Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
„Lidé se zaposlouchají do Smetanovy Vltavy, Dvořákova Karnevalu a Glagolské mše Leoše Janáčka.“
„Ozvučení poskytne lidem na pontonech ´hyperrealistický zvuk´ odpovídající poslechové místnosti a všem přihlížejícím i kolemjdoucím možnost být při tom.“
„Koncert je jednou z oficiálních kulturních akcí českého předsednictví v Radě Evropské unie.“
Koncert pro Evropu, oficiální hudební program u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie, rozezní 2. září v televizním přenosu v rámci festivalu Prague Sounds plovoucí scénu na řece Vltavě. V centru Prahy, u Slovanského ostrova a vedle Národního divadla, zahraje Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem hudbu českých klasiků.
„Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927.“
„Po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida.“
„První baletní premiérou sezony Tramvaj do stanice Touha v choreografii Johna Neumeiera, využívající hudbu Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho.“
Pro 140. sezonu začínající v září letošního roku připravuje pražské Národní divadlo téměř dvě desítky premiér. Operní soubory jich z toho na třech scénách připraví sedm. Vedle oper Růžový kavalír, Švanda dudák, Figarova svatba, Armida, Šaty dělají člověka a dvou společně uváděných aktovek Sedlák kavalír a Komedianti to bude také opereta Ples v hotelu Savoy. Baletní soubor připravuje tři nové premiéry, činoherní šest a Laterna magika jednu.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů zve na dubnové koncerty. Zítra se od 19 hodin v rámci řady komorních koncertů sólově představí koncertní mistr orchestru, houslista Pavel Mikeska. Na klavír ho doprovodí Libuše Pančochová, která působí na Konzervatoři Brno a rovněž na Janáčkově akademii múzických umění jako odborná asistentka na Katedře strunných nástrojů. Program bude zajímavou ukázkou konfrontace české, norské a francouzské skladatelské školy. V průběhu večera zazní dvojice miniatur pro housle s doprovodem klavíru Bedřicha Smetany souhrnně nazvaná Z domoviny. Následovat bude neméně hodnotná Romance pro housle a klavír norského skladatele Johana Svendsena. Uvedený program doplní slavná houslová sonáta Césara Francka, která dle mnohých patří k nejvýraznějším počinům svého druhu. Všechny dubnové koncerty se odehrají v Kongresovém centru Zlín.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro otevře letos provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Daniela Barenboima a jeho orchestru Západovýchodní díván, záměrně sdružujícího mladé hudebníky z Izraele, Palestiny a dalších znepřátelených zemí. Ředitel festivalu Roman Bělor v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o záměru dedikovat 12. května cyklus symfonických básní Ukrajině, čelící od února ruské vojenské agresi. Nezamlčuje však ani dilema, které řeší všichni pořadatelé kulturního dění: jak se stavět k účinkování konkrétních ruských umělců. Roman Bělor podotýká, že položky, které by přinášely a vyžadovaly podobné úvahy, letos v programu shodou okolností nejsou; obává se nicméně, že se situace na Ukrajině neuklidní tak rychle, aby tento problém neovlivňoval přípravu dalších ročníků.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
Mladí muzikanti se chtějí vyjádřit hudbou proti válce a bezpráví na Ukrajině. Chystají benefiční koncert Svobodná nota - music against war, který se bude konat ve středu 23. března od půl osmé večer v prostoru Royal Theatre na Vinohradech. Protagonisty budou zpěvačky Adéla Řehořová a Sabina Pletanová, která bude zároveň koncert moderovat spolu s Dinou Ibragimovou, dále vystoupí houslisté Daniel Matejča, David Hernych, Marek Pavlica a Matteo Hager, trombonista Matouš Rybka, klavírista Ondřej Tuček a harfista Martin Sadílek, hudebníci ve věku od šestnácti do dvaceti let, mnozí z nich držitelé řady významných mezinárodních ocenění. Zazní skladby od Myroslava Skoryka, Bedřicha Smetany, Giacoma Pucciniho, Fryderyka Chopina, Eugène Ysaÿe, lidové a národní ukrajinské písně a mnoho dalších. Speciálně pro tento koncert také složil houslista a jeden z organizátorů akce Matteo Hager vlastní skladbu Threnodie, která je věnovaná obětem války na Ukrajině. Výtěžek půjde na konto SOS Ukrajina Člověk v tísni. Více informací zde.
„Čím déle Krajný hrál, tím více byla vidět koncepce jeho interpretace.“
„Janál je umělcem, který dovede kolem sebe vytvořit obrovský prostor.“
„S pěvci spolupracoval u klavíru vynikajícím způsobem dirigent Ivan Pařík.“
V Plzni v Domě hudby se konal koncert k připomenutí začátku místního festivalu Smetanovské dny. Přizváni byli umělci, kteří účinkovali na jeho prvním ročníku v roce 1981, dirigent Ivan Pařík a klavírista Boris Krajný, a další umělci s festivalem spjatí, pěvci Roman Janál a Ivana Veberová, a publicistka Gabriela Špalková.
„Dirigenti až na opravdové výjimky zůstávají na pódiu němí, a přesto dokážou stmelit stovky interpretů a umocnit jejich soulad ve vjem a zážitek s nehasnoucím dopadem.“
„Mezi prvními 25 skladbami, které za svůj život provedl nejčastěji, jsou jen tři, které nesložili Dvořák, Smetana, Janáček a Martinů: Mozartova Pražská, Beethovenův 3. klavírní koncert a jeho Devátá.“
„Dodávám přání, aby se Beethovenova Óda prováděla co možná nejdříve jak na Radost, tak především, jako v Bernsteinově přeměně v roce 1989, za Svobodu.“
V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu, vzhledem k neutěšené mezinárodní situaci, pokračuje v prezentaci obrazového materiálu, kterou jen doplňuje o povzdech. Dovádí ho k němu stále tak vzdálená vize, vyjádřená v Beethovenově Ódě na radost – v Deváté symfonii, kterou Jiří Bělohlávek provedl za života celkem šestašedesátkrát.
„V Labské filharmonii je slyšet každičký detail, včetně všech úderů tympánů, ale ku prospěchu věci, ne nepříjemně.“
„Semjon Byčkov pronikl do partitury emocionálně a intuitivně už mnohem hlouběji a přesněji.“
„Nezdůrazňovali sváteční a slavnostní patos historických témat, nechávali zaznívat spíše krásnou romantickou hudbu, plnou nápaditých obrazů a proměn.“
Dvakrát Smetanovu Mou vlast má za sebou Česká filharmonie na svém evropském turné. Hrála ji za řízení Semjona Byčkova v Berlíně a v Hamburku a v obou městech naplno a inspirovaně. Třebaže oba proslulé sály, Philharmonie a Elbphilharmonie, nebyly kvůli doznívající pandemii plně obsazené, zaznělo výlučné dílo českého repertoáru s velkým, mnohem více než jen srdečným ohlasem.
Národní divadlo ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany zve na zítřejší matiné, které má oslavit sté devadesáté osmé výročí narození Bedřicha Smetany. Na koncertě vystoupí pěvci Markéta Klaudová, Michaela Zajmi, Josef Moravec, Martin Šrejma, Svatopluk Sem a Jiří Sulženko. Na klavír budou hrát Martin Levický a Anna Knoulichová. Kromě Smetanových klavírních děl zaznějí jeho Večerní písně a části z oper Hubička a Tajemství. Hudební setkání se bude konat bez přestávky, začne v 11 hodin a potrvá zhruba jednu hodinu.
„Málokterý český klavírista je natolik poctivý, aby ještě v dnešní době naplnil recitál velkým množstvím repertoáru a hrál jej zpaměti.“
„Ardašev deklamoval každou z Janáčkových krátkých frází, jeho hra byla velmi barevná a plastická.“
„Veškerá agogika sloužila hudbě, a nikoli zvládnutí technických obtíží díla.“
V Plzni právě probíhá už 42. ročník festivalu Smetanovské dny, který pořádá Plzeňská filharmonie. Kromě několika velkých symfonických koncertů se uskuteční řada sympózií, výstav, divadelních představení a zejména komorních koncertů. K jednomu z nich byl přizván renomovaný český klavírista Igor Ardašev, se kterým Plzeňská filharmonie ráda spolupracuje. Dodnes mám v paměti Ardaševovo loňské vystoupení s Rapsodií v modrém na Slavnostním koncertě k oslavám Slavností svobody v loňském roce, dostupný i nyní na YouTube kanálu orchestru.
Janáčkova filharmonie Ostrava ve čtvrtek 10. března pod vedením dirigenta Jana Kučery od 19 hodin vystoupí v Domě kultury města Ostravy na dalším koncertu, tentokrát s názvem Hudební vyznání. Věnovat se bude vrcholnému dílu Bedřicha Smetany. Na pódiu zaznějí čtyři ze šesti symfonických básní slavného cyklu Má vlast – Vyšehrad, Vltava, Šárka a Blaník. Večerem posluchače provede herečka, zpěvačka a moderátorka Emma Smetana. Příští týden, ve čtvrtek 17. března, bude pódium společenského sálu DKMO patřit mladým sólistům, kteří úspěšně prošli interpretační soutěží JFO. Pod taktovkou Roberta Kružíka se po boku orchestru představí barytonista Robin Červinek, klavírista Vojtěch Trubač a na marimbu zahraje perkusionista Jan Nepodal. Posluchači se mohou těšit na Árii hraběte Almavivy z opery Figarova svatba a Koncert pro klavír a orchestr č. 21 C dur, obojí z pera Wolfganga Amadea Mozarta. Dále zazní skladba současného autora Lukáše Sommera Naděje, jejíž vznik právě Janáčkova filharmonie iniciovala, a také Koncert pro marimbu a smyčcový orchestr, v němž francouzský skladatel a perkusionista Emmanuel Séjourné spojil prvky romantismu a jazzu.
Letos v červenci zavítá vůbec poprvé do České republiky US Marine Band, protokolární orchestr amerických prezidentů. Tento přední americký dechový ansámbl v rámci svého evropského turné navštíví Prahu, kde se představí na mezinárodní konferenci WASBE hned na třech koncertech. Provede díla světových i českých skladatelů, zazní i proslulá Hudba pro Prahu Karla Husy, držitele Pulitzerovy ceny.
Za dva roky, 2. března 2024, uplyne dvě stě let od narození Bedřicha Smetany. Ředitel Národního festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna přibližuje ve video RozhovoruPlus skladatelův význam pro rodné město, nastiňuje přípravy na jubilejní rok a popisuje, co se dělo před zámeckým pivovarem, když se Bedříšek, po deseti dcerách první syn litomyšlského sládka, narodil.
Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem absolvuje od zítra do středy 16. března první velké turné od uzavření koncertních sálů na jaře 2020. V plánu je celkem deset koncertů – tři ve vídeňském Musikvereinu, jeden v berlínské Filharmonii, tři v hamburské Labské filharmonii, jeden v Essenu a dva v londýnském Barbicanu. V posledně jmenovaném sále Česká filharmonie vystoupí jako vůbec první velký zahraniční symfonický orchestr od počátku pandemie. Během turné zahraje orchestr Smetanovu Mou vlast, Dvořákovu Osmou symfonii, Janáčkovu Glagolskou mši, Kabeláčovo Mysterium času, Ullmannovu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka s recitátorem Thomasem Quasthoffem, Rachmaninovův První klavírní koncert s Yujou Wang a Koncert pro dva klavíry Bohuslava Martinů se sestrami Labèqueovými. Vídeňské koncerty jsou věnovány obětem války na Ukrajině, před koncerty celého turné by měly zaznívat hymna hostitelské země a hymna ukrajinská.
„Když jsem před více než deseti lety stál poprvé v místnosti, kde měl Jiří Bělohlávek desítky šanonů naplněných materiály, které sesbíral, pečlivě seřadil a evidoval jeho tatínek, sestra a spolupracovník Dan Voříšek, přišlo mi jako strašná škoda, že by vše mohlo jednou přijít nazmar.“
„Pokud jde o země, tak dirigent, který se politicky nijak neangažoval a nebyl ani ve straně, dokázal obdivuhodně pracovat neporovnatelně více na „Západě“, než v rámci socialistického bloku.“
„V tabulce dále nepřekvapí ani šesté místo Národního divadla, kde Jiří zpíval v dětství ve sboru a nesl si lásku k opeře po celý svůj život.“
V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil vzpomínky a podrobná a intimní svědectví, ale sestavil rovněž obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu zveřejňuje několikery statistiky.
„Bylo to poprvé, co Prokofjev psal bez nástroje, kdy neměl možnost si napsané přehrávat, kupodivu napsal jednu ze svých nejzářivějších skladeb.“
„Zařadit po této skladbě Koncert pro klavír a orchestr č. 14 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta byl omyl dramaturgie.“
„V Praze jsme slyšeli samozřejmě původní verzi z roku 1930 a lze se jen divit, proč se toto nádherné dílo hraje tak málo.“
Dramaturgie Symfonického orchestru Českého rozhlasu postavila svou hlavní abonentní řadu v této sezóně na významných sólistech, ale i na dílech, které tak často neslýcháme. Pro pražské publikum to znamená mimořádné obohacení, ale vzhledem k tomu, že koncerty jsou zároveň vysílány přímým přenosem na stanici Českého rozhlasu Vltava s možností přehrání záznamu na stanici D-dur, je to mimořádné obohacení i hudebního života mimo hlavní město. Je třeba také uvítat, že se v programu objevují i díla současných skladatelů, pro řadu i velmi informovaných znalců soudobé hudby prakticky neznámých.
„V popředí stojí vyspělý výkon Svatopluka Sema v nádherné roli Kaliny, u něhož se snoubí vzácně ve všech polohách hlasově vyrovnaný, kultivovaný projev.“
„Je příjemné vidět, kolik mladých pěvců využilo adekvátně v této milé inscenaci poskytnutou příležitost dirigentem a režisérem.“
„Na glosované repríze dominovaly především zdařilé výkony sólistů, ve spojení pěveckého a jevištního projevu.“
Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla dne 5. února 2022 šestou reprízu půvabné inscenace Smetanovy opery Tajemství, v režii Tomáše Studeného a pod taktovkou dirigenta Martina Peschíka, na barevné scéně Davida Janoška. Inscenaci Tomáše Studeného, převzatou scénicky z Ostravy, doslova pronásledovala epidemie koronaviru, až neskutečně. V březnu 2020 první vlna záhadného viru uzavřela nejen Jihočeské divadlo hned po úspěšné premiéře. Poté se titul znovu objevil až na konci září 2020. Tehdy jsem vyslovil naději, že snad epidemie už končí a zdravé ovzduší jižních Čech další vlny viru nepřipustí… Byl to falešný optimismus. Nová vlna zase nešťastně reprízy Tajemství zastavila, ihned po jeho obnovení. A tak po dvou letech jsem byl rád svědkem šesté reprízy, dle vyjádření pana režiséra Studeného. Jako přesvědčený Smetanovec, od dětství dodnes, jsem nemohl chybět, vždyť jsem inscenaci Ostravské opery ihned na Smetanově Litomyšli moc doporučoval využít pro dramaturgii Jihočeského divadla.
Z důvodu zhoršené epidemiologické situace se pořadatelé cyklu Musica Orbis Bohemia rozhodli přesunout první koncert, kterým je vystoupení klarinetistky Anny Paulové, na závěr dubna. Řada tří komorních hudebních setkání tak začne vystoupením souboru Ševčík Quartet, a to přesně za měsíc, 2. března v Emauzském klášteře.
