sobota, 04 červenec 2020 18:02

Beethoven „slavil“ i v Opavě

28

„Potěšilo mne, že existuje mladý muž, který ve 21. století věří v klasickou hudbu s oddaností bezmála richterovskou.“

„Matyáš Novák se nestydí dát najevo své city, nezdráhá se ponořit do výrazu, ale současně nezapomíná, že jde také o hudbu efektní a pompézní.“

„Beethovenově Clärchen dokázala Kateřina Kněžíková propůjčit charisma dívky toužící stát se vojákem.“

Janáčkova filharmonie zahájila v Opavě abonentní cyklus posledním koncertem uplynulé sezony. Premiéra i derniéra současně se v Kostele sv. Václava odehrála programem z děl Ludwiga van Beethovena. Sólisty večera byli sopranistka Kateřina Kněžíková a klavírista Matyáš Novák. Provedení řídil jeho generační vrstevník Jiří Rožeň.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Občas se setkávám s mylným názorem, že Liszt není tak kvalitní autor jako Schumann či Chopin.”

„My klavíristé jsme velmi závislí na kvalitě nástroje.“

„Přiznávám, že mám v českém repertoáru velké resty.“

Vlna streamů přinesla v uplynulých týdnech jedinou možnost slyšet živou hudbu. Jedním z těch, kteří si takové koncerty vyzkoušeli, byl i pianista Miroslav Sekera. V rozhovoru s předním českým pianistou jsme si povídali o úskalích, která na hudebníky online koncertů čekají, o uměleckých plánech a především o nových nahrávkách, které pořídil.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Speváci, mimochodom, všetko ešte stále poslucháči bratislavskej VŠMU, naplnili program zaujímavými a kvalitnými výkonmi.“

„Online prenos má svoje limity: pri speve toho môže naozaj veľa skresliť.“

„Komunikovať kabaretnú koketnosť v prázdnej sále určite nebola ľahká úloha.“

Slovenská filharmónia ostáva v kontakte so svojim publikom okrem iného aj sériou komorných online koncertov, uvádzaných s titulom Koncerty bez publika. Už tretie takéto podujatie, tentokrát zamerané na vokálnu tvorbu, prebehlo v podobe streamu 28. apríla. Protagonistami podujatia boli výrazní interpreti najmladšej slovenskej speváckej generácie: mezzosopranistky Katarína Porubanová a Andrea Pietrová a barytonista Adam Nádler. Na klavíri ich sprevádzala Jana Nagy-Juhász.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Podle vzpomínek doprovázela koncert elektrizující atmosféra.“

„Právě operní repertoár pod Abbadovou taktovou dostává opravdu grády.“

„Murray Perahia se v interpretaci nepodobá žádnému jinému.“

Digital Concert Hall je z důvodu koronavirové pandemie zdarma. Nabízí hodiny a hodiny kvalitní hudby napříč hudební historií, dirigenty i sólisty. Je plná nejrůznějších perliček, dokumentů, výpovědí a vzdělávacích programů. Já předkládám svůj osobní playlist, ke kterému se pravidelně vracím. Snad udělá radost i vám.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
sobota, 07 březen 2020 14:00

Březnové koncerty zlínské filharmonie

88

Operní gala v podání tenoristy Petra Nekorance a sopranistky Lady Bočkové, Brahmsův druhý klavírní koncert v interpretaci Alexandra Ghindina a interaktivní pořad s projekcí pro děti chystá na březen Filharmonie Bohuslava Martinů. Taktovky se ujmou postupně Martin Leginus, Leoš Svárovský a Miloš Machek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 15 prosinec 2019 08:51

Dvanáctkrát Bohuslav Martinů

57

Dny Bohuslava Martinů zakončí dva orchestrální koncerty ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a festivalem České doteky hudby. Letošní 25. ročník festivalu připomněl šedesáté výročí úmrtí světoznámého skladatele a představil různorodost tvorby Martinů v orchestrálním i komorním provedení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 01 prosinec 2019 16:32

Varhanice pod Krušnými horami

1

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla. Na tamní romantické varhany interpretovala pro záznam hudbu Maxe Regera, Bedřicha Antonína Wiedermanna, Bedřicha Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších autorů.

 
Zveřejněno v NedělePlus
11

„Viac než interpretačný exhibicionizmus je Giltburgovi blízky vnútorný prežitok a na vhodných miestach určitá intimita.“

„Zahrať tie najefektnejšie z Transcendentálnych etúd tak, aby nevyzneli ako dobre nacvičený akrobatický kus, ale ako plnohodnotné umenie s výrazom a charakterom, nie je ľahká úloha, Giltburg v nej však obstál znamenite.“

„Počúvať, ako citlivo prispôsobuje úhoz charakteru hudby, ako cíti čas a vnútornú energiu fráz a harmónie, či ako volí balans medzi zvukovosťou registrov, bol naozaj zážitok.“

Tradičný debutový deň festivalu Dvořákova Praha patril tento rok izraelskému klaviristovi ruského pôvodu Borisovi Giltburgovi. Laureát prestížnej Súťaže kráľovnej Alžbety a Súťaže Arthura Rubinštejna sa 20. septembra predstavil pražskému publiku v naozaj neľahkom programe: maratónom kompletného tuctu Transcendentálnych etúd Franza Liszta a Trinástimi prelúdiami op. 32 Sergeja Rachmaninova.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 červenec 2019 16:21

Narozeninový varhanní koncert Aleny Veselé

2

„I přes veškeré možné nástrahy věku dokázala bez zaváhání předat náležitou sílu dynamicky sytých pasáží, stejně jako i hravost a lehkou ladnost hudby.“

„Interpretaci varhaníka Postráneckého by bylo možné shrnout dvěma slovy – profesionalita a virtuozita.“

„Druhá improvizace upustila od emocionálního rozporu a závěr koncertu se nesl v duchu čisté radosti.“

„Varhany zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík a je jejich výsadou otevřít svým monumentálním zvukem svět víry, lásky a dobra.“ To jsou slova varhanice Hany Bartošové, organizátorky Brněnského varhanního festivalu. I letošní 39. ročník umožnil do tohoto idylického světa nahlédnout. V neděli 7. července rozezněly jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie tóny závěrečného koncertu pořádaného k příležitosti oslavy 96. narozenin zakladatelky akce a renomované varhanice Aleny Veselé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 11 červen 2019 09:39

S Richardem Straussem v Alpách

Obal

„Úchvatná, někým naopak i zatracovaná. Pozdně romantická, grandiózní, mistrně instrumentovaná. Taková je partitura Alpské symfonie.“

„Zalíbení ve Straussově hudbě dokládá Košlerovu všestrannost a velikost, přesahující naše zjednodušené představy o něčím profilu.“

„Na koncertu tehdy zazněla symfonická apoteóza přírody i životní zpověď plná elegické vyrovnanosti.“

Poslední operou dirigenta Zdeňka Košlera s umělci Národního divadla byl Smetanův Dalibor, posledním koncertem s Českou filharmonií předtím Straussova Alpská symfonie. Její live nahrávka zůstává i po čtvrtstoletí hodnotným svědectvím o Košlerově umění, které se s jeho životní poutí uzavřelo v červenci roku 1995. Alpskou symfonii připomínáme především proto, že její autor právě dnes slaví 155. narozeniny. A letos v září uplyne rovných sedmdesát let od jeho úmrtí.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 04 březen 2019 11:51

Olivier Latry netradiční

Deyan-Parouchev-HR

„Už dlouho jsme v Praze neslyšeli tak fantastický výkon na varhanním koncertě.“

„Veškerá nástrojová ekvilibristika působila samozřejmě při naprosté zřetelnosti jednotlivých hlasů.“

„Čistota vedení hlasů Bachova originálu byla Lisztovi značně cizí a posunula skladbu do série jeho virtuózních klavírních transkripcí.“

Varhaníci z Francie, kteří u nás vystupují, se většinou přidržují osvědčeného schématu pro vystoupení v cizině – hrají téměř výhradně skladby své země všech slohových období v kombinaci s improvizací, ve které jsou světovou velmocí. Titulární varhaník pařížského chrámu Notre-Dame a profesor na Conservatoire National Supérieur de Paris Olivier Latry šel jinou cestou. Na koncertě, který musel Symfonický orchestr hl. m. FOK přeložit ze Smetanovy síně do Rudolfina na neděli 3. března 2019 odpoledne, se věnoval Bachovi a skladbám zamýšleným k jeho poctě na téma B-A-C-H.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 09 leden 2019 07:00

Alfred Brendel třikrát v Rudolfinu

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 20 září 2018 09:17

Politická Dvořákova Praha

-trcGxbg

Prostor sociální sítě často dokáže zkreslit realitu a skutečné výkony umělce.“

Aktivisté rozdávali letáky a v sále se i při koncertě pohybovali muži s vysílačkami.“

Koncert nebyl pro Dvořákovu Prahu šťastným krokem.“

Bylo lákavé zajít si poslechnout recitál Valentiny Lisitsy, této internetové hvězdy, které světová koncertní pódia otevřela nahrávka na Youtube. Dnes čítá její kanál více než 62 milionů zhlédnutí a jistě to není jediná kontroverze, která pianistku doprovází. Nečekané klima koncertu nakonec nepřineslo nijak zajímavý večer a pro Dvořákovu Prahu to nebyl šťastný výběr.

 
Zveřejněno v ReflexePlus