„Podtitul připravovaného 66. ročníku Smetanovy Litomyšle zní Naše vlast.“
„Festival chce příští rok uvést kompletní jevištní dílo Bedřicha Smetany.“
„Chtěl bych, aby se z festivalu, ale i z celého města Litomyšle stalo evropské kulturní centrum.“
Smetanova Litomyšl se má v Roce české hudby 2024 konat od 7. června po čtyři týdny. Národní festival, jehož 65. ročník tuto neděli uzavřel Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK programem nazvaným „Ciao, Italia!“, přinese napřesrok mimo jiné cyklus všech oper Bedřicha Smetany. V roce dvoustého jubilea litomyšlského rodáka bude sestaven z inscenací několika divadel. Festival je podstatnou součástí celonárodního projektu Smetana200, který chce iniciovat spolupráci napříč kulturní sférou a má rovněž za cíl propagovat Českou republiku jako zemi s obrovským hudebním a kulturním potenciálem.
„Rozhlasové stanice dnes většinou vysílají digitálně a jejich vysílání můžeme poslouchat nejen v digitálním rozhlasovém přijímači, ale můžeme je nalézt i ve svém počítači.“
„Opery se většinou vysílají v sobotu, protože na tento den bývají také plánované různé přímé přenosy z operních domů.“
„Jednou z rozhlasových stanic, která se příkladně opeře věnuje, je rakouská Österreich 1, která vysílá operu každou sobotu večer.“
Rakouský rozhlas vysílá každou sobotu večer na stanici Österreich 1 operní záznamy. Přinášíme přehled červnových a červencových titulů. Jedná se o poměrně čerstvé snímky z newyorské Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, z Divadla na Vídeňce, milánské La Scaly, Divadla prince regenta v Mnichově, ze Štýrského Hradce, z Královské opery Covent Garden v Londýně a v případě Rusalky o koncertní záznam z pražského Rudolfina.
„V úterý poslouchejte rozhlasovou nahrávku Moravských dvojzpěvů s Markétou Cukrovou a Simonou Šaturovou a s Vojtěchem Spurným u klavíru. Není mnoho snímků tohoto díla, které Dvořákovi zajistilo první ohlasy v Evropě…“
„…nová nahrávka Mahlera s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem. Konkrétně zazní jeho Symfonie č. 4 se sopránovým sólem.“
„Velmi originální hudební výběr z hudby 20. století nabídne návštěva u dirigenta Marka Prášila v sobotu a v neděli dopoledne…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. 7. do 9. 7. 2023?
„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“
„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“
„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?
Projekt, který spojuje hráče s žáky základních uměleckých škol z celé České republiky, po celoročních přípravách vyvrcholí koncertem pod taktovkou Petra Altrichtera s Českou filharmonií. Na programu zaznějí skladby Carla Marii von Webera, Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského. Akce se koná ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 24. června, a to od jedenácti a sedmnácti hodin.
„Filharmonici vzali otěže do rukou, nasadili svižné tempo a zahájili koncert, jako kdyby měla následovat celá opera.“
„Hudební projev uskupení Time for Three spojuje různé styly a tradice, popírá limity a konvence a poslech jejich hudby znamená pozvání do zcela svébytného světa.“
„Nicolas Kendall zakončil koncert: ‚Ze zcela zaplněného Hradčanského náměstí je poznat, že toto město miluje svůj orchestr!‘“
Je čas letního slunovratu, čas nejdelšího dne a nejkratší noci, čas magický a ověnčený pověstmi. Na Hradčanech se již počasí vybouřilo, nastává pomalu večer a tisíce Pražanů i dalších milovníků léta a České filharmonie míří na Hradčanské náměstí na tradiční open-air koncert. Jeviště poblíž Pražského hradu orientované na západ je plné muzikantů, kteří spolu se svým publikem slaví příchod léta.
„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“
„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“
„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“
K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.
„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“
„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“
„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“
Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.
„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“
„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“
„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?
Pražskou sezónu prvního českého orchestru završí open-air koncert pod taktovkou amerického dirigenta Keitha Lockharta. Produkce, která je pro veřejnost zdarma, se koná ve středu 21. června od dvaceti hodin a dvaceti minut. V přímém přenosu ji vysílá Česká televize na programu ČT art. Večerem provází Jitka Novotná.
„Pondělní program poutá pozornost v 13:17 provedením Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem, který je vyhlášeným znalcem staré hudby.“
„Připravena je vrcholná a vzorová nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina s Krystianem Zimermanem. Ten ji natočil v roce 1999 u příležitosti chopinovského jubilea s vlastním Polským festivalovým orchestrem.“
„Bude víc rusky znít SOČR s českým dirigentem nebo anglický orchestr s italským dirigentem?“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 6. do 18. 6. 2023?
„Poslouchat šestou symfonii Gustava Mahlera, rodáka z Vysočiny, nejspíš nebude snadné pro každého – jedná se o závažné dílo, jak hudebním obsahem, tak svou délkou.“
„Překvapila mě odvaha, s jakou se do kompozice od samého jejího začátku čeští filharmonici pustili.“
„Už chyběl jen malinký kousek k tomu, aby se k posluchačům nesla čistá hudba, bez jakéhokoliv tlaku či nejmenšího rušivého interpretačního zabarvení.“
Abonentní řady 127. sezony České filharmonie uzavírají tři koncerty, na kterých od 7. do 9. června šéfdirigent a hudební ředitel orchestru Semjon Byčkov uvádí celovečerní dílo, Symfonii č. 6 od Gustava Mahlera. Provedení symfonie, kterou snad sám Mahler původně pojmenoval „Tragická“, se na středečním koncertě 7. června v Dvořákově síni pražského Rudolfina setkalo s velkým ohlasem. Tyto koncerty jsou také posledními koncerty s violoncellistou Karlem Stralczynským, který v České filharmonii po bezmála 43 letech služby končí své působení.
Hudební festival dříve nazývaný Struny podzimu, nyní Prague Sounds pokračuje v tradici mimořádných zářijových koncertů. Loni uskutečnil koncert na hladině Vltavy, letos zve do Vladislavského sálu Pražského hradu, aby zde 3. září uvedl monumentální Válečné rekviem (War Requiem) Benjamina Brittena, ikonické hudební dílo 20. století. Velkolepé protiválečné oratorium zazní v provedení symbolicky propojených orchestrů PKF – Prague Philharmonia, České filharmonie a Kyjevského symfonického orchestru, dále Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a mezinárodních sólistů za řízení Lukáše Vasilka.
„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“
„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“
„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“
Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Při příležitosti svého květnového životního jubilea a pod záštitou prezidenta Petra Pavla zorganizovala proto na 8. června do Vladislavského sálu Pražského hradu Benefiční koncert pro budoucnost, jehož výtěžek poputuje právě na účely, které má ve štítě její fond. Pozvání přijali zpěvaččini hudební přátelé a kolegové Simona Šaturová, Luca Tittoto, Rolando Villazón a Collegium 1704 s Václavem Luksem.
„Problémem bylo a je, že málokterá skladba, snad jen s výjimkou Novosvětské, by se dala na takto zvýrazněném místě opakovat každý rok. Beethovenova Devátá ano.“
„Emocí, které k hudbě patří primárně a snad i neoddělitelně, bylo během festivalu přítomno dost.“
„O mimořádné otevření festivalu se postaral hned 12. května Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla opravdu Smetanova.“
Po třinácti letech uzavřela Pražské jaro zase jednou Beethovenova Devátá. Lepší završení festivalu, který se během tří týdnů dennodenně pohybuje mezi národním a mezinárodním rozměrem, zatím nikdo nevymyslel. Jaký byl 2. června v Obecním domě poslední večer s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Christophem Eschenbachem? A jaký byl celý osmasedmdesátý ročník, který 12. května na stejném místě otevřel Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery?
„ZUŠ Open už není happening, přináší do veřejného prostoru plnohodnotný festival, který nabízí pestrou dramaturgii a má hluboký smysl i směrem k sociálnímu přesahu.“
„V sobotu v Senátu zazní dvě premiéry kantát Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána a též scénické provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů.“
„Každý kraj má svá specifika, která se promítají i do charakteru programů ZUŠ Open.“
Tradiční koncert v Senátu je jedním z vrcholů letošní přehlídky ZUŠ Open, kterou založila mezzosopranistka Magdalena Kožená. Koná se v sobotu 3. června ve Valdštejnské zahradě. V poměru k celkovému programu je to ale jen kapka v moři zhruba pěti set akcí, které děti a učitelé ze základních uměleckých škol po celé republice připravili. Jak v RozhovoruPlus říká ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová, letošního ročníku se účastní rekordní počet škol a dětí.
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov se svým tělesem uzavře abonentní řady sté dvacáté sedmé sezóny trojím uvedením Symfonie č. 6 Gustava Mahlera. Z koncertů bude pořízena nahrávka pro hudební vydavatelství Pentatone, u něhož v podání prvního českého orchestru zatím vyšly Mahlerovy Symfonie č. 2, 4 a 5. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od 7. do 9. června vždy od půl osmé večer. Po prvním z koncertů se posluchači budou moci setkat se Semjonem Byčkovem ve dvoraně Rudolfina, kde bude odpovídat na jejich dotazy a kde se také uskuteční autogramiáda jeho dosud vydaných nahrávek s Českou filharmonií.
Festival Pražské jaro vyvrcholí dnes, v pátek 2. června večer v Obecním domě, uvedením Symfonie č. 9 s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, díla tradičně spjatého se závěrem festivalu. Slavnostní program, na kterém Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a čtveřici mezinárodně uznávaných sólistů (Simona Šaturová, Lucie Hilscherová, Steve Davislim a Jan Martiník) povede německý dirigent Christoph Eschenbach, přinese spojení Beethovenovy hudby s Písní osudu Johannesa Brahmse a mistrovskými Atmosphères Gÿorgyho Ligetiho. Zařazením tohoto krátkého, ovšem pro hudbu dvacátého století zásadního díla, se festival připojuje ke světovým kulturním institucím, které si letos připomínají sto let od Ligetiho narození.
