„Orffova kantáta Carmina burana se nikdy nemůže oposlouchat.“
„Libreto pro Epos o Gilgamešovi si Martinů sestavil sám, zaujala ho především témata přátelství, lásky a smrti.“
„Závěr je u Honeggera velkou katarzí, korunovace Šalamounova a smrt Davidova se přelijí do zjasnění s výkřiky Alleluja.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 2. do 5. 3. 2023?
„Daniel Raiskin patrí medzi dirigentov, ktorí mozartovskej poetike dobre rozumejú.“
„Tvorbu Giju Kančeliho na Slovensku už desaťročia dôverne poznáme.“
„Jarolím Emmanuel Ružička predniesol Kančeliho dielo sústredene a s hlbokým vnútorným porozumením.“
Slovenská filharmónia vstúpila do nového roku dvojicou abonentných koncertov v dňoch 12. a 13. januára 2023 pod vedením svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina. Ešte predtým absolvovala svoj tradičný silvestrovský a novoročný koncert s odľahčenou dramaturgiou; oba mal pôvodne dirigovať Robert Jindra, ten však pre náhlu zdravotnú indispozíciu v poslednej chvíli prenechal taktovku Rastislavovi Štúrovi... Daniel Raiskin pre svoje prvé tohoročné účinkovanie v bratislavskej Redute zvolil komornejšiu programovú zostavu so stíšenou dynamickou hladinou, ktorú tvorili diela W. A. Mozarta, Giju Kančeliho a Antonína Dvořáka. Orchester sa, na rozdiel od minulosti, zriekol ostro pointovaných akcentov brizantného fortissima a po celý večer pôsobivo čaroval so zvukom v pastelových farbách.
Letošní úvodní dvojice koncertů Slovenské filharmonie se ujme šéfdirigent tělesa Daniel Raiskin, a to ve čtvrtek 12. a v pátek 13. ledna v bratislavské Redutě, vždy od 19 hodin. Sólistou večerů bude koncertní mistr Jarolím Emmanuel Ružička. Zaznějí skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Giji Kančeliho a Antonína Dvořáka.
„Brahmsův Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr oplývá decentní kultivovaností, zdrženlivou vášnivostí, zpěvnými tématy a nenápadnou virtuozitou ve službě výrazu.“
„Dvořákova symfonická báseň Polednice šikovně těží z kontrastu idyly a hrůzostrašnosti.“
„Kančeliho skladba je srozumitelné, obecně duchovní sdělení, nezastřené konstrukcemi a disonancemi ani ryze náboženskými odkazy.“
Program pátečního koncertu Moravské filharmonie Olomouc byl trojnásobě zajímavý. Prvním důvodem byla Dvořákova Polednice, která nezaznívá zdaleka tak často jako některé jeho symfonie. Druhým se stal Brahmsův Dvojkoncert, vděčná příležitost pro emotivní kantilény, a to v podání významných sólistů Jana Mráčka a Michaely Fukačové. A tím třetím důvodem byla česká premiéra díla nazvaného Nu. Mu. Zu – efektní, ale i výrazně burcující kompozice skutečného klasika moderní hudby Giji Kančeliho. Jakub Klecker, do letošního léta šéfdirigent tělesa, vedl orchestr k zaujaté intenzivní hře.
Moravská filharmonie Olomouc uvítá na svých koncertech ve čtvrtek a 13. a v pátek 14. října houslistu Jana Mráčka a violoncellistku Michaelu Fukačovou. Oba umělci se spojí v jedinečném, zralém díle Johannese Brahmse, a sice v Koncertu pro housle a violoncello a moll. Druhý z koncertů bude natáčet Česká televize. Moravskou filharmonii bude po oba večery řídit dirigent Jakub Klecker.
Moravská filharmonie Olomouc věnuje své podzimní koncerty hudbě komorní i symfonické. Sezónu otvírá 22. září. V říjnu oslaví Den vzniku samostatného československého státu. Právě při té příležitosti se představí nový šéfdirigent orchestru Zsolt Hamar. Také je v plánu závěrečný koncert festivalu MusicOlomouc 2022.
„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“
„Laburdovo kompoziční dílo nebylo na Forfestu zastoupeno poprvé. Evidentně se mezi mladými českými, moravskými a japonskými interprety těší nemalé oblibě.“
„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“
Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
„Jedna z nejkrásnějších pražských vil otevřela své dveře také návštěvníkům koncertu.“
„Doležalovo kvarteto našlo úžasnou moderní kompozici a dokázalo ji naprosto jedinečně a sdílně předat posluchačům.“
„Flétnový hlas opakovaně upoutával pregnantní kantabilitou za vlídného doprovodu smyčcových nástrojů.“
V úterý 31. května otevřelo Doležalovo kvarteto a flétnista Naoki Sato druhý ročník Festivalu komorní hudby s výše uvedeným atraktivním názvem, tedy Qu@rtet+. Zazněla díla Kancheliho, Mozarta a Dvořáka.
„Sbor Kantiléna podal neuvěřitelně ukázněný a sevřený výkon, udržel napětí v pianových částech jak intonačně, tak dynamicky a byl barevně skvěle vyvážený.“
„Text skladby vychází z gruzínských slov a z vymyšlených ‚sumerských‘ slov, z ukrajinské a anglické ukolébavky. Jde tedy o směsici nesourodých textů, která ale v sugestivním podání působí velmi autenticky, až snově.“
„Autor svoje dílo tvořil pod vlivem válečných událostí ve své zemi a vycházel ze situace, kdy vojáci ničily sochy andělů tak, že jim uráželi křídla.“
Abonentní koncerty Filharmonie Brno v Besedním domě jsou poněkud komornější záležitostí, ale přesto se i v jejich rámci konají závažné koncerty. Takový byl i ten, který připomenul 104. výročí nezávislosti Gruzie. Zazněla na něm skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského skladatele Giji Kančeliho, který před třemi léty zemřel. Ve foyeru byla instalována výstava o Gruzii a koncertu se zúčastnila gruzínská velvyslankyně a také manželka a syn skladatele. Koncert se v tomto slavnostním ladění uskutečnil ve čtvrtek 26. května. Řídil ho Dennis Russell Davies.
V brněnském Besedním domě čeká návštěvníky ve čtvrtek 26. a v pátek 27. května pod taktovkou šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese mimořádný, spirituálně laděný program. Večery otevřou Stravinského Symfonie dechových nástrojů věnovaná památce Clauda Debussyho a Mozartova Symfonie č. 39 Es dur, K 543. Poté budou následovat Árie pro smyčce podle Bachovy chorálové předehry, BWV 622, O Mensch bewein dein Sünde groß od Maxe Regera a skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) pro housle, violoncello, dětský sbor a komorní orchestr od gruzínského skladatele Giji Kančeliho. V ní vystoupí také pěvecký sbor Kantiléna se sbormistrem Michalem Jančíkem.
V programu Janáčkovy filharmonie Ostrava se v tomto týdnu prolíná odcházející koncertní sezóna s tou novou. V úterý 24. května odehraje JFO z nové, devětašedesáté sezóny první abonentní koncert v Opavě v kostele svatého Václava. Na tomto prvním z opavských koncertů orchestr pod taktovkou Josepha Bastiana přednese Čtvrtou symfonii od Gustava Mahlera se sopránovým sólem, které zazpívá Doubravka Součková. O dva dny později, ve čtvrtek 26. května, jsou posluchači zváni do Domu kultury města Ostravy na koncert ještě osmašedesáté sezóny – ZUŠ Open s podnázvem „JFO dětem“, kde vedle sebe k pultům usednou žáci základních uměleckých škol a členové orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava, k nimž se připojí špičkoví umělci – Ivo Kahánek, Beata Hlavenková nebo Terezie Vodička Kovalová. O nové sezóně JFO se dočtete níže.
„Hektické politické turbulencie v posledných dňoch spôsobili zmenu programu koncertu.“
„Bojkot umeleckých diel z krajiny agresora sa v histórii odohral často.“
„Zmenený program bol veľkolepým holdom bojujúcej Ukrajine.“
Hektické politické turbulencie v posledných dňoch a napokon náhle a barbarské prepadnutie Ukrajiny ruskými vojskami od základu zmenili a sprehádzali pôvodne plánovaný program poslednej februárovej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie. Pôvodne mali filharmonici spolu so zborom pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina uviesť 24. a 25. februára 2022 v Redute veľkolepú kantátu Sergeja Prokofieva Alexander Nevskij, op. 78, ktorú skladateľ napísal v predvečer Druhej svetovej vojny na oslavu víťazného boja ruských vojsk s príslušníkmi Rádu nemeckých rytierov na Čudskom jazere v 13. storočí. Mobilizujúce slová „Vstávajte, ruskí ľudia“, zaznievajúce v úvode skladby, sa v danej situácii ukázali ako nevhodné, hoci s ňou nemali nič spoločné. Z diela zaznelo teda iba torzo, dojímavá ária Mŕtve pole so sólovým spevom, pričom program koncertu popri skladbe Nu.Mu.Zu Giju Kančeliho a Stravinského suity z baletu Vták ohnivák doplnila Schubertova Nedokončená symfónia a vokálna Rapsódia, op. 83 Johannesa Brahmsa.
Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem vystoupí na dalších koncertech, a sice zítra a v pátek od 19 hodin ve své Koncertní síni. V narychlo změněném programu figuruje Schubertova Nedokončená symfonie, Brahmsova Rapsodie pro alt, mužský sbor a orchestr, suita z baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského a skladba Nu.mu.zu na sumerský text od Giji Kančeliho (1935-2019), dílo gruzínského skladatele žijícího v Belgii, objednaná orchestry v Bruselu a Seattlu. Místo původně plánované Prokofjevovy kantáty Alexander Něvský, adorující legendárního „ochránce ruského impéria“, zazní jen jedna árie z tohoto díla. Název díla v sumerštině znamená „Nevím“. Jde o skladatelovo vyznání o zmatenosti současného světa... „Kančeli je jeden z mojich obľúbených súčasných autorov, dielo Nu.Mu.Zu, ktoré uvedieme, je jedno z jeho posledných. Má obrovský duchovný odkaz. Je veľmi sugestívne, krásne, aj preto som ho vybral,“ uvedl Raiskin. Pěvecké party vedle Slovenského filharmonického sboru přednese Polina Shamaeva, sólistka moskevského divadla Novaja opera a Maďarské státní opery.
Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října zahájí Slovenská filharmonie svou třiasedmdesátou sezónu koncerty pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude izraelský houslista s ukrajinskými kořeny Vadim Gluzman. Na programu bude Petite ouverture solennelle (Malá slavnostní předehra) skladatele, dirigenta, pedagoga, spoluzakladatele a bývalého šéfdirigenta prvního slovenského orchestru Ľudovíta Rajtera. Vadim Gluzman se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, op. 61, a to s použitím kadencí Alfreda Schnittkeho. Hraje na nástroj „ex-Leopold Auer“ z roku 1690, který mu zapůjčila Stradivari Society v Chicagu. Závěr koncertu bude patřit Čajkovského symfonii Manfred.
Slavnostní zahájení šestašedesáté sezóny Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese se bude konat v pátek 17. září od 19 hodin v Janáčkově divadle. Brněnská filharmonie tam přednese cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V nové sezóně se orchestr vrátí k oslavám Beethovenova výročí uvedením děl skladatelů Beethovenem inspirovaných – Liszta, Hindemitha a Francka. Z klasiků zazní například hudba od Schumanna, Brahmse, Berlioze, Mahlera a Mozarta, novější tvorba bude zastoupena například skladateli Pēterisem Vasksem, Gijou Kančelim nebo Leonardem Bernsteinem. O chystaných projektech Filharmonie Brno jsme před časem psali zde a o nadcházejícím jedenapadesátém ročníku Moravského podzimu zde. Letošními hlavními dramaturgickými liniemi festivalu budou skladatel Jan Novák a sté výročí jeho narození, minimalismus a jeho aktuální trendy v americkém, českém a ruském prostředí a Arménie. Na sedmnáct říjnových dnů je připraveno mnoho koncertů, událostí, hudebních setkání na netradičních místech či divadelních představení ve světových i českých premiérách.
„Prodáváme plnou kapacitu.“
„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“
„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“
Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.
„Líbí se mi tvůrčímu procesu nepřekážet a nechat nápad působit.“
„Že je živý koncert nenahraditelný a vůči streamu se má jako auto vůči fotce auta, to cítíme všichni.“
„Slyšet v těchto měsících svou hudbu naživo je malý obřad.“
Kytarista a skladatel Lukáš Sommer patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Těžko říci, která z jeho profesí právě dominuje, jelikož se intenzivně věnuje oběma sférám. Letos Sommer odehrál sólový recitál na festivalu Pražské jaro, jako skladatel pravidelně píše pro přední české interprety. Jeho skladby mají drajv, jsou brilantně stylizované a nebojí se vyjádřit emoce. Ještě zajímavější než výčet jeho úspěchů je Sommerovo nazírání na hudbu, kterou vnímá v širokých sociologických, filosofických i spirituálních souvislostech.
„Co je zakázáno, je pouze zpěv. Jako v pohádce o Pyšné princezně…“
„Důrazně varovali před dalším šířením strachu z kulturních akcí, ze zpěvu a podobně, které poškozuje už tak koronavirovými opatřením zdecimovanou kulturní obec.“
„Držme si všichni z branže navzájem palce!“
Orchestry a festivaly mění programy, případně ruší nebo přesouvají koncerty, aby na jejich akcích mezi 5. a 18. říjnem nevystupovali sóloví pěvci nebo pěvecké sbory. Jsou za tím vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu v operách, muzikálech a v kostelích, protože jde údajně o příliš rizikovou činnost. V tom, jak to může být se zpíváním na koncertech, nemají organizátoři zřejmě úplně jasno. Z vyjádření řady pořadatelů, která si KlasikaPlus.cz vyžádala, vyplývá nicméně přesvědčení, že alespoň koncertních programů, v nichž se nezpívá, se zákazy nedotýkají; nařízení se týkají jen počtu maximálního počtu pěti set posluchačů v sále a nemožnosti podávat občerstvení o přestávkách.
