Česká vláda na návrh Ministerstva kultury uvolní dvě stě milionů korun na Rok české hudby, jehož největší a nejdůležitější součástí je projekt Smetana 200. Ministerstvo kultury již vypsalo patřičné dotační řízení, do kterého je možné se přihlásit od poloviny října. Rok české hudby zahájí ministr kultury Martin Baxa na Novoročním koncertu České filharmonie pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši. Celý projekt završí Týden české hudby v New Yorku v prosinci 2024. Významné akce v rámci Roku české hudby chystají kulturní instituce nejen v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, ale i v dalších regionech České republiky. Ambasadory Roku české hudby jsou pěvci Gabriela Beňačková a Pavel Černoch, mladá klavíristka Klára Gibišová, dirigent Jakub Hrůša, choreograf Jiří Kylián, houslista Josef Špaček a kvarteto Pavel Haas Quartet.
„Musíme zdůraznit, že zejména Schiffův jasnozřivý vhled do složitých kontrapunktických struktur jej vyšvihl mezi vrcholné klavírní interprety J. S. Bacha.“
„Místy zavalitě působící témbrový profil moderního orchestru se nemohl vyrovnat s náročnými stylovými požadavky barokního slohu.“
„V následující větě se naplno projevila do té chvíle pouze implicitní niternost Schiffova interpretačního umění: měkkost a ladnost tu klavírista vynesl do vzdušných výšin, v nichž se namísto zvukově-fyzikální materiality prosadila téměř éterická čistota mozartovské melodicko-harmonické formy.“
Páteční večer 22. září se nesl v mimořádně slavnostním duchu: Dvořákova síň pražského Rudolfina bouřlivým potleskem přivítala legendu klavírního olympu Andráse Schiffa. Britský klavírista před dychtivým publikem představil klasický a pro svůj hudební um typický repertoár. Slavné skladby J. S. Bacha a W. A. Mozarta Schiff provedl historicky poučeně bez rušivé příměsi romantických prvků a díky vybroušené technické brilanci potvrdil své výsadní místo v klavírní interpretaci barokní a klasicistní hudby. Příjemné oživení přinesla druhá polovina večera: Schiff vyměnil klavír za dirigentskou taktovku, postavil se do čela České filharmonie a s nadhledem profesionála provedl Symfonii č. 3 Es dur Ludwiga van Beethovena. Eroica v Schiffově podání působila jako řemeslně dobře zpracovaný celek, jemuž ovšem občas chyběla individuálnější a osobitější interpretační perspektiva.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
První český orchestr zahájí svou 128. sezonu třemi koncerty, na nichž zazní program složený výlučně z děl Antonína Dvořáka – předehra V přírodě, Houslový koncert a moll a Osmá symfonie. Koncerty jsou zároveň prologem Roku české hudby 2024. Taktovky se chopí šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, jenž vkročí již do šesté sezony v čele orchestru. Spolu s ním poprvé vystoupí mladý americko-německý houslista Augustin Hadelich. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 27. až 29. září vždy od půl osmé. První koncert bude ve zpožděném přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art, třetí koncert bude možné živě sledovat na stanici Mezzo Live.
„Těžko rozhodnout, jestli Giltburg zahrál Rachmaninovovu neklidnou, emotivní a virtuózní skladbu neslýchaně, nebo ideálně. Obojí je pravda.“
„Umělec plný velké vnitřní síly, napojený na orchestr, vyzařující pozitivní fluidum a šťastně, skoro plaše, se po výkonu usmívající.“
„Výrazně pomalá část díla končí abstraktní plochou, dovolující o to kontrastnější zaznění krásně kompozičně připravené skladatelovy Fanfáry pro obyčejného člověka, integrované do začátku finální věty i do jejího motivického materiálu.“
Koncert České filharmonie, dirigenta Tomáše Netopila a klavíristy Borise Giltburga na Dvořákově Praze měl v úterý dvě zcela rozdílné, a přece podobné poloviny. Třetí symfonii Aarona Coplanda a Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova propojila synergie síly autorského impulsu a intenzity interpretační reakce na něj. Dvojí zvýraznění muzikality. Strhující vybičované žesťové chóry typicky americké symfonické hudby a předtím před přestávkou obdivuhodná vzrušující energie pianisty, díky níž se publikum po doznění romanticky i virtuózně podmanivého díla kompletně zvedlo ze sedadel, málem jako někde na stadionu.
„Za prvé jsem nemohl uniknout, za druhé jsem ani nechtěl. Jelikož i v širším kruhu rodiny se hudbě věnují téměř všichni, přišlo mi nelogické dělat něco jiného.“
„Když mám o prázdninách čas, snažím se najít nejlevnější let kamkoliv, třeba jen přespím na letišti a druhý den letím zpátky. Je úplně jedno, kam to je, hlavně, že se proletím. Čím více přestupů na trase, tím líp.“
„Přijde mi, že hudebníci, kteří dávají důraz hlavně na techniku a na zvukovou stránku nedbají, se dnes prosazují čím dál méně.“
Violoncellistovi Adamu Klánskému je dvaadvacet let. Na pozvání Dvořákovy Prahy vystoupí se svým otcem Ivanem Klánským ve čtvrtek 21. září v Centru Bořislavka. Jak se mu daří propojovat široké hudební zájmy, které se pohybují mezi sólovou, komorní a orchestrální hrou, probíráme v následujícím rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Mimochodem, Adam se nedávno nejen přiblížil svému životnímu snu být členem České filharmonie, ale jako sólista se octl i na listině mladých Kruhů přátel hudby. Pokud v některém českém či moravském městě uvidíte na plakátu jeho jméno, nenechte si koncert tohoto talentovaného hudebníka ujít.
„Německé rekviem napsal Brahms jako povzbuzení pro žijící. Jako vážnou a závažnou hudbu promlouvající svátečním způsobem do každodennosti.“
„Lukáš Vasilek nastudoval se svým sborem jeho part v obrovské dynamické šíři, s mnoha detailními proměnami, s vypracováním skvěle vyznívajících polyfonních struktur, s pozorností k niternosti i ohromujícímu nasazení.“
„Sakari Oramo využil potenciál sboru k velkým plochám, ke strhujícím gradacím, k soustředěně působivým táhlým písním, ke slavnostnímu výrazu i k útěšnému zpěvu o smutku i o radosti naděje.“
Jedna jediná skladba vyplnila hlavní večerní program osmého dne festivalu Dvořákova Praha. Brahmsovo Německé rekviem. Oduševnělé, monumentální i niterné hudební přemítání o životě a smrti – necírkevní, neliturgické, křesťanské, hluboce humanistické, upřímně lidské. Zásadní zásluhu na jeho povznášejícím vyznění má Pražský filharmonický sbor, který měl ve čtvrtek v Rudolfinu, na varhanní empoře nad orchestrem, opravdu hodně práce.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“
„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“
„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha začne ve čtvrtek 7. září. Dvořákova síň pražského Rudolfina bude od dvaceti hodin svědkem zahajovacího koncertu již šestnáctého ročníku akce. Její první tóny budou tradičně patřit Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednese sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodí ji curyšský Tonhalle-Orchester a jeho šéfdirigent Paavo Järvi, kteří v duchu novodobé tradice provedou v druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“. Pořadatelé v programu vedle díla Antonína Dvořáka vzdávají hold skladbám jeho blízkého přítele Johannesa Brahmse i dalšímu z letošních jubilantů, Sergeji Rachmaninovovi. Nejen prostřednictvím hudby festival připomene Dvořákova génia. Pod názvem „Dvořák Dreams“ nabídne před Rudolfinem po dobu prvního festivalového týdne k zhlédnutí také digitální audiovizuální instalaci.
„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“
„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“
„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“
Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.
„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
V neděli 3. září v osmnáct hodin se na deset minut rozezní najednou více než sto pražských zvonů – mezi jinými Týnského chrámu, chrámu sv. Mikuláše nebo katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zvonění uctí památku válečných obětí a zároveň symbolicky předznamená výjimečný večerní koncert festivalu Prague Sounds na Pražském hradě, na kterém ve Vladislavském sále zazní monumentální Válečné rekviem anglického skladatele Benjamina Brittena. Dílo už ve stejném obsazení zaznělo na konci února u příležitosti jednoho roku trvání války na Ukrajině.
Česká filharmonie otevírá 128. koncertní sezonu. 30. a 31. srpna, pod taktovkou rakouského dirigenta a stálého hosta orchestru Manfreda Honecka, vystoupí na Festivalu George Enesca v bukurešťském sále Athenaeum. O týden později vyjde u vydavatelství Pentatone další symfonie Gustava Mahlera, tentokrát První. A v průběhu září orchestr třikrát zahraje na festivalu Dvořákova Praha. Českou filharmonii budou řídit dirigenti Sakari Oramo, Tomáš Netopil a András Schiff, který je zároveň rezidenčním umělcem 128. sezony. Ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr sezonu zahájí 27. až 29. září. Její šéfdirigent a umělecký ředitel Semjon Byčkov provede dvořákovský program a vstoupí tak už do šestého roku v čele tělesa.
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
„Čas od osmé večerní patří výjimečně archivním nahrávkám a připomeneme dvě dirigentské legendy a dva hudební antipody: Artura Toscaniniho a Wilhelma Furtwänglera. Ten první byl obávaný perfekcionista s italským temperamentem, druhý se proslavil velkolepou a osobitou koncepcí německé symfonické hudby.“
„Na návštěvě budeme o víkendu u hornistky Zuzany Rzounkové.“
„Syn Richarda Wagnera Siegfried napsal operu Skřítek, která je raritou i na německých scénách, a my uslyšíme její ojedinělou nahrávku.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. července 2023?
„Sebedůvěra je určitě jiná, když člověk před konkurzem absolvuje tříkolovou soutěž, kde je finále s orchestrem a ještě mu výsledek napoví, že jde správnou cestou, než když si půl roku cvičí doma sám a pak vyleze rovnou ‚s kůží na trh‘.“
„Já bych si neuměl představit živit se jen jako sólista, protože to není jen sólová role na pódiu, ale prostě i život solitéra, který jezdí po světě a je na něm sám.“
„Vždycky z legrace říkám, že tohle byl můj poslední koncert s orchestrem, a pak se naskytne zase ještě další.“
Ivan Vokáč patří mezi stálice české hudební scény a na svůj mimořádný talent upozorňuje už od útlého mládí. Absolutní vítězství v mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga, které získal společně s houslistou Jakubem Junkem v roce 2006, je jen jedním z mnoha jeho soutěžních triumfů. Ještě za studií na HAMU v Praze ve třídě prof. Miroslava Petráše úspěšně vykonal konkurz do violoncellové skupiny České filharmonie, kde později působil jako zástupce koncertního mistra. Na konci letošního června mu pak konkurz na vedoucí pozici přinesl jednoznačné vítězství a stal se tak druhým koncertním mistrem violoncell v České filharmonii.
„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“
„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“
„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?
V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany, hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. Ministr kultury Martin Baxa proto vládě dne 11. července 2023 předložil záměr programu „Smetana 200“ v rámci Roku české hudby 2024, který vláda schválila. Základním cílem programu je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě v České republice i zahraničí a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Program spojí projekty napříč kulturní sférou a bude podněcovat spolupráci a oslovovat co nejširší část veřejnosti prostřednictvím široké škály kulturních projektů od hudebních událostí až po podporu edukačních programů a zájmových aktivit. Bližší informace o připravovaném dění předložilo tiskové oddělení Ministerstva kultury.
