„Na rozdíl od novoromantické opery, která hojně využívala leitmotivů, se Bartók vyhýbá opakování jakéhokoli hudebního materiálu.“
„Postavy Modrovouse a Judity doplnila šestice mužů a žen z baletní sekce Moravského divadla, kteří výpravným scénickým tancem odkrývali dění za zavřenými dveřmi, ale současně také podtrhovaly mužskou či ženskou převahu dle vývoje příběhu.“
„O to intenzivnější bylo citové vypětí a emoční pohnutí vycházející z projevů obou postav, ve kterých se mísí láska a touha po sobě samých, ale i po tajemství.“
Páteční večer 17. února patřil v Moravském divadle Olomouc dvěma maďarským autorům. Premiéra nového nastudování symbolistické jednoaktové opery Modrovousův hrad skladatele Bély Bartóka, jejíž libreto napsal Béla Balázs volně na motivy modrovousovské legendy, tedy příběhu o osamělém muži žijícím v tajemném a temném hradu, kde se ztrácejí krásné ženy, kterou zpracoval mimo jiné Charles Perrault anebo bratři Grimmové, byla rukou režisérky Daniely Špinar spojena s šestnáctiminutovým orchestrálním kusem Zoltána Kodálye Tance z Galanty, a orámována Sbory pro mužské hlasy téhož autora.
„Hra začíná mužským sborem á cappella, zpívají ponurou vojenskou píseň Katonadal, o údělu mužů, kteří musí válčit, jít do boje, nechat se mrzačit a zabíjet, ale nikdy nesmí plakat.“
„Judita v sobě nese odhodlání a naději, že vše zvládne, že její láska je schopná hrad vysušit a zahřát a přivést do něho světlo. To se jí po postupném otevírání dveří sice daří, ale za cenu poznání hrůz, které za dveřmi nachází.“
„Bartókova hudba je sugestivní a v podání orchestru opery je podána v rozvrstvených plochách v barevnosti instrumentace v bezchybné interpretaci. Gradace orchestru následuje pěvecké party, podporuje jejich výraz a nikdy je nezastiňuje.“
Operu Bély Bartóka na libreto Bély Balázse Modrovousův hrad hraje operní soubor Moravského divadla Olomouc po dlouhých 66 letech. V roce 1960 tam uvedli její první českou premiéru a nyní se k titulu opět vrátili. Nehrají ji ale, jak bývá obvyklé, spolu s další jednoaktovkou, ale propojují operu ústrojně s tvorbou Zoltána Kodályho. Na konci pokračuje opera jeho Tanci z Galanty v choreografii Daniely Špinar a Tona Ferriol a úvod a závěr obstarávají Sbory pro mužské hlasy pod vedením sbormistryně Lubomíry Hellové. Se souborem opery a baletu nastudovala dílo režisérka Daniela Špinar na scéně Lucie Škandlíkové, u dirigentského pultu byl Petr Šumník a protagonisty první premiéry, která se konala v pátek 17. února 2023, byli Barbora Řeřichová v roli Judity a Jiří Přibyl v roli Modrovouse.
Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc uvede v pátek 17. a v sobotu 18. února premiéry symbolistické opery Modrovousův hrad maďarského skladatele Bély Bartóka a libretisty Bély Balázse doplněné o Tance z Galanty a Sbory pro mužské hlasy Zoltána Kodálye. Exkluzivní titul, který se v tuzemsku kvůli své obtížnosti příliš často nehraje, režíruje Daniela Špinar. V hlavních rolích se představí sólisté Jiří Přibyl a David Szendiuch spolu s Radoslavou Müller a Barborou Řeřichovou. Spoluúčinkovat bude orchestr, balet a mužský sbor. Hudebně dílo nastudoval a povede Petr Šumník. Níže přinášíme s režisérkou Špinar krátký rozhovor.
„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám."
„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku."
„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost."
Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.
„Radek Baborák měl možnost dílo studovat ve spolupráci s mistrem Seiji Ozawou“.
„Naprosto impozantně vyzněl první sólový vstup basisty Zdeňka Plecha díky jeho skvělé artikulaci německého textu i znělému a nádherně zabarvenému hlasu“.
„Příjemným překvapením bylo precizní připravení a jistá integrace Pěveckého sboru Čerchovan“
První z tradičních pátečních abonentních koncertů Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně byl věnován provedení poslední Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. K provedení byl přizván Pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic. Pod vedením šéfdirigenta orchestru Radka Baboráka došlo k provedení, které se minimálně v lokálním měřítku dalo nazvat jako výjimečné.
Český spolek pro komorní hudbu připravil pro svou stou dvacátou osmou sezónu osmadvacet koncertů v pěti cyklech. První koncert, operně laděný recitál, nabídne už v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina přední český tenorista Pavel Černoch s klavíristou Davidem Švecem.
Moravská filharmonie Olomouc věnuje své podzimní koncerty hudbě komorní i symfonické. Sezónu otvírá 22. září. V říjnu oslaví Den vzniku samostatného československého státu. Právě při té příležitosti se představí nový šéfdirigent orchestru Zsolt Hamar. Také je v plánu závěrečný koncert festivalu MusicOlomouc 2022.
„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“
„Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“
„Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“
Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého století, a to se vší noblesou a pozlátkem, jak je známe z dobových filmů. Premiéru nejznámější operety maďarského skladatele Paula Abrahama a libretistů Fritze Löhner-Bedy a Alfreda Grünewalda „Ples v hotelu Savoy“ tam uvedlo 16. září v českém překladu Vlasty Reittererové Národní divadlo v režii Martina Čičváka po neuvěřitelných devětaosmdesáti letech. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Kučera, choreografie Laco Cmorej a Silvia Beláková. Opereta je uváděna v rámci operního a koncertního cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných režimem. Kromě Orchestru a Sboru Státní opery v inscenaci spoluúčinkuje také Balet Národního divadla. Druhou premiéru měla inscenace v neděli 18. září.
Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.
„Zpívat Biblické písně je snem a touhou každého adepta pěveckého umění i vyzrálého pěvce. Tentokrát byl pěvecký part svěřen interpretovi nadmíru zkušenému, Romanu Janálovi.“
„Skladatel přesně věděl, kdo bude jeho Mši D dur interpretovat, a podle toho ji také komponoval.“
„Dirigent, sbormistr a varhaník Marek Vorlíček měl šťastnou ruku ve volbě pěvců sólového kvartetu i ve výběru sborového tělesa.“
V pořadí třetí kulturní událost, která se odehrála v rámci čtvrtého ročníku přeshraničního festivalu Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, zavedla v sobotu 16. července publikum opět do mariánskolázeňského Casina. Početné zastoupení široké veřejnosti napovědělo, že tato svým způsobem ojedinělá akce zaujala jak tematikou, tak programovou náplní. Byla věnována 150. výročí narození československého prezidenta Emila Háchy a sestávala ze dvou částí – odpolední besedy a na ni navazujícího večerního koncertu, přinášejícího Dvořákovy duchovní kompozice v podání Pěveckého sboru Čerchovan a čtyř sólistů – Barbory Řeřichové, Sylvy Čmugrové, Aleše Voráčka a Romana Janála za řízení Markem Vorlíčkem.
„Protože se děj odehrává v Benátkách o jedné karnevalové noci, je hudba plná nejen vídeňských valčíků, ale také italských lidových rytmů, jako je například tarantella.“
„Do této směsi se zamíchá něco sexu a chtíče a něco humoru a hlavně hodně převleků, hemží se to tu barevnými kimony, kdy se neví, kdo je kdo, a pánové se bojí o své ženské protějšky.“
„A jestli někoho napadla otázka, zda má smysl ještě dnes operety inscenovat a zda je dnešní divák přijme, odpověď byla v nadšených ovacích publika. Opereta je specifický druh umění, ale především zábavy.“
Opereta jako hudební útvar se těšila v minulých stoletích stejnému obdivu jako dnešní populární hudba. Mikrofony a ryčné rytmy v průběhu posledního půlstoletí přehlušily operetní šarm a sladkost melodií, přesto občas operní divadla po titulu z operetní nabídky sáhnou. A jak se ukázalo na premiéře Noci v Benátkách v pátek 18. února 2022, obecenstvo je za toto dramaturgické vybočení vděčné. Někteří si určitě pamatují inscenaci, která se v Olomouci hrála před šestnácti léty, a zvědavost jim jistě nedá a přijdou, aby mohli srovnávat.
Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo dvě nová taneční i operní představení. V DK Metropol se už zítra odehraje taneční divadlo z dílny Petra Zusky a Štěpána Benyovszkého s názvem Rádio Svobodná Bystrouška. V pátek 1. října se bude na stejném místě konat premiéra Čajkovského opery Evžen Oněgin a Mozartova opera Così fan tutte bude uvedena v Jihočeském divadle ve čtvrtek 14. října. Tam také tanečníci v sobotu 30. října vystoupí v premiéře inscenace s názvem 3+1.
Letošní luhačovická Akademie Václava Hudečka se konala po pětadvacáté. Houslista nyní na svém facebookovém profilu zveřejnil jména nových mladých laureátů. První cenu, s níž obdržel nástroj z dílny houslaře Jaroslava Kohouta, konkrétně model Guarneri z letošního roku, získal Marek Pavlica, druhou Klára Klánská a na třetím místě se umístila Markéta Anna Peldová. Od 26. července do 6. srpna se zároveň konaly koncerty zmíněné Akademie pod názvem Svátky hudby v Luhačovicích, ve kterých kromě samotného Václava Hudečka vystoupili současní i dřívější účastníci kurzů, a to i s hosty z jiných hudebních oborů. Letos na zahajovacím koncertu účinkovali například pěvci Jiří Přibyl a Barbora Řeřichová se souborem Barocco sempre giovane.
Sobota 24. dubna přinese hudbymilovnému publiku hned dva nové zážitky: Moravské divadlo Olomouc po téměř třiceti letech v přímém přenosu na TV Noe od 19:30 hodin zprostředkuje Beethovenovu operu Fidelio a od 20 hodin nabídne přímý přenos premiéry nové inscenace Mozartovy opery Don Giovanni z pražského Stavovského divadla Národní divadlo na ČT art.
Moravské divadlo Olomouc v těchto dnech přichystalo další hudební stream k potěšení diváků v době, kdy nelze chodit na společenské akce a za kulturou. Zatímco se v divadle pilně zkouší, připravil soubor opery a operety pro milovníky dobré hudby koncert violoncellového kvarteta. Členové divadelního orchestru, violoncellisté Hana Harnošová, Petr Chudoba, Bohdana Onderková a Lukáš Pelikán, hrají v úpravách pro toto uskupení Předehru k opeře Tannhäuser Richarda Wagnera, úryvek z baletu Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského a Předehry k operám La Traviata a Nabucco Giuseppe Verdiho. Zároveň divadlo od konce ledna nabízí k zhlédnutí videokoncert souboru opery a operety u příležitosti 265 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta. Vystupují v něm pěvci Lea Vítková, Lucie Skácelíková, Barbora Řeřichová, Jiří Přibyl, David Szendiuch, Barbara Sabella, Elena Prášilová Gazdíková, Radoslava Müller, Martin Štolba, Milan Vlček a Helena Beránková a klarinetista Jan Charfreitag, za klavírního doprovodu Milady Jedličkové a Lucie Kaucké. „Přejeme ničím nerušený zážitek a těšíme se na viděnou,“ zvou ke sledování pořadatelé.
„Pivní oratorium vzdává hudbou poctu pivu – a stejně tak českému kulturnímu fenoménu pití piva.“
„Bachova Kávová kantáta je v adorování porcelánových hrníčků proti Kučerovu halasnému unisonu mužského sboru opravdu bezzubá.“
„V klíčovém sborovém hitu se Kučerovi podařilo zahrát na stejnou strunu jako Bedřichu Smetanovi v Prodané nevěstě.“
Pražští symfonikové uvedli Pivní oratorium Jana Kučery. Rozměrné, posluchačky mimořádně vděčné a vpravdě vlastenecké dílo ve čtvrtek večer v Obecním domě zaznělo za autorova řízení a vyvolalo sérii spontánních reakcí. Skladba měla po Pardubicích a Karlových Varech pražskou premiéru. Možná by přesnější název měl znít Kantáta o pivu, ale každý musí uznat, že by to vypadalo moc akademicky. A akademická, odtažitá, škarohlídská, elitářská, snobská nebo upjatá Kučerova kompozice ani trochu není. Ostatně, to platí o všem, co v hudbě dělá.
Hlavním bodem koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK bude ve čtvrtek 30. ledna Pivní oratorium pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr Jana Kučery, který také bude celý večer dirigovat. Role vypravěče se zhostí Jiří Lábus, jako sólisté vystoupí sopranistka Barbora Řeřichová a barytonista Boris Prýgl. Spoluúčinkovat bude Pražský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor pod vedením Jaroslava Brycha.
„Vedľa Barbory Řeřichovej sa skvele predviedla aj mladá Patrícia Janečková v subretnej role Despiny.“
„Così fan tutte by síce určite „zniesla“ aj viac aktualizácie, na druhej strane jej ale táto podoba svedčala a myslím, že bola pre publikum bezprostredne funkčná.“
„Olomoucká inscenácia je nenáročným, klasicky komediálnym kusom.“
Bláznivá, farebná, hravá. Táto trojica slov azda najlepšie vystihuje charakter inscenácie Mozartovej opery Così fan tutte, s ktorou sa na festivale Opera prezentovalo Moravské divadlo Olomouc. Pro výdatnú dávku všetkého, čo opera buffa ponúka, si tak 6. januára mohlo do Stavovského divadla prísť aj pražské publikum.
„Mozartovo Exsultate, jubilate Barbory Řeřichové bylo výtečné koncertantní provedení.“
„Vaňhalova Symfonie d moll klade na celý orchestr značné nároky.“
„Souhra Radka Baboráka a Petra Hernycha v Telemannově Koncertu pro dva lesní rohy byla příkladná, technika brilantní a provedení mistrovské.“
Adventní koncerty patří k tradici Vánoc již mnoho let. Dramaturgové si lámou hlavu, jaký program připravit, aby byl vánoční a přitom se nehrály stále stejné opusy. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v přípravě svého adventního podvečera sáhl do 18. století a přesně se trefil. Ač šlo o díla profánní, vánoční atmosféra naplnila kostel svatých Šimona a Judy do posledního místečka.
Pět z vás vyhrává PĚT DVOJIC VSTUPENEK na závěrečný koncert XXVII. ročníku koncertního cyklu Svátky hudby v Praze.
V úterý 16. dubna nabídnou večer plný hitů české filmové hudby. V aranžích a pod taktovkou klavíristy, dirigenta a skladatele Jana Kučery zahrají Plzeňská filharmonie, houslista Václav Hudeček a sopranistka Barbora Řeřichová ukázky z českých filmů, muzikálů i pohádek, tedy pestrý hudební průřez českou kinematografií 20. Století. Nebudou chybět melodie z filmů Spalovač mrtvol, Kolja nebo z nesmrtelných veseloher s králem komiků Vlastou Burianem. Koncert se koná ve Velkém sále Paláce Žofín...
