00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Pro svůj pražskojarní koncert zvolil Matyáš Novák poměrně zatěžkanou dramaturgii. Hrál pouze skladby Fryderyka Chopina a Ference Liszta.“

„Možná to však klavírista překombinoval a měl se spíše soustředit na to, aby ukázal více svých interpretačních tváří.“

„Takovou oslňující technikou se málokdo z mladých pianistů může chlubit. A to je počinek, na kterém se dá stavět.“

Pro mladého hráče musí být jistě velmi svazující pocit odpovědnosti, který se pojí s prvním vystoupením na Pražském jaru. Možná si to Matyáš Novák nepřipouštěl – alespoň způsob, jakým oslnil svou klavírní technikou, tomu nasvědčoval. Ale leckteré zkušenější ucho postřehlo, že na matiné v Sále Martinů v sobotu 18. května přece jen jeho výkon cosi postrádal.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

KMB5938-2„Soutěž Edvarda Griega byla nejnáročnější soutěží, jaké jsem se dosud účastnil.“

„Čím je člověk starší, tím víc si doporučení svých pedagogů váží a bere si je k srdci.“

„Když nemohu jet delší dobu vlakem, cítím se nesvůj.“

Matyáš Novák, který před několika dny získal druhou cenu v Mezinárodní klavírní soutěži Edvarda Griega v Bergenu, má dnes recitál v duryňském městečku Bad Lobenstein. Dvacetiletý pianista se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vrací k norské soutěži, vypočítává nadcházející koncertní závazky, uvažuje nad studiem a zmiňuje hudbu, která je mu nejbližší, ale přibližuje i své mimohudební záliby. 

Zveřejněno v RozhovorPlus