Výrazná osobnost mladé generace klavíristů, Marek Kozák, vystoupí v úterý v rámci cyklu Klavír a klavíristé, který pořádá Slovenská filharmonie. Na programu budou díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Franze Liszta a skladba Žonglér, kterou napsal současný skladatel, pedagog a klavírista Adam Skoumal. Marek Kozák se letos stal laureátem Mezinárodní soutěže Gézy Andy v Zürichu a v roce 2019 byl finalistou další podobně prestižní soutěže, F. Busoniho v Bolzanu. Recitál začíná 26. října v 19 hodin v Malém sále Slovenské filharmonie.
Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října zahájí Slovenská filharmonie svou třiasedmdesátou sezónu koncerty pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude izraelský houslista s ukrajinskými kořeny Vadim Gluzman. Na programu bude Petite ouverture solennelle (Malá slavnostní předehra) skladatele, dirigenta, pedagoga, spoluzakladatele a bývalého šéfdirigenta prvního slovenského orchestru Ľudovíta Rajtera. Vadim Gluzman se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, op. 61, a to s použitím kadencí Alfreda Schnittkeho. Hraje na nástroj „ex-Leopold Auer“ z roku 1690, který mu zapůjčila Stradivari Society v Chicagu. Závěr koncertu bude patřit Čajkovského symfonii Manfred.
Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, spolek působící při Pražské konzervatoři, pořádá devátý ročník festivalu Kultura v srdci Prahy. Ten se bude konat v Koncertním i Divadelním sále Pražské konzervatoře od středy 19. října do čtvrtka 9. prosince. Představí se na něm mladé hudební naděje společně s významnými umělci a soubory. Středeční Slavnostní zahajovací koncert od 19 hodin tradičně připadne Symfonickému orchestru Pražské konzervatoře pod taktovkou Miriam Němcové. Ponese se ve slavnostní atmosféře k připomenutí životního jubilea dirigentky, která patří neodmyslitelně k hlavním osobnostem školy a jejího prvního orchestru. I proto byl program zvolen ze známých orchestrálních děl, jako jsou Slovanské tance Antonína Dvořáka, Čajkovského Květinový valčík, Uherské tance Johannesa Brahmse, Smetanovy symfonické básně Vltava a Šárka i Tance z Galanty, jejichž autorem je Zoltán Kodály.
„Japonsko pro nás bylo vždycky prioritou.“
„Jako nestátní nezisková organizace hledíme na to, aby naše zájezdy měly ekonomickou logiku.“
„To byla úplná živá voda, takže jsme si i přes všechna omezení zájezd užili…“
Cesta do Japonska, od druhé poloviny dvacátého století častého cíle českých hudebníků, vypadá v době covidu podstatně jinak. Dva týdny s nepřetržitým monitorováním polohy a pod dohledem vládní aplikace, s opakovanými testy a denním měřením teploty, bez možnosti vyjít na ulici, s jídlem v hotelovém pokoji. Dny mezi příletem a odletem, po karanténě, s pohybem dovoleným jen autobusy mezi místy ubytování a sály… Samozřejmě v respirátorech. Takový byl „bubble system“, život v bublině, který přijal orchestr PKF-Prague Philharmonia jako podmínku uskutečnění koncertního turné po Japonsku. Stal se na začátku letošního podzimu jedním z několika málo zahraničních uměleckých souborů, které za uplynulý rok japonské publikum poznalo. Jeho ředitelka Kateřina Kalistová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nejen okolnosti zájezdu, ale i programy koncertů a reakce posluchačů.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK zahajuje koncertní řadu s názvem Světová klavírní tvorba klavírním recitálem Martina Kasíka. Program první poloviny bude ryze český. Po pomyslné časové ose se bude pohybovat od Bedřicha Smetany a výběru z jeho Českých tanců přes Vzpomínky Vítězslava Nováka až ke skladateli 20. století Klementu Slavickému, od kterého zazní Tři skladby pro klavír. Vrcholem večera budou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v originální verzi. Koncert se bude konat zítra, v sobotu 16. října, v 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. V rámci Světové klavírní tvorby dále s FOKem či sólově průběžně až do května příštího roku vystoupí David Fray, Jacques Rouvier, Emmanuel Christien a Audrey Vigoureux na konci října v čistě bachovském programu, v prosinci Tomáš Kačo s autorskými skladbami projektu My Home a se svými úpravami koled, zkraje příštího roku pak Maria João Pires s Lilit Grigoryan ve skladbách Mozarta, Eugen Indjic v březnu zahraje Schumanna a Chopina a v květnu s klasickým repertoárem i se svými skladbami vystoupí Adam Skoumal.
„Prvý ročník sa uskutočnil v dňoch 18. 5. – 8. 6. 1970 s dramaturgiou vyrastajúcou na bohatých hudobných tradíciách historických organov Východného Slovenska.“
„Dramaturgia posunutého päťdesiateho ročníka priniesla päť recitálov na nástrojoch v Košiciach a rovnaký počet na organoch v chrámoch Východného Slovenska.“
„Štátna filharmónia Košice je zárukou pokračovania festivalu v budúcnosti.“
Už v loňském roce uběhlo celých padesát let od založení Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola v Košicích. Pandemie sice plánované oslavy silně poznamenala, nicméně s ročním odkladem se jich nejstarší varhanní festival na Slovensku přeci jen dočkal. Vzpomínku na historii festivalu, reflexi koncertů přeloženého padesátého ročníku i nahlédnutí do jubilejní publikace 50 ročníků Medzinárodného organového festivalu Ivana Sokola pro KlasikuPlus připravila muzikoložka Silvia Fecsková.
„Za ideou festivalu a jeho harmonizujícím posláním i za aktuálním pozitivním vzkazem operujícím s klíčovým pojmem láska stojí manželé Hudečkovi imponujícím způsobem, společně a nerozlučně.“
„Atraktivní a nijak stručná Respighiho skladba byla pro všechny přítomné docela velkým objevem.“
„Výstup Jeníka a Kecala měl od Aleše Brisceina a Adama Plachetky humor a bohatě i vše ostatní, co mu patří ryze hudebně.“
Zahájení třicátého ročníku Svátků hudby, festivalu zaštítěného Václavem Hudečkem a věnujícího výraznou pozornost mladým interpretům, mělo v úterý v pražském Rudolfinu charakter skutečného galakoncertu. Ti nejmladší v tomto případě v programu nefigurovali, ale v úvodu se o nich hovořilo. A účinkovali ti nejlepší možní. Po Václavu Hudečkovi to byli varhaník Pavel Svoboda a pěvci Nicola Proksch, Aleš Briscein a Adam Plachetka, který se na pódiu narychlo objevil místo indisponovaného Jana Martiníka. S nimi hrála PKF–Prague Philharmonia s dirigentem Janem Chalupeckým.
Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se pomalu chýlí k závěru. Předposlední koncerty, které jsou na programu tento týden, zavedou festivalové návštěvníky do saské Žitavy a do lázeňských Teplic, kde se festival poprvé představí v Zahradním a plesovém domě. Na programu je vystoupení klavíristy Iva Kahánka, který společně s klarinetistou Irvinem Venyšem zahraje v česko-německém programu v pátek 15. října v sále žitavské radnice od 19 hodin. V sobotu 16. října se v Teplicích v 19 hodin uzavře působení uměleckého garanta, souboru Pavel Haas Quartet, který se v letošním roce poprvé na festivalovém podiu představí samostatně, a to s programem složeným z ikonických děl české kvartetní literatury.
„Název Akademický jubilejní orchestr 2021 dostal, aby bylo jasné, že se příště už zase nikdy v takovém složení nesejdeme. Bude to zázrak.“
„Školu jsem ukončil jako poslední žák Václava Neumanna. A měl jsem štěstí, že i mimo školu jsem narazil na výborné osobnosti. Hlavně mám na mysli dirigenta Zdeňka Košlera.“
„Na naší škole se teď pod vedením děkana Ivana Klánského vytvořila moc pěkná atmosféra.“
Pětasedmdesáté výročí založení Akademie múzických umění připomene v pátek v pražském Rudolfinu symfonický koncert Akademického jubilejního orchestru 2021, tělesa sestaveného především z bývalých i současných studentů školy. V přímém přenosu na ČT art zazní Dvořákův Houslový koncert a tři básně ze Smetanova cyklu Má vlast. Nastudováním programu a jeho řízením pověřila Hudební a taneční fakulta Leoše Svárovského, svého pedagoga a zároveň někdejšího absolventa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dirigent práci s orchestrem, ve kterém na koncertě usednou i některé významné osobnosti hudebního světa ze sféry sólového hraní a komorních žánrů. Charakterizuje současné studenty a popisuje, co od nich může učitel získat, a vzpomíná i na svá studentská léta.
Adam Plachetka se ve čtvrtek 7. října představí jako Figaro v Rossiniho Lazebníku sevillském. Novou inscenaci pro Národní divadlo v Praze nastudovali režisérka Magdalena Švecová a dirigent Jaroslav Kyzlink na scéně Davida Janoška, psali jsme ZDE Jak je na tom Adam Plachetka s Rossinim, Verdim, Wagnerem nebo soudobou hudbou? Co pro něj znamená návrat do Metropolitní opery v letošní sezóně a jak vzpomíná na Vídeňskou státní operu? Proč už netrvá na označení basbaryton a jaké role by si do budoucna přál? Co pro něj znamenají muzikály a proč se nechce hned tak vracet do O2 arény? Proč je v první řadě Smetanovec a co pro něj znamená Dvořák, Janáček nebo Martinů? Odpoví v rubrice AudioPus.
Plnou verzi rozhovoru si můžete poslechnout v pořadu Na návštěvě, kterou vysílá Český rozhlas D-dur v sobotu a v neděli 2. a 3. října 2021 a v reprízách vždy od následující půlnoci.
„Dvořáka se člověk nenaučí za dva dny.“
„Z velké části jsou to náladové kusy, které si člověk vybere, potěší se s nimi… a příště si vytáhne jiné.“
„U Dvořáka je dost neprobádané, přesněji – na pódiích nepříliš často uváděné – hudby. Můžete k ní dodat vlastní komentář, něco ze sebe.“
Ivo Kahánek natočil a vydal v roce 180. výročí skladatelova narození novou nahrávku kompletního díla Antonína Dvořáka. Má moc rád Dvořákovu upřímnost a také jeho bezprostřední slovanskou vřelost, Dvořákova hudba mu zní „česky zcela nenuceně, spontánně, jako by mu ji někdo shora diktoval…“ Po velkém úspěchu a mezinárodním ocenění CD s nahrávkou klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů je sólový komplet 4 CD dalším významným tvůrčím počinem našeho předního klavírního virtuosa.
„Jsem důkazem faktu, jak obrovský vliv má lázeňský orchestr na hudební vnímání lidí!“
„Dirigentsky, to jest především v tektonice, vystižení stylu, ve vyváženosti temp a dynamiky, byl Brahms zřetelným vrcholem zajímavého večera.“
„Radek Baborák disponuje dobře čitelným, exaktním typem gesta, v jeho mimice se zračí výraz hudby, dokáže hudebníky strhnout k výrazné interpretaci.“
Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních zahájil novou éru, když se 10. září představil ve Společenském sále Casina s novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. Hudební osobností v českých hudebních kruzích dobře známou, ověnčenou řadou výrazných úspěchů v mezinárodním měřítku, především působením v Mnichovské a Berlínské filharmonii v pozici prvního hornisty. Každá změna v šéfovské pozici u symfonického orchestru je významná a obvykle přináší nové impulzy, nová očekávání. U orchestru, který slaví zároveň dvě stě let existence (založen roku 1821, tři roky před narozením našeho skladatele Bedřicha Smetany), je toto očekávání dvojnásobně významné pro město, široký region, ale i v mezinárodních souvislostech. Spolková republika Německo je velmi blízko Mariánským Lázním. Program inauguračního koncertu nového šéfa orchestru byl postaven na závažných dílech Bedřicha Smetany a Johannesa Brahmse, které vhodně doplnily skladby z tvorby Gustava Mahlera a Niccola Paganiniho.
„Společně vystupujeme už přes čtyřicet a Dvořákův kvintet jsme za ta léta hráli po celém světě.“
„Je druhým zahraničním umělcem, který ocenění získal.“
„Na Dvořákově Praze vystoupí ještě v pátek, a to jako sólista i dirigent koncertu České filharmonie.“
Na festivalu Dvořákova Praha vystoupili v pondělí s rezidenčním umělcem Andrásem Schiffem členové Panochova kvarteta. Zazněly oba klavírní kvintety Antonína Dvořáka a jeho Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Pianista obdržel Cenu Antonína Dvořáka 2021, kterou uděluje Akademie klasické hudby. Převzal ji v závěru festivalového večera ve Dvořákově síni z rukou loňského laureáta, dirigenta Jakuba Hrůši.
Národní divadlo moravskoslezské zve na obě premiéry opery Hubička od Bedřicha Smetany. První z nich se bude konat ve čtvrtek 23. září od 18:30 hodin, druhá pak v sobotu 25. září. Novou inscenaci připravili hudební ředitel souboru opery, dirigent Marek Šedivý, režie se ujal ředitel NDM Jiří Nekvasil, scéna je dílem Jakuba Kopeckého, kostýmy Simony Rybákové. V hlavních rolích Vendulky a Lukáše se alternují Veronika Rovná s Lívií Obručník Vénosovou a Luciano Mastro s Martinem Šrejmou. Červnové předpremiéry připomínáme v ReflexiPlus Petra Vebera zde, červencové představení na Smetanově Litomyšli v ReflexiPlus Jiřího Fuchse zde a VýhledPlus na sezónu NDM si můžete přečíst tady.
„Dennis Russell Davies začíná svou čtvrtou brněnskou sezónu. Blízká je mu moderní hudba. Bezezbytku romantickým básníkem není.“
„Báseň Z českých luhů a hájů přinesla proměnu, mnohem větší obraznost.“
„Koncert připomněl, jak krásné jednou bude, až se toto těleso dočká svého vlastního sálu.“
Filharmonie Brno po šesti letech uvedla Smetanovu Mou vlast. S celým cyklem symfonických básní se šéfdirigent Dennis Russell Davies potkal poprvé. Společně se s úkolem vypořádali dostatečně poutavě a zajímavě, navzdory akustice, kterou mají pro koncerty na jevišti Janáčkova divadla k dispozici. A velkým kladem pátečního večera bylo vyprodané auditorium.
Původně závěrečný koncert festivalu Pardubické hudební jaro se bude konat tuto neděli 19. září v 19 hodin. Měl zaznít na nádvoří zámku v Pardubicích, ale z důvodu špatné předpovědi počasí se pořadatelé rozhodli přemístit akci do Domu hudby. Vzhledem k přesunutému termínu z jara došlo i ke změně programu a účinkujících. Ve skladbách Georga Friedricha Händela, Wolfganga Amadea Mozarta, Gioacchina Rossiniho, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia bude účinkovat Hudba Hradní stráže a Policie ČR pod vedením svého šéfdirigenta plk. Václava Blahunka, sólistou večera bude basbarytonista František Zahradníček, člen opery Národního divadla v Praze.
Slavnostní zahájení šestašedesáté sezóny Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese se bude konat v pátek 17. září od 19 hodin v Janáčkově divadle. Brněnská filharmonie tam přednese cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. V nové sezóně se orchestr vrátí k oslavám Beethovenova výročí uvedením děl skladatelů Beethovenem inspirovaných – Liszta, Hindemitha a Francka. Z klasiků zazní například hudba od Schumanna, Brahmse, Berlioze, Mahlera a Mozarta, novější tvorba bude zastoupena například skladateli Pēterisem Vasksem, Gijou Kančelim nebo Leonardem Bernsteinem. O chystaných projektech Filharmonie Brno jsme před časem psali zde a o nadcházejícím jedenapadesátém ročníku Moravského podzimu zde. Letošními hlavními dramaturgickými liniemi festivalu budou skladatel Jan Novák a sté výročí jeho narození, minimalismus a jeho aktuální trendy v americkém, českém a ruském prostředí a Arménie. Na sedmnáct říjnových dnů je připraveno mnoho koncertů, událostí, hudebních setkání na netradičních místech či divadelních představení ve světových i českých premiérách.
„Západočeský symfonický orchestr byl u příležitosti slavnostního večera doplněn řadou zkušených hudebnic a hudebníků, což umožnilo provedení skladeb, z nichž každá měla své opodstatnění.“
„Zazněl Paganiniho Koncertní kus pro fagot, lesní roh a orchestr; pokud je hrající ředitel ZSO fagotista a šéfdirigent mistrem lesního rohu, mohli by takovou skladbu opominout?“
„Pro Milana Muzikáře musel být povzbuzením fakt, že navzdory stálé povinnosti nošení roušek byl Společenský sál Casina beznadějně vyprodán.“
Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně v pátek 10. září oficiálně přivítal svého nového šéfdirigenta. Za dirigentský pult se postavil Radek Baborák, který s orchestrem pro tuto slavnostní příležitost nastudoval skladby Smetany, Paganiniho, Mahlera a Brahmse.
„Budu absolutně šťastný, když se teď po Filasově Requiem ještě podaří dva koncerty na závěr roku.“
„Musíme mít kontakty. Nesmíme sázet na to, že České centrum samo osloví širší publikum.“
„O interpretaci české hudby mají zájem i Asiaté, kterých je na amerických školách opravdu hodně. Neznají naše emoce, ale nahrazují je nesmírnou pílí.“
V New Yorku se letos koná řada akcí ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka, který se ve Spojených státech nesmazatelně zapsal světovou premiérou Novosvětské symfonie Také už bylo a je více akcí k osmdesátému jubileu příjezdu Bohuslava Martinů do amerického exilu. A v těchto dnech i ke smutnému dvacátému výročí teroristických útoků z 11. září 2001, při nichž bylo zničeno Světové obchodní centrum a zahynulo několik tisíc lidí. Vpředvečer výročí je to multimediální projekt s hudbou Juraje Filase – jeho Requiem Oratio Spei věnovaného obětem teroristických útků. Za mnoha kulturními projekty v těch souvislostech stojí newyorské České centrum. Jeho ředitel Miroslav Konvalina, někdejší rozhlasový zpravodaj, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hlavně ty hudební.
„Jejich hudba jsou zlaté fondy a poklady, všichni hudebníci i nehudebníci nám mají co závidět.“
„Povedlo se téměř nevídané, benefičně ozdobí náš galavečer tenorista Pavel Černoch.“
„Svatou Ludmilu zařazuji a uvádím poměrně často a rád. Má obrovskou sílu a hloubku.“
Letošní koncert k zahájení operní sezony nazvalo pražské Národní divadlo Dvořák Národnímu – Národní Dvořákovi. Skladatel spojil své jméno s touto scénou na celý život. Nejprve byl violistou orchestru Prozatímního divadla a později byl operním autorem, jehož všechna díla měla premiéry v inscenacích Národního divadla. Dvořákovo 180. výročí narození, které se připomínalo 8. září, oslaví operní soubor dnes večer ukázkami z jeho oper Dimitrij, Jakobín, Rusalka a Armida, v druhé části večera pak zazní třetí část jeho oratoria Svatá Ludmila. Dirigent Jaroslav Kyzlink v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad Dvořákovou tvorbou a zmiňuje v té souvislosti i Bedřicha Smetanu, který samozřejmě rovněž patří k Národnímu divadlu…
