PrahaKonzervato-wiki

„Vyučující příslušného nástroje vždy pronesl několik slov o konkrétním nástroji a přiblížil, v čem spočívá jeho jedinečnost. Následovalo studentské vystoupení se sólovou skladbou interpretovanou na představený nástroj.“

„Čerstvou novinkou dostupnou studentům školy je hammerklavier s barvou zvuku spadající někam mezi cembalo a současný klavír.“

„I přesto, že diváci se v tomto případě schovávají za obrazovkami svých počítačů, bylo patrné, že někteří muzikanti si svá vystoupení užívají a jiní mají třeba trochu trému.“

Hned několik kulatých výročí připomněl internetový koncert studentů Pražské konzervatoře. Hlavním důvodem oslavy bylo připomenutí 210 let od zahájení výuky na škole a deseti let od otevření nového koncertního sálu. Sestřih studentských nahrávek a mluveného slova představil zajímavé a jedinečné nástroje ze sbírek školy, a to nevyjímaje ani nový hammerklavier či vzácnou bohatě zdobenou harfu. Přímo na tyto jedinečné nástroje zaznělo několik sólových skladeb širokého stylového spektra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Roman-Dietz-editel-Severoeske-filharmonie-Teplice

„Máme štěstí, že nás zřizovatel v této nelehké době podporuje velmi dobře.“

„Každá sezóna by měla obsahovat něco výjimečného, neotřelého, něco, co se vidí či slyší málokdy.“

„Kultura může pomoci se vypořádat se všemi negativními skutečnostmi, kterými jsme si museli nyní všichni projít. Pomůže vrátit lidi do reality a vnést optimismus do jejich života.“

Všichni máme tak nějak zafixovaný souboj mezi Karlovarským symfonickým orchestrem a Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně o to, kdo je nejstarším orchestrem u nás. Přitom zapomínáme, že existuje ještě jeden, který může směle o tento predikát usilovat – Severočeská filharmonie Teplice. Ta má kořeny ve dvou sezónních lázeňských orchestrech, které působily v Teplicích a Šanově (dnes spojených v jedno město) na samém počátku 19. století; kolem roku 1811 už nacházíme zmínky o koncertech v tisku. V roce 1838 se orchestry spojily a vzniklo jedno velké profesionální těleso, čítající čtyřicet hudebníků, které působilo celoročně, hudebníci pobírali stálý plat, v létě se hrály kolonádní koncerty a ve zbylém období abonentní koncerty. O současnosti filharmonie jsme hovořili s jejím ředitelem Romanem Dietzem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Smyčcové kvarteto českých filharmoniků připravilo hodinový koncert doslova nabitý hudebními lahůdkami. “

„Mnohé úpravy pro smyčcové kvarteto svou barevností vyzněly lépe než v původní variantě pro klavír. “

„Hudba má mnoho stylů a rytmů, s tím vším se soubor dokázal výborně vyrovnat.“

Příjemným zpestřením posledního nedělního srpnového odpoledne se stal koncert ve Dvořákově síni Rudolfina, kde vystoupilo Smyčcové kvarteto českých filharmoniků. V podání Magdaleny Mašlaňové, Milana Vavřínka, Jana Šimona a Josefa Špačka staršího  zazněly opravdové hudební lahůdky, vybrané od baroka až po 20. století.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Interpretační kurzy jsou pošťouchnutím studenta.“

„Vždyť jsme ještě na začátku června pořádně nevěděli, jakým způsobem vůbec budeme moci akademii realizovat a jestli a v jakém počtu se nám přihlásí studenti…“

„O prázdninách se člověk učí jiné věci a jinak než v běžném semestru či školním roce.“

Bravo! Jan Mráček zvedá ruce nad hlavu a hlasitě projevuje uznání kolegům na pódiu. Končí jeden z koncertů při Letní hudební akademii Kroměříž a v jeho závěru právě dozněly tóny Dvořákova Amerického kvartetu. Se studentkou Ellen Klodovou, hrající druhé housle, usedli u pultů ad hoc sestaveného souboru Jiří Vodička jako primárius, Pavel Nikl s violou a Michaela Fukačová u pultu violoncella. Stejně jako houslista Mráček, vedle několika dalších, jsou lektory kroměřížských kurzů.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

5. ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu se bude konat od 3. do 17. října na unikátních místech jižní Moravy. Zavítá i do Rakouska, na zámek Wilfersdorf. Společným tématem koncertů budou přesahy lidové hudby a její vlivy na skladby klasického repertoáru. V osmi koncertech zazní hudba středoevropská, španělská, turecká i východoevropský klezmer. V debutech vystoupí smyčcové kvarteto Borusan Quartet a kytaristka Andrea Gonzales Caballero. V plánu je také uvedení světové premiéry skladby Valašské sonety folkloristy Jana Rokyty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Vždy jsem pomáhal, posílal peníze potřebným a hrál benefiční koncerty. Cítil jsem tedy, že je potřeba v tom v tuto chvíli pokračovat.“

„S celým mým týmem pracujeme na nápadu propojit další hudebníky a nabídnout lidem opět trochu pohlazení.“

„Nejsem člověk, který by plakal, nadával na osud a měl ruce v klíně.“

Rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem se nabízel z více důvodů. Známý český interpret vytvořil zajímavou audiovizuální platformu, kterou nabídl svým fanouškům. Patří tak mezi interprety, kteří inspirují a dávají lidem pocit „normálního“ života.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 20 únor 2020 12:20

Ďáblův trylek v kostele

50

„V Kreutzerově sonátě nejlépe vyšla druhá věta s variacemi, kde oba nástroje spolu souzněly v nádherném duu.“

„Druhá půle by se dala nazvat jako Pocta Fritzi Kreislerovi.“

„Na objednávku Pavla Šporcla napsal Lukáš Sommer fantazii pro housle a klavír Mistr a Markétka.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK si v rámci svého komorního cyklu do kostela svatých Šimona a Judy pozval Pavla Šporcla, který s tímto tělesem spolupracuje už drahně let. Připravil nový program, který se stane v následujících měsících jádrem jeho repertoáru. Součástí byla i skladba Lukáše Sommera, která zazněla ve světové premiéře. Co si mohli návštěvníci koncertu 18. února přát víc?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

Klasickou hudbu, jazz i rock představí posluchačům listopadová série komorních koncertů pod názvem Krumlovské podzimní recitály. Každý sobotní podvečer posledního podzimního měsíce vystoupí v synagoze v Českém Krumlově špičkoví domácí i zahraniční umělci, z nichž někteří se na festival po roce vracejí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Letošní ročník festivalu Lípa Musica vyvrcholí mimořádným hudebním svátkem. Vystoupí fenomenální soubor Janoska Ensemble, původem ze Slovenska, který díky svým neobyčejným virtuózním schopnostem, přirozené muzikalitě a inovativnímu přístupu ke klasické hudbě získal řadu ocenění, o kterých se jiným ani nesní. Zlatá deska hned pro první nahrávku souboru nebývá v hudebním světě pravidlem. Ansámbl však svým hudebním uměním ohromil svět a nyní brázdí všechny kontinenty s více jak stovkou vystoupení ročně. V sobotu 26. října bude jejich zastávkou i Nový Bor, kde se „Beatles klasické hudby“ představí se svým vášnivým „Janoska stylem“. Nejen o tom je RozhovorPlus s klavíristou Františkem Janoškou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 30 květen 2019 17:09

Severské i jiné kontexty koncertu FOK

1

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský - na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti - napadla zemi sovětská armáda…

 
Zveřejněno v ReflexePlus