné Preludium g moll Dietricha Buxtehudeho, formálně toccatovou fugu střídající improvizační a polyfonní části, a skloubila je do koncisního celku.“
„Sympatickým odskočením bylo provedení variační Arie Bernarda Storaceho na malé barokní varhany na postranním kůru.“
„Narejstříkování se vyhnulo bombastickému plenu a upřednostnilo jemnější, barevnější a intimnější zvuk.“
Irena Chřibková působí v Praze jako titulární varhanice v minoritské bazilice svatého Jakuba na Starém Městě třicet let. V roce 1996 zde založila Mezinárodní varhanní festival, který úspěšně pokračuje šestadvacátým ročníkem a na němž se vystřídala celá plejáda špičkových evropských a zámořských varhaníků. Díky její iniciativě, organizačním schopnostem a neutuchajícímu elánu stihne sama to, co při jiných festivalech zvládají celé skupiny spolupracovníků. Přitom pilně koncertuje, studuje nový repertoár a udržuje své interpretační umění na záviděníhodné vysoké úrovni. Její hráčská jistota si zaslouží obdiv a její každoroční koncerty v rámci festivalu jsou pozoruhodné. Při detailní znalosti „svých“ jakubských varhan a jejich barevných možností dokáže vyhledat zvukové kombinace málokdy slýchané a interpretované skladby dotváří do pevného tvaru.
„Při dnešním recitálu zahraje na oboje varhany, které jsou na svatojakubském kůru.“
„Se svými 8277 znějícími píšťalami je nástroj u sv. Jakuba od 80. let minulého století největšími varhanami v České republice.“
„Být varhaníkem je dobrodružství.“
Tajemství víry nazvala svůj dnešní recitál na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze tamní titulární varhanice Irena Chřibková. Letos si připomíná třicet let působení u svatojakubských varhan. A je hlavní organizátorkou a dramaturgyní přehlídky, která se koná už pošestadvacáté. Od 5. srpna do 23. září se uskuteční osm koncertů a na festivalu se postupně představí devět varhaníků. V polovině září totiž vystoupí dva z nich společně, na čtyři ruce.
Šestadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba pokračuje dalšími koncerty. Ve čtvrtek 19. srpna se v 19 hodin představí mladá česká varhanice a klavíristka Petra Kujalová, která do svého programu zařadila skladby Johanna Sebastiana Bacha, Jehana Alaina, Jana Pieterszoona Sweelincka, Mikaela Tariverdijeva a Louise Vierna. Petra Kujalová je vítězkou Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě z roku 2008 a laureátkou Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně z roku 2017. O týden později, v programu s názvem Tajemství víry, vystoupí u svatého Jakuba ředitelka festivalu a tamní titulární varhanice Irena Chřibková. Ta přednese na velké varhany a vedle toho i na chórové varhany skladby Dietricha Buxtehudeho, Bernarda Storaceho, Jana Zwarta, Camilla Saint-Saënse, Gabriëla Verschraegena a libanonsko-francouzského varhaníka a skladatele Najiho Hakima.
