„Tenorista Ondřej Holub, jehož soustředěný a znělý hlas potěšil chvalitebnou dikcí, s nadhledem zahájil responsorium veršem předzpěváka.“
„Mimořádně působivé bylo provedení moteta Audi coelum (Slyš nebe, má slova) pro dva tenory s continuem.“
„Trojice cinků a pozounů hrály vesměs v lahodném humánním zvuku, který se přátelsky vinul k sólových hlasům.“
Dvořákova síň Rudolfina byla 10. listopadu večer obsazena do posledního místa. Na podiu povznášely mysl publika instrumentální soubor Collegium 1704 a sesterský ansámbl Collegium Vocale pod vedením Václava Lukse. Renomovaný orchestr, činný doma i na festivalech po celé Evropě bezmála už dvacet let, opět nadchl publikum.
„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“
„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“
„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“
Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.
„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“
„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“
„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“
Barokní opera Alcina Georga Friedricha Händela, jej poslední představení v této sezóně, zaplnila v neděli 26. března do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse.
„Všechny tři duchovní kompozice prokázaly, že rozhodnutí oživit je mělo a má opodstatnění.“
„I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná.“
„Program nenápadně aspirující na skutečnou událost.“
Fialová barva symbolizuje v římskokatolické liturgii pokání a kajícnost, užívá se proto v postní době nebo při mších za zemřelé. A právě takovou barvu měl světelný design úterního koncertu Collegia 1704 v pražském Rudolfinu. Na programu byly duchovní skladby, které tomu odpovídaly. Miserere, Stabat Mater a Requiem ve ztvárnění skladatelů Scarlattiho, Traetty a Duranteho, barokních mistrů patřících k neapolské škole. V tuzemském koncertním životě šlo o nesporně podnětný a objevný umělecký počin.
Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupí v úterý 7. března od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina. Jejich koncert s titulem Pianto napoletano (Neapolský pláč) nabídne nejen díla spojená s křesťanskou postní tradicí, zazní nejen Miserere c moll Alessandra Scarlattiho, Stabat Mater Tommasa Traetty, ale třeba i dvousborové Requiem dalšího významného představitele neapolské školy, Francesca Duranteho. Program obohatí Duranteho Concerto a quattro g moll.
Vyhlašujeme výherce vstupenek na koncert Collegia 1704 v Rudolfinu.
Collegium 1704 zahájí jarní část sezóny vrcholnými díly vídeňského klasicismu. První koncert s názvem Apoteóza tance je na programu 14. února v Rudolfinu a zazní na něm pod taktovkou Václava Lukse v autentickém provedení na dobové nástroje Beethovenova Sedmá symfonie, jedna z takzvaných Londýnských symfonií Josepha Haydna a předehra k opeře La clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert Collegia 1704 v Rudolfinu.
Collegium 1704 zahájí jarní část sezóny vrcholnými díly vídeňského klasicismu. První koncert s názvem Apoteóza tance je na programu 14. února v Rudolfinu a zazní na něm pod taktovkou Václava Lukse v autentickém provedení na dobové nástroje Beethovenova Sedmá symfonie, jedna z takzvaných Londýnských symfonií Josepha Haydna a předehra k opeře La clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta.
Letošní sezóna komorního cyklu souboru Collegium 1704 ve Vzletu v pražských Vršovicích se rozrostla na celkem devět koncertů s rozmanitým programem, ve kterém se od února do prosince představí sólisté i pravidelní hosté. Jde o tělesa v různých konstelacích, ale i o exkluzivní partnerské projekty připravené ve spolupráci s domácími i prestižními evropskými institucemi.
„V duchu textu sympaticky lidová, ale pocitově ve vyhroceně svižných tempech ke škodě věci málo pastorální.“
„Takto bravurně by ji ovšem v Rožmitále pod Třemšínem na konci osmnáctého století nikdo nezahrál a nezazpíval.“
„Byla to Rybovka opravdu jiná. V chrámové akustice by neobstála.“
Českou filharmonii dirigoval v úterý v pražském Rudolfinu Václav Luks. Spoluúčinkoval jeho komorní sbor Collegium Vocale 1704 a čtveřice sólistů. Dvě mše vytvořily z programu monotematický koncert. Obě zazněly v rychlých tempech. Každá byla však jiná. Rybova Česká mše vánoční muzikálně hravá a Mozartova Korunovační mše C dur až dramaticky závažná.
„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“
„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“
„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“
Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.
Česká filharmonie ve spolupráci s Collegiem Vocale 1704 nastuduje pod vedením dirigenta Václava Lukse Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby a Korunovační mši C dur Wolfganga Amadea Mozarta. Sólových partů se ujmou sopranistka Slávka Zámečníková, altistka Václava Krejčí Housková, tenorista Jaroslav Březina a barytonista Roman Hoza. Na varhany bude hrát Pablo Kornfeld. Mimořádné vánoční koncerty České filharmonie se budou ve Dvořákově síni Rudolfina konat v úterý 20. prosince od 18 a 20:30 hodin. Druhý z koncertů bude možné sledovat na YouTube.
Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704 pokračují v pátek 11. listopadu v Rudolfinu večerem věnovaným baroku první poloviny 18. století. Soubory přednesou divákům pod vedením dirigenta Václava Lukse jedno z raných děl Georga Friedricha Händela a poslední mešní kompozici Jana Dismase Zelenky.
Předposlední koncert letošní komorní série Collegia Vocale 1704 zavede ve čtvrtek 3. listopadu diváky ve vršovickém Vzletu od 19:30 hodin do Francie Ludvíka XIV. Hráčka na zobcovou a barokní příčnou flétnu Julie Braná, cembalistka Edita Keglerová a hráčka na violu da gamba Mélusine Srovnal nabídnou publiku průlet celým tímto „zlatým věkem“ Francie. S protagonistkami večera se diváci mohou setkat i den před koncertem, ve středu 2. listopadu, od 14 hodin na tradiční Zkoušce na vlastní uši.
„Jak je u Collegia 1704 a jeho sboru očekávaným standardem, provedení bylo plné přesných hudebních emocí, dokonalé artikulace, virtuózních temp i hlubokého výrazu.“
„V něčem, zejména pak v druhém díle, oratorium Izrael v Egyptě koncepcí i vyzněním připomíná Mesiáše.“
„A pak poslední akord, efektní ukončení bez patosu, na první dobu, krátce a svižně, tónem, který zmizí ještě dřív, než stačí doletět k publiku.“
Händel nenapsal jen Mesiáše, od jehož prvního uvedení uplynulo letos dvě stě osmdesát let. Jen o pár let dříve podobně velkolepě hudebně ztvárnil starozákonní příběh o Mojžíšovi a vyvedení židovského národa ze zajetí. Oratorium Izrael v Egyptě má v křesťanském prostředí zásadní a nosný námět a i mimo ně obecně platnou mimořádnou uměleckou působivost. A když se jeho uvedení ujmou interpreti s takovou erudicí a zápalem, jaké v čele Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vyzařují z Václava Lukse, je na světě na chvíli opravdu krásně.
Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s dirigentem Václavem Luksem zahájí novou sezónu v Rudolfinu ve čtvrtek 13. října, a sice uvedením oratoria Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě. Sólisty večera budou sopranistky Helena Hozová a Tereza Zimková, původem britský, v Německu usazený kontratenorista Alex Potter, španělský tenorista Juan Sancho a basisté Tomáš Šelc a Tadeáš Hoza. Tento koncertní program Collegia 1704 se na pódium Rudolfina vrací po třech letech.
„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“
„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“
„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“
V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.
Dva koncertní programy se čtyřmi premiérami nabídne pražský orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse návštěvníkům osmnáctého ročníku festivalu Chopin i jego Europa (Chopin a jeho Evropa). Společně s vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 a sólisty uvede ve středu 17. srpna v novodobé, respektive polské premiéře díla Józefa Krogulského a Antonína Rejchy. O dva dny později zazní v premiéře na historický nástroj v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka Klavírní koncert Antonína Dvořáka a, opět v polské premiéře, symfonie Jana Křtitele Václava Kalivody. Collegium 1704 se představí na varšavském festivalu už pošesté.
„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“
„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“
„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“
Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.
„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“
„S radostí pak zaznělo jako přídavek (nyní se sólisty v řadách sboru) ještě jednou slavné Hallelujah – oslava Krále Králů, Pána Pánů.“
„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“
Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.
„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“
„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“
„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“
Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.
