„Vámos spojením obou příběhů vnesl do původní infantilní pohádky hlubší význam a symboliku.“

„Po stránce baletního umění je nová ostravská inscenace Louskáček – Vánoční koleda především pestrou přehlídkou dobře zvládnutých rolí a roliček.“

„Za vším je znát tvůrčí a pohádková atmosféra, která se přetavila do sympatických výkonů a kolektivního projevu radostné pohody.“

Jeden z nejoblíbenějších titulů klasického baletu Louskáček se vrátil do Národního divadla moravskoslezského – tentokrát v novodobém ztvárnění z roku 1988. Nastudování připravil choreograf a autor úpravy Youri Vámos a vše nasvědčuje tomu, že šťastná hvězda tohoto baletního kusu jen tak neuhasne. Premiéra baletu Louskáček – Vánoční koleda s hudbou Čajkovského a na motivy povídky Charlese Dickense a pohádky E. T. A. Hoffmanna se uskutečnila ve čtvrtek 10. listopadu. V hlavních úlohách se představili Lukas Zuschlag, Shino Sakurado, Takafumi Tamagawa, Rei Masatomi, Laura Moreno Gasulla a další. Orchestr Národního divadla moravskoslezského řídil dirigent Adam Sedlický.

„Pokud se někdo pohoršuje nad režisérskými projekty, které opery přeznačují, musí být s ostravskou Toscou spokojen.“

„Martin Bárta těží ze svého nosného, chlapského hlasu i mohutného zjevu. Jeho Scarpia je kreace na mezinárodní úrovni.“

„Není to mrazivé, krvavé drama, jdoucí na dřeň. Ale vážné, působivé, dojemné, smutné, melodramatické hudební divadlo rozhodně ano.“

Ostravská opera uvedla Pucciniho Toscu poprvé před sto lety, jen pár měsíců po vzniku českojazyčné městské scény. V pořadí osmá tamní inscenace měla premiéru v sobotu. Odehrála se kvůli opatřením proti nákaze před prázdným hledištěm, ale díky přímému přenosu TV Noe přece jen pro publikum. V hlavních rolích na sebe víc než dobře upozornili Maida Hundeling jako Tosca a Martin Bárta v roli všemocného policejního velitele Scarpii, vcelku úspěšně se k nim přidal i Paolo Lardizzone v exponované tenorové úloze malíře Cavaradossiho.

„Osud je první produkcí Roberta Carsena, která vznikla v České republice.“

„Klíčem k pochopení Janáčkova Osudu je podle šéfdirigenta brněnského souboru hudba.“

„Osud je jeho nejexperimentálnější opera.“

Festival Janáček Brno 2020 zahájí v pondělí inscenace Roberta Carsena. Jeden z nejlepších operních režisérů současnosti nastudoval přímo pro Brno s tamním souborem Osud, čtvrtou z devíti Janáčkových oper. Do úplného cyklu, který začal před jedenadvaceti lety inscenací Její pastorkyně pro Vlámskou operu v Antverpách, zbývají Carsenovi už jen tři Janáčkova operní díla.

„Petra Alvarez Šimková vytváří titulní hrdinku uvěřitelně. Pěvkyně na svém místě.“

„Pavel Černoch předvedl, proč je po Evropě tak žádaný.“

„Vůbec by na mnoha klíčových místech neublížilo, kdyby se z orchestru ozývalo mnohem víc toho pravého verismu.“

Pucciniho Tosca jako replika inscenace scénografa Josefa Svobody z roku 1947 slavila úspěchy v pražské Státní opeře od roku 1999. Opět se tam teď vrátila po její rekonstrukci. První představení obnoveného projektu bylo ve středu zároveň prvním ze série večerů, pro které je letos na podzim zaslouženě vzácným a vítaným hostem v roli Cavaradossiho mezinárodně úspěšný český tenorista Pavel Černoch. Formulace Národního divadla, že vystupuje v hlavní roli, je však nešťastná. Hlavní a titulní rolí má být a je zpěvačka Floria Tosca. A Petra Alvarez Šimková se jí zhostila velmi dobře.

Publikaci ve formě e-knihy, zaměřenou na scénografii patnácti vybraných inscenací všech devíti Janáčkových oper uvedených v Národním divadle moravskoslezském, vydalo divadlo k výročí úmrtí Leoše Janáčka. Kniha je propojena s webovými stránkami archivu NDM, je dvojjazyčná a je k prohlížení i stažení zdarma.

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem. Jak říká, technicky byl opravdu nepřekonatelný – a co si ve své kreativitě vymyslel, to dokázal bez problémů realizovat. Ovlivnil Dvořáka především formátem své tvůrčí osobnosti, které žádný výsledek nebyl dost dobrý a pro který žádná komplikace nebyla limitující; záludnosti tvůrčího procesu ho viditelně bavily.

„Bučení bylo reakcí na krále Vladislava nořícího se do kouřící lázně.“

„Dalibor je příběhem o lásce, pravdě a právu, o ideálech a přátelství… A tím při všech dílčích inovacích naštěstí zůstal.“

„Jaroslav Kyzlink za dirigentským pultem volí věcnější a svižnější přístup, nepřehání patos.“

Smetanova hudba věnovaná pověsti o Daliborovi zůstává svá – romantická, noblesní, lyrická i hrdinská, s patosem citů osobních i národních. Scénické uchopení jeho opery se mění a proměňuje s generacemi víc. Zatím poslední inscenace, ta nejnovější v pražském Národním divadle, nese výrazný rukopis dvojice Dvořák-Nekvasil, dvou divadelníků, kteří už tři desetiletí vnášejí do tuzemského operního dění nepřehlédnutelné podněty, vesměs vždy s nějakým podílem provokování.

Dnes večer uvede Národní divadlo v Praze svoji poslední premiéru letošní sezóny – Dalibora Bedřicha Smetany. V roli rytíře Dalibora se alternují oceňovaní slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský. Vladislava, krále českého ztvární Adam Plachetka a Svatopluk Sem. Miladou budou Dana Burešová a Kateřina Hebelková, Jitkou Veronika Holbová a Alžběta Poláčková, o Beneše se podělí Jiří Sulženko a Jan Šťáva, Budivoji budou Jiří Brückler a Jakub Kettner a Vítky Jaroslav Březina a Martin Šrejma. Orchestr Národního divadla povede hudební ředitel opery Jaroslav Kyzlink. Režisérem je Jiří Nekvasil a scénografem Daniel Dvořák.

Pětidenní pop-up výstava Intermezzo konfrontující současné výtvarné umění se světem opery bude slavnostně zahájena zítra v 19:30 hodin v prostorách bývalé restaurace u piazzety Nové scény Národního divadla na náměstí Václava Havla v Praze. Výstava nabídne veřejnosti zdarma unikátní možnost zhlédnout zhruba čtyřicet obrazů, soch a objektů předních současných výtvarných umělců, jako je Jiří David, Lubomír Typlt, Markéta Hlinovská, Jakub Tytykalo, Jan Kaláb nebo Michal Pěchouček. Otevřena bude denně od 10 do 20 hodin. Výstava doprovází současně začínající festival Opera Nova. Obě akce zahájí Soňa Červená a Vanda Šípová.

„Dílo má poněkud problematický námět a libreto, ale obsahuje mimořádně zajímavou hudbu.“

„Nejen Živný, ale právě sám Janáček napsal značně autobiografickou operu.“

„Nekvasil s Dvořákem dokázali příběh vyprávět tak, že hudba může vyniknout. Našli rozumnou cestu, jak nesoulad potlačit.“

Národní divadlo moravskoslezské je teprve druhým na světě, které nastudovalo všechny Janáčkovy opery. Tou poslední, která scházela, byl Osud, uvedený v Ostravě letos na podzim. Je logické, že soubor s inscenací přijel hostovat na festival Janáček Brno 2018, a je logické, že v té souvislosti dostal od Nadace Leoše Janáčka medaili. Sobotní představení bylo pro režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka i dirigenta Jakuba Kleckera úspěchem, dokonce svého druhu triumfem.