0

Vůbec poprvé v kapli barokní Káznice v Brně na Cejlu vystoupí vokální soubor Czech Ensemble Baroque, v rámci projektu Káznice LIVE. Přímý přenos se koná ve čtvrtek 14. května od půl osmé na Facebooku Czech Ensemble Baroque. Záznam bude k dispozici na Káznici LIVE. Soubor vystoupí tentokrát bez orchestru a představí barokní autory coby zdroj inspirace jejich kolegům romantikům. Koncert je součástí 8. sezony cyklu BACHA NA MOZARTA!

 
Zveřejněno v VýhledPlus
000

„Kirill Petrenko vstupuje v pozici šéfdirigenta do druhé sezóny od svého oficiálního jmenování.“

„Koncem září zahraje orchestr v rámci abonentních koncertů Sukovu Pohádku léta.“

„Mimořádnou příležitost slyšet legendárního pianistu Yefima Bronfmana bude mít berlínské publikum v průběhu května.“

Šéfdirigent Kirill Petrenko, Daniel Harding, Andris Nelsons, Susanna Mälkki nebo třeba Iván Fischer. To jsou jen některá jména, která se vystřídají v nové sezóně 2020/2021 za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. U orchestru, který právě dnes slaví narozeniny a večer má svůj tradiční televizní Evropský koncert, se objeví také významní sólisté - Tabea Zimmermann, Dmytro Popov, Daniil Trifonov, Truls Mørk nebo Lisa Batiashvili. Nadcházející sezóna nabízí pestré koncertní projekty a mimo jiné i početné zastoupení české hudby.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

„Šostakovičovu symfóniu Raiskin interpretoval s hlbokým pochopením tragiky diela.“

„Po spoločenských zmenách v roku 1989 sa naplno odkryl pravý charakter Šostakovičovej skladby.“

„Messe solennelle nepatrí medzi Berliozove reprezentatívne diela.“

Ďalšia februárová dvojica symfonicko-vokálneho cyklu abonentných koncertov Slovenskej filharmónie mala na programe diela Dmitrija Šostakoviča a Hectora Berlioza. Dirigoval Daniel Raiskin, Holanďan s ruskými koreňmi, designovaný šéf orchestra (do funkcie nastúpi od novej koncertnej sezóny 2020/2021). A uviedol sa vo veľkom štýle, tak, ako sme na vysokú úroveň umelcových zriedkavých koncertných vystúpení v Bratislave boli dosiaľ zvyknutí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 27 leden 2020 18:38

Zauberflöte, Magic Flute, Kouzelná flétna

00

„Zřejmě i proto mohla vyjít nahrávka Sira Colina Davise také pod hlavičkou Supraphonu.“

„Mezinárodní obsazení korunuje německý basista Kurt Moll, skutečný basso profondo.“

„Nahrávka připomíná rolí Tamina umění tenoristy Petera Schreiera, umělce se světovou kariérou, který byl doma právě v Drážďanech.“

Premiéra Kouzelné flétny v Divadle Na Vídeňce v září 1791 vnesla díky velkému úspěchu do života pětatřicetiletého Wolfganga Amadea Mozarta příjemné rozjasnění. Že necelé tři měsíce poté už nebyl mezi živými, je z mnoha důvodů paradoxem, který nás dodnes nenechává lhostejnými. Kompletních nahrávek jeho poslední opery existuje řada. Krásné místo mezi nimi zaujímá ta, kterou v první polovině osmdesátých let dvacátého století pořídil v Drážďanech Sir Colin Davis. Dnešní Mozartovy 264. narozeniny byly dobrou příležitostí si album a také dirigentovu dlouholetou vazbu na Staatskapelle Dresden připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Velké chvíle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka v Londýně.“

„Navzdory tomu, že název Má vlast by napovídal spíše okázalou pompu, tak dílo mnohem víc evokuje krajinu.“

„Opravdu dobrá dramaturgie by si měla Mé vlasti všímat častěji.“

Jakub Hrůša má před sebou v září premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos v Curychu. Předtím 27. srpna diriguje Mahlerův komorní orchestr na festivalu v Lucernu a 27. září ho čeká zahajovací koncert sezóny Bamberských symfoniků, jejichž je šéfdirigentem. V programu bude obsaženo také české hudební dílo, stejně jako figurovalo i v posledním vystoupení v závěru uplynulé sezóny. Tehdy byl Jakub Hrůša se svým tělesem na pódiu londýnské síně Royal Albert Hall, druhým dnem pokračoval festival BBC Proms a zněl cyklus symfonických básní Má vlast.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Festival-Spilberk-2

Už po dvacáté se letos uskuteční Festival Špilberk, proběhne od 14. do 22. srpna. Řadu koncertů zahájí jedenadvacetiletá sopranistka Patricia Janečková, absolutní vítězka soutěže Talentmania, která si připravila árie z oper a operet, například od Hectora Berlioze, Franze Lehára, Jacquese Offenbacha nebo od Antonína Dvořáka. „Pod taktovkou Risto Joosta ji doprovodí náš orchestr. O pár dní později program zopakujeme na velkém open air koncertu v Berlíně,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
03

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 24 červen 2019 08:55

S Faustem až do pekla

RE81416

„Jde o dramaticky koncipovanou hudbu s potenciálem opery.“

„Berlioz ochotně a hodně barvitě využil možnost zachytit pekelnou jízdu.“

„Hlavně díky dirigentovi šlo o podmanivé a důstojné připomenutí toho, co Berlioz přinesl do evropské hudby.“

Hector Berlioz vždy znovu překvapí. Respektive se připomene jako hudební novátor a revolucionář, jako romantický excentrik, umělecký megaloman a možná i tak trochu jako svého druhu posedlý, blouznivý šílenec. Jeho žánrově nezařaditelná skladba s názvem Faustovo prokletí na festivalu Smetanova Litomyšl tohle vše zhmotnila zvláště v závěru, kdy „Cval do propasti zkázy“ svými děsivými prostředky opět oživil obdivně udivenou otázku, jak bylo možné něco podobného napsat doslova pár let po Beethovenově a Schubertově smrti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Dennis-Russell-Davies-foto-Petr-Francn

„Ano, Berlioz byl hudební revolucionář.“

„Výročí jsou vždy dobrou věcí - obzvláště užitečnou pro naše publikum.“ 

„Jako koncertní dílo shledávám Faustovo prokletí naprosto uspokojivým.“ 

„This is my first time in Litomysl,“ odpovídá Dennis Russell Davies na otázku, zda jeho hostování na Národním festivalu Smetanova Litomyšl je první cestou do skladatelova rodiště. Směřuje sem o tomto víkendu opravdu poprvé. Šéfdirigent Filharmonie Brno má za sebou první sezónu v jihomoravské metropoli. Přinesl tam už řadu děl ze světa, dotkl se Janáčkova odkazu, má ale připraveny ještě další podněty, které do Brna a jeho kulturního dění přinesou nové souvislosti a zážitky. Příští brněnské sezóny budou ovlivněny jeho představami čím dál víc. V Litomyšli diriguje v neděli 23. června Berliozovu dramatickou legendu Faustovo prokletí. Hodně mu na koncertě záleží. Přiváží monumentální dílo, které slýcháme zřídkakdy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Sólista prostor sálu zvukově obsáhl a byl orchestru rovnocenným partnerem.“

„K Berliozovi patří i náruživost a instrumentační bohatost – a těchto parametrů bylo v provedení dostatek.“

„Berliozovo Te Deum je emotivní hudba, která zanechává velkolepý dojem, povznáší, nabíjí.“

Málokdy se ve Smetanově síni rozezní při orchestrálním koncertě varhany tak mohutně a samostatně. A stejně tak málokdy zní tímto sálem tak zřetelně jinak značně tichý tón sólové violy. Při středečním koncertě festivalu Pražské jaro nazvaném Vizionářský Berlioz bylo takových krajností a kontrastů víc. Hector Berlioz, od jehož úmrtí se připomíná 150 let, neměl daleko k extravagancím. Americký dirigent John Nelson je prezentoval výstižně a s nadhledem, rozumně, nepřehnaně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 06 září 2018 11:18

Přemysl Adama Plachetky

639622-topfoto1-sfoal„Zapsat se do historie jako Přemysl je radost a čest.“

Myslím, že Libuše může zůstat v dobrém slova smyslu do jisté míry muzeem.“

„Je pár rolí, co bych si pomalu rád vyzkoušel, ale čekám na správnou příležitost.“

Rok 2018 je rokem stého výročí československé státnosti, což se nemůže obejít bez nových inscenací Libuše Bedřicha Smetany. Chystá ji mimo jiné i Národní divadlo v Praze, a to v pátek 14. září jako první premiéru sezony. Přemyslem ze Stadic bude Adam Plachetka.

Zveřejněno v RozhovorPlus