„Když vyšla v roce 1987 na zcela novém typu nosiče – na kompaktním disku, nebralo nadšení fanoušků konce.“

„Pro Václava Smetáčka byla Má vlast stěžejním dílem celé jeho kariéry.“

„V nejednom detailu je Smetáček navzdory desítkám dalších nahrávek jedinečný a osobitý.“

Označíme-li některou nahrávku za legendární, zpravidla máme na mysli historické snímky z dávných dob, které se zapsaly do historie zvukových záznamů. Nazvat tak nahrávku z digitální éry, tedy z doby spíše novější, může tedy leckoho překvapit. A přece tomu tak je – u Mé vlasti s Václavem Smetáčkem minimálně ze dvou důvodů. Jedním je jeho přítomnost za pultem České filharmonie, druhým pak skutečnost, že se jedná o vůbec první českou nahrávku vydanou na kompaktním disku. Připomeňme si ji právě dnes, v den stého výročí vzniku Československa.

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou starou rodinu. Ze Sovětského svazu emigroval totiž v roce 1975 právě do Spojených států a před pětatřiceti lety se stal jejich občanem. Navíc před chvilkou z pódia zazněla vzpomínka, jak ho skupina filharmoniků před nějakou dobou spontánně vyzvala, jestli by se nechtěl stát nejen příštím šéfem, ale tak trochu i „tátou“ orchestru. Což se stalo.

Česká filharmonie sice v pátek odpočívala po příletu do New Yorku a před dnešním koncertem v Carnegie Hall, ale někteří její členové přesto koncertovali během slavnostního večeru v Českém centru v NYC, kde je vystaven manuskript Dvořákova violoncellového koncertu. Napřed zahráli ředitel ČF David Mareček a Alisa Weilerstein Dvořákův Klid pro klavír a violoncello, Josef Špaček pak bravurně vystřihl Sonatu č. 5 G dur Eugena Ysaye a nakonec česko-americké kvarteto ve složení dvou Čechů z ČF, Jiřího Vodičky a Jaroslava Pondělíčka, a dvou Američanů z projektu Carnegie Hall předneslo Dvořákův "Americký" kvartet. Výjimečný večer pak nečekaně dostal třešínku na dortu v podobě jazzové tečky v metru, při které jsme natočili první dojmy. Reportáž ze včerejšího večera a také reflexi dnešního koncertu, při kterém filharmonici představí v Carnegie Hall ryze český program, sledujte už brzy na KlasikaPlus.cz.

„Byla to ve výsledku důstojná oslava státního jubilea.“

„Studenti byli úžasně připravení, svědomití - a i když provedení bylo jen na jednu zkoušku, byli perfektní.“

„V podání Alisy Weilerstein je Koncert h moll dílo rozevláté, ale ne neukázněné.“

Česká filharmonie zahrála v Londýně kompletně český program. Se Semjonem Byčkovem a s violoncellistkou Alisou Weilerstein. Jako dárek Británii při příležitosti stého výročí Československa. V přímém přenosu na BBC Radio 3.

„Pro hymny a pro předehru k Prodané nevěstě usednou s filharmoniky studenti Royal Academy of Music.“

„Je to poprvé, co podnikáme takový společný projekt s orchestrem mezinárodního formátu.“

„Do dvou dnů rezidence České filharmonie se vešly i komorní koncerty, mistrovské kurzy a debaty.“

„Je tu nějaký Brit?“ Semjon Byčkov se otáčí od dirigentského pultu do sálu. „Bylo v pořádku tempo?“ Právě dohrál s Českou filharmonií a se studenty Royal Academy of Music „God Save The King“ a zjišťuje, jestli večer nevzbudí nelibost. Odkudsi se ozve souhlasné přitakání. Šéfdirigent se s úsměvem obrací zpět k hráčům. „Tak pojďme na Smetanu.“

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru zachyceném při říjnové zelenkovské konferenci v Praze zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

„Kolik podobných milníků světové hudby orchestr v posledních letech uvedl…?“

„Osmičlenná amplifikovaná vokální skupina zpívající pod značkou London Voices byla skvěle sezpívaná.“

„Sedmá nemohla v mysli doznít. Semjon Byčkov po ní hned přidával. A hodně.“

Není symfonie jako symfonie. Dvořákova Sedmá je tím nejtypičtějším příkladem romantické klasiky. Sinfonia Luciana Beria je naopak vším, jen ne příkladem klasického typu hudby. Česká filharmonie postavila ve čtvrtek obě díla vedle sebe.  

„Česká filharmonie je ve skvělé formě.“

„Především Druhá Mahlerova symfonie je pokladnicí metafor.“

„Obě sólistky jakoby zůstaly na povrchu slov.“

Byl to slavnostní večer, i když se posluchač neubránil vzpomínce na nedávné uvedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“ pod Bělohlávkovým vedením. Česká filharmonie otevřela stejným programem svoji 123. koncertní sezónu i novou éru orchestru v čele s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem. A filharmonici jsou opravdu v perfektní hráčské formě, ač Mahler byl tento večer spíš nejednoznačným zážitkem.

123. sezonu ve středu zahájila Česká filharmonie. Koncert byl zároveň oficiálním startem jejího nového šéfdirigenta Semjona Byčkova. Zazněla jediná skladba, rozsáhlá 2. symfonie "Vzkříšení" Gustava Mahlera. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil na právě vyprázdněné varhanní empoře Rudolfina Petr Veber. Podrobněji už brzy v ReflexiPlus na našem portálu.

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s  prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s  Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.

"Přednost tohoto souboru spočívá v tvrdé práci i v obdarování a intuici."
"Dílo rozezněli z úplného ticha - a s dynamikou výrazně pracovali po celý večer."
"Vnímavého posluchače nemohou na koncertě nechat chladným."

Pro současnou sezonu je rezidenčním souborem Českého spolku pro komorní hudbu Pavel Haas Quartet. Evidentně mezinárodně nejsledovanější tuzemské smyčcové kvarteto. První z jeho letošních spolkových koncertů ukázal, proč tomu tak je. Čtveřice hrála v pondělí v Rudolfinu zajímavě, dokonale, jedinečně, uhrančivě.

„Dvojkoncert je skvělá partitura, okolnosti vzniku jí přidaly temné stránky.“

„V ideálním případě mohly být akcenty o maličko měkčí.“

„Byčkov dává najevo velký respekt k naší kultuře.“

Slavnostní zahájení 123. sezóny České filharmonie teprve přijde, ale nový šéfdirigent Semjon Byčkov už s orchestrem před publikum předstoupil. Jejich mimořádný koncert byl 3. října připsán stému výročí vzniku Československa.

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů. 

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů - krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.