REN1004

„Spojení Kožená + Luks bychom si rozhodně přáli slyšet znovu a znovu. Snad se archivy ještě nevyčerpaly…!“

„Připomínat, že Collegium 1704 hraje stejně dokonale, jako Kožená zpívá, je nošením dříví do lesa.“

„Po dvou přídavcích, úžasně zdobených a procítěných Händelových áriích, všichni do jednoho v publiku stáli…“

Magdalena Kožená potřetí a Václav Luks poprvé - tři ku jednomu, taková je po úterním koncertě bilance účinkování obou umělců na festivalu Smetanova Litomyšl. Společné vystoupení dvou českých špiček ve svém oboru - hvězdné mezzosopranistky a mezinárodně uznávaného uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - bylo mimořádným svátečním programem. Koncert s vokální hudbou italského původu z počátku 18. století přiřadil Litomyšl k hudebním metropolím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Večer tentokrát Monteverdiho madrigalům věnován nebyl. Václav Luks se soustředil na postrenesanční vývoj této hudební formy.“

„Způsob, jakým Václav Luks při hře na cembalo pracuje s časem, by mohl být zaznamenán do učebnic.“

„Za ztížených podmínek ve velkém horku, kdy teklo z posluchačů i ze zpěváků, předvedli obdivuhodný výkon.“

Příznivě uspořádané řady na šířku sálu a uprostřed, kde na návštěvníky shlížejí sochy Olbrama Zoubka, prostor pro cembalo, zpěváky a hráče na theorbu. Takové bylo přivítání v úterý 11. června v kostele sv. Anny – Pražská křižovatka na druhém koncertu nového cyklu souboru Collegium Vocale, v rámci něhož se představí členové tohoto souboru i hráči Collegia 1704. Jak říká vedoucí obou ansámblů Václav Luks, „zastesklo se nám po intimitě komorních koncertů“. Posluchači dostali díky tomuto kroku nedocenitelný dárek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Prvním koncertem začal včera v kostele sv. Petra a Pavla v Lysicích 24. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Řadu koncertů situovaných na různá místa jihomoravského regionu zahájilo rakouské smyčcové kvarteto Quatuor Mosaïques, které se tak na festival vrátilo po jedenácti letech. Jeho hostem byla britská sopranistka Ruby Hughes, kterou soubor doprovodil v Haydnově kantátě Ariadna na Naxu a v závěrečné skladbě Il Tramonto Ottorina Respighiho. Festival zakončí „Koncert národů“ 25. června v Musikverein ve Vídni, kde vystoupí patronka projektu Magdalena Kožená spolu s Collegiem 1704 pod taktovkou Václava Lukse.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
logo2

Víc než dvacet smyčcových kvartet z tuzemska i ze zahraničí soustředí na jižní Moravu od 1. do 25. června festival Concentus Moraviae. Začíná sobotním koncertem rakouského souboru Quatuor Mosaïques na zámku v Lysicích severně od Brna, kde jsou na programu Joseph Haydn, Giacomo Puccini a Ottorino Respighi. Připraveny jsou více než tři desítky koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 22 kvě 2019 18:30

Baroko na dotek

190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
5957364810156880378851900410529947862433792o

„První kontakt s Myslivečkem mi zprostředkovala deska Magdaleny Kožené.“

„Zpívám už dvacet let. Přijal jsem účast na filmu, protože rozhodně nemám v úmyslu dělat stále stejné věci.“

„Zpívat Myslivečka je potěšením.“

Tři dny byl v Praze kontratenorista Philippe Jaroussky. Podílel se na natáčení hudby k chystanému velkofilmu Petra Václava nazvanému Il Boemo, který má zachytit život skladatele Josefa Myslivečka. Čecha úspěšného v Itálii v operním oboru, Mozartova předchůdce a staršího přítele. V prostoru Pražské křižovatky, v tichém ústraní bývalého kostela uprostřed Starého Města, nahrával Myslivečkovu hudbu Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. Byly tam vedle Jarousského zrovna sopranistky Simona Šaturová a Emőke Baráth a s nimi kontratenorista Benno Schachtner. KlasikaPlus už z toho odpoledne přinesla reportážní rozhovor s Petrem Václavem. Na deset minut ve stejnou chvíli získala k mikrofonu také slavného pěvce. Philippe Jaroussky stačil s neskrývaným nadšením přiznat, že se rád zúčastní něčeho nového, zauvažovat o Myslivečkově hudbě a jejím významu a pochválit Václava Lukse. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
a

„Každý film je interpretace a každý ho dělá podle svého, podle toho, co ho zajímá.“

„Hudba je samozřejmě vybraná podle období, o kterém vyprávíme. Něco ale slyším poprvé, protože jsme noty vzali z archivu a od dob Myslivečka nebyly nikdy nahrané.“

„Úvahy, komu je ten film určen, jsou věcí producentů. A myslím si, že autor se tím vůbec nemá zaobírat, protože by začal kalkulovat.“

Poslední den se dnes v Praze natáčí hudba k chystanému velkofilmu o Josefu Myslivečkovi – Il Boemo. Režisér Petr Václav si vybral Václava Lukse a jeho Collegium 1704 a špičkové sólisty. Pozvání přijali třeba kontratenoristé Philippe Jaroussky (náš rozhovor s ním je ZDE) a Benno Schachtner, sopranistky Simona Šaturová, Emőke Baráth a Giulia Semenzato, mezzosopranistka Sophie Harmsen nebo tenorista Krystian Adam. První klapka má padnout v červenci a natáčet se bude na různých místech v Itálii a také v Praze. Film má přijít do kin na konci roku 2020, už na sklonku toho letošního ale vyjde samostatné CD s hudbou – z podstatné části dosud neznámou, která ležela hluboko v italských archivech. KlasikaPlus.cz zastihla Petra Václava přímo v kostele sv. Anny v centru Prahy během jednoho z natáčecích odpolední. Práci s hudebníky si nejen velmi pochvaloval, ale také na ni pečlivě dohlížel.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
středa, 13 březen 2019 20:39

Exodus podle Händela

190312HandelIzrael18cPetraHajska

„Sbor i orchestr měl vynikající spoluhráče – vokální sólisty.“

„Deset ran egyptských zachycuje Händel kupodivu především pomocí žalmových textů.“

„Václav Luks očividně nenechává žádný detail náhodě, jde každým gestem a celým tělem neustále s hudbou.“

Václav Luks opět potěšil, v této sezóně poněkolikáté, objevným uvedením hudby, kterou běžně neslýcháme. Respektive vlastně vůbec nikdy. Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, které v úterý zaznělo v pražské Dvořákově síni, je moc pěkným příkladem stylu, do kterého se skladateli vešla jak světská hudba s duchovními náměty, tak duchovní hudba psaná pro světské účely. Královský dvůr, církev, šlechta, platící publikum – ti všichni byli posluchači velkolepých hudebních architektur, mnohem méně niterných než Bachovy, ale přesto také krásných, čistých, zdařilých a působivých.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bystrouka-rkp

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert - invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
DSC3971

„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“

„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“

„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“

Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží. Klasických bohoslužebných a nebo koncertních uvedení však po nesčetných akcích během předvánočních dnů bude i v nejbližších svátečních dnech na mnoha místech ještě řada. A vedle toho alespoň někde zazní také jiná hudba. Například od Luboše Fišera nebo od benátského barokního mistra Vivaldiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Dijkstra-2221835916038368430019866495914611527667098o

„Tahle hudba i v Rudolfinu funguje, ale atmosféra v koncertním sále je trošku sekulárnější… - v kostele je to přece jen lepší.“

„Nejde přemýšlet o provozování hudby jenom jako o hraní dlouhých a krátkých not. Důležité je, co je mezi tóny - a proč.“

„Pro dirigenta je důležité vědět, kdy jako šéf skončit. Než práce vzájemně zkysne.“

Po pražském a drážďanském uvedení kompletního Bachova Vánočního oratoria v jednom večeru, společném projektu s Nizozemským komorním sborem, jede barokní orchestr Collegium 1704 ještě na šest dalších koncertů do Nizozemska. Sbormistr a dirigent Peter Dijkstra, letošní čtyřicátník, který s nimi dílo nastudoval a při všech koncertech řídí, hovořil v Praze s portálem KlasikaPlus.cz nejen o Bachovi a o svém sboru, ale i o předchozí éře u Pěveckého sboru Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, o působení v rozhlase ve Stockholmu, o církevní příslušnosti, o textech duchovní hudby… a o 150 biblických žalmech. Turné s Vánočním oratoriem je velký projekt, ale koncerty mapující všech 150 žalmů zhudebněných během deseti století 150 různými skladateli, jsou projektem ještě ambicióznějším.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
24-181211vanocni-oratorium46cPetraHajska

„Peter Dijkstra vládl ze svých dvou metrů výšky komornímu ansámblu střízlivými a uměřenými gesty.“

„Nizozemský sbor, plný sólistů a přitom kompaktní a sezpívaný, vládne skvělou technikou i jemností souzvuků.

„Hudbě se dostalo plné pozornosti interpretů, ale rovněž naprostého soustředění ze strany publika, přikovaného do sedadel.“

Bachovo Vánoční oratorium je ve skutečnosti kompletem šesti nedělních kantát pro vánoční dobu. Zahrát je jako jedno dílo koncertně vcelku v jednom večeru je ojedinělé a výjimečné a stejně ojedinělý a výjimečný je výsledný zážitek. V sezóně barokního orchestru Collegium 1704 mimořádnost tohoto dojmu umocnil svým suverénním nastudováním hostující dirigent Peter Dijkstra.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 14 listopad 2018 12:40

Bach versus Zelenka

02-181113Zelenka11cPetraHajska

„Václav Luks do Bachovy mše při prvních tónech přímo vtančil.“

„O něco šlo. O něco neběžného, nerutinního, vysoce muzikálního, nekomplikovaně prostého a zároveň svátečního.“

„Zelenkův styl je v první z jeho zralých mší už opravdu osobitě vyhraněný.“

Missa Sanctissimae Trinitatis, hodinová mešní kompozice Jana Dismase Zelenky, učinila z druhého koncertu sedmé sezóny barokního orchestru a sboru Collegium 1704 neokázalou, ale jednoznačnou událost. V Rudolfinu zazněla v úterý v sousedství Bachovy Missy in A. Skladatel Zelenka tentokrát skladatele Bacha jednoznačně předčil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 27 říjen 2018 17:09

Lípa Musica skončí Smetanou a Dvořákem

cechova4tisk

„Smetana napsal celou řadu úchvatných skladeb, bohatých na celé gejzíry fantastických pianistických efektů.

„Lukáš Vondráček poprvé koncertoval už ve čtyřech letech a v jedenácti se stal posluchačem univerzity.“

„U publika i u kritiků bodují Haasovci nesmírně angažovaným způsobem hraní.“

17. ročník MHF Lípa Musica uzavřou naši národní skladatelé, Bedřich Smetana a Antonín Dvořák v podání předních českých umělců, JITKY ČECHOVÉ, LUKÁŠE VONDRÁČKA a PAVEL HAAS QUARTET. Dnes a zítra tak 17. ročník festivalu vyvrcholí oslavami stého výročí republiky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 23 říjen 2018 22:07

Barokní oslava výročí Československa

17-181022Biberkoncert54cPetraHajska

„Václav Luks se nenechal v Biberově mši svést k prázdné pompéznosti.“

„Nabízely se úžasné zvukové možnosti – a dirigent je plně využil.“

„Jean-Baptiste Lully složil nekonečně nádherné moteto.

Nadcházející státní svátek uctilo Collegium 1704 jedinečným způsobem. Zahajovací večer sezóny umístilo v pondělí bezprecedentně do Svatovítské katedrály a nazvalo jej Koncert svornosti k poctě našich předků a ke 100. výročí založení Československa. Hrát při takové příležitosti katolickou barokní duchovní hudbu vypadá neobvykle, ale záměr měl uměleckou logiku. A ani trochu to přitom nebylo cítit kadidlem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2