„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“
„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“
„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“
Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.
Další z programových highlightů chystá na pondělí, středu a pátek 19., 21. a 23. září Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Vždy od 19 hodin v Rudolfinu zazní koncertní provedení Rusalky Antonína Dvořáka. V hlavních rolích vystoupí Asmik Grigorian, Dmytro Popov, Jan Martiník, Jana Kurucová a Jamie Barton a dále řada českých pěveckých osobností. Vedle nich účinkuje Pražský filharmonický sbor, čerstvý laureát Ceny Antonína Dvořáka, a Česká filharmonie. Provedení řídí Semjon Byčkov. Pondělní premiéru bude živě vysílat Český rozhlas Vltava.
„Rok ve Stuttgartu byl opravdu velmi přínosný.“
„Hrát s takovým obrovským orchestrem a ještě v Rudolfinu, takovou zkušenost nemám.“
„Letos jsme se snažili dát prostor jiným. Opravdu to nemusí být tak, že bychom s Lukášem Dvořákem oba každý rok museli na festivalu hrát.“
Festival Varhanní Vysočina nabízí od 18. září do 6. listopadu pět recitálů – v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích a Humpolci – a k nim v Jihlavě bonusový šestý orchestrální koncert. Pořadatelem je spolek Život pro varhany, za kterým stojí mladý varhaník Alfred Habermann, pražský student, původem z Vysočiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje záměr přehlídky, ale také svá současná studia a koncertní plány. A soutěžní zážitky. V druhém zářijovém týdnu byl totiž k zastižení v Brně. Na soutěži nesoucí jméno Leoše Janáčka.
„Dvořákovy Symfonické variace vyzněly v dirigentově pojetí docela neotřele téměř jako baletní suita.“
„Elgarovy Variace Enigma byly jednoznačným důkazem dirigentova širokého zázemí a způsobilosti, stejně jako i potenciálu souboru.“
„Vrabcův první koncert v čele Karlovarského symfonického orchestru byl koncipován bez známky bezmyšlenkovité povrchnosti.“
Karlovarský symfonický orchestr má nového šéfdirigenta Ondřeje Vrabce. Při začátku 188. sezóny řídil těleso ve svém prvním programu, tvořícím zároveň úvod Dvořákova karlovarského podzimu. Sestavil ho nápaditě z hudby Leoše Janáčka, Edwarda Elgara a Antonína Dvořáka, jehož odkaz má k hudebním tradicím města velmi blízko.
Ve čtvrtek 8. září začíná patnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Zahájí ho koncert Mnichovských filharmoniků, a to ve 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Až do 25. září nabídne festival téměř tři desítky vystoupení a doprovodných akcí včetně koncertního provedení Rusalky s Českou filharmonií a dirigentem Semjonem Byčkovem, koncertu Clevelandského orchestru pod vedením Franze Welser-Mösta nebo recitálu legendární argentinské klavíristky Marthy Argerich.
„Hlavním dílem celého večera byla Glagolská mše Leoše Janáčka. Koncepce Semjona Byčkova je doslova unikátní.“
„Nenaléhal, nechal proudit hudbu, zkrátka dal skladbě potřebnou energii a nechal umělce hrát, znít a zpívat… Pro demokraticky míněný večer bych nenašel lepší ekvivalent.“
„Barva hlasu Dobračevy je výjimečná. Tón vede zcela tělesně, naprosto přesně ví, co dělá a jak to má udělat. Dlouho jsem nezažil takový výkon sopranistky.“
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Prague Sounds připravili ve spolupráci s několika organizacemi v Praze na řece Vltavě koncert, který se absolutně vymykal běžným kulturním akcím. Koncert se konal u příležitosti českého předsednictví v Radě EU a na začátku se rozezněl památeční Zvon #9801, který měl připomenout zvony, které za druhé světové války přetavili nacisté na zbraně. Premiér ČR Petr Fiala připomněl kvalitu českých skladatelů, kteří v dobách, kdy u nás nebyla demokracie, přesahovali rámec politiky, a i přesto oslovovali celý svět. Kromě Martinů jmenoval autory, jejichž hudba 2. září zazněla – Smetana, Dvořák a Janáček. Úvod v podání České filharmonie s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a Pražským filharmonickým sborem patřil české hymně a hymně Evropské unie – Ódě na radost z Beethovenovy Deváté symfonie. Přímý přenos zprostředkovala Česká televize. Dále zazněl Dvořákův Karneval, Smetanova symfonická báseň Vltava a hlavním dílem večera byla Janáčkova Glagolská mše.
„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“
„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“
„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí...“
Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.
U pražského Slovanského ostrova v těchto dnech dokončují stavbu plovoucí scény festivalu Prague Sounds / Struny podzimu. Letos projekt dostává další rozměr, a to jak ve smyslu fyzickém, tak přeneseném. Bude jím Koncert pro Evropu, který se zde odehraje v pátek 2. září od 20:10 hodin s živým přenosem Českou televizí na programu ČT art. Česká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova oslaví společný evropský domov při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. V Glagolské mši Leoše Janáčka vystoupí Pražský filharmonický sbor se sólisty Evelinou Dobračevou, Lucií Hilscherovou, Alešem Brisceinem a Janem Martiníkem, na varhany bude hrát Daniela Valtová Kosinová. Tito sólisté se s ČF před pár dny vrátili z turné po Skotsku, Francii a Španělsku, kde Janáčkovu mši několikrát provedli.
„Přijde mi skvělé, že dostaneme při této slavnostní příležitosti do světa Leoše Janáčka.“
„Óda na radost jako evropská hymna. Její společný zpěv jako sjednocující element, patos v parametrech přiměřených události.“
„Koncerty na Vltavě mají obrovský potenciál.“
Na Vltavě u Národního divadla vyrůstá plovoucí scéna pro 1200 sedících diváků a pro 170 účinkujících. V pátek 2. září se na ní uskuteční Koncert pro Evropu jako kulturní program k českému předsednictví v Radě Evropské unie. V přímém mezinárodním televizním a internetovém přenosu zazní v působivé kulise historické Prahy Dvořákův Karneval, Smetanova Vltava a Janáčkova Glagolská mše. S Pražským filharmonickým sborem a sólisty účinkuje pod taktovkou Semjona Byčkova Česká filharmonie. Jde o její historicky první plenérové vystoupení u hladiny řeky. Marek Vrabec, zakladatel a šéf festivalu Prague Sounds, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká, že jde vzhledem k počasí o riskantní záležitost. Oslava společného evropského domova – médii zprostředkovaná jako unikátní hudební pohlednice z české metropole – mu za takové riskování ale evidentně stojí.
Česká filharmonie vyráží se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na koncertní turné, a to se dvěma programy. První nabídne Dvořákovu koncertní předehru Karneval, op. 92, Martinů Koncert pro dva klavíry a orchestr, H 292 a Janáčkovu Glagolskou mši. Druhý program bude věnován Gustavu Mahlerovi, a sice jeho Sedmé symfonii e moll. Sedm koncertů se v období od soboty 20. do pondělí 29. srpna bude konat ve skotském Edinburghu, ve francouzském Saint-Jean-de-Luz a ve španělských městech San Sebastián a Santander.
65. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl v roce 2023 bude posledním, který povede jeho dlouholetý ředitel Jan Pikna. Letos v létě oznámil úmysl předat funkci nástupci. Stane se jím Michal Medek, manažer, zpěvák, který léta působil v souboru Schola Gregoriana Pragensis, současný obchodní ředitel České filharmonie. Festival tak převezme na prahu 66. ročníku, v rámci kterého dramaturgie i město oslaví 200 let od narození Bedřicha Smetany. Při té příležitosti také vznikl projekt Smetana200, který jsme podrobněji představili ve VýhleduPlus.
„Někdy člověk zvítězí a cítí se jako poražený, jindy zůstanou vavříny na dosah, ale připadá si jako vítěz.“
„Na všechna čtyři kola soutěže jsem se pečlivě připravoval a jsem nadšený, že ani jedna nota nepřišla nazmar.“
„Všechna vystoupení živě přenášela španělská televize a provázel velký zájem médií.“
Prestižní mezinárodní soutěž Concurso de Piano de Santander Paloma O´Shea vyhrál Jaeden Izik-Dzurko z Kanady, ale v šestici finalistů byl také český klavírista Matyáš Novák, student Hudební a taneční fakulty AMU ve třídě Ivana Klánského. Do jubilejního dvacátého ročníku soutěže se přihlásily tři stovky klavíristů.
Dirigent Jakub Hrůša na Salcburském festivalu, který je spojen s největšími dirigentskými legendami jako Toscanini nebo Karajan, vystoupí poprvé. Premiéra opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová se pod jeho vedením bude konat v neděli 7. srpna. Reprízy následují 11., 14., 21., 26. a 29. srpna v sále Felsenreitschule, který pojme až čtrnáct set diváků. Spolu se sopranistkou Corinne Winters, která ztvární titulní roli Káti, se představí Evelyn Herlitzius jako Kabanicha, David Butt Philip jako Boris, Jaroslav Březina jako Tichon, Benjamin Hulett jako Kudrjáš, Jarmila Balážová v roli Varvary a Jens Larsen jako Dikoj.
„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“
„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“
„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“
Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.
„Po Čarokraji je Kniha džunglí dalším fantastickým počinem dua Ivanović-Forman.“
„Přestože hudba a tanec byly prakticky jedinými průvodci děje, vše bylo dokonale srozumitelné.“
„Přestože představení probíhalo celých osmdesát minut bez pauzy, dokázali účinkující udržet pozornost malých i velkých diváků bez sebemenších obtíží.“
V pražském alternativním prostoru Azyl78 se v červnu uskutečnila unikátní série představení z dílny Matěje Formana a Marka Ivanoviće – hudebně-taneční zpracování Kiplingovy slavné Knihy džunglí. Celý projekt byl umístěn do prostředí pro vážnou hudbu velice neobvyklého: na jeviště cirkusového šapitó. A uvnitř čekal stejně neobvyklý zážitek – a to v nejlepším slova smyslu.
Prvním červencovým dnem začíná historicky druhé české předsednictví v Radě Evropské unie. Česko přebírá tuto roli po Francii a za půl roku ji předá Švédsku. Už dnes, kdy se koná společné zasedání české vlády a Evropské komise v Litomyšli, zazní k převzetí předsednictví hudba. Česká filharmonie na festivalu Smetanova Litomyšl zahraje s Jakubem Hrůšou Smetanu, Suka a Dvořáka. Na konci léta se pak v Praze na plovoucí scéně na Vltavě rozezní 2. září v podání tohoto orchestru a Semjona Byčkova hudba od Smetany, Dvořáka a Janáčka. Už na 8. července je k českému předsednictví ohlášen koncert PKF-Prague Philharmonia, která v Rudolfinu uvede vedle Dvořáka také novou skladbu Silnější než včera od Tomáše Kača a pod taktovkou Jana Kučery i jeho vlastní kompozici Zrození. V úpravě pro orchestr tam zazní rovněž píseň Modlitba pro Martu od Jindřicha Brabce. PKF-Prague Philharmonia potom s obdobným programem jede 21. září do Bruselu do kulturního centra Bozar, kde mají jako sólisté vystoupit pianisté Tomáš Kačo a Lukáš Vondráček. České ministerstvo kultury deklarovalo své politické priority předsednictví: zaměří se na kulturu jako zdroj kreativity, na kulturní dědictví jako pilíř budoucí kreativity a obecněji na kulturu a její role ve společnosti. Vznikající Pracovní plán EU pro kulturu bude čtyřletý, na roky 2023 až 2026, a měl by se propojit s programem Kreativní Evropa 2021–2027.
Páteční koncert České filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši mění svůj program. Kvůli náhlé zdravotní indispozici Lukáše Vondráčka nezazní avizovaný Brahmsův Klavírní koncert, ale Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka v podání Václava Petra. Už dnes, ve čtvrtek večer zazpívá na festivalu uruguayský basbarytonista Erwin Schrott. Pěvce na bandoneon doprovodí Victor Hugo Villena a orchestr PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem.
K předsednictví v Radě Evropské unie, které Česko přebírá 1. července, se 2. září koná v Praze Koncert pro Evropu. V televizním přenosu na něm na plovoucí scéně na řece vedle Národního divadla zahraje Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem a s Pražským filharmonickým sborem Smetanovu Vltavu, Dvořákovu předehru Karneval a Glagolskou mši Leoše Janáčka. Skutečnost, že při takové příležitosti zazní hudba tří českých klasiků, oceňuje v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, někdejší rektor Masarykovy univerzity, profesí muzikolog.
„Kontrasty pronikavé žesťové sekce s malebnými smyčcovými melodiemi a barevnými běhy dechových nástrojů zaručovaly poutavý zážitek, který nedal dlouho odpočinout.“
„Osobně bych možná měl potřebu vše v open air koncertech poněkud ‚pošoupnout‘ dopředu, ale Wayne Marshall dokázal i přes to vytvořit nádhernou strnulou atmosféru této věty, za což mu patří veliký obdiv.“
„Takové virtuózní dílo, jakým jsou Cikánské melodie, lehce svádí k přehnanému emočnímu výlevu, kterému ale Mráček nepodlehl, a naopak předvedl upřímnou interpretaci plnou srdce.“
Ve středu se na Hradčanském náměstí na Pražském hradě uskutečnil závěrečný koncert této sezóny České filharmonie. Dirigent Wayne Marshall si pro tuto odlehčenou open air událost připravil program známých muzikálových melodií od George Gershwina a Leonarda Bernsteina, doplněných o skladbu od mistra filmové hudby Johna Williamse, ale také například i mexického skladatele Artura Márqueze. V neposlední řadě vystoupil laureát Ceny Jiřího Bělohlávka z roku 2021, vynikající houslista Jan Mráček, který předvedl virtuózní výkon ve skladbě Cikánské melodie pro housle a orchestr od Pabla de Sarasateho.
