Koncertní sál Pražské konzervatoře pohostí čtyři studenty šestého ročníku školy – klarinetistku Gabrielu Matouškovou ze třídy Milana Poláka, houslistu Filipa Kubitu ze třídy Pavla Kudeláska, a mladé dirigenty Františka Lodera a Jáchyma Svobodu, které připravili Miriam Němcová a Jaroslav Brych. Spolu se studenty vystoupí Filharmonie Hradec Králové. Koncert se koná ve čtvrtek 8. června od sedmi hodin večer.
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
„Historicky působivé prostory budovy dřívějšího kláštera bosých karmelitánů, které se zdají být přímo stvořeny pro komorní hudbu různorodého obsazení, se tentokrát v ryze smyčcové sestavě dotyčného ansámblu nejprve rozezněly tóny Komorní symfonie op. 110bis Dmitrije Šostakoviče, díla autorova pozdního období.“
„O to více, s náležitě vygradovaným napětím všichni očekávali, co přijde poté. Mělo totiž dojít k světové premiéře skladby s názvem Talks, specifikované jako houslový koncert, současného velmi mladého českého autora Lukáše Janaty.“
„Snad ani nemohlo být vhodnější volby díla, které by večer uzavřelo. Splnila ji Serenáda Es dur pro smyčcový orchestr Josefa Suka.“
Nestává se často, aby vedle – abychom tak řekli – hudby klasické bylo publikum zaujato, ne-li přímo uchváceno, hudbou novodobou, natož soudobou. Tento jedinečný moment nastal na koncertě Komorního orchestru Pražské konzervatoře pod taktovkou Chuheie Iwasakiho 17. května ve dvoraně Českého muzea hudby na Malé Straně v Praze.
Pátý, závěrečný týden sedmašedesátého ročníku mezinárodního festivalu Košické hudební jaro nabídne komorní koncert s osobním příběhem a symfonický koncert s hlubokým společenským odkazem. Dlouholeté přátelství a vzájemný soulad jsou mimohudební atributy, které posluchači ocení na houslovém recitálu Ivana Ženatého s klavíristou Marianem Lapšanským. Závěrečný koncert Košického hudebního jara přinese tóny harfy v interpretaci Claudie Lucie Lamanny. Vyvrcholením festivalu bude uvedení Symfonie č. 7 „Leningradské“ od Dmitrije Šostakoviče. Orchestr Státní filharmonie Košice povede Ilyich Rivas.
„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
Letošní hudební festival v saské metropoli, který se uskuteční od 18. května do 18. června 2023 a jehož motto zní Černobíle (Black & White), je věnován napětí v hudbě a společnosti, kontrastům mezi kulturou a barbarstvím, mezi válkou a mírem. Intendant festivalu Drážďanské hudební slavnosti Jan Vogler a jeho tým sestavili program, který zahrne 63 koncertů či jiných projektů na 22 místech.
„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“
„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“
„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?
Úspěšný houslista a stále talent, Daniel Matejča, vystoupí v Českém muzeu hudby, a to ve středu 17. května od devatenácti hodin. Přednese světovou premiéru houslového koncertu pod názvem Talks, který napsal Lukáš Janata, skladatel a hudebník působící v San Francisku. Matejča jej uvede s Komorním orchestrem Pražské konzervatoře pod taktovkou Chuheie Iwasakiho. V rámci programu houslista pokřtí své debutové album.
Projekt Salón Celetná nabídne ve čtvrtek 4. května v Hrzánském paláci v Celetné ulici na Praze 1 od devatenácti hodin další z koncertů věnovaných mladým umělcům. Vystoupí na něm violista Daniel Macho, violoncellista Petr Hamerský a klavíristé Miroslav Sekera se Stanislavem Gallinem. Během večera zaznějí Brahmsova Sonáta f moll, op. 120 č. 1 pro violu a klavír, první věta ze Schubertovy Sonáty a moll „Arpeggione” pro violu a klavír, Šostakovičova Sonáta d moll, op. 40 pro violoncello a klavír a Dvořákovo Rondo pro violoncello a orchestr g moll v úpravě pro violoncello a klavír. Za koncertem stojí Hudební nadace Stadler-Trier Music Foundation, která má v paláci sídlo. Vznikla na základě závěti česko-švýcarského muzikologa Jana Stadlera (1922-2019). Jejím posláním je podpora mladých talentovaných hudebníků, studentů i profesionálů, spojená se snahou přispět rovněž k rozvoji dalších složek, které vedle talentu ve výsledku pomáhají formovat výjimečnou uměleckou osobnost.
Dirigent Jakub Hrůša vystoupí v květnu společně s Vídeňskými filharmoniky celkem na osmi koncertech v pěti evropských metropolích. Jako sólista se třikrát představí také klavírní virtuos Daniil Trifonov, který s Hrůšou vystupoval na sklonku dubna v Praze v programu České filharmonie. Na turné zazní díla od Šostakoviče, Prokofjeva a Janáčka.
„Šostakovičovu kompozici dirigent skvěle gradoval, druhou a třetí větu zpestřili hráči nejen vynikající virtuozitou sól, ale i zřídka slýchanou nádhernou virtuozitou sekcí.“
„V Berlíně bylo příjemné pozorovat, jak na druhém koncertě Klause Mäkely hráli Berlínští filharmonikové s radostí.“
„Mladý výjimečný dirigent Klaus Mäkelä rozkryl Čajkovského „Patetickou“ symfonii v kráse niterného dramatismu.“
Zářný mladý finský dirigent Klaus Mäkelä debutoval na sklonku minulého týdne s velkým úspěchem u Berlínských filharmoniků. Vyprodaný Velký sál Filharmonie strhl v německé hlavní metropoli k bouřlivým ovacím. Sedmadvacetiletý šéfdirigent Filharmonie Oslo, který současně zastává post hudebního ředitele Pařížského orchestru, bude 17. května 2023 ve Dvořákově síni Rudolfina debutovat s Českou filharmonií na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro.
Od 30. června do 21. října proběhne letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který působí na různých lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje a tradičně i saského příhraničí. Uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku je klavíristka Jitka Čechová. Její angažmá určuje celkové tematické zaměření dramaturgie v podobě představení klavírního umění v jeho rozmanitých formách a podobách s titulem „Klavír všemi smysly“. Čechová vystoupí na čtyřech koncertech, a to sólově, komorně i za doprovodu orchestru a současně se ujme role garanta oblíbeného projektu se ZUŠ Česká Lípa s názvem Má to smysl, kde pro žáky povede také workshop. Lípa Musica i v letošním roce nabídne koncerty v několika nových lokalitách, bude pokračovat v česko-německém dialogu a představí celou řadu hudebních hostů z domácí i zahraniční scény, nejen v oboru klavír.
„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
„Bachovu Mši h moll považuje Gardiner, jehož nahrávka je skvělá a slavná, naprosto referenční, za zázrak.“
„Pověstná dirigentova perfekce, spojená s přirozeným respektem a s autoritou umělecké celebrity, slavila triumf.“
„O jeho nárocích, přísnosti a perfekcionismu vůči hudebníkům se traduje mnohé. Ale výsledky vždy stojí za to.“
V Praze byl víckrát u České filharmonie než se svými soubory Monteverdi Choir a English Baroque Soloists. A první hostování Orchestru revolučního a romantického, také jeho dítka, zcela překazila opatření proti covidu. Sir John Eliot Gardiner je v hudbě rozkročen poměrně široce, dirigování moderních orchestrů je v jeho kalendáři zcela běžné. Přesto je a zůstává v celosvětovém povědomí, a jistě právem, především interpretem starší hudby, zastáncem historicky poučené interpretace a užívání dobových nástrojů a jejich kopií. Tedy specialistou. Narodil se 20. dubna 1943, dnes slaví osmdesátiny.
„A také bylo velmi důležité, že jsme jako studenti mohli být u toho, když Václav Talich natáčel Dvořákovo Stabat Mater.“
„V témže roce se také konala celostátní soutěž umělecké rozhlasové tvorby u příležitosti 50. výročí vzniku Československa, kam jsem tuto operu přihlásil, načež jsme získali hlavní cenu.“
„V prvé řadě musím zmínit Rafaela Kubelíka, Charlese Muncha, Wolfganga Sawalische, Václava Talicha, Karla Ančerla, Václava Neumanna a Jiřího Bělohlávka, ale také nemohu opomenout své pedagogy Roberta Brocka, Aloise Klímu a Václava Smetáčka. Všichni jmenovaní uměli výtečným způsobem nasát obsah hudební partitury a pak jej pomocí rukou, gest a mimiky přenést na daný ansámbl.“
Hudební skladatel Jiří Smutný se ke kompozici dostal prostřednictvím dirigování. První polovinu své profesní dráhy působil jako korepetitor v Národním divadle, druhou pak zasvětil pedagogickému poslání. V šedesátých letech se velmi úspěšně etabloval jako autor oper, z nichž mnohé získaly uznání doma i v zahraničí. I když byl ze zdravotních důvodů přinucen svoji aktivní skladatelskou činnost ukončit, stále se zajímá o aktuální hudební dění, především v rámci koncertů Umělecké besedy a Atelieru 90. Na apríla loňského roku oslavil devadesáté narozeniny.
„Bendl není tak docela zapomenut, ale jeho práci, co naplat, převýšil Dvořák výrazně.“
„Líbilo se mi, že mladý pěvec, ať již vědomě či instinktivně takto pěvecky s dynamikou zachází, přirozeně, především s ohledem na výraz a styl.“
„Koncert se mi jeví závazkem per futurum, pokud by oba výrazní interpreti pokračovali v obdobně laděných komorních recitálech, prospěli by značně danému žánru a obohatili i koncertní život krajského města na českém jihu.“
Ve foyeru Business Center Piano, v krajském městě jižních Čech, byl 21. března 2023 zahájen hudební festival Art Salon Piano, pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, města České Budějovice a Jihočeského kraje. V jeho vstupním koncertu se představili mladí umělci – barytonista Michal Marhold a klavírista a dirigent Patrik Červák. Ve večeru s názvem Evropské dialogy představili široký výběr z písňové tvorby, prokomponovaný sólovými klavírními kompozicemi tvořícími vhodný dramaturgický kontrast.
„Ženy za žesťovými a bicími nástroji v dřívějších dobách nebyly běžně k vidění – orchestr PKF jich má hned několik a jejich přítomnost sympaticky podtrhuje rozmanitost orchestru.“
„Jít rovnou k věci. Tak působila dramaturgie koncertu se Simonem Trpčeskim, první skladba večera byl totiž hned Rachmaninovův koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30.“
„Nicméně, i přes určité nedostatky, si Simon Trpčeski naprosto získal přízeň (a troufám si říci i srdce) publika.“
Šestý koncert z devíti, probíhající v orchestrální abonentní řadě orchestru PKF – Prague Philharmonia patřil makedonskému klavíristovi Simonovi Trpčeskimu a hudbě Sergeje Rachmaninova a Dmitrije Šostakoviče. Jako dirigent se představil rumunský Gabriel Bebeșelea.
Sedmašedesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Košické hudební jaro se bude konat od 27. dubna do 25. května. Během této doby budou na koncertech zastoupeny státy jako Japonsko, Čína, Venezuela, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Slovensko. Pořadatelé nabídnou komorní hudbu, vystoupí soubory specializované na historicky poučenou interorientaci, ale i pořádající Státní filharmonie Košice. Hudební setkání jsou naplánována do košického Domu umění a do synagogy na Zvonařské ulici.
Orchestr PKF — Prague Philharmonia pokračuje ve své sezoně jedním z nejslavnějších děl klavírní literatury. Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova zahraje PKF v neděli 19. března ve Dvořákově síni Rudolfina. Sólistou bude uznávaný makedonský klavírista Simon Trpčeski, orchestr povede Gabriel Bebeșelea. Koncert začne o půl osmé večer.
„Proč se Sergej Prokofjev nechal v roce 1936 přesvědčit k návratu do Sovětského svazu, zůstane asi navždy trochu hádankou.“
„Ve stínu diktatury Josifa Vissarionoviče vytvořili Prokofjev i Šostakovič některá ze svých nejlepších děl.“
„Velká sovětská premiéra baletu Romeo a Julie se o rok později přece jen nakonec uskutečnila – a tu brněnskou, přinejmenším v očích Rusů, dodnes zastiňuje…“
Pátého března roku 2023 uplynulo sedmdesát let od smrti Sergeje Prokofjeva. Jeho život se tehdy paradoxně shodou okolností uzavřel ve stejný den jako život diktátora Stalina, jehož režim mu tak ztrpčil poslední roky. Kult osobnosti a z něho vyplývající státní hysterie pochopitelně znamenaly, že Stalinův konec vše zastínil a že skladatelův odchod neměl šanci vzbudit sebemenší pozornost. Prokofjevova hudba však přečkala i toto poslední ponížení. A po sedmdesáti letech pro ni teď přichází důležitý mezník. Od ledna příštího roku nebudou jeho díla podle autorského zákona už chráněna, dědicům a nakladatelům přestanou plynout peníze. Uvádění Prokofjevovy hudby se zlevní – a určitě se tedy bude víc hrát.
