13

„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“

„Jan Kalfus jako přímý žák Jiřího Ropka provedl jeho Variace na Victimae Paschali Laudes vynikajícím způsobem a jeho pojetí neslo pečeť autenticity.“

„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“

Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“

„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“

„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“

Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
111

„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“

„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“

„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.

 
Zveřejněno v NedělePlus
1111

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK přichystal na sobotní dopoledne recitál varhaníka Přemysla Kšicy. Na programu budou skladby Johanna Sebastiana Bacha, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Bedřicha Antonína Wiedermanna a Franze Liszta. Nebude chybět ani Kšicovo umění improvizace. Koncert se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu v 11 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

200 Příspěvková organizace Za Trojku přichystala na sobotu v žižkovském Atriu od 15 hodin varhanní koncert. Zdena Košnarová zahraje na nástroj z dílny Rieger-Kloss skladby významných skladatelů, kteří byli současně virtuózními hráči na klávesové nástroje. Na programu budou skladby Johanna Sebastiana Bacha, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho či Louise Vierna. Zazní také Chorální fantasie od J. Šindlera mladšího a závěr bude patřit tvorbě českého varhaníka a skladatele Bedřicha Antonína Wiedermanna, jehož skladba Impetuoso patří k vrcholným číslům varhanního repertoáru.

Zveřejněno v AktuálněPlus
5050

„Zásadní je kvalita nástroje – přináší jednak bohatý, kultivovaný zvuk a také precizně fungující trakturu – ani jedno z toho žádný z dosavadních nástrojů školy nemá.“

„Stavba varhan pro potřeby hudebních škol má svá specifika. Je potřeba, aby na nich bylo možné cvičit široký rozptyl repertoáru v malém prostoru.“

„Škola musí stále hledět kupředu. Připravuje už s plným nasazením výběrové řízení pro stavbu varhan do koncertního sálu.“

Na konci letošního listopadu předala varhanářská firma Mühleisen z německého Leonbergu poblíž Stuttgartu do užívání nové varhany pro účely výuky a cvičení na Pražské konzervatoři. Škola tak po mnoha letech díky podpoře hlavního města Prahy a fondů EU získala kvalitní nástroj pro přípravu nové generace varhaníků.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 08 září 2020 10:57

Nedělní varhanní hudba u Ludmily

2

„Kohoutova muzikálnost je velmi přesvědčivá, podtržená neselhávající brilantní technikou.“

„Nádherná sólová flétna v sopránové poloze ukázala přednosti varhan v celé jejich kráse a opojně zpívala.“

„Ani přes Kohoutovu snahu a zcela mimořádnou brilanci v manuálovém partu úprava Vltavy kvality originálu nedosáhla.“

Romantické varhany v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech postavil Emanuel Štěpán Petr v roce 1898. Mají tři manuály a čtyřicet šest rejstříků. Před dvěma lety je úspěšně rekonstruovala firma Kánský-Brachtl. Zároveň Spolek přátel kostela sv. Ludmily začal pořádat cyklus pravidelných varhanních koncertů. Letos se konají čtyři v podzimním období. Na prvním koncertu rozezněl cenný nástroj Pavel Kohout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Od začátku byly předurčeny stát se varhanami poznamenanými složitým vývojem uměleckých názorů, které měly zásadní vliv na jejich zvukovou koncepci.“

„V tomto stavu přežily stále ještě v podstatě barokní varhany následné třicetileté období, kdy řada cenných historických nástrojů podlehla neuvážené likvidaci.“

„Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z 1. poloviny 20. století, se jeví dnes jako dosluhující a vyžaduje nutnou rekonstrukci.“

Bazilika sv. Jakuba je téměř ztracena v uličkách Starého Města, ale přece je jedním z nejznámějších pražských chrámů, stále vyhledávána Pražany a nesčetnými návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Každý, kdo překročí práh vzácného portálu, užasne nad překrásnou velebností vnitřku s bohatě zdobnými klenbami a také nad jedinečným barokním varhanním prospektem na západním kůru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
neděle, 01 prosinec 2019 16:32

Varhanice pod Krušnými horami

1

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla. Na tamní romantické varhany interpretovala pro záznam hudbu Maxe Regera, Bedřicha Antonína Wiedermanna, Bedřicha Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších autorů.

 
Zveřejněno v NedělePlus
soucasne-svatovitske-varhany2

Varhanní festival v katedrále na Pražském hradě pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Jde o úterky v období 9. - 30. července. I letos je jeho dramaturgem hudební ředitel a titulární varhaník svatovítského dómu Josef Kšica.

 
Zveřejněno v VýhledPlus